Věřím že Vás alespon něco z mých stránek zaujme.

18.Leden 2012

Wazzub - vaše přiležitost jak vydělat v dnešní době penize

Ahoj 
nedávno jsme se přidala k velmi zajímavému a unikátnímu projektu o který bych se s tebou ráda podělila.
 
WAZZUB - Je nová patentovaná technológie, jejíž registrační stránky sa staly najnavštěvovanejšími webovými stránkami na svetě 
Prostě vyměnite v jistou dobu vaší
nynější domovskou stránku (google,Yahoo!, Hotmail atd) na WAZZUB.
 
WAZZUB bude první globální spoločností, která platí užívatele. Je to jako by Vám dnes Google dával peníze za to, že na jeho servru vyhledáváte. Budete pravidelně odmeňovaní za to, že se zaregistrujete.. 
Bylo i video jenže konkurence je smazala  ze svych stranek myslim tim yutube a google,Wazzub, bude novy prohližeč se  všemi možnymi funkcemi
a svym regis.uzivatelum bude platit za pouzivani je to omezeno do jisteho data, potrebuji 
dost lidi aby meli velky objem reklam , chteji google  a ostatni překonat a bez lidi  to nedokaží, proto jsou ochotni  uživatelum platit.Denně se po světě registruje několik tisic lidí( tento odstavec jsme musela narychlo dopsat alespon trochu ti osvetlit o cem wazzub bude, když  nam konkurence nepřeje, ani se ji nedivím, ale lidi se o tomto dozvedi i bez videa na jejich strankach)
pokud ti pujde spustit tohle video koukni na nej, pokud ne, konkurence je stale ve střehu,myslim ze i bez nej jsme popsala dost jasne o cem že Wazzub bude  Video http://www.youtube.com/watch?v=2hMXNGuEEVc&list=UU86VW83PDJO6V4tNLbxMPkQ&index=1&feature=plcp
 
 
dovoluji si informovat Vás o NOVÉ, ale časově omezené příležitosti.
VŠE JE ZCELA ZDARMA!
 
PŘIVÍTALI BY JSTE, KDYBY VÁM GOOGLE NEBO FACEBOOK PLATIL ZA TO, ŽE
POUŽÍVÁTE JEJICH PROGRAMY?
 
A za to , že i Vaši známí využívají tyto programy ?
To by asi bylo velmi zajímavé že?
 
Právě teď se Vám naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB, která svoje
oficiální předzahájení a prezentace začla k 1.1. 2012.
 
WAZZUB je nový internetový prohlížeč ( podobně jako např. google, seznam,
centrum atd.), který bude oficiálně spuštěn 1.7.2012!
 
Dostanete zaplaceno jen za to, že ho budete používat a řeknete o něm co nejvíce
lidem, čím více tím lépe pro Vás.
 
Ale pozor! Tato možnost končí 9. dubna 2012!
Máte tedy šanci být součástí a odměňován za další doporučení pouze do tohoto data!
Po tomto čase už nové registrace nebudou možné.
 
ŽÁDNÉ POPLATKY - REGISTRACE I UŽÍVÁNÍ JE ZCELA ZDARMA.
 
WAZZUB bude první globální společností, která platí své uživatele.
Je to jako by Vám dnes Google dával peníze za to, že na jejím serveru
vyhledáváte.
 
Neváhejte se registrovat a POVĚDĚT O TOM co nejvíce partnerům a tím získat více odměn do budoucna.Dalši novinkaje že,může zaregistrovat sve rodine přislušniky i z vašeho pc pod jednou IP adresou. Každy člen musi mit ale jen jednu registraci na Wazzub a samozřejmě jinou emailovou adresu než je ta vaše.Žadna smyšlená jmena a podvádení,mohli by jste tak prijit o možnost učastnit se a vydělat si.Tohle je velá šance. Učastníkům musí byt víc jak 18 let.
Začnete co nejdřive pracovat na sve budoucnosti,nenchte si ujit vaší šanci. Jednim ze sponzoru této akce je Coca-cola 
 
Teď se zeptejte sami sebe, co můžete ztratit?
(můžete si vytvořit i
úplně novou adresu, jen pro tuto příležitost).
 
Registrace je velmi jednoduchá
Připravte si: jméno, příjmení, přezdívku,váš aktuální email. Ano, to je všechno, nevkládáte žádné důvěrné informace a ani nic neplatíte a platit nebudete. Už z Vás spadla počáteční nedůvěra?
Registrační link pro tebe :http://signup.wazzub.info/?lrRef=uw2oM 
prvni kolonku refferer - nechas jak je 
druha - tve jmeni 
treti - prijmeni 
username znamena prezdivka
pod ni das password to znamena tve heslo ktere si zapamatujes 
pak dolu napises tento tvuj novy mejl 
County das Czech republick 
 nasledne opises spravne cerny text a das JOIN to znamena odeslat...
Nezapomen si po registraci hlidat ema.schanku  ale i spam ,prijde ti od Wazzub email, ktery jim musis potvrdit. Po jeho potvrzeni je registrace hotova. 
Jak reg. provedeš uvidim te ve sve kancelaři.
Pokud mas facebook mohu te pridat do skupiny ktera se tomuto venuje, najdes v ni plno informaci jak mas dal postupovat,pisni mi do mejliku sve jméno na Facebook
Přeji Ti hodne štěsti s Wazzub
 
Autor: your.imp v 05:54, |
06.Leden 2008

The All-American Rejects.....

Členové kapely

Tyson Ritter  -   zpěv, basovka

Nick Wheeler -  kytara, klávesy, zpěv

Mike Kennerty - kytara

Chris Gaylor -   bicí

Americká kapela z malýho města Stillwater vydala svoje debutový album sprostým názvem All-American Rejects v roce 2002.Poměrně záhy se stalicelkem známými. V roce 2005 následvovalo druhé a prozatím posledníalbum Move Along.

Nejlepší skladba z alba Move Along je "Dirty Little Secret"

 
Autor: your.imp v 10:55, | Komentářů (0)

Green Day.....americká punkrocková skupina

Členové
Billie Joe ArmstrongMike DirntTré Cool
Dřívé do této skupiny patřil John Kiffmeyer



V roce 1987 založili kamarádi z dětství Billie Joe Armstrong a Mike Dirnt, oběma bylo tehdy 14 let, dvoučlennou kapelu Sweet Children. S kapelou Sweet Children nahráli album 1,000 Hours,některé songy se později objevily na Kerplunku.
Mikea a Billieho Joea vyhodili ze školy a dá se říct, že i díky tomu potkali Tré Coola.Sweet Children přijmou Tré a definitivně změní název na Green Day (podle Billieho hlášky: Byl to jeden krásnej, dlouhej, prohulenej den).
Vydali album 1,039 Smoothed Out Slappy Hours,které však nesklidí velký uspěch.



V roce 1994 je jim podaří jeden velký počin jménem Dookie.Český překlad tohoto alba Sračky. Stávají se jednou z nejslavnějších  punkových skupin. Následují alba Insomniac a Nimrod. Album Warning, které ale mezi fanoušky nebylo moc vřele přijato, kvuli jeměnějšímu stylu než je na předchozích albech.
V roce 2001 vydali album International Superhits, které zachycuje největší hity, které zatím byly nazpívány. V roce 2002 vyšlo album Shenanigans.
Album American idiot  které vyšlo v roce 2004 bylo velkým přelomem. Stali se jednou z nejlepších světových kapel.Hity bouraly hitparády a Green Day udělali celosvětové turné.



V roce 2005 vyšlo album Bullet In A Bible.V roce 2007 bylo vydáno i album Transmissions. A kapela Green day i v součastné době natáčí.
 
Autor: your.imp v 10:13, | Komentářů (0)
04.Leden 2008

Kapela Maduar

Součastná sestava kapely:

Juraj Matyinkó
Ladislav Matyinkó




Skupina Maduar má na kontě mnoho úspěchů. Na Slovensku byla skupinou roku a vydala tři platinové a dvě zlaté desky.




Dancefloorové hvězdy 90. let ze Slovenska jsou zpátky a to po sedmileté pause. Nové písně skombinované s novými verzemi megahitů "Hafanana", "Do It", "Anjel" "Ramaya",.. Jsou doplněné video tracky a foto materiály. Zdá se,
že skupina MADUAR nenechala na svém albu nic na náhodu a že příznivci tohoto žánru se mají na co těšit.



Seznam skladeb

1. One way ticket 007,
2. Crying rain 007,
3. Freedom 007,
4. Every man ... 007,
5. Start it up again 007,
6. Hafanana 007,
7. Hello 007,
8. La chita 007,
9. Prosba 007,
10. I feel good 007,
11. Do it 007,
12. Anjel 007,
13. Mystic party 007,
14. Space 007,
15. Ramaya 007,
Bonus – video: 1. One way tisket 007, 2. Hafanana 007



 
Autor: your.imp v 22:49, | Komentářů (0)
01.Leden 2008

Vtipy o důchodcích

Chviličku před započetím smutečního obřadu se obřadník v síni
otočí ke stařičké vdově a ptá se: "Kolik bylo vašemu manželovi?"
"Devadesát vosum", odpoví vdova, "byl o dva roky starší než já."
"Takže vám je tedy devadesát šest" podotkne obřadník. Dáma odpoví:
"Už skoro nemá cenu chodit domů, co?"

Dědečku, co tady tak sedíte venku bez kalhot?
No včera jsem tady seděl bez košile a ztuhla mi páteř.
S těma kalhotama, to byl babičky nápad.

Jde hrobník večer ze hřbitova domů a chce zavřít bránu na hřbitově,nakterém jsou ještě nějaké starší babky.Ty na něj křičí “Pane,počkejte,mychceme jít taky domu! “ Hrobník se jen tak znechuceně koukne a cynickysi řekne pod fousy: “Že se vám to ještě vyplatí…“

Novinářka šla po předměstí a všimla si jednoho malého staříka, jak sena houpacím křesle vyvaluje ve slunečních paprscích. Dostala nápad ajde k němu: "Dobrý den, pane. Nemohla jsem si nevšimnout, jak vypadátespokojeně. Mohl byste mi pro naše noviny prozradit recept na spokojenýdlouhý život?" - "Kouřím denně tři dvacky cigaret, za týden vypijubednu whisky, jím tučná jídla a zásadně necvičím." - "To zní opravduzajímavě. A kolik vám je?" - "Jedenatřicet!"

Povídají si v parku dva důchodci: "Tak to vidíš, kamaráde. Dřív jsme seládovali párkem v rohlíku a teď si můžeme dovolit jenom rohlík vparku."

"Tatí, babička mě kousla!"
"Patří ti to, kolikrát ti mám říkat, že nemáš chodit k té kleci?"

Babka se chystá s dědou na procházku:
"Dědo, mám si vzít podprsenku?"
"Jen si ji vezmi. Venku je bláto."

Cyklista najede na staršího pána.
"Nemůžeš si dát pozor, pitomče?!" křičí děda.
"Buďte rád, že mám dneska dovolenou," odpovídá cyklista.
"Proč?"
"Obvykle jezdím s buldozerem."

Sedí dědeček s babičkou u stolu a babička říká: ˝To je mi dědečku tak najednou teplo u srdce˝
A dědeček na to: ˝No bodejť bábo, když máš kozu v polívce!˝

Výrostkové přijdou za dědkem a ptají se ho:
"Dědo, jaký je rozdíl mezi vírou a přesvědčením?"
"Kdysi, když jsem byl tak malý, jako vy teď, věřil jsem, že ho mám jenom na čůrání. No, a teď už jsem o tom přesvědčený!"

Potkají se dva důchodci, baví se o všem možném a najednou ten jeden povídá:
„Člověče, Ferenc, já mám hrozný problémy se spaním, ne a ne usnout.“
„Tak to dělej jako já. Já počítám do tří a pak už tutově usnu.“
„Fakt, jo? Jen do tři?“
„No, někdy teda i do půl čtvrtý...“

Dědečku, vylezte z té vody! Nastydnete se a umřete!
Dědeček vylezl z vody, nastydl se a umřel.

Na babičkou přijdou choutky, a tak povída dédovi, aby si udélal dobře.Děda zajde k ledničce, otevře ji, vezme pivo a vypije ho.
Babičce to neda a znovu řika dědovi, aby si udělal dobře - děda zase jde k ledničce a zase vypije pivo.
Babička uz to nevydrží, svlíkne se, klekne si na všechny čtyři a říka:Dědo tak už si udélej dobře. Děda ji sedne na hřbet, plácne ji přeszadek a volá: K ledničce ....

Dědečku, co tady tak sedíte venku a bez kalhot?"
"No, včera jsem tady seděl bez košile a ztuhla mi páteř. S těma kalhotama, to byl babiččinej nápad."

Bavi se dva sklerotici a jeden rika: Ty uz jsem normalne zapomnel, jakse jmenujes! A druhy nato: To nevadi na kdy to potrebujes vedet???

Povida dedecek babicce: "Babicko, pojd se milovat." Babicka odpovi:"Ale dedecku, ja uz ji mam celou takovou vyschlou!" "Babicko, tonevadi, ja ho mam take vyschleho!" "No tak vidis dedecku, ze to nejde!""Ale jde, babicko, tak ja ti ho tam nasypu!"

Děda oslavuje 70. narozeniny. Sejde se hodně příbuzných a přátel. Jedenznámý se ho ptá: "Dědo, jak to děláte, že na vás ještě pořád letějmladý holky?" Děda se jen usměje a olízne si obočí.

Stěžuje si důchodce: "Představte si, už nemám žádné peníze. Včera sem musel prodat kamna, abych mohl zaplatit uhlí."

Přijde dědoušek k doktorovi na prohlídku a doktor se ho ptá: "Tak co?Máte pravidelnou stolici?" "Mám, pane doktore. Každé ráno v šest.""Dobře a v kolik hodin vstáváte?", ptá se doktor dál. "No, takypravidelně, každý den v sedum."
 
Autor: your.imp v 15:52, | Komentářů (0)

Amálino údolí

Přírodní rezervace o rozloze 80,93 ha, dva kilometry jihovýchodně odKašperských Hor, je cennou přírodní lokalitou s mokřady, prameništi avýznamnými druhy rostlin i zvířat. Amáliným údolím (někdy zvaným ÚdolíZlatého potoka) kdysi vedla Zlatá stezka, spojující Pasov s KašperskýmiHorami. Dnes vede údolím naučná stezka „Cestou zlatokopů“, seznamujícíturisty s historií dolování zlata v této lokalitě. V jižních svazíchvrchů, spadajících do Amálina údolí, se dodnes dochovala řada štol.Mezi ně patří „Josef“ ze staršího období, „Kristina“, kde je seismickástanice a „Naděje“ z období posledních průzkumných prací.
 
Autor: your.imp v 13:08, | Komentářů (0)

Boubínský prales .......národní přírodní rezervace

Prales leží na úpatí hory Boubín, na které je rozhledna.
V této národní přírodní rezervaci nalezneme zbytek původních šumavskýchhvozdů. Nejstarší porosty dosahují stáří okolo 400 let. Vedle pralesase nachází jezírko, které bylo vybudováno pro umožnění splavnosti dřevaz okolních lesů k Lenorské sklárně. U jezírka začíná Naučná stezkaBoubínský prales, která je dlouhá přibližně 4 km a vracíce se zpět kjezírku.



