TOUHA

Touha mě popohání víc a víc,
chtěla bych Ti dát usu na Tvou líc.
Chtěla bych se s Tebou setkat
a něco nádhernýho ti šeptat.
Ty bys mi to oplatil
a pusou by sis připlatil.
Potom by se ve mě touha zžala
a pořád bych si s Tebou být přála.
Svůj dluh splatím hned,
jak uslyším Tvůj dech.
Zda rychlejší Tvůj bude,
přijdu blíž, nakloním se a zlíbám Tě všude.

A touha v Tobě vzroste,
já ponesu se na obláčcích.
A blíž si mě přitáhnou Tvé ruce
a uvidíš jak rozzáříš mou líc.
Ale, že pozdě bude,
já překazím tento okamžik.
Však domluvíme se na další schůzce
a touha nebude chtít jít zas pryč.