Sex vše o sexsu

Nikdy mi nevadilo, že jsem ještě neměla pohlavní styk, zvlášť když je mi teprve patnáct. Jasně, sexpatří k životu a já bych ho ráda provozovala, ale jaksi není s kým. Můjposlední přítel bydlí totiž kapku z ruky a abychom spolu mohliuskutečnit mé slavné poprvé, musel by mít úd jako měla ta princezna zfilmu Tři veteráni nosík… Ale proč to tu vlastně všechno říkám. Nabylajsem dojmu, že být pannou je jako nemoc nebo něco, co dívku staví dojiné lidské vrstvy. Jak jsem na to přišla?

Avšak ještě než se pustíte do čtení zbytku článku, ráda bych Vásupozornila, že tento článek je pojat formou fejetonu, a tedy jde spíšeo můj názor na věc, než názor fundovaného odborníka a tak mi prosím zatento fakt v diskuzi pod článkem nespílejte. Teď už však zpět k mémupříběhu.

Už je to delší dobu, co jsem si uvědomila, že s mým tělem nenívšechno v pořádku a že se patrně v mým spodních partiích usadil nějakýbacil. Ihned se mi před očima vynořila vzpomínka na letní prázdniny,kdy jsme s rodinkou sjížděli všechny lázně severního Maďarska. Tamnívoda s vysokou koncentrací síry a jiných blahodárných látek mi sicevyhladila všechny pupínky na těle, ale protože se v ní rochnil opravdukdekdo (v jednom bazénu jsme dokonce potkali Saddáma Husajna – sice semaskoval zelenou kšiltovkou, ale marně – my jsme ho poznali :-), určitěse to tam jen hemžilo bakteriemi.

Když je člověk nemocný, tak navštíví lékaře, a tak jsem se i jáodhodlala jít na gynekologii. Pan doktor se na mě tvářil přívětivě,vyslechl si, co mě trápí a poslal mě do vedlejší místnosti, ať siodložím. A pak to přišlo. Než jsem stačila odejít, zeptal se: „Apohlavní styk jste již měla?“ „Ne,“ odpovídám pravdivě. „Nooo… víte co?Tak pojďte zpátky, já vás prohlížet nebudu, napíšu vám prášky, kteréjsem kdysi dával i vaší máti. Nepracoval váš tatínek kdysi na veterině?Vidíte, já jsem si to hned myslel. A ještě dostanete čípky. Tak.Nashledanou,“ byl se mnou náhle rychle hotov doktor. Opouštím ordinaciplna rozporuplných myšlenek. Sice je fajn, že jsem se vyhnula osaháváníintimních partií cizím mužem, ale na druhou stranu, předepsat mi nějakýdryják, aniž by věděl, co mi vlastně je, to zavání přinejmenšímpodivným chováním.

Plynou dny a plynou týdny, já užívám léčiva podle návodu a nabývámdojmu, že se mi bakterie vně mého lůna chechtají, až se za bílkovinnýobal popadají. Žádný návrat ke zdraví se totiž nekonal. Po měsíčnímdoufání v pozitivní zvrat definitivně kapituluji, sbírám se a mířímznovu na gynekologii, ochotna a schopna milému doktorovi dát nakládačkuza to, že mi dal jen tak na blind léky, po kterých mi bylo akorátšpatně. Za dveřmi ordinace mne však veškerá odvaha opouští, a tak jsemjen směrem k doktorovi ustrašeně pípla, že mé problémy přetrvaly.Očekávala jsem, že mě nyní již vyšetří, i kdybych byla třeba Johanka zArku, ale on znovu vyslovil tu odpornou otázku: „Ještě pořád jstepanna? Ano? Tak já vás prohlížet nebudu, běžte do nemocnice nabakteriologii, ať vám provedou kultivaci.“ Zjevná neochota gynekologasáhnout si na mladé masíčko mě až udivuje. Přebírám od sestry žádost ovyšetření a nevěřícně zírám: na bílém papíře dominuje velký nápis V I RG O !, jako kdyby to byl rozsudek smrti. Netuším, proč kousek blánynavíc mému doktorovi tak vadí a začínám si připadat jako horkábrambory, kterou si všichni přehazují, protože do sebe ještě nenechalanikoho píchnout.

Procházím městem směrem nemocnice, notuji si slavný song od Madonny…Like a Virgin, touched for the very first time… a doufám, že teď užbude všem jedno, že můj sexuální život jerelativně nulový (relativně říkám proto, že rozhodně nejsem žádnánepolíbená panenka, na kterou nikdy nikdo nesáhnul!) a pustí mě brzypryč. Přicházím do čekárny, sedám si a vyčkávám, až na mě přijde řada.Ten moment záhy nastal a já jsem paní doktorce, příjemné peroxidovéblondýnce středního věku, předala žádost o vyšetření. Ta ji přelétlapohledem a poté ke mně káravě promluvila: „No ale příště přijdeš večtvrtek, to sem chodí holčičky Virgo.“ Já jsem šla do kolen. Copak jsemnějaká malá holčička? A proč mají panny vlastní ordinační den, jsmesnad nějaké speciál případy? Já ti ukážu, ty odbarvená fuchtle! Jenžemi rázem došlo, že to přeháním a nedala jsem nic znát. Vylezla jsem na„kozu“ a čekala, co bude. Doktorka do mě jen strčila vatovou tyčinku,pak ji vyndala a podala sestře. Poté mi pokynula, že můžu jít a ževýsledky pošle mému doktorovi. Já se oblékám a přemítám, proč tedy topanenství tak hrotí, když jen dělají stěr tyčinkou. Připadám si jakomalomocná. Vycházím zdeptaně z nemocnice a registruji dva nemocničnízřízence, kterak se na mě uznale smějí, asi se jim líbím. Kdepak, hoši,dnes vážně nemám náladu na nějaké flirtování. Ani mě nenapadá, že bychještě jela do školy a nasedám rovnou na tramvaj domů.

Diagnózu své choroby vám nesdělím, už proto, že ji sama neznám. Vímjen, že trpím nemocí zvanou panenství. Naštěstí není nakažlivá aneumírá se na ni, ale jsem z toho smutná. Mám pocit, že jako se kdysidělila Amerika na černou a bílou, dělí se i náš stát na panny a sexemzkušené. A proč to nedotáhnout ad absurdum, proč my, panny, nemámevlastní obchody, autobusy, kostely, proč nejsme výrazně označené, pročnás jednu po druhé neupalují na hranici… Být pannou je fakt nanic.Kdysi jsem četla rozhovor s Ester Kočičkovou, která na otázku, kdypřišla o panenství, uvedla, že se asi ve třinácti deflorovala mraženoumakrelou. Myslím, že v mrazáku taky jednu máme…

Když se muž ohlédne na ulici za ženou, jíž se pod průhledným tričkem rýsuje poprsí v pěkném sexyprádélku, patrně ho ani nenapadne, že kdyby žil ještě před sto lety,mohl by se ohlédnout leda za ženou sešněrovanou v neprodyšném korzetu,jejíž vnady jsou zcela zbytečně schovány a stlačovány, a ještě by bylpatrně obviněn z nemravných myšlenek. Život bez podprsenky by si dnesnemohla představit nejen většina dnešních dívek a dam, kterýmpodprsenky pomáhají nést ono "břímě" na hrudníku, ale ani pánů, jimžjsou v těchto sexy obalech servírovány ženské půvaby. A přitom je to revoluční vynález teprve raného dvacátého století.

Něco málo z historie – od korzetu k podprsence

Když se řekne podprsenka, mnohému muži se vybaví lákavý obrázek sexydivy, jejíž ňadra jsou zahalena v erotickém krajkovém prádle. V dnešnídobě jsou podprsenky brány, kromě své funkce zdravotní, spíše jakomódní estetický doplňek, který sice poprsí drží v těch správnýchpozicích, ale především dovoluje to nejdůležitější – dýchat. Tak tomuvšak nebylo vždy. Před několika sty let se totiž konal obrovský boomširokých, velrybími kostmi a dráty vyztužených krinolín. A ke krinolíněneodmyslitelně patřil i korzet, který nekompromisně svíral a stlačovalvšechen svůj obsah – pas a hruď. První zmínky o těchto svěračích sahajíaž do 13. století. V touze po co nejštíhlejší figuře byly dámy ochotnynechat se sešněrovat až do neuvěřitelného obvodu 40 cm kolem pasu!Korzety byly vyztužovány například lepenkou, kůží, velrybími kosticemi,a dokonce i dřevem. Francouzské a anglické modely byly pak zdobenymilostnými a erotickými verši.

"Ženy uzavírají své pasy ve vězení z velrybích kostic, zmenšují sipoprsí do té míry, že brzy získávají smrdutý dech a otevírají dveřesouchotinám." Těmito slovy se proti korzetům bouřili angličtí satirici.Samozřejmě ani lékaři nezůstali ve stínu a horlivě vysvětlovali, že senošením korzetů stlačují žebra, hrudník a játra, brání se v dýchání acelé tělo se tak deformuje. Obrovská vlna nevole vůči korzetům sezvedla v Evropě od poloviny 18. století. Francouz Jacques Bonnaud oproblematice šněrovaček napsal dílo Degradace lidské rasy skrze nošeníkorzetů z velrybích kostic. Detailně v něm popisuje, že nošení korzetůje prakticky proti přírodě, i proti zdravému rozumu, neboť se jím ženadobrovolně mrzačí. Krejčí se proti tomuto názoru odvolávali, že korzetynaopak příznivě tvarují postavu a ženy, které je nenosí, jsou naopak"postav neohrabaných a nepěkných." Francouzská revoluce se ke korzetůmpostavila jasně odmítavě. Na demonstraci toho manželka jednoho z členůDirektoria, pana Talliena, v roce 1795 přišla na ples v Opeře vhedvábné tunice bez rukávů, ale především bez spodního prádla, což bylona tehdejší poměry neobvyklé, ne-li nepřístupné.