Boubínský prales je chráněn od roku 1858, Národní přírodní rezervace,kdy jej majitel panství J. A. Schwarzenberg prohlásil za rezervaci.Zdejší porost je jednou z nejzachovalejších partií původního smíšenéhohorského lesa Šumavy. Nejstarší mohutné stromy mají stáří 300-400 let.Proslulý Král smrků, který padl v roce 1970, dorostl do výšky 57 metrůa jeho obvod byl obdivuhodných 508 cm.



V pralese také upoutají bizardní spleti nadzemních chůdových kořenů.
 
Autor: your.imp v 12:51, | Komentářů (0)

Beskydy



jsou horská soustava ve Vnějších Západních Karpatech,Vnitřních Západních Karpatech a ve Východních Karpatech na území Česka,Polska a Slovenska. Beskydy se obloukovitě pnou od Moravské brány poKurovské sedlo. Nejvyšší hora Beskyd je Babia hora (1 725 m n. m.). VČesku jsou Beskydy rozdělené na Moravskoslezské Beskydy a SlezskéBeskydy, na Slovensku jsou Kusycké Beskydy, Oravské Beskydy a NízkéBeskydy a v Polsku se rozlišuje celkem 9 horských celků s názvem Beskyd.

 
Autor: your.imp v 12:31, | Komentářů (0)

Hruboskalsko



Hruboskalsko je ýznamné pískovcové skalní město zvané též Skalák.Nachází se asi 5 km jihovýchodně od Turnova v CHKO Český ráj. Jesoučástí České křídové tabule.
Hruboskalské skalní město je tvořeno cca 400 pískovcovými věžemidosahujícími výšky až 60 m (380 m n. m.). Je rozděleno do následujícíchoblastí: Dračí skály, Zámecká rokle, Přední Skalák, Kapelník, Maják,Údolíčka, Čertova ruka. Skalní město vzniklo usazením pískovců na dnědruhohorního moře a podobně jako další skalní oblasti Jičínsképahorkatiny je tvořeno mladšími měkčími pískovci. Nejstarší lidskéosídlení je doloženo na masivu Čertova ruka z doby asi 5000 let př. n.l. Na začátku letopočtu bylo na tomtéž masivu germánské hradiště. Vestředověku vznikaly na skalních blocích opevněné hrady (Hrubá Skála,Valdštejn, Kavčiny).
Pod Mariánskou vyhlídkou je symbolický hřbitov tragicky zahynulýchhorolezců. Nad skalními bloky vyniká Vyskeř (465 m) a okolí Hrubé Skály(424 m). Po vrcholové cestě vede Zlatá stezka Českého ráje a 4 kmdlouhá naučná stezka s řadou vyhlídkových míst, která spojuje hradValdštejn a zámek Hrubou Skálu.

 
Autor: your.imp v 12:27, | Komentářů (0)

Betlémské skály



Betlémské skály nalezneme mezi řekou Jizerou a Klokočskými skalami cca 3 km od Turnova na severovýchod.
Na příkladu Betlémských skal lze pozorovat jakým způsobem se pískovceukládaly na dně křídového moře. Z geologického hlediska je zajímavé, žena ploše přibližně 3 km2 jsou soustředěny téměř všechny známépískovcové geomorfologické útvary. Z okraje skal se otevírají nádhernévýhledy na kopec Kozákov a do údolí Jizery. Z vyhlídek na vrcholech lzepozorovat nádherná panoramata krajiny v okolí řeky Jizery. Skálynabízejí také množství zajímavých horolezeckých výstupů.

 
Autor: your.imp v 12:16, | Komentářů (0)

Různé světové rekordy

Nejtěžší zelí........

 vypěstoval v roce 1989 Bernard Lavery of Llanharry z Velké Británie. Obr vážil 56,24 kilogramu.

Nejdelší ženské vousy

Američanka Vivian Wheelerová utrpěla šok ze smrti své matky. Poté jí narostly vousy dlouhé 27,9 cm.

Nejpotetovanější muž na světě

Tetování na těle Toma Lepparda ze Skotska zabírají 99,9 %. Tetování nemá jen v uchu a mezi palci.

Nejhlubší kořeny

Nejhlubší kořeny byly změřeny u jednoho druhu fíkovníku v Jižní Africe. Sahají do hloubky 120 metrů pod zemí.

Největší dieta na světě

Jon Brower Minnochvážil 635 kilogramů. Protože mu hrozilo riziko smrti, dokázal zhubnoutna 216 kilogramů, což činí pokles váhy 419 kilogramů za 16 měsíců.

Nejrychleji rostoucí rostlina

Nejrychlejirostoucí rostlinou je bambus. Bylo naměřeno, že dokáže vyrůst 93centimetrů za jediný den, což odpovídá rychlosti 0,00003 kilometrů zahodinu.

Největší teplotní rozdíl během jediného dne

Největšíteplotní rozdíl během jednoho dne je 56 °C. Byl naměřen v noci z 23. na24. února 1916 v Browningu (Montana, USA), kdy teplota klesla z +7 na-49 °C.

Nejtěžší budova na světě

Nejtěžší budova nasvětě je rumunský Casa Poporului (Palác parlamentu) v Bukurešti. Najejí stavbu bylo použito cca 1 milion metrů krychlových mramoru, 700000 tun kovu a 900 000 metrů krychlových dřeva. Co se týká objemumateriálu, tak největší stavbou je Velká pyramida v Cholule (Mexiko),jež obsahuje 3,3 milionu kubických metrů staviva.

Největší budova

Za největší budovu na světěje považována továrna Boeing Everret Plant (stát Washington, USA), vekteré Boeing montuje svá obří letadla. Zaujímá prostor 13,3 milionukilometru čtverečních.

Nejdelší stavba na světě

Nejdelší stavbou světa je Velká čínská zeď (délka 6352 kilometrů).

Nejdelší evropská stavba

Nejdelší stavbou vEvropě je komplex Prora na ostrově Rügen v Německu. Tento nacistyvybudovaný lázeňský komplex se táhne v délce 4,5 kilometrů a mělo v němbýt ubytováno cca 20 tisíc rekreantů.

Nejvyšší česká stavba

Nejvyšším objektem v Česku je vysílač Liblice u Českého Brodu, jenž je vysoký 355 metrů.

Nejmenší kniha na světě

Nejmenší kniha na světě má 24 stran a rozměry 2,4 mm x 2,9 mm. Najdete v ní obrázky a jejím autorem je Josua Reichert.

 
Autor: your.imp v 11:32, | Komentářů (0)

Vtipy o blondýnkách

Blondýnka jede autem a zastihne ji sněhová bouře. Nezpanikaří, neboť sivzpomene, co ji radil otec: "Kdykoliv tě potká sněhová bouře, počkej ažkolem pojede pluh a pak jeď za ním."
Zanedlouho se opravdu objevípluh a blondýnka jej podle rady následuje. Jede za ním třičtvrtě hodinyaž pluhař vystoupi a ptá se ji, co to dělá. Ona mu vysvětlí, že jí otecporadil, že při sněhové bouři je nejlepší jet za sněhovým pluhem.Pluhař říká: "No, s parkovištěm před Hypernovou jsem už hotový, takjestli chcete, můžete jet za mnou ke Kauflandu."


Slepec se svým psem vejde do baru, najde si volnou židli a objednádrink. Chvíli sedí a pak křikne: "Hej, barmane, chceš slyšet super vtipo blondýnách?"
Bar okamžitě ztichne a žena vedle slepce promluvíhlubokým drsným hlasem: "Než ten vtip řekneš, měl bys něco vědět.Barmanka je blondýna, vyhazovačka je blondýna, já jsem metr devadesátvysoká blondýna s černým páskem v karate, dáma vedle mě je blondýna aje to vzpěračka a dáma po tvé pravé straně je blondýna a profesionálnízápasnice. Tak si to rozmysli jestli chceš vyprávět ten vtip oblondýnách!"
Slepec chvilku přemýšlí a pak říká: "Tak dobře, kašlu na to. Nechce se mi ten vtip pak pětkrát vysvětlovat."


Přijde blondýnka do knihkupectví a probírá regál za regálem. A kdyžnemůže najít, co hledá, zajde za prodavačem a řekne mu: "Promiňte, rádabych měla knížku - Ženy jsou chytřejší než muži, ale v oddělenípsychologie jsem jí nenašla."
"Zkuste to pod sci-fi, mladá paní" odpoví knihkupec.


Blondýnka se zrzkou seděly v baru a koukaly na zprávy o šesté.Ukazovali reportáž o sebevrahovi, který stál na mostě a vyhrožoval, žeskočí dolů. Blondýnká povídá: "Hele, vsaď se, že neskočí."
"Dobře, o kilo. Já si myslím, že skočí." No a chlápek skočil. Takblondýnka vysolila kilo a zrzka říká: "Ne, to nejde, já si to nevezmu.Jsi přece moje kámoška."
"Ber, sázka je sázka."
"Hele, musím se ti přiznat, že jsem tohle už viděla ve zprávách v pět, takže si tu výhru nemůžu vzít."
"Já to taky viděla už v pět, ale nikdy bych si nemyslela, že skočí znovu."


Policajt zastaví při silniční kontrole blondýnku:
"Slečno, překročila jste povolenou rychlost, prosím váš řidičský průkaz."
Blondýnka nechápe: "Co je to řidičský průkaz?"
"To je taková kartička, kde je vaše fotka, a tak se tam teda vidíte", trpělivě vysvětluje policista.
Blondýnka neví a přemýšlí, co by to ten řidičák mohl být. Až nakonecukáže policajtovi zrcátko. Policajt se na něj podívá a řekne: "Á, vyjste od policie, tak jeďte, paní kolegyně."



Přijde blondýnka do pizzerie, objedná si pizzu a číšník se jí ptá: "Chcete tu pizzu rozkrájet na 6 nebo na 12 kousků?"
Blondýnka odpoví: "Raději na 6, 12 kousků bych nesnědla!"


Tři blondýnky zůstanou samy na ostrově. Neví, co si počít, a tak tam sedí a
sedí. V tom se jim zjeví víla a říká, že každé splní jedno přání. Tak první
blondýnka říká, že by chtěla být chytřejší, aby se odtamtud nějak dostala.
Rázem jí ztmavnou vlasy, je z ní brunetka a ta neváhá, vrhne se do vody a z
ostrova odplave.
Druhá blondýnka si přeje být chytřejší, než ta první. Stane se z níčernovláska, ta najde pár ostrých škeblí a s jejich pomocí nařeže rákosa
vyrobí si člun, na kterém odpluje.
Třetí chce být ještě chytřejší, než druhá. Najednou se z ní stane muž a odejde po mostě.


Jaký je rozdíl mezi blondýnkou a počítačem?
...
Do počítače musíte informace natlouct jen jednou.


Přijde blondýna do německého obchodu a chce tužkové baterie.
Prodavačka na ni: "Wie bitte?"
Blondýna: "Ne, nabité ty krávo!"


Novomanžel se ptá své ženy blondýnky:
"Proč už půlhodiny držíš tu slepici za krk?"
"Vařím!"
"A to takhle?"
"No, vždyť tady se píše: Slepici půl hodiny mírně dusíme."


Jedna blondýnka se ptá druhé:
"Hele, četla jsi někdy Shakespeara?"
Ta druhá se jakoby zamyslí a pak řekne:
"A kdo to napsal?"


Blondýnka si kupuje nové auto a ptá se prodavače:
"Prosím vás, je to rychlé auto?"
"Samozřejme, 240 km za hodinu."
"Nekecejte, hodina tolik kilometrů nemá."


Blondýna na letišti: "Slyšela jsem, že letí červené lodičky, tak
jsem se chtěla zeptat, v kolik?"


Nevíte kam poslední dobou zmizely všechny blondýnky?
...
Stále krouží a krouží na kruhových objezdech a hledají konec.


V Japonsku vymysleli stroj na odhalování lži.
Přijde k němu brunetka: "Myslím, že mám nejhezčí vlasy na světě!"
"Tuuuuut, lež!"
Přijde rusovláska: "Myslím, že mám nejhezčí vlasy na světě!"
"Tuuuuut, lež!"
Přijde blondýnka: "Myslím,..."
"Tuuuuut, lež!"
 
Autor: your.imp v 11:00, | Komentářů (0)

Vtipy o národnostech

Cikán čte cikánovi nápis na ceduli: "Cikáni za 50,- bez gumy, bílí za 700,- s gumou."
"To se mi líbí, žádnej rasismus," říká druhý cikán, "a co tam ještě píšou?"
"Bungee Jumping."

Rus, Němec a Čech se vsadí, kdo přeskočí tři věže. Skáče Rus a zasekne se na první věži.
Němec a Čech řeknou:"Ty vole, on se tam zasek!"
Vyběhne jeptiška a říká:"Pánové, tyhle slova se u nás neříkají!"
Skáče Němec, zasekne se na druhé věži a Čech říká:"Ty vole on se tam zasek!"
Vyběhne jeptiška a říká:"Pane, tyhle slova se u nás neříkají!!"
Skáče Čech a zasekne se na třetí věži, vyběhne jeptiška a říká:"Týýýýý vole, on se tam zasek!!!"

Letuška se ptá arabského cestujícího: "Dáte si nějaký drink?"
Arab jí odpoví: "Ne, za chvíli řídím."


Kdo vyhraje šachovou partii, která se bude konat mezi Usamou bin Ladinem a Georgem Bushem?
...
No přece Usáma, protože Bush má o dvě věže méně.


Bulharský inženýr Ganev, se dostane na mezinárodní sympózium
o telekomunikacích. Američan se chlubí, že mobilní telefony
jsou minulostí, protože on má telefon zabudován v nehtu.
Japonec nechce zůstat pozadu a tvrdí, že on má všechno v zubu.
V té chvíli si inženýr Ganev krkne a omluví se:
"Promiňte, pánové, přišel mi fax."



Brežněv přijede do jedné rozvojové země a koná se slavnostní přehlídka. Obyvatelstvo shromážděné na náměstí nadšeně volá:
"Ubamba Brežněv, ubamba Brežněv!"
Státník je potěšen, jak jej tam mají rádi. Když dorazí do hotelu, jdena záchod. Stoupne si k pisoáru a vedle něj čurá malý chlapeček, divněse na něj podívá a říká:
"Taková velká slavná muž, a tak malá ubamba..."


Letí Čech, Rus a Američan v letadle. Američan vystrčí ruku a říká "Jsem doma!".
"Jaks to poznal?" ptají se ostatní
"Šáhl jsem si na mrakodrap."
Po chvíli vystrčí ruku Rus a řekne "Jsem doma!".
"Jaks to poznal ?" ptají se ostatní
"Umrzla mi ruka."
Po chvíli vystrčí ruku Čech a řekne "Jsem doma!".
"Jaks to poznal ?" ptají se ostatní
"Ale, ukradli mi hodinky."


Malý trpaslík letí krást do Ameriky. Přistane v New Yorku a říká jimtam: "Já jsem malý trpaslíček, mám malý kyblíček a všechno vám tadyukradnu", na to mu říkají: "To ty asi neznáš FBI, protože jenom tady naněco sáhneš už budeš mít ručky v klepetech",tak si to trpaslík rozmyslí
a letí jinam.
Přistane v Anglii a říká: "Já jsem malýtrpaslíček, mám malý kyblíček a všechno vám tady ukradnu", nato mu tamodpoví: "To ty asi neznáš Scotland Yard, protože jakmile jenom na topomyslíš, už máš ruce v klepetech" trpaslík si to opět rozmyslí a letídál.
Přistane v Moskvě a říká: "Já jsem malý trpaslíček, mám malýkyblíček a všechno vám tady ukradnu", soudruzi mu odpoví: "To ty určitěneznáš KGB, protože oni o tom ví ještě dřív než ty."
Trpaslík se nasere a letí do Ostravy, přistane v Mošnově a povídá: "Já jsem malý trpaslíček...a kdo mi ukradl můj kyblíček?"


