nevera
prede mnou kraci moje povest,
vsude je driv nez ja..
stujte si na me rady,
vsak uz nedostanete nic..
zadne polibky ve stavech opicich,
zadne doteky bez lasky,
zadne zbytecne touhy,
zadne nesmyslne hry..
cekejte ode me neco vic,
ve me vsak prazdno,
nedam se svest,
pohledy na me jiz neplati..
jen ty me mas,
citis jak jsem ztracena,
bez lasky i emoci
presto zustavas..
Kazdy den opici,
ne vsak z depresi...
kazdy den usinam s naplnenym pocitem,
usmevne hloupym vyrazem na tvari...
nemamTe u sebe...nemamTe vubec..
jsem sama..se svou praci, fotbalem, kamarady pivem..
necitim samotu ani prazdno..
jen hledam sama sebe..
ublizeni ve me zustava..
neodpoustim..nemohu jinak..
zustaly jste ve me,
vase vycitky i neuprimnost,
nejistota a strach v hlave sidli..
lzi a hloupe pohledy...
uz neptam se proc...jdu dal..
vim..melo to tak byt...
jen hledam cestu z tmy...
tou tmou jsi bylaTy..a ja v ni byla stastne ztracena,
jasne svetlo..otevrelo oci me..
nemohu jiz jinak,
neni cesty zpet...
unavena, opici.. zas usinam...
a nic se nevrati..
doba plna zmen, zimni obdobi plne rozchodu..hledani sama sebe
Voda teče, čas se vleče..
v hlavě Ty..žádné jiné podněty..
tělo padá únavou,
vracím se k včerejší noci,
zas tají se mi dech..
18.1.09
Nevim, co jeste hledam, co chci
jsem snad zasnena, oci zalepené virou..
bojim se...skonci to, skonci
v srdici dirou, rozkol ve mne sili,
mam vse..umet se vzdat..
19.1.2009.
Souzneni srdci, teskna hudba z pc..
postel v niz se neda spat,skrin, ktera vrze..
oholena lytka,ve vaze zvadla kytka..
klice s ruzovou paskou, na case je odejit..
vzpominky tu zustanou, navzdy budou zamcene...
20.1.09
Za kouřem bílým tak,
že jen obrysy postav vidět jsou,
do kopce stoupá,
oheň plápolá,
stíny jsou stále blíž,
za minulostí mříž,
představa se houpá,
dívka s výrazem snad múzy,
odraz očí hnědých.
Kouř pomalu mizí tak,
že postavy jsou zřetelné,
z kopce klesá,
oheň už nehoří,
budoucnost v moři,
představa láká,
dívka s mlčícím výrazem
odraz v bílo-modrém nebi..se pomalu ale jistě ztrácí.
21.1.09
Kolik nemoci jeste...kolik bolistek..
kolik vrasek na Tvem cele..co hrane je..
jak poznat opravdovou bolest..
vedet kdy pomoct..tisse prihlizim,
nemym svedkem jsem,
Tvuj pohled vyjadruje vse...z male louze velka je,
nova potiz s novym dnem, hojiva slova odesla uz davno.
22.1.2009
Unavena v poloprazdnem byte, ostre svetlo nad hlavou..
bez polibku, bez prizne, bez hladu, bez zizne,
koho ve me mas, jak dobre me znas..
vzdalujes se jako para, mizis jako mlha..
sama jsi svym panem, jen cas tlaci nas,
pomalu vrsi se kameni, potreby me se ztraci,
tunelem jdes dal, tma za Tebou zustava
vidis jasne svetlo zitrku, slavu, ktere miris vstrict
az otocis se..stastna..uz nebudu zaTebou..
23.1.09
..sama v sobě tápu,
proč je to tak plnně chápu,
neznám správný směr,
v srdci plno děr..
snad konečně vím, co bych chtěla,
před půl rokem jsem to vědět měla,
teď neudělám nic,
těžko hledat mráz, když venku je hic
24.1.09
Sen, co se mi zdává,
vzpomínka na nádraží mává,
chci zbavit se pout,
dál si plout,
mít vzletné nálady,
krást jablka z cizí zahrady,
rozlety, pády, prožít zas,
umlčet vnitřní hlas..