To však ani zdaleka neznamenalo, že šněrovačkám odzvonilo. I přesnesčetná upozornění lékařů byly ženy i v devatenáctém století ochotny aschopny nechávat své půvaby sešněrovávat do neprodyšných korzetů.Pochopitelně došlo k mnoha inovacím, značné obliby se dostávalo drahýmmodelům falešných poprsí zhotovených z drátěných konstrukcí aceluloidu, někdy též z látky s kaučukovými kapsami. Byly to vlastněpramáti klasických push-up podprsenek, jak je známe v dnešní době.Lékaři se však nemínili vzdát a namísto neustálého kydání špíny nakorzety se rozhodli jednat. Později přišli s tzv. reformním oděvem,jejž se snažil propagovat například lékař z Brooklynu WilliamDickinson. Onen oděv se sestával ze spodní košile a trikotu, kazajky,svrchního oděvu a paleta. Čili, jak si každý jistě představí, nic moc sexy.Ženy v něm vypadaly jako čevabčiči. My, dnešní dívky a ženy, protomůžeme blahořečit Mary Phels Jacobsové, vynálezkyni klasicképodprsenky.

Vynález klasické podprsenky

Ke svému revolučnímu kousku oděvu se však tato dáma dostala zcelanáhodně - zatoužila zajít na newyorský ples, ovšem bez překážejícíhotěžkého večerního korzetu. Spíchla tedy dva kapesníky a růžovou stuhu ahle, podprsenka byla na světě! Ze začátku podobné kousky šila i svýmpřítelkyním a roku 1914 svůj vynález nazvala Caresse Prosby (pozdějiBackless Brassiere) a nechala jej patentovat (letos tedy slavídevadesáté výročí).

Když poté prodala práva na výrobu podprsenek společnosti WarnerBrothers, jejich popularita ještě více vzrostla a nosilo je čím dál tímvětší procento žen. To znamenalo poslední sbohem a šáteček pro korzety.Tehdejší podprsenky působily sice esteticky a lahodily oku, avšak prsapříliš nepodepírala. Poválečným trendem sice byla ňadra lentilkovýchrozměrů, ale ženy tehdy nechtěly, aby jejich prsa vypadala jako dvamáky na prkýnku. Roku 1925 začaly majitelky newyorkského krejčovskéhosalonu Ida Rosenthalová a Enid Bissetová šít podprsenky, kterépodepíraly ňadra v přirozené pozici. To byl počátek firmy Maiden FormBrassiere, jež se během doby přejmenovala na MaidenForm.V roce 1935 společnost Warners Company zavedla i košíčky různýchvelikostí - A až D. Když se za tři roky objevil Du Pont nylon, používalse jako materiál pro výrobu těchto kousků prádla. V druhé světové válcevšak bylo nylonu potřeba na zcela jiné účely, a tak potřeby dam muselyjít stranou. Po válce se však podprsenky ještě více rozšířily, vznikalynové střihy a využívalo se více materiálů, jako je satén, krajka apodobně. A tak známe podprsenky i dnes.

Podprsenky v dnešní době – několik rad a tipů

Jak jsem již uvedla v úvodu článku, podprsenky neplní jen svou"podpůrnou" funkci, ale především mají úlohu ženy zkrášlovat a erotickyladit naše protějšky. Zvláště v současných dobách se podprsenek na trhunalézá bezpočet druhů. Sportovní, s kosticemi, s košíčky, s vycpávkamimolitanovými, pěnovými, gelovými či dokonce vzduchovými, černé, bílé,červené, modré, zelené... opravdu je z čeho vybírat. A já si dovolujipřipojit malý seznam, na co by dámy rozhodně při nákupu podprsenkyneměly zapomínat:

• I kdybychom si byly stoprocentně jisty, že známe svou velikostňader, přesto bychom měly věnovat těch pár minut a vyzkoušet si náškrajkový úlovek v kabince. Při zkoušení je rovněž záhodno se v novémprádélku předklonit, abychom zjistily, zda nám prsy vskutku pevně apohodlně drží v košíčcích v každé póze. Nevhodně zvolená podprsenkazpůsobuje uvolňování prsních svalů a předčasné stárnutí prsů.

• V dnešní době se staly velmi módními a vyhledávanými podprsenkys průhlednými silikonovými ramínky. To je zvláště v letním obdobíramínkových tílek pochopitelné, ale zde musím upozornit na skutečnost,že PVC ramínka jsou pružnější než ta látková a zvláště u větších poprsímají tendenci se vyvěšovat, a tím se samozřejmě vyvěšují i prsa.Máte-li proto ňadra o velikosti dobře rostlých melounů, raději si nákuptohoto typu prádélka dobře rozmyslete.

• Neodpustím si pár vět ani k nákupu "hrudního oblečku" natržnicích. Dámy, já vím, že lze podprsenku pořídit ve stánku i třikrátlevněji ("To je topry, topry, krasně sedí, jen za dvě sta, mladápaní"), než v renomovaných obchodech, ale... když je něco levné, má tosvůj důvod. Z jejich výrobků po jednom jediném vyprání často začnoulézt nitě a kostice a i jinak je poznat, že podprsenky "exported fromSaigon" nejsou dobře šité a nesedí, jak by měly - že by byly šité podlejiné předlohy? Raději se obraťte na značky zaměřené přímo na výrobuspodního prádla, například Bellinda, Triumph nebo Linia.A pokud vám manžel/partner/maminka odmítne dát peníze na značkovéprádlo s větou, že ve stánku koupíte to samé za menší peníz, ukažte jimprosím tento odstavec.

• Malá prsa, taky prsa. Tyto věty jsou mířeny především kmaminkám dívek v rané pubertě. To, že dvanáctileté dívky nemají ňadraještě příliš vyvinutá, neznamená, že by neměly nosit podprsenku. Každýproblém se má zachytit již v zárodku a stejné je to i s prsy. Pokudtotiž dívka podprsenku nosit nebude, může se stát, že bude mít pozdějiprsa nesprávně tvarovaná. Dětské bavlněné podprsenky se dají poříditlevně a určitě se vyplatí.

• "Nesnáším zvedačky! Myslíš si, že opouštíš party s Katie Price,a pak, když na hotelovém pokoji sundáš podprsenku, je tu Kate Moss!"Tolik od Freda Dursta, lídra kapely Limp Bizkit, k tématu podprsenekzvětšujících prsa. Já zde rozhodně nemíním moralizovat, jak je hrozné,že se ženy stydí za svou přirozenost a raději klamou a motají mužůmhlavy pěticentimetrovými vycpávkami. Jak říkám, podprsenek push-up jena trhu celá řada (mnohdy je dokonce problém sehnat pěkné nevycpanéprádlo), a pokud vám zvednou sebevědomí, klidně je noste. Přesto by siale každá žena, zvláště ta, která často a ráda podléhá kouzlu noci apříležitostnému sexu, měla uvědomit, jaktrapný pocit to asi je, stát před mužem, odhodit podprsenku v dál a...a nic. Po bujných tvarech ani vidu, ani slechu.

Co říci závěrem?

Od dob tělo mrzačících korzetů jsme se v historii posunuli k tělu zdobícímu až sexuálněvzrušujícímu neodmyslitelnému kousku oděvu každé ženy. Ženské tělo,tedy i prsa, je bezesporu krásné a je dobře, že je již žádný módnítrend nechce stahovat ani zbytečně skrývat, ale naopak vyzdvihnoutpřednosti, případně vhodně zvoleným zahalením zamaskovat drobnénedostatky. Tak snad jen popřát dámám šťastné úlovky v buticích sespodním prádlem a pánům, aby byli (nejen) s úlovky svých milovanýchspokojeni.

Synonyma: menses, měsíčky, perioda

První menstruace

První měsíčky (viz. menarché) se zpravidla objevují mezi 12-14 lety.Obecně je pozorován mírný trend k postupnému snižování věku prvnímenstruace. Tyto limity jsou ale pouze orientační, nemusíte se hnedděsit, když přijdou o dva roky dřív nebo později. Pokud vám však táhnena 18 a měsíčky nikde, je třeba nechat se gynekologicky vyšetřit (tosamozřejmě můžete i dříve, pokud byste měla pocit, že je něco špatně).Nástup menstruace je nespornou známkou začátku procesu dospívání. Vněkterých kulturách je tato událost spojena s různými rituály a bývá idůvodem ke svatbě. To v našich zeměpisných šířkách nelze doporučit. :-)

Co je menstruace?

Menstruace je pravidelná měsíční ztráta trochy krve spolu s odumřelou děložní výstelkou. Tento proces se opakuje zhruba jednou za 28 dní(proto název měsíčky). Přesná délka cyklu je ale individuální, jsouženy, které mají cyklus 21-denní (těm tedy nezávidíme), ty šťastnějšítřeba i 40-denní. Na délce cyklu příliš mnoho nezáleží, důležitější jesledovat, zdali je cyklus pravidelný. Nepravidelnosti v cyklujsou časté u mladých dívek v prvních letech po nástupu menstruace, alečasem by se měl ustálit na své periodě. Pokud je váš cyklusnepravidelný a nepředvídatelný po více než 2-3 letech od prvnímenstruace, je to opět důvod k návštěvě gynekologa. Dívkám, které bysnad laškovaly s myšlenkou použití metody plodných a neplodných dnůjako antikoncepční metody, důrazně připomínám, že zcela pravidelnýcyklus je naprostou (nikoli však zcela postačující) podmínkouúspěšnosti.