Přijde Vietnamec do mototechny a ptá se vedoucího: "Máte timťony?"
"Ne, simsony nemáme!"
Další den: "Máte timťony?"
"Ne, nemáme. Jestli se sem budeš pořád chodit ptát, tak tě přetáhnu mačetou."
Několik dní později: "Máte matětu?"
"Ne, nemáme!"
"A máte timťony?"


Pošle takhle arabský šejk studovat svého syna do Ameriky. Po týdnupřijde z Ameriky dopis: "Milý tatínku, je tu hezky, ale všichni jezdído školy autobusem, jen já jezdím autem, udělej s tím, prosím tě,něco." V odpovědi došlo: "Milý synu, v dopise je přiložený šek na100.000$ a kup si taky autobus."


Syn indiána sa ptá svého otce:
"Proč se můj bratr jmenuje Zelený strom?"
"Protože byl počat pod zeleným stromem."
"A proč se moje sestra jmenuje Měsíční svit?"
"Protože byla počata za měsíčního svitu. A už se přestaň ptát Prasklá gumo!"


To takhle přijde černoch k doktoru a povídá: "Pane doktore škrábe mě v krku."
Doktor přemýšlí a pak řekne: "Svlíkněte se do půl těla a klekněte si do levého rohu."
Kouká a pak povídá: "To není ono, klekněte si do pravého rohu."
Jemu se to zdá divné, ale klekl si a čeká. Doktor kouká a pak opět povídá: "Klekněte si ještě tady uprostřed."
Černoch už to nevydrží a povídá: "Pane doktore, řeknete mně co mám za nemoc?"
A doktor povídá: "Chřipku to už vím dávno, ale chci si koupit černý stolek a nevím kam ho dát."


Příjde paní do obchodu a povídá: "Sedmery kalhotky, no to víte osobníhygiena:pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle."
Přijde druhá paní a říká: "Sedmery kalhotky. To víte osobní hygiena."
Pak přijde cikánka a říká: "Čtyři kalhotky prosím."
A prodavačka se ptá: "A co osobní hygiena?"
"Já vím, jaro, léto, podzim, zima!"


Babka z vesnice potká v Praze černocha. Lekne se a křičí: "Lidi, pomóc,opice!" Přijde k ní kolemjdoucí a povídá: "Ale babi, to není opice, toje člověk, černoch, z Afriky. Babi, měla byste se mu omluvit." "Takteda panáčku promiň, to víš, u nás na vsi jsme černocha nikdyneviděli." "To nic, babi, já jsem na to zvyklý" povídá černoch. "JežišiKriste, ta opice mluví!"


Přijde rómský spoluobčan do obchodu se zbraněmi a ptá se prodavače:
C: "Máte bazuky?"
P: "Ne"
C: "Máte kulomety?"
P: "Ne"
C: "Máte granáty?"
P: "Ne"
Vyjde ven, ale nedá mu to a tak se podívá do výlohy. Tam vidí obrovský sortiment zbraní, naštve se a vrátí se zpět do obchodu:
C: "Máte něco proti cikánům?"
Prodavač: "Bazuky, kulomety, granáty."


Jedou takhle naši turisté do Afriky a tam u jedné řeky vidí, jak krokodýl žere černocha, kouká mu už jenom horní část těla.
A jeden ten turista říká: "No hele, všude vykládaj, jak jsou afričanichudý, a podívej, tady je jeden co se válí ve spacáku z krokdoýlí kůže!"


Zemře černoch a dostane se do nebe k sv.Petrovi.
Sv.Peter se ho zeptá: "Jak se jmenuješ?"
Černoch, v obavě že v nebi jsou rasisti, řekne: "Leonardo Di Caprio".
Sv.Peter se na něj ještě jednou koukne, zamyslí se a ještě jednou se ho zeptá jak se jmenuje.
Černoch znova, že je "Leonardo Di Caprio". Sv.Peter vytáhne mobil a volá Ježíšovi: "Šéfe, ten Titanic se potopil anebo shořel?"


Víte, co je to? Je to černé a žere to hranolky.
...
Půlka Spojených států.


Ztroskotá loď a jako jediný se zachrání jeden Angličan na pustémostrově. Když ho po deseti letech najdou, zjistí, že na tom ostrověpostavil tři baráky. Tak se ho ptají, co je to za domy. "Ten první, toje dům, ve kterým bydlím."
"A ten druhý?"
"To je klub, do kterýho chodím."
"No, a ten třetí?"
"To je klub, do kterýho nechodím."


Bača si vyjde do města a když se vrací, tak ho zastihne hrozná bouřka.
Je asi 100 m od salaše, když blesk udeří do stáda ovcí a všechny zabije.
Bača na to: "No toto!"
Je asi 50 m od salaše, když blesk udeří do salaše a ta začne hořet.
Bača na to: "No toto!"
Ze salaše vyběhne bačova tchýně a bác, blesk ji zabije...
A bača na to: "No proto!"
 
Autor: your.imp v 10:31, | Komentářů (0)

Vtipy o Pepíkách

Tatínek s maminkou jdou na ples, ale nevědí, co si počít s malým Pepíčkem.
Tatínek dostane nápad: "Tak mu nasadíme sluchátka, pustíme mu pohádku, a on pěkně usne."
Tak učinili a odešli se bavit. Když se ke čtvrté ranní vrací, v pokojíku se ještě svítí.
"Klid maminko, to on jak usnul po té pohádce, tak jenom nezhasnul."
Vejdou do pokoje, uprostřed místnosti stojí Pepíček, oči podlité krví, roztrhané pyžamo, podivně se klátí a vykřikuje:
"JÁ CHCI, JÁ CHCI, CHCI, CHCI!"
Rodiče jsou zděšeni, přijdou k Pepíčkovi a sundají mu sluchátka, ze kterých se ozývá:
"Milé děti, chcete slyšet pohádku o chhrrrr.. milé děti chcete slyšet pohádku .chhrrrr.. milé.."


Pepíček je vyvolán k tabuli.
P. uč.: "Pepíčku, co uděláš když, na chodbě potkáš pana ředitele?"
Pepíček: "Nevím."
P. uč.: "Co uděláš, když na záchodě uvidíš pavouka?"
Pepíček: "Nevím"
P. uč.: "Co uděláš, když uvidíš starou paní s nákupníma taškama?"
Pepíček: "Nevím."
P. uč.: "A co uděláš, když uvidíš kluky, jak mlátí mladšího spolužáka?"
Pepíček: "Nevím."
Přijde Pepíček domů a ptá se maminky: "Mami, co bys udělala, kdybys na chodbě potkala pana ředitele?"
Maminka: "Pozdrávím."
Pepíček: "Co uděláš, když na záchodě uvidíš pavouka?"
Maminka: "Zámáčknu ho toaletním papírem."
Pepíček: "Co uděláš, když uvídíš starou paní s nákupníma taškama?"
Maminka: "Pomůžu jí."
Pepíček: "A co uděláš, když uvidíš kluky, jak mlátí mladšího spolužáka?"
Maminka: "Řeknu jim ať toho nechají."
Ve škole:
P. uč.: "Tak Pepíčku, co uděláš když potkáš na chodbě pane ředitele?"
Pepíček: "Zamáčknu ho toaletním papírem."
P. uč.: "Co uděláš, když uvidíš na wc pavouka?"
Pepíček: "Pozdravím ho."
P. uč.: "Co uděláš, když uvidíš starou paní s nákupem?"
Pepíček: "Řeknu jí, ať toho nechá."
P. uč.: "A co uděláš, když uvidíš kluky, jak bijí mladšího spolužáka?"
Pepíček: "Pomůžu jim."


Pepíček přijde k tátovi a řekne: "My jsme se učili počítat do 10."
"Tak říkej."
"1 2 3 4 6 7 8 9"
"Kdes nechal 5 a 10?"
"5 jsem dostal v ŽK a 10 jsem vypil za rohem."


Plave si tak jednou Pepa v moři a najednou slyši: "Pepo, sundej si plavky!"
Pepa se otočí, rozhlíží se, ale nikoho nevidí, a tak plave dál. Za chvíli zase slyší: "Pepo, sundej si plavky!"
Pepa se opět rozhlíží, a když nikoho nevidí, plave dál. Po chvíli zase: "Pepo, sundej si ty plavky!"
Pepa se opět rozhlíží, a když ani teď nikoho nevidí, zeptá se: "Kdo to na mně pořád volá?"
"To jsem já, teplý Golfský proud."


"Paní učitelko, nechoďte do lesa! Hajný vás sní."
"Pročpak Pepíčku, diví se mladá učitelka."
"Protože včera říkal tatínkovi: Tu mladou učitelku potkat v lese, to by bylo žrádlo!"


Pepa se připravuje na schůzku a je z toho celý nervózní. A proto požádá svého kameráda, ať mu poradí, co má dělat.
"Já mám dneska rande a jsem z toho celý nesvůj." "Opravdu? Tak to ti rád pomůžu. Půjdu tam s tebou a budu ti radit ze křoví."
Po půlhodině v parku. Slečna už přichází a usedá na lavičku vedle něho. A kamerád začíná radit.
"Posuň se blíž," šeptá.
"Cože?"
"Blíž."
"Aha."
"A teď ji vezmi za ruku."
"Cože?"
"Za ruku."
"Hm."
"A teď za trup."
"Cože?"
"Za trup."
"TRAMTADADAAAAAAAAAAAAA."


Paní učitelka ve škole chce po dětech, aby řekly rým. Postupně jich tamněkolik řekne nějaké ty rýmy, až paní učitelka vyvolá Pepíčka a tenříká: "V moři stojí Kokrhel, vodu má až po kolena."
"Ale Pepíčku, to se přece vůbec nerýmuje."
"Jen počkejte, až přijde příliv."


Paní učitelka ve škole probírá s dětmi co dělají ráno doma, když se probudí.
U: "Tak co Pepíčku, co děláš když se probudíš?"
P: "No, probudím se a jdu se vysrat."
U: "Jak to mluvíš, čím je Pepíčku tvůj tatínek?"
P: "Dlaždičem."
U: "To jsem si mohla myslet."
U: "Teď nám poví Anička co ráno dělá když vstane."
A: "Já si, prosím, čtu noviny."
U: "Aha, to je hned něco jiného a čímpak je tvůj tatínek Aničko?"
A: "Advokátem."
U: "To se hned pozná a jak dlouho si ty noviny čteš Aničko?"
A: "No, prosim, než se vyseru."


"Pepíčku, dej paní Novákové na rozloučenou hezkou pusinku", vybízí babička pětiletého vnuka.
"Nedám, bojím se."
"A čeho, prosím tě?"
"Že by mi dala facku, jako včera tátovi."


Ptá se Pepíček maminky jak se narodil a ona mu povídá, že má dole dvě dírky a že jednou z nich vylezl. "Už to chápeš Pepíčku?"
"Jo, a maminko kdybych vylezl tou druhou dirkou, jmenoval bych se Peprdel"?


Pepa se ptá Ondry: "Ty, co se ti stalo?"
Ondra: "Srazilo mě auto, čelní střet, pak ještě lokomotiva."
Pepa: "Kdy?"
Ondra: "No, chvilku potom, na tom samým místě. A jak sem vstal tak domě napálilo letadlo, čelní střet. Oklepu se a koukám Labuť, prásk čelnědo hlavy."
Pepa: "Labuť, jo?"
Ondra:"Nóó, až pak ten kolotoč vypli."

Potká starší paní na ulici plačícího chlapečka.
"Co se ti stalo?" ptá se ho.
"Já jsem se ztratííííl."
"No to nic," chlácholí ho. "A svoji adresu znáš?"
"Znám. Pepa zavináč volny tečka cezet."
 
Autor: your.imp v 10:24, | Komentářů (0)

Nový rok

 Ať v novém roce jako nikdy předtím
 září Tvá hvězda úspěchem a štěstím.

  Vám všem na Libim se Ti,
v Novém roce 2008 přeji jen samé
 štěstí, lásku a hlavně zdraví. 
 
Autor: your.imp v 08:53, | Komentářů (0)
31.Prosinec 2007

Doteky rána

Každý si myslí, že jsem blázen. Ale já ne a ne a ne a ne! Že žiju vesvých snech? Že propadám jakési meditaci, či proto že mám svůj svět?Ne, jsem stejná jako každý. Akorát spím déle než ostatní a pravidelněsi zapisuju deset až dvacet snů denně a z nich se pak snažím něcovyvodit. Jeden týden se mi zdá o pavoucích a druhý zase o rodičích. Jeto různorodé.
Ve škole nemám žádnou kámošku, nikdo mi nerozumí. Nechápe, že sezabývám magii, ale jinak jsem úplně normální holka jako oni. Oblíkám sestejně, chovám se téměř stejně a učím se úplně stejně. Jen kdyby toněkdo chápal... třeba někdo... někdo opačného pohlaví. Ale i vsedmnácti pořád nikoho nemám. A i to bude asi kámen úrazu, že mnouholky opovrhují. Klukům se líbím, ale jakmile zjistí, že se zabývámmagii, berou roha. Proč proboha??? Každý máme nějakého koníčka. Někdorád luští křížovky, někdo rád studuje a někdo spí.
Už se nemůžu dočkat do postele a na svůj senný svět.

....... létám... já létám! Vznáším se. Podemnou jen louka plná růží,pampelišek a sedmikrásek. Jak krásně kontrastují ty tři květiny.Přistanu mezi něma. Položím své zuboželé tělo k nim a vnímám jen tuvůni. Vůni léta a krásy. Ve svém vlastním snu usínám... mezi květy,které působí tak aromaticky. Trhnu sebou... vzbudím se ve svém snu,nikoli ze snu. Ale co mě tak plekalo?? Můj pohled je připoután dozelených očí kluka, jenž leží vedle mne. Odkud se tu vzal? Nadzvednu sena lokti, abych lépe viděla, ale on mne položí jemně zpátky do heboučkétrávy. Je jen v šortkách a jeho krásná, opálená, vypracovaná postavamne jemně obejme. Má kůže se jemně naježí, jako by dostala elektrickýšok. Není se čemu divit... tak nádherný kluk... a je vedle mne... vedleholky, které se každý bojí. Ležím, ale stále hledím do těch jehonazelenalých studánek. Taktéž se dívá on na mne a pravou rukou hladí málíčka a vlasy... které rozpuštěné vypadají velmi krásné. Najednou seleknu. Posadím se, abych lépe slyšela a oznámím mu.
„Už musím, zase se uvidíme.“ Odplatou je mi jeho nádherný úsměv a oči, které mne vyprovázejí až do vlastní postele.............

Ale to už zaklapnu budík a se skvělým ranním dotekem vyšlápnu do nového dne.