Vymazat nejde,
hřeje a pálí,
vím, že jsme se smály,
brečely, někdy se hádaly,
vše lehko – těžko zvládaly,
Tlustá čára dělí nás,
bez výčitek by šlo vše snáz,
zbavuji se závaží,
náhle mě nic nedrží,
Tvé všechno jiné patří,
25.01.09
Dalsi rok.. znovu na stejnem miste,
cekam zazrak snad, jina divka, jiny vztah,
stejne stavy, stejny strach, jedno nesplne prani,
me neklidne spani..kotvíš v srdci i v hlavě,
prosím buď jiná..nejdou zastvit,
cítím je na své tváři, slzy pro TEBE
držím si ho - plyšového Devila,
naděje se ztratila..
s kazdým dalsím probuzením, je o hodinu víc...
vzlyky hrdlo sviraji, v sobe kricim prijed,
zustala bych naporad..
26.1.09
Snad šla bych až tam,
tunelem, kam paprsky slunce sotva svítí,
po pás brodila bych se bahnem,
bez bot prošla lesem,
za láskou Tvou, co tak pálí,
slané slzy po tvářích stékají,
oči zalepené vírou…
Přeplavala bych i moře plné žraloků,
vylezla na nejvyšší strom,
jen, abych viděla Tvou krásu..
Vyletěla bych do oblak,
poprosila bych slunce, aby svítilo,
k nohám Tvým položila bych náruč květin,
jen pro úsměv Tvůj..
27.1.09
Kdyz je tma,
vicka tezka jsou..padaji..
back to you do usi zni...
stastne prazno ci prazdne stastno,
tiha se snasi
nadesel konec vasni..
dny s nadechem starosti,
lehke sneni..
zlost ve mne,
zapomenuty pasek,
malicherne drobnosti...
proc, proc..
stale tu jsi
duchTvuj se vznasi pokojem..
28.1.09
Žádná z Tvých otázek již nedočká se odpovědi,
slzy Tvé Ti nepovědí,
byla jsi pro mě světem celým,
výčitky, co naráží,
odpouštím Ti vše,
odpusť časem i Ty mně,
vzpomínkami procházím,
nahlas říkám…ODCHÁZÍM
5.2.09
neslo sTebou zit, neslo s Tebou byt..
dlouho jsme spaly, s opici pak vstaly,
zadne kino ani romanticke prochazky,
zadna dovolena ani zamilovane obrazky
jen neuskutecnena touha, nenaplnena slova pouha..
6.2.09
Zase citim prazdno..skoncil dalsi sen,
jeste si nepripoustim, Tebe uvnitr mam,
jsi ma druha pulka..budes navzdy ztracena,
srdce bloudi tmou..
7.2.09
Chci zapomenout, být volná jako pták,
alkohol nic neřeší, hlava se točí,
srdce Tě proklíná, nevědět víc,
slepá, hluchá, bloudím ulicí,
nesnídám a v noci nejde spát..
chci zapomenout, na všechno krásný, i to zlý..
úsměv, doteky Tvé, ať navždy se rozplynou,
nejsem už Tvou..proklínám všechny noci ztracený,
touhu nevyslyšenou..ráj, se nekoná,
V pekle mé sny jdou, k hříchu mě zvou,
zůstávám,....jen Tě tiše proklínám,
chci zapomenout..
8.2.09
Na dně – přec necítím se zraněná,
sama – ne však opuštěná,
pád se nekoná, odřená kolena,
oči orosené jsou, nohy mé mě unesou…
Ulítám do krajiny snů, kam nikoho nepustím
kolem ticho, co neruší, srdce uz nebusi.
