02.Prosinec 2007, napsal weenas.v v 16:57 ... básně
Jsi poslední vzpomínka, se kterou večer usínám a první, se kterou se ráno probouzím.
Jsi jako kyslík, který dýchám a jako droga, která zabíjí.
Jsi jako měsíc v úplňku na tmavé obloze a jako kapky deště za teplého letního večera, které příjemně ochladí. Jsi jako slunce, co mi vrací usměv na rty a jako sníh se kterým roztávám, když utápím se v slzách.
Jsi důvodem mého žití, tak jako jsi důvodem proč zemřít.
 
Komentáře (0):