SMUTEK

Popelavý den,

popelavě sází.

Není to sen,

kdo mě tady schází.

Přišel sem muž,

černý kabát měl,

v ruce měl nůž,

že přijít už směl.

Chybí mi moc, chybí mi strašně,

chybí mi dost, myslím to vážně.

Je tu furt host, přišel k nám nezván.

Prej přejít mám most, dojít kam neznám.

Pozvánky nechystá, zve se k nám sám.

Pořád jen povídá, něco ti dám.

Chybí mi moc, chybí mi strašně,

chybí mi dost, myslím to vážně.

Přijímat nechci, však on mi to vnutí.

Silné má kecy, jako mořské dnutí.

V srdci mám žal, bolí a svírá,

je to jak klam, co s náručí nás vítá.

Schází mi člověk, co znamená moc.

Vím to jen soudně, ať už odejde host.

Chybí mi moc, chybí mi strašně,

chybí mi dost, myslím to vážně.

Chybí mi, schází  človíček můj,

lásku jen zkouší, ach bože můj.

Mám Tě moc v srdíčku, nechoď teď pryč.

Jdu Ti přec naproti, ruku ti dám.

Zastav a obratí  srdce dám v podání.

Chybí mi moc, chybí mi strašně,

chybí mi dost, myslím to vážně.

Myslím to vážně, že Ty dárek jsi velký.

Je mi s Tebou krásně, srdce mám mělký.