Plná štěstí a elánu vyskakuju půl metra vysoko. Ani se mi nechce věřit,že za to může ten „hloupý“ sen. Ve škole mě nerozhodí ani pětka zmatiky, která se v mé žákovské ocitá úplnou náhodou. Jinak z tohohlepředmětu exceluji. Již odpoledne se hrozně těším domů... na spánek a nanávrat k tomu šikovnému princi.

........ nelétám. Jen pomalu se plížím, abych ze zadu pohladila svéhomilého. Má tuhá ramena a dole jen jakýsi šátek v barvě mých šatů. Jsmejedno tělo, jedna duše. Otočí se, aby pohlédl mi do očí. Při jehoúsměvu se podemnou zatřese louka s květinama. Vstane, aby mne mohluchopit za ruku a vést po té krajině jako svou dívku. Když nemámí mnerůže, je to jeho pohled a rty, co spalují mou duši. Ruka, jenže stáledrží tu mou, je krásně teplá a ochranitelská. Najednou mám chuť udělatnějakou hloupost. Pustím se svého prince a utíkám daleko za louku. Onpomalu kráčí za mnou v mých šlépějích... ležím svlečená v trávě,přikrytá jen pampeliškami. Čekám s úsměvem na tváři, co udělá, jak namé gesto zareaguje. Je to snad ještě krásnější, než v mých snovýchpředstavách. Uklekne před mé nahé tělo. Projede svými prsty po celéjeho délce. Nemůže nevidět husí kůži, která při prvním doteku zdobíopálenou kůži. Poté se přikrčí, aby byl svými ústy blízko mých. Nejprveje jen tak lehtá, poté saje a nakonec opravdu políbí... Nenechá mnevšak dlouho jen tak. Jeho rty začnou bloudit po mém těle. Každičkýkousíček je políbený, každičký kousíček cítí jeho jemný dech. Přestanujen nečinně přihlížet a dotknu se jeho nahých zad.....

„NEEEEE,“ vzbudím se celá spocená.
„Ségra vstávej do školy, dělej,“ budí mě o 10 měsíců starší brácha.
„Seš blbej.“
Tak ráda bych se tam vrátila, za ním, za mým milým... v tom si všimnu,že je teprve večer a bratr si ze mně vystřelil. Takže jsem spala teprveod příchodu ze školy. Juchů, můžu se vrátit. Ihned se převléknu dopyžama a ulehám natěšená, jak dál vyvinu svůj krásný sen.

......... ani nemusím utíkat na stejné místo, kde můj sen skončil. Jeto tak krátce, že stále tam ještě ležím, akorát svou přítomnostívpustím do svého těla i duši. Má ruka stále spočívá na jeho zádech.Jemně ho pohladím, projedu prsty až po hrudník, abych se dotkla šíje artů. Samotnou mne to dostává do konečků prstů.
Znovu ten elektrizující pohled do očí. Poprvé za celou dobu promluví on, ale šeptem a má to tu pravou atmosféru.
„Jsi nádherná a jen má.“
„Ach, nikdy bych nevěřila.“
„Kluci se musí o tebe bít.“
„Ne, nikdo o mne ani nezavadí.“
„To není možné. Taková princezna.“
„Jo princezna,“ usměju se při vzpomínce na každého nápadníka. „Ale taková, která miluje magii.“
„Já také,“ rozsvítí se mu oči jako hvězdičky.
Políbí mne. Něžně, krásně, romanticky a přitom vášnivě. Poddám se.Úplně. Ani se bránit nechci. Cítím se konečně tak, že žiju, že existujua může za to právě tento člověk.
Jeho ruka zabloudí na mé prso. Ze začátku jej jen trochu hladí, poté seodváží a začne je líbat. Chci křičet, ale najednou mám sevřenéhrdlo..........

Doprčic budík. Nechci do školy.Chci zpátky. Určitě se seznámíme víc. Jánechci do školy ne... ale jdu. A ještě k tomu celá šťastná. Jako napotvoru zrovna zapomenu doma batoh s věcma. Vlastně jsem si je aninenachystala. Nebyl čas:) Nevadí, ve škole se prostě omluvím. Z tohopřemýšlení mě vytrhne tupý náraz...
„Jauuuu,“ syčím nepřívětivě.
„Jéžiši promiň. Jsi v pořádku?“ pohlédne na mne a já na něj. V tu chvíli zmrznu v půli pohybu. Vypadá to, že je na tom stejně.
Asi po pětiminutové odmlce sjede na má prsa. Trochu se zastydím, ale on mne velice překvapí.
„Tam jsme skončili princezno...“
„Ty existuješ?“ zeptám se trochu netaktně.
„Spíš ty...“
 
Autor: your.imp v 01:29, | Komentářů (0)

„Kdy odjíždíš?“

„Kdy odjíždíš?“
Její oči. Září, tak jasně, že se nejde nedívat. Co to v nich jen je? Coto v nich leží, tam dole, někde hluboko dole...Stačí pohled. A se všim,o čem jsem si myslel, že je jistý, je konec.
„Zejtra.“
Její hlas. Nejde si ho splíst, zaměnit...i v davu je tu vždycky jenOna, kdykoliv promluví, musim zvednout hlavu a zadívat se na ni. Proč.
Co teď říct? Musíš? chtěl bych se zeptat. A přitom vim, že musí. Kdo jsem já, abych měnil Její život. Nikdo.
„A kdy se vrátíš?“
Její vlasy. Hedvábí. Vůně mě obklopuje, je všude. Miluju Její vlasy, jen se jich dotknout, jen po nich přejet prsty. Pohladit.
„Až za tři měsíce.“
A to nejkrásnější ze všeho – Její úsměv. Nikdy jsem neviděl nicdokonalejšího, skoro jako by ho někdo namaloval. Lehká křivka rtů a dvadolíčky...všechny odstíny růžový, který si jen dokážu představit.Vždycky mam pocit, že dívat se ještě o vteřinu dýl znamená zešílet.
Jenže teď se nesměje. A o to víc to bolí.
Ta děsivá nejistota, co hnisá někde uvnitř, chce ven. Co můžu dělat jinýho, než Ji pustit? Musim se konečně zeptat.
„Mam tu na tebe čekat?“
Její pohled. Dostane se všude. Rozebírá mě až na nejmenší částečky, ničí mě, až nejsem nic, vůbec nic. Chápe.
Ale neodpovídá.
„Mám?“
Jen ticho.
Její hlas. Její oči. Její vlasy. Její úsměv. Všechno mlčí.
„Počkám tu na tebe.“
A najednou je to pryč...
...bolest hlavy. Odporná příchuť včerejšího alkoholu. Jazyk pálí, vkrku sucho, všechno se ještě točí a odněkud z žaludku přichází pocit,že to, co tam ještě zbylo, chce ven. S námahou polknu a otevřu oči.
Jen sen. Jen blbej sen. Proč se mi musej zdát? Ať už skončej, já o ně nestojim. Akorát to vždycky víc bolí.
Cizí postel. Kde to sem? Malej pokoj, neznám ho. Spal jsem u někoho ze třídy. Ale u koho?
„No to je dost.“
Petra stojí u dveří. V hlase má zvláštní tón, něco mezi výčitkou azadostiučiněním. Nemám rád její hlas. Připomíná krákání. Po chvíli sezačne usmívat. Ten úsměv není jako Její – přijde mi křivej, odpornej.
„Jak-jak sem se sem dostal?“
„Jééžiš, tys toho teda vypil. Po svejch, většinou. Ale byla s tebou práce, ti řeknu.“
Mlčim. Horečně přemejšlim, vzpomínám. Všechno to jsou jen záblesky, jenpár chaotickejch vzpomínek na desítky přípitků, mezi nima nic, nadesátou sklenici piva, pak zas nic, na to jak někoho objímám, jak sněkym tancuju, jak s někym zpívám...ale okolo, vevnitř a za tim – nic.Tma.
Počkám tu na tebe. Něčí hlas – kdo to jen řek? Nebo to byl jen sen? Abyl ten sen někdy skutečnost? Kde je, kdy odjela? Jak je to dlouho?
A co tady vůbec dělám? Stalo se tu něco? Zděšenej pohled na kalhoty –mám je na sobě. Jenže pásek chybí. Leží na zemi. Petra se usmívá.
„No co je, neplaš se tak.“
„Musim jít.“
Sbírám svoje věci. Nedívám se na ni. Může za to, je to její vina. Využila mě. Mrcha, děvka, přitáhla si mě sem.
Anebo jsem chtěl i já? Co když jsem chtěl? Co když – co když je to má vina?
Počkám tu na tebe.
„Sem myslela, že zůstaneš aspoň na snídani.“
„Promiň. Vážně...vážně musim jít.“
Nejspíš jsem na něco zapomněl, ale to je teď jedno. Hlavně pryč. Pryč.
...Počkám tu na tebe...

„Čau.“
Je tu zas. Co chce?
„Čau.“
„Jen jsem se chtěla zeptat, jestli bys nezašel teď v pátek na jednu oslavu.“
„Kam.“
„K nám domů, bude tam celá třída. Sud, dýmka...prostě pohodička, víš jak.“
Mlčim. Odpor a nechuť se chystaj vytrysknout.
„Přijď, už hrozně dlouho si s náma nikde nebyl.“
„Hele, já...už něco mam, víš.“
„Aha.“
„Nezlob se.“
Ta otázka, ta věčná otázka, pokaždý se vrací, kdykoliv ji jen vidim.Stalo se tehdy u ní něco? Je to už několik tejdnů a já pořád můžumyslet jen na to. Stalo se tam něco?
„Škoda, no...Co máš?“
„Eh, co?“
„Co máš dohodlýho, že nemůžeš?“
„Jo tak. Mam práci.“
„Práci, jasný. V pátek večer.“
Vim přesně, co chce. Ale to se jí nepovede. Už ne podruhý. „Prostě nemůžu.“
„No jo, no jo, se hned nepruď. Tak někdy řekni, až budeš mít čas, jo?“
„Spolehni se.“
Na to zapomeň.

„Nazdaar.“
Z Tomáše je cejtit pivo. Kolikátý už má? Všichni tady už jsou vpříjemný náladě. Ale ne, já ne. Přišel jsem sem, ale to je to poslední,co jí dopřeju. Nešlo to už jinak, nemoh sem se jich tak dlouho stranit– vždyť je to má třída. Ale nikdo mě tu neopije, nikdo mě už nedonutídělat ty blbosti, co sem dělal.
Nikdo.
„Zdravim.“
„Ty už si s náma dlouho nebyl, čéče.“
„Jo...“
„Je ti dobře? Vypadáš divně.“
„V pohodě, v pohodě. Jen vo něčem přemejšlim.“
„Ah, hluboký myšlenky, co? To na mě taky vobčas chodí. Asi tak mezi šestym a sedmym pivem.“
Zachechtal se. Já se jen usmál.
„Pudeš s náma na dýmku?“
„Ty jo, nevim, minule jsem se po ní děsně poblil.“
„Ale no taak.“
Můj pohled padne na Petru. Sedí u baru, v chumlu ostatních holek. Dívá se na mě. Vzápětí uhýbám očima jinam.
„Radši ne.“
„Ty seš suchar, to ti povim. Co se to s tebou stalo? Vždyť ještě minulej rok si s náma kalil jak vo život.“
„Nevim. Lidi se měněj.“ Teď se pokusit usmát, aby to neznělo takodtažitě. Vždyť to myslí dobře. Podařilo se to? Asi ne, dívá se na měnějak divně. Proč mi nedá pokoj?
„A víš, co si myslim? Že to je vod tý doby, co odjela Káťa.“
„Cože?“
„Prosimtě, hlavně nezapírej. Nejsem slepej, ani blbej. Kromě toho ti to koukalo z vočí kdykoliv ste byli spolu.“
Mlčim. Nevim co říct. Vlastně nechci řikat vůbec nic. Jak o Ní může jen mluvit? Co mu dává právo-?
„Blbost. Chodit s někym ve třídě je pitomost.“ Ty slova ze mě dou, anižbych je kontroloval. Je to lež nebo pravda? Čemu vlastně věřim? Ne, neco chci, ale co je pravda.
„Jo, to je.“
„Pak se rozejdeš a musíš ho mít každej den před očima, pořád se jedendruhýmu vyhejbat...a tak. Tim sem si už prošel.“ Proč mu to řikám? Pročmu to jen zatraceně řikám?
„Přesně, má řeč. Holky ze třídy jsou tak maximálně na to si užít, ale hlavně nezávazně. Třeba když jsou opilý.“
Zrak mi zas zabloudí k Petře. Teď na mě zrovna nekouká – ale dobře vim, že ze mě celej večer nespustila oči.
„Petra, viď?“
Trhnu hlavou a pohlídnu na něj.
„Co?“
„Koukáš na ni, neřikej.“
„No a?“
Přisouvá se trochu blíž, tiší hlas.
„Nebuď blbej. Měl bys ji dostat do postele, vždyť si vo to přímo řiká. Ta tě chce, chlape, copak to nevidíš?“
Zlost se ve mě vaří, bublá, dere se na povrch a já div nevykřiknu. Jási to vůbec může dovolit, mi to řikat? Mě to nezajímá, je mi to jedno!Já čekám, čekám tu na Ni, tak proč mi všichni nedaj pokoj? Přijede zapár tejdnů, už to nebude dlouho trvat. Copak jsem ji už nezradil dost?
„Jako jasný, Káťa je taky kus, ale ta tu teď neni, ne? Taky jsem ji měl, asi před dvěma měsícema, ale Petra je hned po ní-“
„Co si to řek?“ Studený pot. Ruce se klepou. Slyšel sem to, nebo se mi to jen zdálo? Řekl právě to, co si myslim, že řekl?
„Co?“
„To o Kátě.“ Zlost ustupuje zděšení. Ať to neni pravda, jen ať to neni pravda.
„Že jsem ji měl? Ale tak to neni nic divnýho, byli sme opilí, to dělaj lidi různý věci.“
Odpovědět? Ale proč. A co? Co bych teď mohl říct.
„Kdy to bylo?“ Nechci to slyšet.
„No, nevim. Asi před těma dvěma měsícema. Jo vlastně, nějak krátce předtim, než odjela pryč.“
Ještě něco říká. Ale už ho neposlouchám.
Chvíli mam pocit, že se mi do očí derou slzy.
Pak se ale místo toho začínám smát. Dlouho, nekonečně dlouho, vyrážimze sebe ten smích jako bych vytloukal klíny. Jeden za druhym. Až užvůbec žádnej nezbyde.
Pak se zvedám a jdu za Petrou.
 
