Reinkarnace
Zážitky vysvětlované reinkarnací mají vždy velmi podobný scénář.Nějaká osoba si vzpomíná na dřívější život, na podrobnosti z tohotoživota, o kterých by neměl dotyčný nic vědět. Někteří lidé dokoncezačnou i plynně mluvit cizími jazyky. Nezřídka jsou to jazyky, kterélze obtížně určit, protože se jedná o dávno mrtvé jazyky, ovládanépouze několika odborníky. Po zkoumání zážitků z těchto "minulých"životů se ukazuje, že zážitky jsou ověřitelné, skutečné a dotyčná osobaneměla možnost tyto informace nikde získat. V některých případechpřináší regresní zážitky do té doby neznámé podrobnosti.
Zazmínku určitě stojí fakt, že v dnešní době někteří psychologovévyužívají velmi úspěšně léčbu regresí k odstranění příčin jinak velmiobtížně léčitelných neuróz, fobií, alergií apod. Z těch nejznámnějšíchjsou to např. Dr. E. Fiore, a slavný český rodák Dr. S. Grof. Léčbaspočívá v navození stavu transu, ať už hypnozou, holotropním dýcháním,či různými halucinogeny. Pacient při této léčbě "sestupuje" pod vedenímlékaře do svých minulých životů. Má tak možnost prožít a pochopittraumata, která v současném životě vyvolávají jeho potíže.
Sproblémem reinkarnace souvisí i situace známá pod označením "déja vu".Vsichni známe situace, kdy máme pocit, že celou prožívanou scénu známe,že jsme zrovna toto již jednou prožili. Nepochopitelné jsou alemomenty, kdy se ocitneme na zcela neznámém místě a víme naprostopřesně, co bude za příštím rohem, kdy se v prostředí, kde jsmeprokazatelně nikdy nebyli, zcela bezpečně orientujeme.
Existuje vůbec možnost přinést nějaké důkazy (myslím tím zcela jednoznačné důkazy), které by podepřely víru v reinkarnaci?
Řeklbych, že ano. Publikovaný byl například případ dvou sester zNorthumberlandu, které měly pozoruhodné vzpomínky na autonehodu svýchsester (také dvojčat), které zahynuly na následky této autonehody ještěpřed jejich narozením. Jedna z dívek měla dokonce na těle mateřskéznaménko, které vypadalo jako jizva na těle zemřelé sestry, která si jizpůsobila pádem z kola. Podobných případů by bylo možné popsat celouřadu. Zvláště u malých dětí, je velmi nepravděpodobné, že by přišli dostyku s dostatečným množstvím informací, které by byly podkladem prohistorky vymyšlené, nebo založené na kryptomnézii.
Celý problémreinkarnace pochopitelně souvisí s prožitky blízkosti smrti amimotělesnými prožitky. Pro to aby došlo k převtělení, je samozřejměnutný přechod vědomí v okamžiku organické smrti na "druhý břeh".Notoricky jsou známé výzkumy Dr. Moodyho. Méně známá je práce doktoraMelvina Morse, který v Seattlu pracoval s vážně nemocnými dětmi aspecializoval se na jejich svědectví o těchto prožitcích. I velice maléděti popisovaly zážitky, které se téměř nelišily od zážitkůdospělých.Tyto děti byly příliš malé, než aby se od nich dalo očekávat,že budou popisovat halucinace, které odpovídají obecně vžité představěnebe. Morse při svém výzkumu odhalil množství ověřitelných případů.Jedno dítě, ku příkladu, vidělo na "onom světě" osobu, která bylamrtvá, ale dítě nevědělo o tom, že zemřela.