Menstruační cyklus

Za všechno můžou hormony. S nástupem puberty se v podvěsku mozkovémzačíná produkovat hormon, který ve vaječnících stimuluje dozránívajíčka. Počet vajíček je dán už při narození každé holčičky, tatovajíčka jsou ale nezralá a jsou v jakémsi klidovém stadiu. Bez působenípříslušných hormonů nezralá zůstanou. Vzhledem k tomu, že v jednomcyklu dozrává právě jedno vajíčko (pokud se omylem uvolní více,výsledkem jsou dvojvaječná dvojčata), nemusíte se bát, že byste jerychle vyplýtvaly (máte jich v sobě asi 400.000!). Zásoba bohatě stačína celé plodné období každé ženy. Za život se každé z nás uvolní něcokolem 400 vajíček. Uvolnění vajíčka se označuje jako ovulace. Po ovulaci vajíčko putuje z vaječníku trubičkou zvanou vejcovod do dělohy (viz. děloha).Trvá mu to asi týden. Děloha se v té době (opět pod vlivem hormonů –tentokrát těch produkovaných ve vaječnících) pilně připravuje napřijetí vajíčka. Děložní sliznice se ztlušťuje a bohatě se prokrvuje.Vajíčko však těchto výhod může využít pouze v případě, že bylooplodněno mužskou pohlavní buňkou - spermií. V drtivé většině cyklůvajíčko oplodněno není, což znamená, že děloha vyvinula tolik úsilíúplně zbytečně. Po zhruba dvou týdnech se tedy (opět pod vlivemhormonů) děložní sliznice rozpadá a odchází spolu s malým množstvímkrve přes pochvu z těla ven. A tohle je právě menstruace. Trvánejčastěji kolem 5 dnů až týden. Někdy i déle, což seněkterým netrpělivým chlapcům někdy hodně těžko vysvětluje. :-) Zatýden už dozrává další vajíčko a celý cyklus se opakuje.

Co jsou anovulační cykly?

U mladých dívek se někdy stává, že menstruují, ale v průběhu cyklu nedochází k uvolnění vajíčka.V podstatě nemáte moc šancí poznat, jestli je váš cyklus ovulační neboanovulační. Některé dívky mohou pociťovat při ovulaci mírnou bolest vpodbřišku, ale moc bych na to nesázela. V této době je ale ženanejplodnější, takže je třeba myslet na dostatečné zajištěníantikoncepcí. Pokud je cyklus nepravidelný, často to signalizuje, žeminimálně některé z cyklů jsou anovulační. V mladém věku je vám jedno,jestli se vajíčko uvolňuje nebo ne, anovulační cykly v pozdějším věku však bývají častou příčinou neplodnosti. Anovulační cykly jsou důsledkem hormonální nerovnováhy a pokud se vlečou do vyššího věku, měla by se tato nerovnováha léčit.

Menopauza

Menopauza je období, které nadchází kolem 45. roku ženy a v důsledku vyhasínání funkce vaječníků (které již neprodukují dostatek hormonů) žena přestává menstruovat a ztrácí postupně schopnost otěhotnět.Tento proces je pozvolný a obvykle začíná opět znepravidelněním cyklu,menstruace je stále vzácnější, až vymizí docela. Jsou ale výjimky žen,o kterých se občas dočtete v novinách, a které mají plodné obdobíposunuté do vyššího věku.

Menstruační hygiena

V době menstruace je třeba zvýšit starostlivost o hygienu.Rozkládající se krev může vyvolávat nepříjemné čichové vjemy, proto jedobré si alespoň 2x denně omýt pohlavní orgány teplou vodou (případně mýdlem pro intimní hygienu). Pravidelná výměna vložek či tampónůje samozřejmostí. Mladé dívky často tápou v tom, jak často je třebatyto pomůcky vyměňovat. Je k tomu samozřejmě potřeba trochu praxe.Záleží na síle krvácení, savosti použitých materiálů, ale obecně platí,že i při velmi mírném průběhu by se vložka měla vyměňovat alespoň 3x zaden. Je to kvůli tomu, aby se v takovémto vlhkém a teplém prostředínemnožily bakterie, které by mohly způsobit infekci. Rozkládající sekrev zase po určité době způsobuje nepříjemné pachové vjemy. Připravidelných kontrolách „stavu“, když jdete třeba čůrat, zhodnoťte,jestli už je čas. U tampónů je situace o něco ošemetnější. Musíte volit vždy tu nejmenší velikost tampónu,kterou potřebujete. Pokud použijete příliš velký tampón při slabémenstruaci, pak ani za 6-8 hodin, což je maximální doba, po kteroumůžete nechat jeden tampon bez výměny uvnitř, není ještě plně nasáklý ajde těžko vytáhnout. Nasáklý tampon se naopak vyjímá velice snadno,vyklouzne skoro sám. Mýty o tom, že tampon vás může „ucpat“ a zabránitodtoku krve, se nezakládají na pravdě. Plně nasáklý tampón prostě začnepropouštět a krev odtéká přes něj. Pro tyto případy je šikovné spolu stamponem používat tzv. slipové vložky. Jsou totenoučké vložky, přes kalhotky nepostřehnutelné, které ale mohou účinnězabránit znečištění prádla při protečení tamponu. Dnes jsou navíc stáleoblíbenější jako běžná součást každodenní ženské hygieny. Nemusí setotiž nutně používat jen při menstruaci, ale i jejich nošení v jinýchfázích cyklu vám může přinést pocit jistoty, že vás nezaskočí třebanáhlý příchod menstruace nebo že vám běžný ženský výtok nezašpiní vašeoblíbené prádlo. Výrobci ženských hygienických potřeb nabízejí ohromnoupaletu výrobků, není možně si nevybrat. Čeho byste si měly všímat je absorpční schopnost.Bývá naznačená „kapičkami“ v rozmezí 2-4. Víc kapiček znamená většíabsorpční schopnost a úměrně taky tloušťku vložky. Vložky na noc bývajínejen tlustší, ale i delší, aby se minimalizovalo riziko ušpiněníložního prádla, až sebou budete v noci mlít. Křidélkajsou šikovnou věcičkou, která zabrání zašpinění okrajů kalhotek. Tohrozí vždycky, ale u vložek bez křidélek je to skoro pravidlem. Co setýče tamponů, tak velice podrobný návod k použití (včetně způsobuzavádění) je obsažen v každé krabičce.

Je menstruace nutná?

Dnešním trendem je nemenstruovat. Příchod moderní hormonálníantikoncepce umožnil manipulovat s cyklem všemi možnými a nemožnýmizpůsoby a není tedy problém menstruaci odkládat, jak dlouho je libo.Odborníci dnes mají za to, že žádná zdravotní rizikas tím spojena nejsou. Názor, že menstruace je „přirozená“, taky úplněneuspěje, protože pravěké ženy nemenstruovaly prakticky vůbec, protožebyly pořád buď těhotné nebo kojily. Menstruaci lze tedy do jisté mírychápat jako civilizační záležitost. Traduje se taky, že se přimenstruaci čistí krev, ale ani to nelze brát vážně. Představte si, jakby na tom pak byli chudáci muži? Naopak, při menstruaci (zvláště pokudje silná), dochází ke ztrátě železa a krvinek, což může někdy způsobit chudokrevnost.

Bolesti při menstruaci

Nepříjemným průvodním jevem menstruace bývá bolestivost. U různýchžen je intenzita bolesti různá, od nepatrného pocitu, že se „něco děje“až po křečovité bolesti, které ženu podstatně omezují v její běžnédenní činnosti. Normální je mít bolesti mírné až střední intenzity první dva dny menstruace.Pak obvykle vymizí. Pokud máte bolesti velmi silné nebo trvají po celoudobu menstruace, určitě se poraďte s lékařem, nechcete přece trpět jakopsi. Z volně prodejných léků proti bolesti jsou oblíbené např.Ibuprofen (Ibalgin), Valetol, Ataralgin aj. Při nárazovém použití 1-2dny v měsíci se nežádoucích účinků prakticky nemusíte obávat.Doporučené dávkování ale rozhodně nepřekračujte.

Omezení při menstruaci

Fyzická omezení vyplývají částečně z toho, jak se samy cítíte.Jestli je vám nevolno nebo máte bolesti, asi se zřeknete sportovníchvýkonů celkem přirozeně. Při normálním průběhu se nijak zvlášť šetřitnemusíte. Sex při menstruaci se moc nedoporučuje.Možné to sice je, ale musíte se vyrovnat s tím následným nepořádkem ase zvýšeným rizikem infekce. Takže pokud do toho půjdete, tak jedině skondomem, je-li vám vaše budoucí plodnost drahá. Druhým omezením je možnost koupání.Koupat se můžete s tamponem, ale uvědomte si, že propouští na oběstrany, takže je tady zase zvýšené riziko infekce, a proto je třeba jejihned po koupání vyměnit za nový.

Základem mamografie je rentgen

Pokud jste se domnívali, že mamografické vyšetření nepředstavuje pro vaše tělo radiační zátěž,pak jste žili v omylu, protože jeho fyzikálním principem je zobrazovánírozdílů v hustotě tkání účinkem rentgenového záření. Asi každý z nás máz rentgenu určitý respekt a sami lékaři varují, že by se nemělorentgenovat zbytečně příliš často. V případě pravidelnéhomamografického screeningu pak přistupuje další rizikový faktor a toten, že je ozařována stále stejná tkáň. Navíc tkáň, která je kradioaktivnímu záření relativně vnímavá. A cože to vlastně znamená?Nemusí to znamenat vůbec nic, ale je dobré se alespoň zamyslet nad tím,že rentgenové záření samo o sobě riziko vzniku nádorového bujení mírně zvyšuje.Pochopitelně se to projeví jen u zlomku populace, ale připadá miminimálně neetické o této eventualitě zcela pomlčet a nahánět ženy namamograf s tím, že je to to nejlepší, co pro sebe mohou udělat.

Přínosy mamografického vyšetření

Přínos je jednoznačný. Pokud už u vás nádorové bujení vznikne,mamografem jej s určitou pravděpodobností zachytíte včas a podstatnězlepšíte své vyhlídky na úspěšné vyléčení. Rakovina prsu jenejčastějším nádorovým onemocněním u žen a přestože postihuje převážněstarší ročníky, výjimkou nejsou ani dvacetileté pacientky. Včasný záchyt je alfou a omegou léčebného procesu.Ani na mamograf se ale nelze spoléhat úplně stoprocentně. Záleží nastruktuře prsní tkáně, na velikosti prsou a dalších faktorech, kterérozhodnou, zda oko zkušeného mamologa na snímku najde to, co hledá.Mamografie pochopitelně nerozliší, zda je případná bulka zhoubná či ne, k tomu je potřeba dalších vyšetření. Obecně ale platí, že každý podezřelý útvar by se měl vyšetřit.

Pro koho je mamografie nejvhodnější?