Autor: your.imp v 01:27, | Komentářů (0)

Rudé srdce

Je noc.
Celý byt je temný a tichý. Jen Petr po mé pravici spokojeně oddychuje.Spí jako miminko , no prostě je sladký i když sní. V hlavě se mi znovupřehrává vzpomínka na ten zvláštní den, kdy naše láska nečekaně začala.
Pokud se Vám nechce spát a máte čas, vzpomínejte se mnou. Bylo topřesně před rokem a já v tom čase byla úplně na dně. První manželstvíse mi rozpadlo a tři roky trvající rozvod mě dorazil. Ty nechutnosti ahory špíny, které u soudu zazněly, šokovaly možná i otrlou soudkyni.
Já prostě už dál nemohla.
Všechen stres a zhnusení jsem kompenzovala jídlem.
No , spíš žrádlem.Půl kila čokolády před spaním nebyl vůbec žádnýproblém. Šiška vysočiny o půlnoci. Další čokoláda ve čtyři ráno a vsedm pak žaludeční křeče a zvracení.
Rodiče, ségra, kamarádi i práce šli stranou. Jediné co mně zajímalo, byla plná lednice.
Jako každý takhle postižený člověk jsem skončila u psychiatra. Měl semnou velkou trpělivost a během dvou měsíců se mu podařilo vrátit mojiduši do reality.
S duší to bylo dobré, ale co udělám s tělem?
Ty zvířecí hody mi daly třicet kilo živé váhy nad normál. Oblečení malé a pohledy všech okolo byly úplně zdrcující.
No, nedá se nic dělat, musím začít sportovat.
Ale jak má taková koule sádla začít?
Do fitka jít nemůžu, každý by se zhrozil, co to tam leze za strašidlo.
Běhat nepůjde kvůli kolenům. Moji váhu prostě neunesou.
Jít do bazénu a plavat. Ani za nic. Nesvléknu se do plavek.
Jediné co zbývá je kolo. Jedno doma bylo a já to zkusila. Šlo to strašně z tuha.
To ufání a hekání bylo slyšet po celém lese, kam jsem jezdila, ale nikomu to nevadilo.
Nikdo tam totiž nebyl. Během následujících měsíců šla váha dolů a kondice nahoru.
Teď už jsem směle jezdila i mezi lidmi a nikdo se nedivil. Hora sádlabyla pryč. Přes toto zlepšení byl mým nejmilejším místem les, kde tovšechno začalo.
Stále stejně pustý a tichý. Člověk tu mohl být celé hodiny a nikohonepotkal. A právě tady se naše cesty s mým Petrem protnuly. Bylo tokoncem listopadu přesně před rokem. Počasí bylo už studené a tma padlana zemi už kolem páté hodiny, ale já nemohla odolat.
Po nedělním obědě u našich jsem vyrazila do svého lesa. Odpoledníslunce hřálo a všechno bylo nádherné. V obrovské euforii mě napadlo, žednes domů pojedu jinudy. Nejdřív prudké stoupání a pak strmý sjezdlesní cestou. Ještě nikdy jsem tam tudy nejela, ale ta radost po jehozdolání mi všechno vynahradila. Adrenalin z rychlé jízdy dolů bylbonusem za předchozí námahu.
A právě tady se stala chyba. Asi mi to nadšení zatemnilo rozum. Cestakterá měla vést do města náhle končila strmým srázem. Zbyl mi čas takakorát na zavření očí.
Pak následoval dlouhý let a tvrdý náraz. Nevím jak dlouho jsem bylamimo, ale probrala mě zima. Jedem pohled mě vrátil do reality. Ležím nanějaké opuštěné lesní cesta. Mírně otočím hlavu a vidím i místo kde tenlet začal. Je to tak dvanáct metrů daleko. Minimálně o šest metru výš,než teď ležím.
Proč tu cestu nenapojili?
To mi vrtalo v hlavě. Teď to asi nezjistím. Musím najít kolo a dostat se domů, než bude tma. Chci se postavit, ale ono to nejde.
Chci zvednout ruku a zase nic.
Jen zoufale kroutím hlavou, ale to je vše co můžu. Od krku dolů je mé tělo i nohy jako z gumy.
Zkouším to znovu, ale všechno marné.
Já jsem ochrnula!
Trvalo tak asi tři vteřiny než mi všechno došlo.
Tady můžu ležet týdny a nikdo tudy nepůjde.Až mně někdo najde, budu už celá sežraná od hmyzu a jiné lesní havěti.
Strach mi dal sílu a já začala křičet , ale s houstnoucí tmou, mi sláblhlas a když všude kolem zavládla temnota, nebylo už proč volat.
Nikdo nepřijde a do rána zmrznu.
Asi půl hodiny mi vydržel elán vzdorovat spánku.
V hlavě mi zněly slova: „Nesmíš usnout!“
Pak mi hlava klesla a já z posledního zbytku sil otevřela oči.
Po cestě se ke mně blížilo červené světlo, které pravidelně pulzovalo.
Když bylo skoro u mě, bylo vidět že je to velké rudé srdce, které pravidelně tepe na hrudi osoby na jízdním kole.
Poslední má myšlenka byla úplně bláznivá:,,Andělé jezdí na kole!“.
Pak už jen tma ze které mě probral mužský hlas. „No, tak se proberte. Teď nesmíte spát“.
Pak bylo slyšet jak telefonuje, ale já ho snímala jen na půl. Děsivázima mi rozjektala zuby. Sklonil se a řekl:,,Přikryji Vás bundou.Snadto pomůže“.
Bylo slyšet jak rozepnul zip a pak se jeho rudé srdce ocitlo na mém těle.
Opět šílená myšlenka:,,Jak bude žít, když nemá srdce?On mi ho dal.“
Po chvíli přijela sanitka a až uvnitř v péči lékaře mé myšlenky nabraly reálné podoby.
Vedle nosítek ležela bunda s kterou mně neznámí přikryl .
Na levé straně hrudi byla zvláštní kapsa v ní červená svítilna pro cyklisty.
Chvilku pravidelně blikala, ale asi záchranáře rušila a tak jí vypnuli.
Srdce bylo ve skutečnosti jen obyčejná svítilna.
Anděl byl ve skutečnosti Petr Benda.
Druhý den za mnou přišel.
Přinesl noviny a džus a odnesl si bundu. Pak chodil každý den a radoval se z každého pokroku v mém léčení.
Otok na páteři se vstřebal a po šesti týdnech si z nemocnice odvedl mně.
Tak, to je asi tak všechno. Teď bych chtěla spát, ale malý Petřík, plod naší lásky, kterého teď nosím pod srdcem je příliš čilý.
Už aby byl na světě a viděl toho nejlepšího chlapa pod sluncem.
 
Autor: your.imp v 01:26, | Komentářů (0)

Láska není jen slovo

Slunce se již pomalu loučilo s nádherným dnem. Petra si vychutnávalaposlední doteky hřejivých paprsků, které ji hladily po tvářích. Jakmilese rudý kotouč zakutálel za oblé hřebeny hor, rozhodla se k pomalémunávratu do jejího podkrovního bytečku. Nijak nepospíchala. Času měladost. Vždyť na ni čekala jen poloprázdná lednice a studená postel.Vláčnými kroky procházela křivolakými uličkami města a přemýšlela osvém dosavadním životě. Zastavila se až na malém náměstí nedalekojejího dočasného bydliště. I tentokrát neodolala a navštívila tamějšíbar. Uvnitř ji přivítalo příjemné teplíčko a omamná vůně hořící svíčky.Usadila se u stolku v rohu místnosti a objednala si svou milovanouhorkou čokoládu. Všude kolem ní tu popíjely milenecké dvojice. Naprotější straně baru se bavila skupinka přátel. Zřejmě tu oslavovalinarozeniny toho mladíka, co se zrovna podíval jejím směrem. Vypadaldocela dobře – vysoká vypracovaná postava, nakrátko střižené tmavěhnědé vlasy a naprosto spokojený výraz ve tváři. Petra popíjelačokoládu a nechala se unášet svými myšlenkami.
„Ehm, promiňte, alenechtěla byste si ke mně přisednout?“ Tak teď už zase stála nohamapevně na zemi. „Co, co prosím?“ zakoktala a otočila se za tím neznámýmhlasem. Proboha, vždyť je to ten… „Jestli byste si ke mně nechtělapřisednout, když jste tu sama.“ „No, proč ne.“ přikývla a nechala sezavést k jeho stolu. Nikdy by ji ani ve snu nenapadlo, že by ji někdyněkdo o něco takového požádal. A teď je to tu. Sedí v baru u jednohostolu s nějakým klukem, co tady zřejmě oslavuje narozeniny.
„Já jsem Michal.“ představil se. „Petra.“ řekla a potřásla mu podanourukou. Měl příjemně teplou dlaň a pevný stisk. To se jí u mužů vždyckylíbilo. „Jak se máte?“ zahájil jejich rozhovor. „Ale jo, docela dobře.Vy asi taky, co?“ „Jo, to jo. Dneska mám narozeniny, tak si trochuužívám.“ „Tak to gratuluju.“ „Děkuju.“ usmál se. „Dáme si něco k pití?“„Jo, to bysme mohli. Co třeba víno?“ „Červený?“ „No, proč ne?“ usmálase. Byla z toho ještě celá pryč. Zatím se jí nikdy nestalo, aby o niprojevil zájem někdo cizí. A tím míň muž. Cítila, jak jí hoří tváře.
Během večera se o něm dozvěděla docela dost věcí. Vystudoval středníškolu a teď pracuje jako truhlář. Má staršího bratra Martina, kteréhoale už dlouho neviděl, protože má svoji rodinu a bydlí ve městě dvě stěkilometrů odtud. On žije sám v podnájmu v místní ubytovně. Často se semchodí pobavit s přáteli. Taky se rád účastní společenských večírků anejrůznějších koncertů. … Zkrátka jeho životní styl se maximálně lišíod toho jejího, protože ona vede klidný osamělý život pilné studentky.
„Nebudeme si tykat?“ navrhnul jí, když se hladina vína v láhvi pomalublížila ke dnu. „To můžem. Tak ahoj.“ „Ahoj.“ A na své přátelství sispolu už poněkolikáté přiťukli. Od té chvíle byli oba uvolněnější amnohem lépe se jim vyprávělo. Venku už byla černočerná tma. Michal jínabídnul, že ji doprovodí domů, což s díky přijala. Takhle pozdě se užrozhodně nechtěla toulat po ulicích sama. …
Pomalým tempem se přibližovali k jejímu bytu. Mrzelo ji, že bydlí takblízko. V Michalově společnosti se cítila tak šťastná, že si přála, abyto nikdy neskončilo. Vyzařovalo z něj sebevědomí a pocit jistoty, kterýjí dodával pocit naprostého bezpečí. Svěřil se jí, že si jí užněkolikrát všimnul, jak v tom baru občas posedává „schovaná“ v koutě.Prý se mu o ní dokonce i zdálo. Ale když se ho zeptala, co v tom snudělala, začal se odpovědi vyhýbat a raději stočil řeč na něco jiného.To si Petra velmi dobře uložila do paměti. Ještě než se rozloučili, taksi vzájemně vyměnili svá telefonní čísla. Jen tak pro případ, že by seještě někdy náhodou chtěli vidět. …
Když za ním zaklaply domovní dveře, zastavila se a několik minut předsebe jen tak zírala. Pořád ještě nemohla uvěřit tomu, co se jí stalo.Ten večer nemohla velmi dlouho usnout. Pořád před sebou viděla tuusměvavou tvář, jak se na ni dívá. …

„Petro?“ „Ano?“ „Tak jaká je správná odpověď?“ „Promiňte, nedávala jsempozor.“ To už bylo potřetí v jednom dni, co ji nějaký profesornachytal, že nesleduje výuku. Poslední dobou se jí tohle stávalo pořád.Každou chvíli se totiž musela vracet k tomu večeru, kdy se seznámila sMichalem. Čím déle na něj myslela, tím víc jí připadalo, že ho zná užcelé roky. Jak si vlastně mohla nevšimnout takového sexy chlápka?Nejspíš to ale bylo tím, že jí nikdy ani nenapadlo, že by si s někýmtakovým vůbec někdy povídala. Ona. Takový koště. …
Odpoledne si potřebovala jít nakoupit nějaké potraviny. Doma už skoronic neměla. V obchodě bylo hodně lidí. „Kdyby tu tak byl Míša.“povzdechla si. Košík měla dost naplněný a nebyla si moc jistá, jestlito všechno donese bez problémů domů. Asi ve třetině cesty se jí zdálo,že někdo vykřikl její jméno. Zastavila se a rozhlídla se kolem. Oči sejí zastavily na postavě spěchající směrem k ní. Zprvu si myslela, že toje někdo cizí, ale když se přiblížila, poznala v ní Michala. „Ahoj.Nechceš pomoct?“ zeptal se jí trochu udýchaným hlasem. „Jé, ahoj. No,to by bylo hrozně fajn.“ Usmál se a hned jí vzal obě dvě tašky. Takovéštěstí ji snad ani nemohlo potkat. Byla radostí celá bez sebe. Jednakměla po problému s nákupem a hlavně ho konečně zase viděla.
„Slyšela jsi, že v pátek bude koncert jedný rockový kapely?“ „Ne, tojsem neslyšela.“ omlouvala se. „A kde by to mělo bejt?“ „No, v tombaru, kde jsme se seznámili. Tak jsem si říkal, jestli bys tam se mnounechtěla jít.“ „Wow, no, to nevim. Myslela jsem, že se o víkendu zajedupodívat k rodičům. Už jsem je dlouho neviděla.“ „Aha, no to je škoda.Ale kdyby sis to náhodou rozmyslela, tak mi určitě dej vědět. Mohl byto z toho bejt docela pěknej večer. Promiň, ale už musím běžet,potřebuju si ještě něco zařídit.“ „Jo, jasně. Tak já se ti ozvu. A díkymoc za ten nákup.“ „Nemáš zač, prosim tě. Tak zatím ahoj.“ „Ahoj.“

Druhý den seděla na posteli s mobilním telefonem v ruce. Celé odpolednese sama se sebou radila, co by měla udělat. Rodičům to slibovala užminulý týden, že k nim přijede, ale nakonec z toho sešlo. Nechtěla jeznovu zklamat, ale na druhou stranu ji strašně lákala Míšova nabídka.Zhluboka se nadechla, našla si mámino číslo v seznamu a zmáčklatlačítko se zeleným sluchátkem. Poprvé v životě svojí mámě lhala kvůliklukovi. Napovídala jí, že má hrozně moc práce a že se musí učit naněkolik velmi důležitých zkoušek. Vyšlo to. První část měla za sebou.Teď ještě ten zbytek…
„Haló?“ ozvalo se z telefonu. „Ahoj Míšo, tady Petra.“ „Jé, ahoj. Takuž ses rozhodla?“ „Jo. Půjdu tam.“ „Ty ani nevíš, jak jsem rád. Tak játě můžu vyzvednout v půl osmý. Šlo by to?“ „Určitě, už se moc těšim.“„Tak zatím se měj.“ „Ahoj.“

V pátek Petra nemohla dospat. Pořád se ještě nemohla rozhodnout, co sivezme na sebe. Nikdy dřív jí na tom nezáleželo, ale teď… Teď bylovšechno jinak. V sedm večer stála uprostřed obrovské hromady triček,kalhot, sukní a dalšího oblečení celá nervózní. Stres ze závěrečnýchzkoušek ve škole? To oproti tomuhle není vůbec nic. Konečně dospěla kzávěru, že si obleče svůj světle zelený kalhotový kostýmek. Zbylésvršky a spodky rychle uklidila a učesala si vlasy, jak nejlépe uměla.
Sotva dokončila své přípravy, už stál Michal u dveří s kyticí rudýchrůží. „Jé, ty jsou nádherný. Děkuju moc.“ „To jsem rád, že se ti líbí.Dneska ti to moc sluší.“ …
V baru už bylo docela plno. Posadili se u stolku uprostřed místnosti.Během koncertu se velmi dobře bavili. Když se pak zvolnilo tempohraných písniček, Míša Petru vyzval k tanci. Hrozně jí to zaskočilo,ale nic proti tomu nenamítala. Když už si má užívat, tak pořádně. Atohle si teda rozhodně nenechá ujít. Bylo to vlastně poprvé, kdy sedostala do jeho bezprostřední blízkosti. Petra pochopila, že by mu měladát najevo, co si k ní může dovolit. Setřásla ze sebe všechen ostych,který ji tížil celý život, a přitiskla se k němu ještě trochu blíž, nežbylo bezpodmínečně nutné. Míša zatím nedával nic najevo. Jen si mlčkyvychutnával jejich první společný tanec. Pro Petru to byl zatím asinejvětší zážitek, který dosud měla. Na tanečním parketu spolu stráviliasi polovinu večera. Moc spolu nemluvili. Jen tančili. …
Stejně potichu byli i cestou domů. Zastavili se u dveří Míšina bytu.Stáli blízko u sebe a dlouho si dívali do očí. Potom už si pamatovalajen jeho vášnivé polibky…

Ráno ji probudil zvonící telefon: „Dobrý ráno. To jsem já, Michal. Jakses vyspala?“ „Ahoj. No, bylo to krátký, ale šlo to.“ řekla ještěrozespalým hlasem. „Já jsem tě asi vzbudil, viď? To jsem nechtěl.Promiň.“ „To nevadí. Ten včerejší koncert se mi moc líbil. Děkuju, žesmě tam pozval.“ „Tak to jsem rád. Bál jsem se, že mě odmítneš.“ „No,tak to bych přišla opravdu o hodně.“ smála se. „Nezajdeme spolu zaseněkam? Klidně bych si to zopakovala.“ „Vážně? To jsi mě překvapila. Akam bys chtěla jít?“ „No, popravdě je mi to úplně jedno. Hlavně, žebudu s tebou.“ „To jsem rád. Tak třeba dneska ve dvě?“ …

Od té doby si Petra připadala jako v sedmém nebi. Michal si ji opravduhýčkal. Nikdy se k ní nikdo nechoval tak mile jako on. Během několikatýdnů se natolik změnila, že už skoro nepoznávala ani sama sebe. Kdebyla ta ostýchavá dívka, co byla pořád uzavřená sama v sobě a neustálese skrývala někde v rohu? Kam se poděl smutek, který často hyzdil jejítvář? Proč už její život není tak jednotvárný? …

Ten den, kdy spolu byli přesně jeden rok, přišel Petře doporučený dopis. Už podle písma poznala, že je od jejího přítele.

