voofy

No, Silvestr.

   Jo, začíná to celkem dobře, i na to, že nemám náladu. Šlí jsme, spíš jeli jsme na Nový Hradec, pak jsme tam byli u Zuzky a Niki, ale asi nebo spiš nebyli jsme tam čekaní a teda i radí, jako byli jsme na začátku vítaní, ale pak to už jim hodně sralo, aspoň teda Zuzce, ji to pěkně sralo, bylo to vidět. Proto jsem s Martinem a Spajkem raději šel pryč. Pak byl sraz na Novým s Janičkou, Marou a Kristýnou na zastávce, tak jsme tam šli. No, a teď jsme u Mary. Nevím proč ale potřeboval jsem to napsat. Všiml jsem, že ten blog je pro mě jako kamarád, jako Jana. A můžu sem napsat cokoli, a nějak mi moc to nevadí, když vím, že to přečte kdokoli. Opravdu poslední  dobou o něčím moc přemýšlím. O různých věcích. O tom komu se dá věřit, komu ne. Co pro mě znamenáji lidi kolem mě. Protože všímám, že některé věci si nutím... Třeba říkat, že někoho mám rad, i když nejsem si jistý. Ale asi raději říkat že jo, než udělat chybu a potom o tom litovat... Nebo raději říct, jak to je opravdu? Ale pochopí to ten člověk komu to řeknu? Jo nebo ne? A když to nepochopí a se zjistí, že to není tak jak jsem si myslel, tak to budu o tom litovat, budu se muset omlouvat, prostě udělám chybu, čeho se snažím vyhnout. Jo nejsem dokonalý, ale snažím se toho dosáhnout. Jenže zase nevím, jakého mě lidí mají radí, toho kterého dělám, nebo toho, kterým jsem. A ví vůbec někdo jaký jsem? Jo. Aspoň jeden člověk to ví. A proto tebe miluj.... jako kamarádku. Nebo spíš jako sestru. Opravdu nevím, co bych tady bez tebe dělal. To bych musel tady vyžívat (nevím jestli tady existuje takové slovo) než si užívat ten život aspoň trochu. Asi jenom kvůli tebe jsem tady. Když jseš někde vedle, tak si cítím jako doma. Vždy mě pochopíš, vždy mě máš rada. Hm... to je divný... Začal jsem silvestrem, skončil jsem tebou....

   Ještě bych  sem napsal hodně věci, ale asi jsou zbytečný... Stejně to nemá cenu...Tak jo, doufám, že jste si užili Silvestra lépe než já... I když nevím jak to dopadne v Edenu. Nevím proč ale vždy se tam těším na jednoho člověka. Sice známe se jen trochu, ale moc cítím toho člověka. Jako jednoho, kterého jsem tady poznal... Ale je to minulost... A co je nejhorší, že zdá se mi, že jsou v minulosti i ty city k němu... Nebo to je lepší? Asi jo, teď si aspoň cítím lépe....

  Už nemám co napsat... Nebo jako mám, ale to nechci psát a zbytečně vám kazit náladu.

Užijte si Silvestra, šťastný Nový rok