Na mamografii by žena měla pomýšlet překročila-li čtyřicítku.Jednak u ní existuje relativně vyšší pravděpodobnost onemocněnírakovinou prsu, takže se riziko vyšetření zcela vyváží možným přínosem,jednak bude celková absorbovaná dávka záření do konce života ženyakceptovatelná. U mladých holek je metodou první volby vyšetření ultrazvukema přistupuje s k němu zejména v případech, kdy je výskyt rakoviny prsuv rodině nebo jiné vysoce rizikové faktory (např. genetickéabnormality). Mamograf se ve věku mezi 20 a 30 vůbec nedoporučuje!Jednak má prsní tkáň v tomto věku trochu jinou strukturu a mamografienedává uspokojivé výsledky, dále taky jistě není nejšťastnější začítjiž v mládí se systematickým ozařováním prsou. Než byste došly dodůchodu, měly byste nastřádanou pěknou dávečku a v případě onemocněnírakovinou prsu v pozdějším věku by vám mohlo solidně vrtat hlavou,zdali jste si k onemocnění tak trochu nepomohly samy.

Alternativy k mamografii

Jednoznačně nejlepší metodou, která je zcela prostá rizik, je pravidelné samovyšetřování prsou.Lze s ním začít v kterémkoliv věku a při troše snahy se stane součástívašeho života stejně jako čištění zubů. S tím rozdílem, že vyšetřeníprsou stačí provádět jednou měsíčně, nejlépe v době po menstruaci.Výhodou je, že se při něm naučíte znát své tělo opravdu důkladně ajakákoliv změna vám bude nápadná dřív, než se z ní stane opravdovýproblém. Techniku samovyšetřování by vám mělvysvětlit každý gynekolog (pokud to neudělá sám od sebe, pak napožádání určitě). Pokud neuspějete u něj, můžete se vydat domamologické poradny. Připojuji několik odkazů na webové stránky, kde seto můžete naučit i online.

Samovyšetření prsu

www.zdrav.cz

www.breastselfexam.ca

Závěrem bych chtěla upozornit, že tento článek nebyl napsán proto,aby vyhnal vyšetření chtivé čtenářky z mamologických poraden, ale mátvořit určitou protiváhu proti jednostranným, nekritickým informacím,které se na nás valí z médií. Někdy je prostě dobré udělat si na věcvlastní názor. K tomu je ale potřeba dostatek informací, jak těchpozitivních, tak těch druhých. Všechno má svá rizika a většinou jsmenuceni volit mezi „menším zlem“, což není nic nenormálního, ale běžnásoučást života.

Screening (med.) = strategie používaná k vyšetřování široké populace (bez rizikových faktorů, bez příznaků) pro záchyt určitého onemocnění.

Dívky a ženy, máte občas představu, že máte intimní kontakt s jinouženou a vzrušuje vás to? Viděly jste lesbickou erotiku nebo porno ajste překvapeny svým vzrušením? Váháte nad tím, jestli vám v životěbudou stačit k sexuálnímu uspokojení muži a jestli byste si byly schopné začít něco se ženou? Pro vás je určen tento článek.
Muži, překvapila vás vaše partnerka tím, že ji vzrušují i ženy? Čtěte také!

Nestyďte se za své fantazie!

Lesbické fantazie – věc, kterou si většina dívek a žen nechává prosebe, pokud chodí nebo žije s mužem. Stydí se za to, že je něcotakového vůbec napadne a přemýšlí, jestli jsou normální... Ty odvážné,které mají chápavého muže, co ví něco o sexualitě,se mu s tím svěří, třeba když společně sledují erotické nebopornonahrávky, a nedělají z toho žádnou vědu. Pokud totiž žena svéhomuže miluje a je si jím jistá, to, že se vzruší při sledovánílesbických nahrávek přece nic neznamená...

Překročit mez představivosti?

Fantazie je krásná věc a můžeme v ní provádět cokoli. Může nás tovzrušovat, ale důležité je, jestli můžeme překročit tu mezpředstavivosti a přejít do reality. Málokdo se totiž odváží všechno, cosi kdy představoval, uskutečnit. Někdy totiž může jít o méně nebo vícezvrhlé představy, které nás třeba vzrušují, ale jejich reálnýmprováděním bychom riskovali trestní stíhání. To naštěstí u lesbického sexunehrozí, ale zase tu jsou jiné věci. Např. že se to dozví manžel(přítel) a takovou nevěru neunese. Stojí pak takové hrátky, aniž jsmesi jisty svou opravdovou sexuální přitažlivostí k ženám, za takový pokus?
Pakse také může stát, že to co nás v naší fantazii vzrušovalo, nám vreálném provedení neříká naprosto nic a můžeme tím být znechuceni.

Váhání nad sexuální orientací

Poznáváme svou sexuální orientaci už odpuberty. Zjišťujeme, co nás vzrušuje a kdo nás přitahuje. Většinou jsouto kluci, ale reakce při sledování nahrávek sexuálníchhrátek mezi ženami nebo listování pornočasopisy s ženskými akty násmohou překvapit a začneme váhat, jak to vlastně je. Jak vlastně určitsvou sexuální orientaci a na kterou stranu se přiklonit, když váháme?

Mám jednoduchý recept. Nejde totiž o to, co nás více nebo méně sexuálněvzrušuje, protože vzrušovat nás může všechno stejně a vzájemná ženskámasturbace může být velmi vzrušující, přestože ženy nemilujeme. Stejnětak můžeme mít skvělý sex s mužem, kterého taky nemilujeme...
Toto je jen otázka stimulace erotogenních zón bez hlubokého citového vztahu.
Důležitépro rozhodování, s kým budeme chodit a jakého životního partnera(partnerku) si vybereme, je to, jestli se do něj dokážeme zamilovat anadále udržovat hluboký citový vztah. Spát můžeme s kýmkoliv i bezlásky. Žít ale ne, na to je potřeba mnohem více...

Přizpůsobivost a omyly přírody

Příroda umožňuje homosexuální vztahy a stykyi u zvířat, proč by tomu mělo být jinak u lidí? Ale je jen na nás, jaksvé zvířecí instinkty budeme ovládat. Myslím si, že ve většině lidí jeschopnost bisexuality skrytá a je možno jipoodhalit třeba v těch našich fantaziích. Asi to tak zařídila příroda,pro ženy, co zůstávaly samy doma, když muži byli na lovu nebo veválkách. Muži této schopnosti bisexuality využívali, pokud ji měli, tamtéž. Možnost homosexuálního styku využívají někteří muži ve věznicích, přestože na svobodě mají styky jen s ženami. Neznamená to, že jsou homosexuály.Nejsou toho však schopni všichni. Podobně mohou ženy (ale nemusí býtvšechny schopny) mít ve věznicích lesbické styky, přestože nejsoulesbičky. Jde o potřebu tělesného kontaktu s jinou osobou, mazlení nebovzrušení v nouzové situaci.
Příroda dala zvířatům i lidem schopnostpřizpůsobit se, když je nedostatek partnerů opačného pohlaví. Uživočichů to jde někdy tak daleko, že někteří jsou oboupohlavní, můžouzměnit pohlaví, když je nedostatek vhodných partnerů, a tak se dálerozmnožovat.
Lidé mají svou sexuálníidentitu v mozku. Cítí se být ženou či mužem a někdy je to paradoxněnaopak vzhledem k pohlavním orgánům. Vymysleli jsme operaci pohlaví amáme ženy, co byly dříve muži a naopak.

Proč by nás ženy pak měla zaskočit taková banalita, že nás vzrušilanějaká žena v naší fantazii nebo v nějakém filmu, když jsme si jisty,že jsme se v životě zamilovávaly jen do mužů? Vždyť někteří lidé bojujís většími a horšími sexuálními problémy aodchylkami a tak si myslím, že lesbické fantazie lze považovat zanaprosto normální projev vzrušení a nemusí to znamenat, že jsme lesby.

Fantazie neuškodí, ale sexuální nevázanost uškodit může!

Dnešní mládež -náctiletých je v sexu celkem uvolněná a nebojí se experimentovat v sexu s oběma pohlavími, jakože si pak vybere, co jim bude lépe vyhovovat. Chtěla bych jim říct, že lepší je začít si sexuálnívztah s někým, kdo nás přitahuje nejen tělesně, ale i duševně, a kdonás může obohatit porozuměním a společnými zájmy. Varuji předpromiskuitou! Jinak totiž, když budeme stále prostřídávat kluky sholkama a holky s klukama, může se nám stát, že prostřídáme a rozšířímetaké pár nepříjemných nemocí...
U nevinných fantazií nic takovéhonehrozí a při masturbaci si taky můžeme přijít na své a prožít pěknýorgasmus, než se rozhodneme, s kým to vlastně chceme chodit a mít sexuální styk.

Kdy začít ….

Spoustu dospívajících dívek poprvé na gynekologii dovedou teprvenějaké potíže, ať už jde o problémy s menstruací, výtoky, bolesti čisvědění zevního genitálu. Zejména kvasinkové infekce jsou natolikběžné, že máme reálnou šanci prožít si svou první epizodu ještě předzahájením pohlavního života. Pokud máme štěstí a problémy se námvyhýbají, je každopádně záhodno gynekologa navštívit ještě před prvním pohlavním stykem.Lékař pomůže s výběrem antikoncepce, případně nás rovnou vybavíreceptem na příslušné pilulky a také vysvětlí, jak se chovat v případě,kdy dojde k nečekaným problémům (protržení kondomu, zapomenutí pilulkyaj.).

Častým dotazem dívek je, zda gynekolog pozná, jestli je dotyčná panna.Vězte tedy, že až na některé extremní případy to pozná. Inspekce stavuvaší panenské blány budete nicméně ušetřeny, neboť se na váš stav lékařdotáže už při úvodním pohovoru. Nebuďte tedy dotčena, když se vás lékařzeptá, zda jste již měla pohlavní styk a dokonce si to poznačí dokarty. Tato informace je pro další vyšetření klíčová, protože u panenlékař použije jiné vyšetřovací postupy a některá vyšetření ztechnických důvodů neprovede vůbec. O tom jak probíhá úplně prvnígynekologická prohlídka je podrobně psáno zde: Poprvé ke gynekologovi, dále se tedy budeme zabývat průběhem standardní preventivní prohlídky u sexuálněaktivních žen. Předpokládáme tedy stav, kdy nás nic netrápí, alejelikož jsme zodpovědné ženy, jednou ročně se chtě nechtě vypravíme nakontrolu. Pokud se někdy zapomeneme objednat, je dobré to napravit conejdříve. Platí zlaté pravidlo „lépe pozdě, nežli později“.

