na kraji studené skály teď sedím,

do prázdna pod sebou jen tiše hledím,

samota proniká do mého těla,

cítím, jak ničí vše, co jsem kdy chtěla,

vše co jsem chtěla, vše co jsi mi dal,

ten studený kus skály v mžiku mi vzal...

... je to krádež mé zmučené duše,

... je to krádež šípu z natažené kuše,

... je to krádež nebe modrého,

... je to krádež přání skromného,

... je to krádež dešťové kapky,

... je to krádež k pokladu mapky,

... je to krádež plamenů svíček,

... je to krádež snu zpod znavených víček,

... je to krádež třeskuté zimy mrazu,

... je to krádež úlevy zlomenému vazu,

... je to krádež diamatu jeho brusu,

... je to krádež růže z mámina ubrusu,

... je to krádež písmenkům slova,

.. je to krádež ...to nezměníš...zas a znova...