9.2.09
Proc jsi mi rikala, ze vsechny slecny stejne jsou..
proc jsi vypadala zklamane,
proc rekla jsi mi, ze uz se neozvu
proc myslela sis, ze stejna jsem...
proc rikala jsi, ze veris na lasku,
proc neodpustila bys podvod,
proc dala jsi mi naivitu,
proc snila jsi se mou sen...
proc pustila jsi me k sobe bliz,
proc nedala jsi mi prilezitost,
proc rikala jsi miluji Te,
proc se mnou jsi chtela byt...
proc najednou hledas sama sebe,
proc nevedala jsi to driv,
proc nechala jsi me se zamilovat,
proc vzala sis kus me...
proc nejde nic zkusit znovu,
proc jsem jenom vzpominka
proc nevratis mi, co dala jsem
proc uprimnost tak boli.,
proc uz nejsou druhe sance,
proc jen cas muze zhojit rany,
proc nereknes mi zustan se mnou
proc stastna nechces byt..
proc usinam opet sama,
proc z hlavy me nemizis,
proc nemuzem byt spolu
proc to vzdy tak dopada...
10.2.09
..já....
asi..odpouštím...
tvuj usmev a ranni nalady..
to, co sblizovalo nas..
ty myslela sis..
ze tve zajmy a rodina..rozdeluji nas..
nechtela jsem menit nic..
chtela jsem pouzeTebe.. s tim jaka jsi...
mit svuj svet a nechatTi ten tvuj..
tohle byl muj cil...me ru
datTi pul nebe, na stribrnem taci..
zvladnout letat jako patci,
ukazat, ze sny se plni...
verit v laskuTvou..
datTi celou sebe..
osud vsak vse jinak chtel....
nejsem reportér ani novinár, avšak tento postreh se mi nechce nechat si jen pro sebe. Poslední dva, tri roky u nás festivaly zažívají velký boom. Jestliže se podíváte o 10 let zpátky zjístíte, že bylo pár festivalu s menší návštevností, které byly vetšinou žánrove založené.
Dnešní festivaly jsou povetšinou reklamní a masovou záležitostí pri níž se organizátori predhání v návštevnosti. Lidé, kterí ješte žádný festival nenavštíli mohou mít z televizních spotu pocit, že festival je plný skákajících cvoku posilnených pivem na hudbu pripomínající rev.
I tak by se to dalo brát, já bych to však nevidela, tak cerne. Ten kdo byl na nejakém festivale, ví jak to doopravdy chodí. Pro fajnovky a citlivky to asi nebude uplne ono, ale my praví zálesáci si už nejak poradíme. Nás težká krosna, špatné pocasí ani dlouhá cesta do stanového mestecka nemuže rozházet. Obcas stojíme po kotníky ve vode, brodíme se blátem, ale vždy s dobru náladou. Když prší a je zima, schováte se do pláštenky a rumík vás zahareje, když je teplo, skocíte do reky a osvežíte se pivkem.
Otázkou zustavá, zda-li si clovek na festivalu vubec odpocine? Nejlépe je prijet na festival o den dríve i tak už je mnohdy problém postavit stan na príhodném míste, tak, abyste byli se všemi kamarády pohromade. Nekdy je dobré posilnit se alkoholem již behem cesty, zejména, když prší, nevnímáte pak, do ceho stavíte stan. Jen ráno pak možná nebude verit svým ocím.
Již první vecer bývá pro nedockavce pripraven program v podobe rockotéky, dj, nebo méne známých kapel. Po první témer probdelé noci, kdy chce clovek využít toho, že zatím ješte nehrají jeho oblíbenci, vstává s bolící hlavou prípadne menšími okny. Procházka po okolí, do obchodu ci alespon do nejbližší hospody Vás probere k životu a po prvním ranním pivku opet chytnete tu správnou náladu.