Anamnéza

Při každé návštěvě s vámi lékař před vyšetřením probere váš zdravotní stav, případné obtíže, antikoncepci a zeptá se na datum posledních měsíčků.Tato informace je důležitá, protože v průběhu cyklu se vaše pohlavníorgány malinko mění a je důležité, aby si lékař mohl spojit to, covidí, s konkrétní fází menstruačního cyklu. Výrazně to přispěje kekvalitě diagnostiky. Obecně se doporučuje preventivní prohlídkyplánovat v prvním týdnu po menstruaci.

Prohlídka prsou

Přestože prohmatání prsou není v českých gynekologických ordinacíchještě zcela běžné, mělo by být součástí preventivní prohlídky a nemělabyste se tedy vůbec podivovat nad tím, pokud vám je lékař provede.Bohužel, řada lékařů tuto proceduru vynechává. Pokud o vyšetření prsoumáte zájem a váš lékař se k němu nemá, promluvte si s ním o tom.Přinejmenším by vás měl na požádání naučit, jak si samovyšetřováníprsou provádět doma sama. Pokud víte, že se ve vaší rodině vyskytla rakovina prsu nebo jste si náhodou nahmátla podezřelý útvar v prsu, na vyšetření trvejte.

Vyšetření genitálu

Vyšetření genitálu je patrně nejneoblíbenější součástí gynekologicképrohlídky, ale řekněme si upřímně, zároveň i nejdůležitější. Lékař přiněm může diagnostikovat záněty pochvy, děložního čípku, některé nádoryči infekční onemocnění typu kondylomat. Hlavním motivem gynekologicképrevence je včasný záchyt přednádorových stavů na děložním čípku. O příčinách a prevenci vzniku tohoto onemocnění jsme informovali zde: Očkování proti HPV.Očkované dívky a ženy by ovšem rozhodně neměly podléhat falešnémupocitu bezpečí a na gynekologickou prevenci nezanevřít, protože aniočkování není 100% účinné.

Aby se lékař k děložnímu čípku vůbec dostal, použije gynekologická zrcadla,která mohou být buď plastová (na jedno použití) nebo kovová (opakovaněsterilizovaná). Ta roztáhnou poševní stěny od sebe a umožní přístup kčípku. Zavedení zrcadel sice nebolí, ale bývá vnímáno nepříjemně(kovová zrcadla navíc studí). Gynekolog pak detailně prohlédne děložníčípek tzv. kolposkopem, což je přístroj, který si můžete představit trochu jako mikroskop (s menším zvětšením).

Cytologie

Z čípku lékař odebere speciální štětičkou stěr pro cytologické vyšetření.Po cytologickém odběru obvykle nekrvácíte (s výjimkou situací, kdy mátena čípku už nějaký existující problém) a tento výkon vás neomezuje v sexuálníaktivitě. Vlastní cytologickou analýzu vzorku provádějí pod mikroskopempracovníci akreditované laboratoře, kam se vzorky odesílají. Hodnotí setvar buněk, počet jejich jader a jiné abnormality. Výsledky cytologiese uvádějí jako tzv.stupně CIN. Zatímco stupeň I představuje normální nález, vyšší čísla značí menší či větší rozsah dysplazietedy přednádorový stav. Jelikož cytologické vyšetření zahrnujesubjektivní lidský faktor, jeho kvalita je závislá na profesionalitěpracovníka laboratoře a je veřejným tajemstvím, že pravděpodobnostfalešně negativního ale i falešně pozitivního výsledku je poměrněvysoká. Proto nemá smysl se špatným výsledkem předčasně děsit.

Histologie

Pokud cytologické vyšetření naznačilo dysplazii, lékař si vás snejvětší pravděpodobností pozve na odběr dalšího vzorku, tentokrát pro histologické vyšetření.Toto vyšetření je o něco agresivnější než běžný cytologický stěr, protose provádí za lokálního umrtvení. Lékař speciálními kleštičkamivystřihne z čípku kousek podezřelé tkáně. Po takovém zákroku počítejtes mírným krvácením a také s tím, že vám lékař na určitou dobu zakážepohlavní styk. Histologické vyšetření má mnohem větší vypovídacíhodnotu než cytologie, protože se při něm nehodnotí pouze jednotlivébuňky, ale uspořádání jednotlivých vrstev buněk mezi sebou navzájem. Toje při (před)nádorových stavech charakteristickým způsobem pozměněno.Histologie tedy lékaři poskytne informaci o tom, zda je dysplazieskutečně přítomna a zda je mírná nebo závažná. V prvním případě senejčastěji volí metoda pozorování. To si lékař můžedovolit proto, že změny na čípku se vyvíjejí pozvolna – od vznikudysplazie k rozvoji rakoviny uběhne typicky i mnoho let. Lékař si vástedy pouze pozve na kontrolu o něco dřív než obvykle (3-6 měsíců) asleduje, jak se dysplazie vyvíjí. Dobrou zprávou je, že mírné dysplazieněkdy samy od sebe vymizí bez nutnosti jakéhokoli zákroku.

Konizace

Pokud se situace vyvíjí opačným směrem, lékař vás patrně pošle do nemocnice na drobný operační zákrok v celkové anestézii tzv. konizacineboli plastiku děložního čípku. Při něm vám v narkóze z čípku vyříznoupostiženou tkáň ve tvaru kužele včetně bezprostředně přilehlé zdravétkáně. U žen, které ještě nerodily se dbá na to, aby nebyla odstraněnazbytečně velká část čípku, aby bylo co nejméně narušeno pozdějšítěhotenství. Pokud byl nález z histologie obzvlášť závažný a odhaliljiž počínající rakovinu, přistoupí se k radikálnějšímu řezu. Útěchouvám budiž fakt, že při roční frekvenci návštěv na gynekologii je rizikovážného nálezu opravdu minimální. Týká se spíše žen, které napreventivní prohlídky nechodí a na gynekologii se objeví až ve chvíli,kdy mají problémy.

Jakkoli se vám můžou zdát preventivní prohlídky nepříjemné, uvědomtesi, že jsou život zachraňující a že je mnohem lepší vydržet chvilkunepohodlí na gynekologickém křesle než onemocnět rakovinou děložníhočípku, která se z neléčených a nekontrolovaných dyplazií dříve čipozději rozvine. Asi je zbytečné podotýkat, že léčba rakoviny je oněkolik tříd nepříjemnější a výsledek navíc značně nejistý.

Vyšetření pohmatem

Při preventivní prohlídce vám lékař též prohmatá orgány malé pánve(vaječníky, vejcovody, děloha). Prohmatává se přes pochvu (u panen předkonečník) a břišní stěnu. Někdy bývá toto vyšetření doplněno ultrazvukovým vyšetřením.Při pohmatovém vyšetření lékař posuzuje tvar, velikost a polohu těchtoorgánů, může zachytit například cysty, nádory nebo zánět.

Pozná lékař při preventivní prohlídce infekční choroby?

Není infekce jako infekce. Zatímco bakteriální, kvasinkový nebotrichomonádový zánět lékař pozná leckdy už pouhým okem, existuje celářada infekcí, které lékař při rutinní prohlídce nezachytí. Příkladembudiž HIV, chlamydie nebo třeba HPV. Pokud se nemoci nezačnouprojevovat, což může trvat léta, lékař je bez vaší pomoci nezachytí.Rutinní testování na tyto nemoci se neprovádí, jelikož by to bylonesmírně časově i finančně náročné. Pokud však lékaře upozorníte, žemáte podezření na to či ono a test si vyžádáte, měl by vám jej provést,může však za ně požadovat úplatu. Na náhodný záchyt tohoto typu chorob tedy rozhodně nespoléhejte a své případné rizikové chování a jeho důsledky s lékařem vždy diskutujte. Jen tak vám může opravdu pomoci.

Slovníček

Dysplazie – předrakovinné stadium charakteristické abnormálním růstem buněk.

CIN – „cervikální intraepiteliální neoplazie“, dysplazie děložního čípku.

Cytologie– mikroskopické hodnocení buněk setřených přigynekologickém vyšetření z děložního čípku (případně poševní stěny nebozevních rodidel) a přenesených na sklíčko.

Histologie– mikroskopické hodnocení malého kousku tkáněodebraného z nemocného orgánu. (Vzorky se fixují formaldehydem,zalévají se do parafínových bločků a tenké řezy se prohlíží napodložním sklíčku pod mikroskopem). Umožňuje posoudit charakteristickézměny tkáně a vyjádřit se k závažnosti a prognóze onemocnění.

MOP – „mikrobiální obraz poševní“, výtěr z pochvy sloužícík určení příčiny vaginálního výtoku, mikroskopické hodnocení obarvenýchnátěrů na sklíčku (přítomnost bakterií, kvasinek, trichomonád).

Kolpitis – zánět pochvy

Cervicitis– zánět děložního čípku

Cervix– děložní čípek

Konizace – diagnostický a zároveň léčebný malý operačnívýkon, kdy je vytnuta malá část děložního čípku ve tvaru kužele kezjištění (a odstranění) přednádorových změn na čípku, provádí sepřevážně v celkové anestezii a je spojena s jednodenní hospitalizací.

Ženský orgasmus je pocitové vyvrcholení vzrušení (rozkoše) u ženy.Mít nebo nemít orgasmus je osobní věc ženy a rozhodně není nutnost hovždy dosahovat, aby byla žena spokojena se svým sexuálnímživotem. Mnoho lidí věří, že by ženy měly mít orgasmus, že je se ženouněco v nepořádku, pokud ho nemá. Domnívám se, že žena, která chce mítorgasmus, ho bude schopna dosáhnout tehdy, až pro to nastane ten pravýčas, kdy její tělo bude na to připraveno.