Má milovaná Petruško,

dnes je tomu přesně rok,
co jsem tě míti moh‘.
Stala ses mou jedinou,
jedinou mnou milovanou.

Miluji Tě celou svou duší,
víc než vůbec lze tušit.
Miluji Tě celým srdcem,
jsi mého světa sluncem.

Nechť naše láska až navěky trvá
a nevěra ať zůstane navždy mrtvá.
Nechť se naše láska stane věčnou,
a ty budeš mou ženou.
 
Autor: your.imp v 01:22, | Komentářů (0)

Revizor

„Revize jízdenek…“

Aha, tak to seš holka v průšvihu, pomyslela jsem si. To máš z toho, žemyslíš na bejkárny. Nastoupíš s lístkem v ruce, ale ve strojku ho užnecvakneš. No nic, musíš ho nějak ukecat. Je to mladej týpek, tak bymohla zapůsobit tvoje, ne zrovna špatná fasáda a inteligentní projev.Revizor došel až k mému sedadlu:
„Vaši jízdenku, prosím…“
Dělala jsem vědkyni vytrženou ze zamyšlení.
„Oh, promiňte, prosím…copak že to potřebujete?“
„Jízdenku potřebuji…“
„Ale jistě prosím, pane,“ a podala jsem mu s úsměvem neprocvaknutý lístek. Vzal si ho a chvíli se na něj nechápavě díval.
„Ale já bych chtěl…“
„Ne, nemusíte hledat peníze, tak šarmantnímu muži vypomohu velice ráda,“ usmívám se na něj jako „babička“ na Barunku.
„Já jsem ale…“
„Neomlouvejte se, mladíku, jistě, tu jízdenku potřebujete, přecinepojedete na černo, že? To by vás, příteli, mohlo přijít hodně draho.“
„Paní…,“ zvýšil hlas a jeho obličej nabral barvu dobře vyzrálých rajčat.
„Dnes se za jízdu bez platné jízdenky platí osm set korun a tynepříjemnosti kolem toho… No to je hnedle ostuda převeliká,“ sděluju mupřelaskavým, trochu káravým hlasem.
„Madam,“ dál se mi snažil skočit do řeči a přísahala bych, že se mu z nozder začíná valit dým, „já jsem…“
Autobus zastavil na zastávce.
„Velice ráda bych si s vámi ještě povídala, ale bohužel, už musímvystupovat. Přeji vám pěkný den, děkuji za milý rozhovor a někdynashledanou,“ rozloučila jsem se, vystoupila z autobusu a elegantním,leč rychlým krokem se od dopravního prostředku vzdalovala.
 
Autor: your.imp v 01:17, | Komentářů (0)

Pani, prosim vás, můžete sebrat to hovínko?

Připrocházce Prahou může člověk zažít opravdu nevšední dobrodružství.Někdy se ztrátka stane něco, co by nenapadlo ani člověka s hodněbohatou fantazií... ;o)

Kráčela jsem v pátek ráno jednou z úzkých uliček za obchodním domemKotva a přemýšlela jsem, jak se co nejrychleji dostanu po pracovníschůzce, na niž jsem spěchala, ke svému dalšímu zákazníkovi. Vtom se zprotějšího chodníku ozvalo zoufalé zvolání: "Pani, prosim vás, můžetesebrat to hovínko?" Zastavila jsem se a lehkým pootočením hlavy jsemprověřila čistotu chodníku za sebou, neboť jsem si nebyla jistá, zdajsem náhodou něco nevytrousila. Nedávno mi totiž kamarádka tvrdila, žepo padesátce budu ráda, když udržím moč a stolici.

Za mými zády odpočívala na obrubníku plastová lahev, po bobku však nebylo ani stopy.

"Mladá pani, prosim vás," ozvalo se znovu úpěnlivě, "seberete to hovínko po Míšovi? Já se nemůžu vohnout."

Otočila jsem se za hlasem. Na protějším chodníku stála babka mezipětasedmdesátkou a smrtí. Na vodítku držela chlupáče neurčitelné rasy,druhou rukou ukazovala na hromadu, k níž Míša právě spokojeně strčilfrňák. Počkala jsem, až se po dlažebních kostkách překodrcá auto, a pakjsem přešla na druhou stranu.

"Dobrý den," povídám, "koukám, že ten váš Míša neorganizovaně trousíbobky. Měla byste ho pořádně vycepovat, aby kadil enem na místech ktomu určených."

Babka pozdrav opětovala a jala se mi vysvětlovat, že je jejímuvoříškovi čtrnáct let a že už daleko nedoběhne stejně jako ona. "No,víte, mladá pani, já s ním normálně chodím k Vltavě na náplavku, tam sepomalu projdeme, ale teď je to pod vodou, tak tam nemůžeme. Ale někdyto Míša pustí už cestou," dodala provinile.

"Ten váš pejsek pouští bobky do Vltavy?" podivila jsem se. "To by neměl..."

"Do vody nekaká," ohradila se. "Kaká na náplavku a já to pak samozřejměuklidím. Ale dneska mě strašně bolej záda, nemůžu se vohnout, proto vásmoc prosím, esli byste to hovínko nemohla zvednout. Já ho pak hodím zarohem do koše."

Musím podotknout, že za hovínko by se nemusel stydět ani dvoumetrovývazoun, překvapilo mne, kde se v nepříliš vzostlém voříškovi vzalotolik materiálu. Jsem v podstatě dobrotisko, navíc si myslím, ženeuškodí jednou za čas spáchat dobrý skutek, a tak jsem babku požádala,aby mi dala igelitový pytlík, že Míšův bobek seberu.

"Já nosím vždycky noviny, ale dneska jsem je zapomněla doma," špitla."Nic s sebou nemám. Nemáte kousek papíru, nebo tak něco, vy, mladápani?"

Zavrtěla jsem odmítavě kebulí.

"No jo," vzdychla si a pokrčila rameny, "co teď? Tak to já řeknu někomu jinýmu."

Uvědomila jsem si, že jsem před pár minutami míjela výklad plnýčasopisů a novin. "Počkejte tady, hned se vrátím," požádala jsem babkua zamířila jsem k trafice.

"Dobrý den, potřebovala bych nějaké noviny," pravila jsem prodavačce,která právě rovnala do chladicího boxu limonády v plastových lahvích.

"A jaký? Mám tu Blesk, Mladou frontu, Lidovky, Právo," nabízela.

"Ty nejlevnější," odvětila jsem, "já je nechci na čtení."

Výraz v její tváři svědčil o tom, že přemýšlí, z jaké psychiatrickéléčebny jsem právě utekla. Pak mi podala Mladou frontu a řekla si odeset kaček.

Zaplatila jsem a vrátila se k babce.

"To jsem ráda, že nám ten bobek nikdo nešlohnul," podotkla jsem arozevřela noviny. Potom jsem si dřepla a opatrně jsem hromádku sebrala.Nelibě páchnoucí hmota skončila na obličeji Libušky Barkové, která sena mne ještě před chvílí tlemila z titulní stránky.

"Máme kliku, že dneska není na titulce prezident nebo premiér a že bylzrušen paragraf za hanobení představitele republiky," řekla jsem babce,když jsem jí podala noviny s drahocenným obsahem.

"Mladá pani, moc vám děkuju," usmála se. "Pánbu vám to zaplatí."

Opáčila jsem, že se rádo stalo a pospíchala jsem dál.

"Chtěla sebrat hovno, že jo," zabručel čtyřicátník stojící s cigaretou v ruce před obchůdkem, který jsem po pár krocích míjela.

Nechápavě jsem se na něho podívala.

"Mně se ten její čokl naposledy vydělal před výlohu minulej tejden.Pokaždý přijde s tím, že je stará a nemůže se vohnout, podá mi noviny anechá mě to sebrat," stěžoval si.

"Tak si ode dneška starý noviny schovávejte, už je s sebou nenosí,"řekla jsem mu a konečně jsem vyrazila chladným ránem k cíli své cesty.
.

 
Autor: your.imp v 01:16, | Komentářů (1)

Jak jsem cestovala

U mého manžela se člověk diví jakékoli zdravotní kolizi, protože jeznám jako velice čilý a zdravě zařízený člověk. Jednoho dne by však itabulky selhaly… Můj manžel, vždy tak bdělý a pracovitý, se ránoprobudil a zjistil, že jaksi vše není jak má. Se mnou nikdo ze saniťákůnemluvil, takže vlastně ani nevím, proč je můj choť teď na jednotceintenzivní péče. Stačilo pár telefonátů, abych zjistila, že je právěoperován na kardiologickém oddělení..
Vzhledem k tomu, že jsme zaměsíc měli jet na dovolenou do Chorvatska, připadalo mi, že je ta praváchvíle pro zrušení našeho romantického zájezdu. Z jakéhosinepochopitelného důvodu to však nešlo.
A tak jsem se 5. srpna ocitla na letišti sama. Pozorně jsem sledovalavyvěšené tabulky, které hlásaly odlety celosvětových linek. Když na mězačal svítit nápis Praha - Záhřeb, zvedla jsem se od 6-ti místnéhostolu s 12-ti vietnamci a spěchala na runway. Jenže tam nás, očividnézmatkáře, co se týče létání, čekalo překvapení. ,,Naše letadlo máporouchané dva hlavní motory, budeme muset počkat, až přijede technik zOstravy,“ řekla nám jen tak mimochodem na přistávací ploše letuškanašeho stroje a odklapala na podpadcích kamsi do nedohledna. Všichnijsme se tedy odebrali zpět do ,,vestibulu" s občerstvením. Jako černýhumor se nám zdál být fakt, že po půl hodině čekání přiběhl domístnosti, kde jsme seděli, jakýsi pilot neznámé rasy umazaný od šmírua vítězoslavně prohlásil: ,,Blbej byl jen jeden motor, tak sem si řek,proč čekat na Ostravu, a opravil ho sám!“ Všichni včetně mě vyjeklihrůzou. Pilot se ale nenechal odradit a přemlouval nás, že se nemámečeho bát, že býval sám mechanik… Polovina lidí odpadla. Ta druhápropadla nehorázné panice. Můj kufr byl zařazen do té druhé, takže jsemse k ní automaticky přiřadila také… Let neočekávaně proběhl bez většíchkomplikací. Mezi ty malé počítám problémy s podvozkem a opilu letušku,kterou jsem požádala o kolu a ona mi přinesla whisky.
Jakmile 4. den Chorvaté zjistili, že jsem na dovolené sama, začali si dovolovat. Ale nedala jsem se!
Při transportu na letiště při zpáteční cestě kupodivu nenastaly ani velké ani malé, dost tak očekávané krize.
Když jsem šla druhý den za svým mužem do pokoje číslo 417, už si balildomů. Když jsme procházeli blyštivými vchodovými dveřmi ven znemocnice, ptal se mě, jaká byla dovolená. A já, ve strachu o jehobypass, řekla jen: ,,Všude dobře, doma nejlíp!“
 
Autor: your.imp v 01:12, | Komentářů (0)

Sousedi

Sousedské vztahy nejsou vždy ideální o)))