První kapely – neboli zacátek festivalu dopíjíte piva (pokud zrovna mezi prvními nehraje vaše oblíbená kapela) a pomalu se fizicky ( nekdo fyzicky :D) pripravujete. Je to treba, protože od této chvíle se až do vecera nezastavíte, nabeháte desítky kilometru od stage ke stage, jen abyste nepromeškali kapely, které chcete videt. Ve volných chvílích, kdy zrovna nic nehraje, beháte pro pivko, prípadne si dáte „cígo“, pri velkých parnech si odbíháte mácet hlavu do pristavených koryt, nebo rovnou skácete do prilehlé reky, která se v okolí vetšiny porádaných festivalu vyskytuje. Vecer (pozn. redakce: festivalový vecer zacíná ve 00:00) jste tak akorát schopni složit své telo do pivního stanu, prípadne se s kamarády namackáte pokud možno do nejvetšího stanu a pijete alkoholové zásoby, které se ukrývaly v útrobách vašich krosen.
Druhý den vstáváte obvykle s obludou – které se ríká opice. Nohy bolí, jen velmi obtížne si vybavujete, jak jste se dostali do stanu a co všechno jste vypili. To, že válením v tráve nebo v cajovne u vodní dýmky, promeškáváte další ze svých oblíbených kapel vám již nevadí, preci se neztrháte. At si parí ti, co prijeli až dnes. S pricházejícím vecerem a stoupajícím promile opet ožíváte a vydáváte se do davu festivalových nadšencu, plni energie se cpete vpred pod podium, abyste videli zblízka plešatého rockera s pupkem. Pri prodírání džunglí tel pošlapete x nohou a ani drobné oderky uštedrené roztanceným davem vás nemužou odradit od prvotního plánu. Po doznení tónu poslední skupiny se príjemne zpoceni a unaveni vydáte do stanového mestecka, kde se naskýtají dve možnosti: Bud lehnete znaveni do stanu nebo si ješte užijete festivalovou náladu dojezdem nekde poblíž v pivním stanu.
Ráno pak už jen zbývá se zabalit a spolu s davem se protlacit do vlaku, který vás snad bezpecne doveze domu. Dobrou teckou na zakoncení muže být obed v hospudce, kde spolu s kamarády proberete všechny duležité momenty. Napríklad jak se Evžen rozbil toi toi, nebo jak Láda zapomnel tycky od stanu.
Z toho, co jste precetli by se opravdu mohlo zdát, že festival je zejména o alkoholu a jeho vyznavacích. Tento fakt nelze popřít, ovšem videla bych pozitivum. Clovek unavený beháním a alkoholem zmešká svojí oblíbemou kapelu, avšak posadí se u stage, kde není tolik lidí a poslouchá pro nej neznámou skupinu, která ho muže zaujmout. Je zde tak šance pro nové zacínající kapely. Další pozitivum festivalu je pohodová atmosféra prispívající k navazování nových pratelství a utužování kamarádství. Práve na festivale máte možnost poznat blíže své kamarády a zjistit jací doopravdy jsou (pekní alkoholici).
Tak ci tak..sláva..nazdar..výletu..a zase za rok na festu..
..jednoho letího večera, když jsem si v rákosí líznul vodky...vylezla z jezera příšera a ukradla mi mou karimatku..haló lidi chyťte zloděje..večery jsou už dosti chladné..snad jí ta karimatka zahřeje a mně má lednivna neprochladne.. :-D tož tak tenhle textík od jedné nejmenované kapelky by celkem seděl k tomu,co provádím...a mohlo by to třeba pokračovat další písničkou.. já už jsem hold takovej, tak mě musíš brát den co den mám kocovinu, ráno chodím spát..a když říkáš, žeTi tenhle život nestačí, tak věř, že hned po pivu mámTě nejradši..a k tomu další song...jsem jaký jsem a někdy ještě horší, tam kde končí den můj život začíná..bláznivé hry a dívky stále krásné..mno...tak to by mě vystihovalo..:-D
víš Ty jsi z jinýho světa, víš stačí Ti jen pouhá věta, víš.. je to fakt zajímavý, víš, že Tě to se mnou baví víš, snad je to tím, žeTě mám rád ...a tohle by byla ta lepší část mého já..