Čas dozrávání

Je mnoho faktorů, které prožívání orgasmu u ženy ovlivňují. Prvním faktorem je věk a sexuální zralost ženy. Mladé dívky se vrhají do sexuálního života ve stále mladším věku. Některé s dosažením orgasmu nemají problém, jsou sexuálně velmi vzrušivé. Jiné však zahajují sexuální život, přestože jejich tělu se do toho ještě nechce, nic je nevzrušuje, a to jen proto, že chodí s klukem, který sex vyžaduje. Takové dívky by se sexemraději měly počkat do té doby, než ucítí,že jsou na to zralejší, např.do 18-20let, a s klukama se jen kamarádit. Není nutné to dělat jenproto, že to dělají všichni ostatní!

Kouzlo masturbace a začátek sexuálního života

Jak dívka pozná, že je na sexuální hrátky zralá? Především tak, že začne objevovat, co ji vzrušuje, objeví kouzlo masturbace (Ženská masturbace, Techniky ženské masturbace) a dojde sama třeba i k orgasmu (Co je to orgasmus?).Také začne toužit po bližším kontaktu s některým chlapcem a pokud dojdetřeba k líbání, objeví se příjemné pocity v podbřišku a zvlhčenígenitálií. Pokud toto dívka neprožívá, buď není ještě dost „zralá“,nebo nepotkala toho „pravého“, nebo váhá, jestli ji víc nepřitahujídívky a hledá svoji sexuální orientaci. Dívkáma ženám, co ještě neví, co je to orgasmus radím: Mějte ráda své tělo anestyďte se sama sebe dotknout. Poznejte citlivost částí svého těla anebojte se o tom říct partnerovi.
Dalším faktorem, který hraje roli při prožívání orgasmu při sexus partnerem je samotný výběr vhodného partnera. Jednak vás partner musípřitahovat i jinak než nabitou peněženkou a nablýskaným fárem, protožejinak můžete zjistit, že je to naprostý vůl a nejde mu o nic jiného,než se udělat a na vaše uspokojení kašle. Pokud tedy najdete partnera,který vás přitahuje a záleží mu na vás, poradím vám pár věcí. Oprosťtese od tabu určujících, co máme a nemáme mít rády v sexuálním životě. Zkoušejte různé sexuální praktiky a polohy a experimentujte, probuďte svou sexuální fantazii a objevte, co se vám líbí nejvíc a vzrušuje vás.

Rozdíly ve způsobu dosažení orgasmu u různých žen

Naprostá většina žen dosahuje orgasmu drážděním klitorisu, event. vkombinaci s drážděním poševního vchodu. Mnoho mužů si tuto zvláštnostženské sexuality neuvědomuje a tuto aktivituzanedbává. Asi 40% žen je vzrušivých výhradně klitoridálně zatímcovýhradně vzrušivých vaginálně je asi 4x méně. U klitoridálně dráždivýchžen nevede k orgasmu jakkoliv dlouho trvající soulož bez drážděnípoštěváčku. V průběhu života se citlivost a preferovaný způsob drážděnímůže měnit. Zvláště u mladých dívek se můžeme často setkávat sneschopností dosáhnout orgasmu, a to ani při masturbaci. Tyto dívkyprostě musí k orgasmu dozrát, a tato funkce se často objeví až po delšídobě pohlavních styků. Nicméně asi 5-6% žen zůstává trvale celoživotněneschopných dosáhnout orgasmu jakýmkoliv způsobem. Tyto ženy by se tímneměly stresovat, protože i přesto prožívají často uspokojivý sexuální život. Jen výjimečně je anorgasmie spojena s frigiditou.

Různorodost prožívání orgasmu

Některé ženy mají bouřlivý orgasmus, jiné mírný. Některé majímultiorgasmus (vlna orgasmů následujících těsně za sebou), jiné pouzejediný. Některé nejsou příliš sexuálnězaloženy, jiné ano. Pokud se žena chce opravdu naučit mít orgasmus,patrně toho bude schopna. Ale vyžaduje to čas, trpělivost, uvolnění,šikovného partnera (pokud chce orgasmus dosáhnout drážděním odpartnera) a dobře znát své tělo. Existuje obrovský komplex možností voblasti ženského orgasmu – od orgasmu týkajícího se celého těla poorgasmus klitoridální či vaginální, od mentálního (vyvolanéhomyšlenkami) k výrazně emocionálnímu (vyvolanému silným citovýmprožitkem). Klitoridální orgasmus je vyvolán drážděním klitorisu (Klitoris a jak ho stimulovat),vaginální drážděním pochvy, kde může být nejcitlivějším místem bod G (Co to je G bod a jak ho stimulovat),pokud jsou drážděny současně, orgasmus je nazýván kombinovaným nebokomplexním. Také je možné vyvolat orgasmus análním drážděním, v tompřípadě je snad možné ho nazvat orgasmem análním. Některé ženy jsouschopny dosáhnout orgasmu také drážděním prsních bradavek a jinýcherotogenních zón. Důležité je, aby každá žena byla v souladu s tím, cochce její tělo.

Popisy orgasmů od různých žen

Orgasmy jsou jako valící se vlny, někdy něžné a jindy jako řítící se bouře.

Nenalézám pro to slov, snad jen, že se dostaví obrovský vzmach a po něm uvolnění a je to skutečně skvělé.

Mé orgasmy představují kombinaci mořských vln a elektřiny procházející tělem.

Pro mě orgasmus představuje uvolnění napětí, zvláště kdyžmasturbuji. Jde o určité svalové kontrakce, jichž je někdy jen několik,jindy přicházejí jedna za druhou.

Prožívám pocit vzrušujícího horka někde v podbřišku, uvnitřpochvy i na vulvě. Při silnějším orgasmu se horko rozlévá v podoběslastných elektrizujících křečí do těla, většinou přes stehna do nohouaž po konečky prstů. Při slabším orgasmu horko zůstává v místěpohlavních orgánů, ale při masturbaci mohu prsty cítit stahy pochvy akonečníku. Poté vzrušení ustává a cítím pocit uvolnění.

Různé způsoby dosažení orgasmu

K dosáhnutí orgasmu neslouží jen penis. Žena může různými způsobymasturbovat a při hrátkách s partnerem má také mnoho možností, jak hodosáhnout. Je možné ho vyvolat prsty, orální stimulací - ústy ajazykem, s pomocí nějaké pomůcky - např. vibrátor, orgasmus lze vyvolattřením genitálií o tělo milence nebo o nějaký předmět, mnoho ženvyužívá k dosažení orgasmu proud vody nebo sprchu. Orgasmus je možnézažívat také ve snu nebo i při bdění při živých představách (dennísnění), nebo při sledování erotického obsahu i bez fyzické stimulace –tzv. mentální orgasmus nebo při silném citovém zážitku – emocionálníorgasmus. Každá žena je jiná a může být citlivá na jiných místech,proto zkoumejte citlivost svých pohlavních orgánů a okolí a hledejteerotogenní zóny po celém těle.

Vaginální versus klitoridální

Je nějaký rozdíl mezi vaginálním a klitoridálním orgasmem? Rozdíl jev tom, jakým drážděním je orgasmus vyvolán. Samotný prožitek orgasmumůže být rozdílný sám o sobě, nehledě na to, jak je vyvolán. Některéženy vnímají patrný rozdíl v prožitku orgasmu mezi těmito dvěma způsobydosahování. Orgasmus může být také kombinovaný, způsobený drážděnímklitorisu i pochvy zároveň. Některými ženami může být vnímán jakonejlepší, jiné si však tento způsob dosahování orgasmu neoblíbily.

Rozmanitá touha

Dokonce i ženy, které snadno dosahují orgasmu, procházejí v životěfázemi, kdy orgasmus nemívají. Bývá to spojeno s obdobím, kdynepociťujeme chuť na sex a naše touha zeslábne(nebo zmizí) na několik hodin či několik let. Příčinou mohou být třebahormonální změny, např. průběh měsíčního cyklu může ovlivnit chuť na sexa schopnost prožívat orgasmus. Ale prožívání těchto změn se velicerůzní, každá žena to může prožívat jinak. Dalším příkladem může býtklimakterium, v menopauze je prožívání sexuální touhy odlišné u různých žen, některé nepociťují téměř žádnou změnu, jiné o sexztrácí zájem, jejich touha vymizí. Negativní vliv může mít takéhysterektomie nebo užívání některých léků např. antidepresiv nebo lékůsnižujících krevní tlak, ale i přesto některé ženy orgasmus dáleprožívají.

Ztrácející se a obtížně postřehnutelný orgasmus

Většina žen má občas zážitek ztrácejícího se orgasmu – energiedosáhne vrcholu, z něhož se normálně rozlije do celého těla, ale místotoho, aby tak učinila, nestane se nic. Je to jako výstup na vrcholhory, těšíte se z něj, dojdete až téměř k vrcholu, ale dál už to nejde,nemůžete zdolat ten útes, který před vámi stojí. Přesto je to skvělýzážitek.
Řada žen si není vždy jista, zda měly orgasmus, neboť hranice mezi orgasmem a tím, kdy je člověk vysoce sexuálně nabitý - téměř vyvrcholení, na pokraji vyvrcholení - jsou poněkud setřeny.
Orgasmusmůže být velice rozmanitý. Od plně rozvinutého výbuchu, po němžnásleduje velké uvolnění, po velmi nepatrné vyvrcholení, zkrátka jenjakýsi záblesk, po němž následuje pocit uklidnění a uvolnění. Někdy jevrchol zcela určitý, jindy vjem vrcholu vůbec nepostřehnete, vzrušeníustává a dál se nic neděje.

Rozpoznání orgasmu

Orgasmus může být tak jemný, že se nedomníváme, že by si to, copociťujeme, zasloužilo takové označení. Jak to poznáte? Vnímáte pocitzavršení a dále už netoužíte po sexu. Pokudpravidelně masturbujete a nezažíváte nic, co byste mohly označit slovemorgasmus, co vás přiměje přestat? Ten pocit, že už to dále nejde, ževzrušení, které jste zažila, nejde už dále stupňovat. Patrně jde ovelice jemný orgasmus, netrapte se tím. S trochou času a koncentracebude s největší pravděpodobností zesilovat. Naopak někdy může být ženanatolik zdolána a přesycena touhou, že ukončí sex,aniž by muselo dojít k orgasmu. Jiné ženy uvádějí, že někdy se pro něpožitek z penetrace zcela náhle stane k nevydržení. Pocit „už dost!“vůbec nemusí souviset s orgasmem, navíc to ani nemusí být fyzickáreakce. Možná je to určitý pocit úzkosti, který bez varování vyplave napovrch z našeho nevědomí.