Pokornýseděl v křesle a usilovně přemýšlel, co provést svému sousedoviNovotnému na patře. S ním se nesnášel od chvíle, kdy se porvali vhospodě. Netrvalo to dlouho a na tváři se mu vyloudil úsměv.
„To teda bude něco!“ pronesl a za chvíli rychlým krokem vyběhl z bytu apoté i z domu. A jeho kroky směřovaly do obchůdku s pyrotechnikou.
Když se k večeru Novotný vracel domu, tak netušil, že ho potají vyhlížíPokorný. Ten se škodolibým úsměvem se přitiskl ke dveřnímu kukátku.Skrz něho sledoval souseda, jak vychází z výtahu a kráčí ke dveřímsvého bytu. Sotva Novotný vstoupil na rohožku, tak se ozvalo velkémnožství ran, které měly na svědomí bouchací kuličky. Přitom se ozvalvýkřik, načež Novotný ztratil leknutím rovnováhu a za dalších ran mupodjely na rohožce nohy. To mělo za následek pád na podlahu. Ve stejnýokamžik se Pokorný za dveřmi rozchechtal, přičemž se praštil nosem odveře. Vzápětí se jeho soused vzpamatoval, a protože zaslechl smíchzpoza dveří, tak k nim rázně došel.
„Já tě roztrhnu jako hada! To ti přijde draho!“ rozkřikl se a přitombušil na dveře. Za nimi seděl na koberci Pokorný, držel se za nos adusil se smíchy.
Bylo po osmé a Novotný stál s hrnkem u zdi, přes něhož pozorněnaslouchal. Slyšel, jak sousedovi hraje televize. Věděl, že sleduje vurčitých dnech jeden seriál.
„Aspoň ti ten nudnej seriál zpestřím,“ řekl si a vytáhl ze skříněšroubovák a baterku. Vyšel na chodbu a rychlým krokem se ocitl uskřínky, v niž byly elektroměry. Vyhledal ten, co patřil Pokornému ašroubovák přiložil na jisté místo pod ním.
„Do prd..!“ ozval se náhle výkřik souseda. Novotný se rozesmál a rychlevběhl zpátky do bytu, kde se naplno rozchechtal. Mezitím v bytěponořeném do tmy Pokorný nadával, aby přitom došel do předsíně, kdevztekle dával páčky pojistek nahoru a dolu. Když ani to nevedlo kopětovnému spuštění proudu, tak vztekle vyšel se šroubovákem na chodbu.Novotný ho dveřním kukátkem pozoroval a dusil se smíchy. Když siPokorný nahodil v bytě proud, tak došel ke dveřím souseda a kopl donich.
„To bylo vopravdu vtipný! To ti vrátím i s úrokama!“ rozkřikl se a rychle vběhl zpátky do bytu.
Druhý den se Novotný obezřetně díval dveřním kukátkem na chodbu, než naní vstoupil. Žádná nástraha na chodbě nebyla ani soused na něho nikdenečíhal. Došel tedy po schodech do přízemí a dveřmi na schodiště, covedou na chodník. V tu chvíli byl však zasažen prudce stříkající vodouodněkud ze shora. Otočil se a spatřil souseda s hadicí na balkoně. Díkystříkající vodě ztratil rovnováhu a octil se na schodech, po nichž sjelv místech, kudy jezdí kočárky.
„To máš za ten včerejšek!“ křikl na něho Pokorný, zatímco on ležel zcela promočený pod schodištěm.
„Tohle ti vrátím a taky s úrokama!“ vykřikl naštvaně a pomalu vstal nasupený vztekem.
Pokorný seděl u pootevřeného okna a popíjel kávu. Blaženě se usmívaltomu, jak postříkal souseda. Stále se smál, jak ho viděl promočenéholežet pod schody. Pojednou však postřehl jakýsi pohyb na balkoně. Kesvému úžasu uviděl Novotného, který přelezl ze svého balkonu na jeho. Vruce svíral pistoli, načež otevřel okno dokořán.
„Když ty na mě s vodou, tak já na tebe s tímhle!“ vykřikl a stisklspoušť. Vzápětí se celá místnost zaplnila štiplavým kouřem a Pokorný serozkašlal, přičemž na sebe vylil kafe. Poté rychle vstal, aby vzápětízakopl o stoleček a rozplácl se na koberci.
„Ty parchante! To ti nedaruju!“ řval po vyběhnutí na balkon, načežvrávoravě běžel do koupelny, zatímco Novotný se smál v obýváků na celékolo.
Pozdě v noci se Pokorný oblékl do tmavé teplákové bundy a po tichuvyšel z bytu a stejně nenápadně vyšel z domu. Pak obloukem došel naparkoviště, na němž měl Novotný zaparkované auto. A pak se začal plížitmezi vozidly, aby se zanedlouho dostal k jeho automobilu.
„Pomsta bude sladká!“ řekl si a začal mu vypouštět kola.
Tou dobou o pár desítek metrů dál u jeho vozidla totéž dělal Novotný,přičemž přemýšlel, kam si zaparkovat auto, aby jej Pokorný nenašel.Stejné myšlenky měl v tu chvíli i jeho soused. Mezitím však jistýpozorný občan volal na policii, že se na parkovišti pohybuji dvěpodezřelé postavy. O několik minut později se u parkoviště objevilamodrá blikající světla policejních aut, což Pokorného i Novotnéhovyděsilo. A oba se dali na rychlý útěk. Přitom do sebe ke svémupřekvapení vrazili a hned se začali prát. Policisté k nim vzápětídoběhli a oba rozkřičené muže od sebe odtáhli. Pak je čekala jízda napolicejní stanici, kde oba měli co vysvětlovat.

 
Autor: your.imp v 01:10, | Komentářů (0)

Lež má krátké nohy

povídka inspirována poříslovím, že lež má krátké nohy...

Paní hostinská, ještě dva rumíky, zakřičel Lojzík přes celý lokál,přičemž zdvihl ruku jako hlásící se žák. A co se stalo, že jste se tadyukázal, optal se mě můj přísedící. Ale, odpovídám, pohádal jsem sestarou. A na truc ses přišel opít zě? doplnil mě Lojza, já to známkamaráde ,mě to nemusíš vysvětlovat. Paní hostinská tak co bude s těmirumy!, zvýšil hlas. Ale jo pořád….., ozvalo se od pípy, která přeshustý oblak kouře s cigaret nebyla téměř vidět. To je ale obsluha co?Tuhle ji včera povídám, Paní hostinská, kdyby jste se třeba trošičkuusmála, hned by se mi tady lépe pilo, a víš co ona na to? Nevímpovídám. Prý že to ho po ni chci moc aby se za ty prachy co tu dostáváještě smála. Ale ticho už jde. K našemu stolu se přihnala obstarožníhostinská. Její ústa silně podléhali zemské gravitaci, neboť jejíkoutky byly svěšeny dolů. Tácek se dvěma rumy nám práskla doprostředstolu tím způsobem že třetina rumu se rázem ocitla na tácku. Znechuceněnám udělala tužkou na lístek dvě čárky a beze slova odešla. Takkamaráde nazdra….ani to nedořekl a už ji klopil do sebe. Na tvojepovídám a smočil jsem si lehce rty v hnědém moku. Mezitím se vracelahostinská ze své obchůzky po lokále. Lojza ji uchopil za ruku se slovy,dáme si tady s panem Hanzlíkem repete. Nic nebude, okřikla ho, dneskakončíš. Hostinská se obrátila na mne a s přivřeným pravým okem začalažalovat. Víte pane Hanzlík kolik toho včera vypil? 14 velkých!!!Odpověděla si sama. Lojza hned vyskočil ze židle a začal oponovat, Coto kecáš, vždyť já pil včera jen pivo! No tys na to vypadal že sichlastal jen pivo, povídá servírka s notnou dávkou ironie. Opět seotočila ke mně žalujíc: včera ještě před tím než jsme ho vyhodily taknám to tady celé poblil, za chvíli se kouknu z okna a přes celou ulicidlouhá čára, ehm však víte čeho……Já vám říkám pane Hanzlík kdyby jstešel po té stopě tak dojdete až ložnici tady tohohle ožraly.Vždyť já bylale střízlivý, nato Lojza. Ty nejenom že si ožrala ale taky lhář, kdybysis to aspoň přiznal, ale on mi tu do očí lže že pil jen pivo. Ale…….vyskočil zase Lojza. Hostinská ho hned okřikla jako psa, sednešdědku!!!Lojzík už ani neceknul. Po odchodu hostinské nastalo chvíliticho. Když jsem viděl Lojzu, hledající zahanben svou mužskou hrdost,kterou mu hostinská prošlapala až někam hluboko do podlahy výčepu,začal jsem mu pro útěchu vyprávět svou příhodu.
Víš Lojzo, začal jsem, lhát se musí umět. Jediný kdo dokáže kvalitnělhát je herec, protože ať si říká kdo chce co chce, přece jenom někomulhát je takové divadelní představení, kdy člověk hraje něco co veskutečnosti není pravda. Já jsem jednoho červencového dne cestou zpráce a s výplatou v kapse, přišel tady uhasit žízeň. Sednu si ke stolua po chvíli si ke mně přisednul Venca Paverů, znáš ho ne? Lojza se namě tázavě podíval, Venca Paverů? Ty ho určitě znáš, to je ten co uždvakrát seděl za podvody, ujišťoval jsem ho. Jo Venca, svitlo Lojzovi vuž tak dost propité hlavě, neseděl náhodou už dvakrát v lochu zapodvody? Tentokrát jsem se na něho podíval tázavě já, jestli to mysletteď vážně. Z jeho očí jsem vyčetl že si ze mě vola nedělá, tedypřesněji řečeno nechtěl udělat. Radši jsem se napil trochu rumu, apokračoval v příběhu. No tak on si sedl naproti mně a že jestli sinechci zahrát karty. Já jsem mu odmítavě odpověděl že už karty dávnonehraji, že jsem vždycky prohrál co jsem jen mohl. On se všaknevzdával. Dáme lízanýho, jen jednu hru, co? Ve mně, jako v bývalémvášnivém karbaníkovi, se začali prát tahové ty dvě postavičky. Jedná jekrásná , oděná do zářících bílých šatů, s křídly a mečem a to druhá jecelá ušmudlaná s ohavným ocasem a vždy nabroušenými růžky a vidlemi.Osůbka v bílém smetla toho rohatýma na zem a přiložila mu meč k hrdluse slovy“já ti dám pokoušet našeho pána!“ . Asi v tu dobu jsem zarytěřekl mému pokušiteli že ne, že karty nehraji a basta. Pane Hanzlík,přerušil mě Lojza, nebylo by cikárko. Viděl jsem že rumová pauza munedělá moc dobře a tak jsem mu ze soucitu hodil balíček startek. Kdejsem to sakra skončil, řekl jsem si polohlasem. Že karty nehrajete abasta, odpověděl s přesností Lojzík. To mě velmi potěšilo a zároveňpřekvapilo, protože jsem si do téhle chvíle myslel že mému posluchačije příběh lhostejný jako hosté pro hospodskou. No a já z novou chutízačal. Můj pokušitel na mě šel s novou taktikou. Pohodlně si sedl,zapálil si doutník a začal dělat s balíčkem karet takové fígle, jako todělají v televizi ti kouzelníci a přitom na mě po očku pokukával. V tuchvíli se v mém nitru nějakým nepochopitelným způsobem rohatý vykroutilze spáru toho s křídly a boj začal nanovo. Byl to vyrovnaný souboj alechlapíkovi s křídly pomalu docházely síly. Zato rohatý stále sílil a sním i má touha dát si partičku karet. Najednou okřídlený mužík zakopl oněco co leželo na zemi, při pádu upustil meč a tvrdě dopadl na záda.Rohatý se k němu pomalu blížil s vidlemi nad hlavou, ten dole sebezmocně plazil a jeho oči jakoby prosily o milost. Najednou nebylo kamustupovat a rohatý mu chladnokrevně zajel vidlemi do srdce. A to byljeho konec a vlastně taky můj. Tak dobře pane Pavera, ale jen jednuhru, povídám. Pán se spola vykouřeným doutníkem počkal než mu karty,které právě svištěli z pravé ruky obloukem, dopadnou do ruky levé.Jakmile ucítil všech 32 karet v dlani, bleskurychle se přisunu ke stolua počal horečně rozdávat. První tři hry mě nechal pochopitelně vyhrát.Byl to profík, věděl jak ve mně probudit dávno zapomenutou vášeň prokarban. Pane Hanzlík že vás zase přerušuji, chutná vám ten rum? Co?Jaký rum? Aha ten, a sjel jsem očima k ušmudlané sklenici která bylaještě stále z poloviny plná. No jestli byste mi ho neprodal, řeklnesměle Lojza. Víte ta sůva už mi dneska nenalije, povídá a otočil senenávistně směrem k pípě, tedy aspoň se domníval že tam někde je. Comám s vámi dělat, vydechl jsem rezignovaně. No ale zpátky k příběhu,schválně kolik myslíte že jsem mu tam tehdy nechal. Padesátku? zkoušelto Lojza, kdepak pokyvuji hlavou víc. Osumdesátku? Ne ne samá voda.Sto? Stopadesát? Dvěstě? Nevím vzdávám se a svou kapitulaci hodlalzapít vyžebraným rumem. Jen se napij povídám, bylo to rovných devětsetkorun!!! Jak rychle jsem o tu sklenici rumu přišel, tak rychle se ke měvrátil celý její obsah. Lojza na mě vyprskl celý obsah jeho úst, a kdyžsi otřel hubu, nevěřícně se optal, devět stovek? Jo devět, povídámnaštvaně, a utřel jsem si obličej do ubrusu na stole. A co bylo dál?Otázal se mě spolusedící.No nejprve jsem si poručil tři velké, slil jsem si je do prázdné pivnísklenice a na jeden mocný lok vypil. Pak jsem začal uvažovat co řícistarý. Víte ona u nás drží kasu, a tu prohranou půlku výplaty bych asineutajil. Najednou se v mém mozku zrodil geniální nápad, řeknu jí že měcestou z práce někdo okradl. No jo ale to mi stará jen tak neuvěří,říkám si v duchu. Chtělo to trochu zdramatizovat. Vyšel jsem tedy předhospodu, nabral do dlaně hlínu a pěkně jsem si ji rozetřel po oblečení.Jenže to by nebylo poprvé co bych přišel z hospody jak prase. Stará senedá opít rohlíkem, pomyslel jsem si a počal si vytrhávat knoflíky namém obleku. Nakonec mi zůstali už jen dva. Stále to ale nebylo ono.Uchopil jsem tedy rukáv a prudce za něj škubl. Taky by nebylo špatnézpůsobit si nějakou oděrku, přemýšlel jsem. Postavil jsem se tedy protioprýskané zdi, položil na ní ruce a jemně do ní udeřil hlavou. No nevímdo jaké míry to bylo jemně, protože mi v tu chvíli z čela přes celoutvář až k bradě proudil pramínek krve. Vy jste si sám rozflákal hlavu?To pane Hanzlík zavání úchylkou, podotkl Lojzík. Ještě tu mám jizvu,povídám a prstem ukazuji na svou pleš. No a v tomhle stavu jsem serozhodl že půjdu konečně domů. V tu dobu byla již tma a pouliční světlaspoře ozařovali ulici. Člověk tudy procházející, spatřivši mě, by simohl pomyslet že se tady natáčí historický film Sedláci u Chlumce, a jáže jsem zbloudilý komparsista. Celou cestu jsem si v hlavě přemítal covlastně řeknu starý. Čím byla vzdálenost mezi mnou a domovem kratší,tím se stupňovala moje nervozita. A to už jsem stál u dveří, srdce mibilo dvakrát rychleji než mělo, naposledy jsem se ještě upravil tak žejsem si prsty zajel do vlasů, tenkrát jsem je ještě měl, prudkýmkmitáním jsem si je důkladně rozcuchal, zhluboka jsem se nadechl astiskl zvonek. Jakmile jsem odlepil prst od zvonku s nápisemHanzlíkovy, hned jsem uslyšel ostré cvaknutí klíče v zámku. Jakoby namě čekala, pomyslel jsem si. Dveře se rozletěli a z chodby se na měšklebila moje stará s natáčkami na hlavě. Když mě spatřila se svěšenýmirameny,v špinavých šatech téměř bez knoflíků, s natrženým rukávem arozbitou hlavou, vydala ze sebe jen. Co se ti proboha stalo? A já,kdybych tenkrát do toho vložil špetku hereckého umění, skočil bych jíkolem krku, a usedavě začal plakat. Ona by si mě odvedla do kuchyně aposadila na židli. Já bych se začal třepat jako ratlík aby věděla že stoho mám trauma na doživotí. Ze soucitu by mi na uklidnění nalila pojedné velké slivovici. Potom by se mě opatrně zeptala co se mipřihodilo. Já bych začal nanovo plakat a opakoval bych pouze jen,zklamal jsem, zklamal jsem….Znova by mi nalila a já bych spustil:Mařenko zklamal jsem, já jako živitel rodiny jsem se nechal sprostěokrást, já já já, vzlykal bych , se chtěl bránit ale bylo jich nejmíňpět. Vzali mi celou výpalu….rozpoutal bych novou vlnu pláče. Jak mi tojen ten měsíc vydržíme bez peněz, vždyť mi žijem z ruky do huby, a coděti…..Stará by to už nevydržela a začaly by plakat taky. Tak bych jidojal. Něžně by mě objala začala mě hladit po vlasech. Chudáčku můj,šeptala by mi do ucha, hlavně si to nevyčítej, ty za nic nemůžeš, tovšechno ti lumpové……ale co teď když nemáme ani kačku, špitl jsem.…..Ona by mi řekla že nemám mýt strach, jaká by to byla hospodyňkakdyby si každý měsíc neodložila něco bokem a krásně by se na mě usmála.Nakonec by mi ošetřila ránu, a šli bychom spát. V ten večer nejenom žebych se s toho vykroutil a před manželkou vyrost jako osobnost, aletaky bych měl jen pro sebe tu druhou půlku výplaty kterou mi přeceukradli, že? Ale tak to nebylo. Když se mě optala co se mi probohastalo? Sevřelo se mi hrdlo, a já ze sebe jen dostal….Maruš, ty mi tonebudeš věřit co se mi dneska přihodilo. Jdu takhle po ulici a najednoumě někdo povalil a okradl. Kolik ti vzal? Zeptala se mě. Naštěstí jenpůl výplaty. Najedou mi přistála na tváři taková facka že jsem seskácel k zemi. Než jsem se stačil zpamatovat, stará už byla uvnitř.Začal jsem bušit na dveře, zvonit, zadušoval jsem se že karty užnevezmu niky do ruky. Dveře se znova rozletěli a já koupil druhoufacku, tak tys hrál karty ty syčáku, vyslechl jsem si ze země. Z tézemě už jsem ale nevstal, protože mi ten večer osud naděli nocleh podširým nebem. Ustlal jsem si tedy na rohožce, a pod hvězdami pomaluusínal. I přes to že noc byla tichá pořád jsem slyšel nějaké zvuky.Pocházeli někde z mého nitra: Byl to ten chlápek oděn v bílém plášti as křídly na zádech. Smíchy se svíjel v křeči, a stále opakoval tysdopad, tys dopad…….Tys dopad, uzavřel mou příhodu Lojza. A jak na tovaše stará přišla že jste to prohrál v kartách? To mě taky zajímalo,povídám. Když trochu vyšuměla, což bylo tak asi za dva týdny, tak jsemse ji nato zeptal. Starý, povídá mi, já sice školy nemám ale blbánejsem, když to vezmu selským rozumem, který zloděj ti dneska vyberejen polovinu kapsy. Kdyby tě opravdu někdo okradl tak ti veme vše, todá rozum. A ještě k tomu u nás v Česku. A že si tu půlku výplatyprohrál v kartách to si mi řekl vlastně sám.
Tak to vidíte, povídá Lojza, to jen potvrzuje pravidlo, že lež mákrátké nohy. Ovšem ve vašem případě jí ty nožičky ani nestačily narůst.Paní hostinská, zaplatím! A zvedl jsem ruku jako hlásící se žák …Ale jopořád, ozvalo se od pípy, která přes hustý oblak kouře s cigaret nebylatéměř vidět.

