voofy

Mno... A zase jsem se ujistil, že něco plánovat nemá moc cenu :/ Alespoň to, v čem si nejsem jistý na 100%. Protože nejčastěji to, co se plánuje, nevychází. Nebo aspoň, když to vyjde, tak toho nevšimneme, ale když to bude jinak, než jsme si naplánovali, tak nejsme z toho moc natěšení.
Ale zase na druhou stranu, plánování nám pomáhá uvolnit se. My víme, že něco se naprosto nemůže stát, ale sníme o tom, plánujeme, jak by to mohlo být, a v ten okamžik nám je lépe. Cítíme se tak, kdyby to bylo opravdu. Prožíváme to. Zase někdo řekne: "Ten člověk není realista". A co? Každý má právo snít, každý má právo něco plánovat. Plánováním si vytvořit cíl, snažit se ho dosáhnout. Nesmí se to přehánět, to je pravda. Ale nemít vůbec žádné plány, to je taky nesmysl. Nemáš cíl. Nemáš důvod proč vůbec být.
Tak co je lepší, zabouřit se do snů nebo myslet jenom na dnešek? To je další otázka, odpověď na kterou je pro mě pořád tajemství.