Každá žena může mít nějaké oblíbené techniky,jak nejsnáze dosáhnout orgasmu. Některým trvá dlouho, než naleznou tunejlepší cestu, jiné mají hned jasno. Žena může dosahovat orgasmusnadno při masturbaci, ale při sexu s partnerem to může být obtížnější. Někdy to prostě chce se hodně uvolnit a nebát se převzít v sexu iniciativu a prostě řídit situaci.

Nejdůležitější místa pro vzrušení ženy

Poštěváček - klitoris

Drobné topořivé tělísko, nacházející se nahoře u spojení malýchstydkých pysků. Tvoří ji glans (žalud) a klitoridální předkožka (můžepřekrývat glans).

Vulva a vagina

Nejcitlivější na dotek mohou být velké nebo malé stydké pysky apoševní vchod. Ve vagině mohou být místa různě citlivá, nejdůležitějšíje zřejmě bod G, viz dále.

Bod G

V pochvě existuje jedno místo známé jako bod G. Jedná se o zakrněloumužskou prostatickou žlázu, již některé ženy shledávají vysocecitlivou. Nachází se na přední stěně vaginy, asi tak palec hluboko(3-5cm), když jej nahmatáme, cítíme za ním stydkou kost (sponustydkou). Bod G můžeme vnímat jako drsné a hrbolaté místo, při vzrušenítvrdnoucí. Obsahuje totiž také, podobně jako klitoris, topořivátělíska.

Ostatní erotogenní zóny

Při sexuálních hrátkách by neměl partnersoustředit pozornost jen na klitoris nebo vaginu a stimulovat může iostatní erotogenní zóny hlazením rukama, drážděním ústy a jazykem nebotřeba vibrátorem. Jde třeba o hlazení a líbání za krkem, na prsou,lízání a sání prsních bradavek nebo jejich dráždění prsty či různýmidruhy vibrátorů. Některé ženy mohou být na prsou hodně vzrušivé astimulace prsních bradavek samotná jim může přivodit zážitek orgasmu.Dále hlazení a líbání bříška, hýždí, vnitřních stran stehen, okolígenitálu, hráze a konečníku. Pak může partner líbat nohy a cucat ženěprsty na nohách. To vše může být buď předehrou ke styku nebo probíhatsoučasně se stimulací klitorisu nebo vaginy.

Stimulace erotogenních zón

Řekli jsme si, jaké jsou u žen nejčastější erotogenní zóny a teď se podíváme, co na ně nejčastěji platí.

Klitoridální stimulace

Stimulace klitorisu prsty:

Klitoris je velmi citlivý orgán. Stimulaci provádějte jemně, většítlak na klitoris může být velmi bolestivý a důležitá je pro příjemnoustimulaci dostatečná lubrikace. Klitoris můžeme zvlhčit slinami,poševním sekretem, lubrikantem, nebo i spermatem po ejakulaci muže(pokud se žena nebojí otěhotnění nebo bere HA). Pokud žena taktomasturbuje, může poučit partnera, jak jí to má dělat. Avšak ne všichnimuži dokáží mít pro tuto stimulaci takový cit jako žena sama. Drážděníklitorisu partnerem ženu může vzrušovat, ale nemusí ji to dovést až korgasmu. V tom případě by to měl partner pochopit a nechat ženu, ať siklitoris dráždí sama a on by se mohl přitom zaměřit na stimulaci jinýchmíst.( Klitoris a jak ho stimulovat)

Orální stimulace klitorisu:

Klitoris může být stimulován jazykem, jemné lízání, které postupnězesiluje a zrychluje. Některým ženám se líbí sání a kousání klitorisuústy partnera. Dobře provedená orální stimulace je pro většinu ženjednou s nejspolehlivějších cest, jak dosáhnout uspokojení. Není tovšak vždy snadné, každá žena to může mít ráda jinak. Některým ženámtato stimulace moc neříká a dávají přednost stimulaci klitorisu prsty.K orální stimulaci klitorisu můžeme k posílení přidat dráždění dalšícherotogenních zón prsty nebo pomůckami, např. vulvy (zevní pohlavníorgány), zevní nebo vnitřní části vaginy (bod G), konečníku, prsou aprsních bradavek.

Stimulace klitorisu prsty nebo jazykem + orální stimulace vulvy - cunnilinctus

Žena si může klitoris stimulovat prsty sama nebo jí to dělá partner.Ten může klitoris dráždit i jazykem a střídavě dráždí ústy a jazykemvulvu, hráz a třeba i konečník. Může použít i jemné kousání, nebo sánístydkých pysků. (Cunnilinctus - Jak dráždit ženu ústy)

Klitoridální stimulace + vaginální penetrace

Vaginální penetrace je proniknutí do vaginy a dráždění prsty,penisem nebo nějakými pomůckami, např. vibrátorem. Současně jestimulován klitoris, většinou prsty, nebo i jazykem (při drážděnívaginy prsty a vibrátorem). Dráždění klitorisu prsty může provádět ženasama nebo její milenec prsty i jazykem současně s drážděním vaginy.

Vyjádření prožitku jedné ženy:
Vím, že musím mít drážděn můjklitoris, abych dosáhla orgasmu, ale orgasmus je hlubší, pokud seodehrává současně s vaginální penetrací.

Vaginální penetrace, bod G a ženská ejakulace

Bod G ve vagině můžeme cíleně dráždit prsty, penisem nebovibrátorem. Stimulace bodu G ve vagině prsty může být až bolestivá,takže prosím, provádějte ji jemně. Důležitá je dostatečná lubrikace,proto při méně zvlhčené sliznici použijte lubrikant. Dráždění bodu Gmůže velmi rychle vyvolat orgasmus a ejakulaci. Jelikož ztopořený penisnení příliš ohebný, nestimuluje bod G tak dobře jako prsty. Připenetraci penisem je třeba určitých poloh pro dobrou stimulaci. Leží-ližena na zádech, pomáhá podložení zadečku polštářem. (Co to je G bod a jak ho stimulovat)

Ženská ejakulace

Když to postřehneme, můžeme si myslet, že jde o močení, a pokud nášmilenec neví nic lepšího, může nás v tomto předpokladu utvrdit. Třebažeexistuje pár žen, které nad močením během sexuálníaktivity ztrácejí kontrolu, ženská ejakulace není inkontinence! Složeníženského ejakulátu se podobá mužskému ejakulátu, ale pochopitelně bezsemene. Produkují jej parauretrální žlázy uvnitř erektibilní houbovitétkáně bodu G a výměšky těchto žláz jsou vyměšovány někdy do močovétrubice, někdy i do vaginy. (Žlázy mohou vyúsťovat na jedné nebo naobou stranách bodu G, tj. v močové trubici nebo ve vagině - je to velmiindividuální.) Ženský ejakulát je řídký a obvykle čirý, někdy všaknažloutlý nebo bělavý. Po zaschnutí nezanechává skvrny. Ejakulát jevodnatý a má tendenci vymývat lubrikaci. Vůbec se nepodobá vazkémuvaginálnímu sekretu.
Ejakulace může být běžnější u lesbickyorientovaných žen, snad proto, že se umí lépe vcítit do prožitku druhéženy a lépe - citlivěji provádí stimulaci vedoucí k ejakulaci. Ale jeurčitě spousta žen, které ženské ejakulace dosahují při intimním stykus mužem.

Zde uvádím popis tohoto prožitku při erotických hrátkách dvou žen:
Dohrudi mi udeřil mocný proud tekutiny, když jsem klečela mezi jejímanohama s prsty uvnitř ní. Užasla jsem. Tato zvláštní milenka pravidelněsvou ejakulací promáčela postel. Někdy tekla, jindy stříkala. Obvyklejsem po milování musela stáhnout prostěradla a nechat uschnout postel.

Vaginální fisting

Jedním ze způsobů vaginální penetrace je vaginální fisting. Je toaktivita, při které jedna osoba vloží celou ruku do vaginy ženy.
Prosím,nepokoušejte se o to, dokud si nepromluvíte s někým, kdo to již dělal,nebo si pečlivě nepřečtete o tom, jak se to dělá! Hrozí zde vážnézranění!
Vaginální fisting je běžnou praxí mezi některými lesbicky orientovanými ženami, méně běžný mezi heterosexuály. Teoreticky může kdokoli komukoli provádět fisting, nezáleží na jeho sexuálníorientaci. Muži by si měli uvědomit, že mají velké pěsti, a nic bynikdy nemělo být zasouváno do vaginy násilím. To, co umožňuje provéstvaginální fisting, je schopnost vaginy měnit svůj tvar, když jesprávným způsobem stimulována. Většinou je to snažší u žen, které jižrodily. Potřebujete být ovšem v takovém emocionálním rozpoložení, kdyjste zcela uvolněna, věnovat čas předehře,která vás opravdu vzrušuje.Přestaňte ihned, jakmile ucítíte nějakou obtížnou bolest. Pokud hodláteněkomu provádět fisting, ujistěte se, že máte krátké a hladké nehty bezjakýchkoli ozdob. Užívejte spoustu lubrikantu. Vaginální vchod musí býtzcela uvolněný.
Dejte si čas. Musíte se cítit v pohodě. Věnujte tomutolik času, kolik je potřeba, je-li to nutné, i hodiny. Pohrajte si stím, třemi, čtyřmi, pěti prsty a pak klouby. Po vklouznutí kloubůsevřete pomalu ruku v pěst, s palcem uvnitř. V této chvíli někdy dojdena pár vteřin ke křečovitému pocitu, který za pár vteřin pomine; pokudne, vytáhněte ruku. Klitoridální stimulace někdy křeč uvolní. Vyžádejtesi zpětnou vazbu a umožněte své partnerce řídit akci. Klitoridálnístimulace v jakémkoli bodě tohoto procesu bývá velice prospěšná, taktéždráždění jiných erotogenních zón. Zakusit fisting je jistě neuvěřitelnýzážitek a orgasmus, který je výsledkem této činnosti, bývá často veliceintenzivní.

