Tuto příhodu jsem psal někdy na vejšce. Je starší, ale rozhodl jsem sáhnout do archívu a dát jí sem. Teď bych to napsal asi jinak - je z toho cítit ta vejšková pohodka. Takže, pohodlně se usaďte a příjemné počteníčko.
Vyrazili jsme s naší partou na hory. Jelikož jsme poskládaní z různých koutů republiky, cestovali jsme ve skupinkách podle jednotlivých lokalit.
Hvězdné složení naší skupiny mluvilo za vše - Já, ségra, dále již zmiňovaný Stan a Okurka. Jako jediní jsme nejeli autem a to se nám stalo osudným…Vyzbrojeni notnou dávkou alkoholických nápojů a různými pochutinami ze Stanovy farmy jsme nastoupili do vlaku a hledali vhodné kupé. Kupodivu jsme vzbuzovali celkem velkou pozornost u spolucestujících. Já v kovbojském klobouku, Stan v dělnické helmě, ségra v mikulášské čepici…Ale karneval měl teprve začít :o)
Volné místo se nám bohužel nepodařilo najít, a tak jsme vzali za vděk jednomu přetopenému kupé s nemluvnou důchodkyní, která se tvářila na některé naše řeči opravdu kysele. Asi před odjezdem snědla citrón…i s kůrou ! Po chvíli jsme začali chodit se slivovičkou po jednotlivých kupé (pravda, trochu jsme si vybírali) a navazovali jsme kontakty. Okurka byl na začátku nezvykle překvapen a držel se zpátky. Tak trochu zaskočen naší energií prozatím navazoval kontakt pouze s důchodkyní v našem kupé. Nevím, zda ho opravdu zajímalo, co dotyčnou kde pálí a píchá, kde mají levné hovězí zadní, kolik má důchod a jak jde čas…Vlastně Tak jde čas - nebo jak se ten seriál jmenuje…
Cesta ve stylu víno, ženy, zpěv ubíhala rychle a příjemně. Celkem jsme vystřídali čtyři vlaky. V jednom z nich se nám podařilo sehnat prázdné kupé. Stala se tam taková nezvyklá věc…
Se vzrůstající náladou (a hladinou alkoholu) se kupé postupně začalo proměňovatv taneční parket s živou hudbou. O Stanovi je známo, že je velký tanečník, jak se dostane do varu, předvádí kreace přímo nevídané. Stál ve dveřích a s hurónským řevem (jen tak samovolně, jakoby nic, vůbec nezáměrně) zatáhnul za takovou tu červenou rukojeť co bývá nade dveřmi v kupé…
Do té doby jsem měl na takovou situaci jasný názor: „Tohle může udělat fakt jedině nějakej vygumovanej debil !" Později jsem se od něj mírně odklonil...
Vlak zastavil velmi rychle. To jsem netušil - je to fakt účinný ! Chvíli jsme stáli jako zařezaní, potom nastal mírný chaos, začali jsme Stanovi nadávat: „Ty debile, tys zastavil vlak !“ Stan seděl zaraženej na sedačce jak oukropeček a nešlo z něj ani prd. Kdyby ho v tý chvíli požádal někdo o tanec, asi by nešel…
Museli jsme jednat, neměli jsme moc času, průvodčí tu bude každou chvíli, pokuta je vysoká. Ségra zmatkovala a snažila se zahladit stopy. Panáky ležící na stolečku jsem schoval do batohu hned v první chvíli. Zavládl vetší chaos. “Ty debile,tys vyhodil ty panáky z okna ! Víš co dalo práci je ukrást ! Měla jsem tamten skvělej od tequilly, takovej už neseženu !“ obořila se na mě sestra. “Klid, nedramatizuj to“ odvětil jsem a ukázal na batoh. Okurka vyšel statečně na chodbu a dělal jako že se tam prochází už hodně dlouho. Mě v té chvíli nenapadlo nic jiného, než velmi zaujatě pozorovat krajinu z otevřeného okna. Nebylo toho mimochodem moc k vidění - tma jak v pytli a zasněžené pole v noci není opravdu to nejzajímavější. Šlo o to vypadat nenápadně. Ségra si sedla vedle Stana a uklidňovala ho. Stan nevnímal.
Průvodčí dorazil a začal obviňovat dvě dámy ve vedlejším kupé. To jsem nejdřív nechápal - pečeť je přece odtržená a pozná se to ! Ale ony to tam měly odtržený taky.
„To udělal on, chodil tady s flaškama a dělal bordel !“ nadávala starší paní snědé pleti a ukazovala na Okurku. Pavel se do ní pustil: „Paní co to tady vykládáte, já jsem byl celou dobu ve vedlejším kupé támhle s klukama, ti mě to můžou dosvědčit“ To byla pravda, Pavel u toho vůbec nebyl, popíjel s někým o dvě kupé dál.
Na chodbě to začalo vřít, ti dva se do sebe úplně natvrdo pustili. Naštěstí jen slovně, ale i tak to stálo za to. Průvodčí se nestačil divit a po deseti minutách ostré výměny názorů (do které se zapojoval minimálně) rezignoval.
Nikdo (hlavně průvodčí a ty babky) by tenkrát neřekl, že za tím vším stál ten nevinný, slušně vychovaný a hodný hoch z Vesce…:-)