Slyším smích, však to nesměji se já,
slyším smích, to bude pýcha má.
Vysmívá se, protože už ví,
že jiný muž po tvém boku spí.

Jak mohla si to jen udělat,
já měl tě tolik rád,
jak můžeš mi to udělat,
vždyť víš jak mám tě rád.

Ne já to takhle nenechám,
ze mě si srandu dělat nebudeš,
za vyučenou ti dám,
za to že už mě nemiluješ.

Budeš ještě prosit, abych tě vzal zpět,
budeš to chtít tady, teď a hned,
ale to už bude pozdě něco měnit,
to už bude pozdě ti věřit.

Tahle pistole měla zůstat navždy spát,
přestal jsem zní střílet od doby co mám tě rád,
teď náboj lásky schovávaný pro tebe,
pošle tě zpátky doufej že do nebe.

Však doufám, že v pekle čekají na tebe,
taková coura přeci nemůže do nebe,
budou tě mučit a ty budeš řvát,
proč já ti sakra musela zahýbat.

Slíbit ti přeci jednu věc mohu,
na to teď tady přísahám bohu,
že žádnou jinou nebudu už milovat,
žádné jiné věrnost nebudu slibovat.

Je na čase žít a užívat,
po dlouhé době opět se usmívat,
nakonec přeci jen stojí za to žít,
a teď už mě nechte prosím vás být.