PC sval

Jestliže se vám líbí penetrace a chcete-li mít dobrý orgasmus, jepotřeba mít dobře tonizované pánevní svalstvo a obzvláště zdravýpubococcygeální (PC) sval. PC sval je možno procvičovat tzv. Kegelovýmicviky. Jedná se o střídavé napínání a uvolňování svalů pánevního dna.Tyto cviky byly vyvinuty pro pacienty s močovou inkontinencí, jejichpozitivními vedlejšími účinky jsou zlepšení prožívání rozkoše při sexu. Letáček se cviky by se měl nacházet v každé gynekologické ordinaci.

Orgasmus vyvolaný análním drážděním a anální penetrací

Velmi vzrušující erotogenní zónou může být dráždění místa od hráze kokolí konečníku a konečníku samotného zvnějšku svěrače prsty, ústy,jazykem, penisem nebo nějakou pomůckou. Dalším vzrušujícím krokem můžebýt anální penetrace - proniknutí do konečníku a jeho následnédráždění. Můžeme začít s lehkým proniknutím prstu, jazyka,pomůcky...Je-li žena dost vzrušená, může se partner pokusit oproniknutí penisem. Při anální penetraci prstem, penisem nebo nějakoupomůckou je možné při určitých polohách skrz stěnu konečníku masírovatbod G ve vagině a dráždit ho a dojít tak k orgasmu. Nemusí to však býtpravidlo, některé ženy nejsou na bod G příliš citlivé a anální orgasmusmůže vyvolat dráždění jiných vzrušivých míst v konečníku. Vzrušení přianální penetraci penisem může vyvolávat také následné tření poševníchstěn o sebe (je-li pochva prázdná).
Je možné dráždit současně klitoris, vaginu i konečník a prožitek orgasmu se stává tím hlubším (komplexním). (Anální sex)

Masturbace

Svého prvního orgasmu dosahujeme převážně při masturbaci.
Typ orgasmu, jaký žena prožívá během masturbace, může být zcela odlišný než ten, který zažije s partnerem.
Když masturbuji, mám intenzivnější, ale lokalizovanější a kratší orgasmus.
Každá žena by se měla naučit, jak potěšit sebe sama. Je to úžasnácesta, jak se zbavit napětí. Některé ženy dosáhnou orgasmu výhradně přimasturbaci. Proč? Partner asi správně neví, co partnerce dělá dobře.Proč se nepoučit z masturbace a nepřenést tyto praktiky do sexuálních hrátek s partnerem? (Ženská masturbace, Techniky ženské masturbace)

Vibrátory a jiné pomůcky

Vibrátor může být dobrou pomůckou k dosažení jinak hůředosažitelného orgasmu. Je spousta druhů vibrátorů různé kvality, jetřeba vyzkoušet, co které ženě vyhovuje. Samozřejmě nemusí sloužit jenpro stimulaci vaginy, ale i klitorisu, celé vulvy, konečníku a může sepoužít i pro anální proniknutí, pokud je to ženě příjemné. Také jemožné drážit vibrátorem např. prsní bradavky a jiné erotogenní zóny.Také je spousta jiných erotických pomůcek, které lze použít k drážděníerotogenních míst. (Erotické pomůcky)

Jak na to s klitorisem při vaginálním styku

Spousta a spousta žen nedosáhne orgasmu už jen vaginální stimulací.Klitoridální stimulace má určitě naprostý úspěch coby základní metodapro dosažení orgasmu ženou samotnou nebo jejím milencem, a může býtprováděna před penetrací, během penetrace nebo po ní. To ovšemneznamená, že nejsou ženy, co prožívají pouze orgasmus při vaginálnímstyku a dráždění klitorisu jim nic neříká. Je jich však spíš menšina.

Vhodná pro dosáhnutí orgasmu je např. pozice, kdy je žena nahoře napartnerovi. Může tak zvolit přesný tlak na svůj klitoris, má podkontrolou úhel i rychlost stimulace. Některým ženám vyhovuje třít seklitorisem o tělo svého milence, zatímco jeho penis je uvnitř vaginy.Je-li žena nahoře, může se sama také lépe svého klitorisu dotýkat svýmiprsty. Pro to je dobrá i pozice na boku a jiné...Jen vyzkoušet...

Na gynekologii jsem začala častěji chodit cca od 23 let, protože mědosti trápily záněty. Antikoncepci jsem doposud nepotřebovala – s nikýmjsem nechodila. Pak se to ale změnilo, potkala jsem svého současnéhomanžela a od svých 24 let jsem začala absolvovat pravidelnégynekologické prohlídky. Všechny výsledky byly v pořádku a my siužívali život. Jenže HA mně nedělala dobře – přibrala jsem 12 kg atrápily mě časté záněty gynekologického i urologického charakteru.Následný nález chlamydií mě vedl k tomu, že jsem HA na jaře 2005vysadila. Tím pádem už nebyl důvod chodit na kontrolu 2 x ročně a mělajsem se přijít ukázat až v březnu 2006. Mám skvělého doktora azdravotní sestřičku tam dělá moje teta, takže nikdy nemám pocit, že jduna nějaké „hrozné“ vyšetření, ale spíš navštívit příbuznou. Pan doktormně vždy utvrzoval, že pokud by bylo něco špatného na stěrech, že mizavolá. Ale já to nikdy nebrala moc vážně, možná proto, že se mi tonikdy nestalo. O to větší byl pro mě šok, když mi asi 3 týdny postěrech volala teta, že pan doktor se mnou potřebuje mluvit. V tuchvíli mě ještě nenapadalo nic hrozného… celé roky jsem trpěla nazáněty, tak jsem si říkala, že pan doktor objevil zase nějakéstreptokoky, já dostanu antibiotika, nějakou mastičku a ty malépotvůrky zase nějak zmákneme.

V ordinaci mně však už moc do smíchu nebylo. Bylo mi sděleno, žestěry ukázaly nějaké buněčné změny na čípku a musí se udělat další,kontrolní vyšetření. Byla jsem z toho dost vyhoukaná, ale teta měuklidňovala, že to určitě nic nebude. Ani v téhle chvíli mě nenapadlo,že by se mohlo něco dít. Ale jak se pomalu blížil čas, kdy jsem si mělavolat na výsledky, stále více a více jsem se začínala bát. Všichni vmém okolí mě samozřejmě utěšovali, že to bude v pořádku, nejvíce můjpřítel, který si nějak nechtěl připustit, že by se něco mohlo stát.Možná měl i výčitky svědomí, protože to byl on, kdo mě nakazil a sámproblémy neměl.

Za pár týdnů jsem znala své výsledky – CIN III, tzv. prekanceróza.Byla jsem v šoku a neschopna komunikace, jenom se mi v hlavě opakovaloto, co doktor řekl – možnost vzniku rakoviny děložního čípku. Když jsemsvůj verdikt volala celá ubrečená svému příteli, nedokázal říct anislovo a do dneška přesně nevím, co se v něm v tu dobu odehrávalo.

Můj doktor operoval 1x týdně v pardubické nemocnici, takže bylorozhodnuto, že se nechám operovat tam a od něho. Říkala jsem si, žekdyž bude operovat svoji pacientku, dá si víc záležet. Možná naivnípřístup, ale mě to psychicky pomohlo. Termín zákroku jsem měla zanecelých 14 dní.

Ráno v 7 hodin jsem se hlásila v doprovodu přítele na příjmupardubické nemocnice, oddělení gynekologicko-porodnické. Sestřičkoujsem byla odvedena na tzv. dospávací pokoj. Samozřejmě, že mě pandoktor neinformoval, že si mám vzít přezůvky a pyžamko. Jak jsem sedozvěděla od sestřičky, pan doktor na takovéhle věci rád zapomíná a měto ani nenapadlo.

Zákrok se provádí nalačno. Od sestřičky jsem dostala na pokojinějaký čípek, který se zavádí do zadečku – prý abych nezvracela ponarkóze. Krátce po 8 hodině si pro mě přišel nemocniční zřízenec,zeptal se kolik vážím a jestli nejsem alergická na Ajatin. Dojeli jsmena sál, tam už čekal pan doktor, sestřička a anestezioložka. Vylezlajsem si na operační stůl, který vypadal jak gynekologické křeslo, bylymi přikurtovány nohy a na prst nasazen přístroj na sledování tepu.Pamatuji si, že jsem byla strašně nervózní a měla tlak cca 155/105.Anestezioložka, moc milá doktorka, mě uklidňovala, že to bude dobré.Pak jsem se s panem doktorem hádala, že jim tam stejně po té narkózeneusnu – jak naivní. :-) Bylo mi řečeno že takových tu už měli… a vícsi nepamatuji. Probrala jsem se až na „dospávacím pokoji“. Od ostatníchpacientek jsem se dozvěděla, že jsem na sále byla necelých 20 minut. Natomto pokoji jsem byla asi 2 hodiny. Poté přišel pan doktor ainformoval nás o průběhu operace. Poté jsme mohly vstát a pomalu sestrojit. Přítel pro mě přijel něco okolo půl dvanácté. Odvoz bylpovinný!! Jinak by asi odvážela sanitka.

Asi po třech a půl hodinách od zákroku mě začala strašně boletpochva, zřejmě od toho jak byla roztahována hákama, aby se lékař lépedostal k děložnímu čípku. Nic co by se nedalo přežít, ale taky nicpříjemného. Doma jsem byla 14 dní na neschopence. První týden jsempoctivě ležela, protože jsem se bála, abych nezačala krvácet, alenaštěstí se nic takového nestalo – jen nahnědlý výtok, což prý jenormální.

Už je to 2 roky od konizace, stěry mám v pořádku i testy na HPV jsounegativní. V loňském roce jsem se nechala očkovat proti rakoviněděložního čípku, chtěla jsem udělat maximum pro to, aby se nemocnevrátila. A tak doufám, že už mě v životě tento zákrok nepotká avšechno bude v pořádku.

Když se řekne konizace...