03.Květen 2008, napsal s.w.eet v 15:25

Zmatek v hlavě

Myšlenky zmatené

Všechno dohromady spletené

Chtěla bych se smát

Někomu polibek dát

Po tváři ho pohladit

Své kroky s jeho sladit

Nálada mě opouští

Cítím se jak sama na poušti

Opuštěna, ztracena

Jak někde v cele zamčena

Myšlenky, co nedají mi spát

Otázky, na které se musím ptát

Závidím motýlům jejich křídla

Závidím i bublince z mýdla

Jak letí vzduchem pryč

Já k jeho srdci chtěla bych klíč

Tohle však souzeno mi asi není

Zbylo mi jen pouhé snění

Oči se v slzách topí

Srdce snad se brzy vzchopí

Přijmout rány osudu není lehké

Všechno krásné je tak křehké

Chybička malá stačí jen

A v mžiku rozplyne se sen

Život není jako pohádka

Ani jako rozkvetlá zahrádka

Život umí být svině veliká

Slzy hořkosti občas každý polyká

Opustit chtěla bych tenhle svět

A už nikdy nevrátit se zpět

 
Komentáře (0):