láska mi sladce rve mé tělo na kusy,
bez něj se mé srdce jak bez krve udusí,
lásko má miluj mne tak, jak já Tebe musím,
bez Tvé lásky příliš bolesti kruté zkusím,
už chápu Julii, její strach a beznaděj...
už chápu proč tragicky skončí ten lásky děj,
já Tě však mám, daleko ale přeci jsi můj,
když s Tebou jsem, prosím čas zastav se...stůj,
nech mě se jen tiše na něj se dívat,
nech mě v něm své lásky modlu uctívat,
nech mě poslouchat jeho krásný hlas,
je melodií mou, co nemá jediný kaz,
nech mě hlídat mu spánek a jeho dech,
nech mě mu svou lásku dát i v jeho snech,
nemusím jíst...nemusím pít...
jediné co musím je jen pro něj žít,
jen pro něj dýchat, jen pro něj se smát
a jeho zlé sny nechat si pro sebe zdát,
za něj chci trpět bolestí co by kdy měl,
vzít si ji a v sobě mít...jen aby on netrpěl,
chci nad ním stát jak ochranný štít
a všechno zlé na sebe za něj chci vzít...