 
Autor: your.imp v 01:08, | Komentářů (0)

Řízky

Na dovolenou jsem nasmažila plnou tašku řízků.

Den"D", konečně jedu na dlouho očekávanou dovolenou. Hurá. Věci jsempřipravovala celý týden. Jela jsem se dvěma dětmi, tak si asi umítepředstavit, co bylo krámů. Navíc naše podniková chata byla u řeky, kdenebyly žádné obchody, jen sem tam otevřeli plechárnu, kde se dalysehnat pouze nejzákladnější potraviny. Žádné maso, maximálně v konzervěa těch jsem měla v taškách dost. Do nejbližší vesnice bylo pětkilometrů, to bylo hodně, vzhledem k tomu, že tam z místa nic nejezdiloa budu bez auta. "Usmažíme si s sebou řízečky, alespoň na tři dny,"rozhodla jsem.

Řízečků byla plná taška a věci sbalené v několika desítkách tašek.Velkou jsem neměla a stejně by ji asi nikdo neunesl. V práci jsem sklukama domluvila, že nám na chatu přivezou pinpongáč, abychom dovčutrávili také aktivně. Naslibovala jsem jim za to voňavé řízečky.

Bratr přijel pod panelák a my běhali s taškama dolů a bez tašek nahorupár desítek minut. Brácha brblal, jestli jedeme na půl roku a kam žeasi ty mraky tašek má dát a bla,bla. Uklidňovala jsem ho a pomáhalanastrkat tašky do různých škvír. Když se to podařilo, došla jsem prosvé potomky, natlačila je do zbývajících míst a vyrazili jsme. Cestatrvala asi čtyřicet minut a zpříjemnili jsme si jí veselými písničkami.

Když jsme dorazili na místo, pinpongový stůl a kluci tam už čekali.Napřed jsem vyprostila děti a pak začala vytahovat zavazadla různýchtvarů a nosit do útrob chatky. Zůčastnili se všichni, i kluci z práce,neboť se těšili na řízky.

Když bylo auto prázdné, hledám igelitku s řízkama. Tašku ne a ne najít!"Že ona zůstala na chodníku," lkala jsem zoufale. No ať zůstala, kdechtěla, nebyla. Nastalo všeobecné zklamání. Nezbylo, než otevřítkonzervy s lanšmídy a vytvořit řízečky z nich. Strnulé obličeje jsem sesnažila nevidět a vesele šveholila. Klukům z práce se rozjasnilobličej, až když dostali flašku vodky, brácha nedostal nic, takodjížděl zachmuřený a dětem jsem slíbila, že druhý den dojdu prokuřátko.

Když pro nás za týden bratr přijel, dozvěděla jsem se konečně, jak našeřízky skončily. Sláva (to je brácha) šel druhý den k nám za mamkou. Navýtahu byl přilepený papír a něm četl:"Našla se taška s řízky Malá"."No tak taška se teda našla. To je dobré, vím, že byla malá, ale kdeje?", říkal si prý Sláva. Tak nad tím s mamkou dumali, ale nicnevymysleli.

Podal mi ten inkriminující papír a na něm stálo: "Našla se taška. Malá". "Ježíši brácho, vždyť Malá je jméno naší správcové!"

Když jsme se vrátili domů, zašla jsem za paní Malou a ta mi smutněřekla, že řízky už musela vyhodit, když si pro ně nikdo nepřišel. Nevímjestli je spapala, ale to už mi bylo fuk. My měli lanšmíd. Taky nebylšpatný.

 
Autor: your.imp v 01:06, | Komentářů (0)

Letní romantika

Tak napůl vymyšlený příběh, jak prožívá letní prázdniny patnáctiletá majitelka hyperaktivního psa

,,Báronech mě.“ Zamumlám rozespale, když na svém obličeji cítím vlhký psíjazyk. Otočím se na bok a podívám se na svůj mobil, kolik je hodin.Hmm, přesně devět a můj pejsánek se dožaduje pozornosti. Snažím se jiignorovat do té doby, než přinese plastovou láhev a hodí mi ji nahlavu.,,No tak jo, vždyť už jdu.“ Odpovím a vstávám. Snažím se conejrychleji nasnídat, splnit ranní hygienu, nakrmit Báru, nakrájet proni nějaký dobroty, aby mě na procházce poslouchala a nenalíčená-kvůliveverkám je to zbytečný vypadnu ven, konkrétně do lesa. Takhle chodíkaždý prázdninový den ráno i odpoledne. Opravdu se divím, že ještěnejsem sexuálně orientovaná na stromy, když kolem nich každý dendvakrát chodim. To už by opravdu chybělo. Ale nestěžuju si. Báru mámopravdu ráda a tak mi nevadí, že většina holek chodí na diskotéky a poměstě a tam balej jednoho kluka za druhym. Mám prostě trochu netradičnítrávení volnýho času no. A ani mi nijak zvlášť nevadí, že by se žádnejmůj prázdninovej zážitek nedal poslat do nějakého toho dívčího časopisudo rubriky My love story nebo něčeho podobného. Leda že bych tamnapsala: Dívali jsme se s Bárou na sebe moc a moc dlouho a bylo to takromantické. No a pak mě začala úplně nádherně olizovat celý obličej, ótaková krása (zní to spíš jako úryvek z časopisu pro zoofily, tedajestli nějakej takovej časopis existuje). Byla jsem tak ponořená dosvých myšlenek, že jsem přehlídla blátivou cestu přímo přede mnou adrobného ptáka, kterej na ní stál a pil z kaluže. Báře ovšem nicneuteče a tak pořádně zatáhla za vodítko a poskytla mi úžasně příjemnéposezení v bahně. Jo a ještě jednu věc jsem přehlédla-nějakého asistejně starého kluka, který šel proti mně a snažil se zadržet smích.,,Co tam děláš?“ Zeptal se a to už to nevydržel a začal se tlemit.,,Koupu si pozadí v bahně, je prej dobrá prevence proti celulitidě,jsem četla.“ Plácnu první blbost, která mě napadne. ,,Tak to jo, alenic se nemá přehánět.“ Odpoví ještě pořád se slzami smíchu v očích apodá mi ruku. ,,Díky, tak se měj.“ Usměju se a odcházím. Jestli simyslíte, že to moje vyprávění bude pokračovat tak, že ho nebudu moctvyhnat z hlavy, jste na omylu. Za pár minut na něj zapomenu, mám svýchstarostí dost s tim, abych Báru naučila chodit u nohy. Vzpomenu si naněj až doma, když se mě mamka zeptá, kde jsem si takhle zaflákalatepláky. Odpovím jí, že bahno je ta nejlepší prevence proti celulitiděa pak jí se smíchem vylíčím, co se mi stalo.Mamka z toho má druhéVánoce. Odpolední venčení se už obejde bez dalších prevencí nebočehokoliv jiného, jen mě trochu mrzí, že chodim pořád takhle sama. No avečer dostanu smsku, od mýho bývalého spolužáka Honzy, že by mě chtělvidět a já ať teda přijede, že můžeme jít venčit společně Báru:o). Joto bude docela zábava. Napsala jsem mu, kdy a kde se sejdeme a ať si tozapíše, aby na to nezapomněl. Honza je totiž po operaci mozkových blan,takže má poškozenou krátkodobou paměť a celou devátou třídu se mnouseděl v lavici. I když byl skoro vždycky na zabití kvůli svým trapnýmvtipům-za ty mohl a kvůli tomu, že pořád zapomínal, ale za to nemohl.Ale já jsem mu nic z toho nevyčítala, protože měl sám co dělat se seboua když mi na začátku roku učitelka řekla, ať si k němu sednu, že jsempřesně ta pravá, ta nejhodnější a blablabla. No a druhý důvod byl, žese ke mně vždycky choval hezky. A jako kamarád pro holku má jednuvelkou výhodu:není vůbec hezkej, takže nehrozí, že by kamarádství s nímpřerostlo v něco víc. I když za ty jeho suchý vtípky bych ho fakt někdyzavraždila.
Druhý den jsem tedy i s nažhavenou Bárou vyrazila na naši schůzku.Honza přišel a bylo na něm vidět, že mě rád vidí. Pomalu jsme seploužili k lesu, připraveni pokecat si a jít moji každodenní trasu.Kecali jsme a Honza prohodil pár svých suchých vtípků, který mi po pártýdnech, co jsme se neviděli ani nevadili a trochu nuceně jsem se jimsmála. Po chvíli začal být Honza nervózní a zrovna na tom místě, kdejsem se včera rozplácla mi povídá:,,Neměl jsem v tom jasno, ale teď užmám. Já tě miluju.“ Chvíli jsem se na něj šokovaně dívala a nevědělajsem co mám dělat, zvlášť po tom, co si moje šokované mlčení vyložiljako souhlas a začal se ke mně naklánět, protože mě chtěl políbit.Překvapeně jsem vyjekla, trochu se mizvedl žaludek (nic ve zlym Honzo)a spadla jsem na zem a Honzovi nějakym způsobem podrazila nohy a onspadl na mě. ,,Hmm tak to se ti povedlo, doslova jsi mi vyrazil dech.“
Dostala jsem ze sebe skrz zaťatý zuby. Potom jsem se zvedla, pomohla jsem na nohy i jemu
a zamumlala jsem něco v tom smyslu, že jsem nevěděla, že kluci majícelulitidu, no samozřejmě nevěděl, co tim myslim, tak jsem to nějakzamluvila. O jeho vyznání už nepadlo ani slovo a já jsem doufala, že mujeho krátkodobá paměť způsobí, že na to zapomene.
Báru jsme šli spolu venčit ještě několikrát, ale už jsem vybírala jinou cestu:o).

 
Autor: your.imp v 01:03, | Komentářů (0)

Oběti osudu

Kde to jsem?Jsem celý mokrý a je mi hrozná zima.Kalhoty mám potrhané ana čele cítím zasychající krev.Ta noční párty se nějak zvrhla.Ale vůbecnevím kde to jsem.Kolem je tma a já ležím na studeném,deštěm zmoklémchodníku.Vstávám na nohy a pokouším se o chůzi.Nohy mě pěkně bolí.Skoroje necítím.Vnímám jen tu bolest,co mi jimi prochází.Za chvíli se mizačíná promrzlé tělo opět trochu prokrvovat a já již jdu o něcoklidněji.Vytahuji promoklou krabičku cigaret a dávám si jednu nauklidněnou...je to skvělý pocit.Začínám se trochu zahřívat a proto sihned dávám druhou.Se zapálenou cigaretou procházím ulicemi,ve kterýchsem v životě nebyl.A to už žiji v tomto zavšiveném městě dostlet.Přesněji celý život.Myslel jsem si že znám každou uličku v tomtoměstě.Kolem mě jsou rozházené odpadky,zápach se tu mísí se sténánímubožáků válejících se na zemi jako já před chvílí.O mě se taky nikdonestaral,tak proč bych já měl pomáhat jim.Je to divné,to světlo kteréjsem viděl v dáli ihned co jsem se dal trochu dohromady,se vůbec za tudobu co jdu,nepřiblížilo.Ale snažím si toho nevšímat a jdu pořáddál.Jdu už nejmíň několik hodin a nepřibližuje se ani světlo co vidímpřed sebou,ani východ slunce. Začínám mít strašně svíravý pocitstrachu.Začínám si uvědomovat,že na těch domech vedle mě je něcodivného.Jdu teď podél nich a zjišťuji že nemají ani okna,anidveře.Vždyť oni to nejsou snad ani domy.Jsou to akorát vysoké stěnyoddělující mě od něčeho...je mi hrozně.Začínám býthysterický...běžím.Běžím pořád a pořád.Celé tělo mám teď jak vohni...upadám na zem.Ti lidé co se váleli kolem mě, když jsem kolemnich procházel asi stejně jako já zjistili tu strašnouskutečnost,chytli záchvat paniky a když už nemohli dál tak v ukrutnýchkřečích padli k zemi.Chci se pokusit znovu vstát,ale nejde to.Ležím nazemi,bolí mě snad všechno z čeho se skládá mé tělo a můžu už jenjediné.Přemýšlet....přemýšlet o tom, jak se dostat z této nekončícíulice.Musím tu ležet několik hodin,snad i dní...Bolest mi nedovolujevnímat čas.A ještě k tomu je tady pořád tma.Jen jedno světlo je pořádvidět....světlo naděje,která je falešná.Za tu dobu co tady ležím,kolemmě prošlo dost těch chodících a běžících trosek,mezi které patřím ijá.Když jsem konečně po nějaké nekonečně dlouhé době opět vstal a začalvnímat okolí,vyrazil jsem opět vpřed.Ti co kolem mě proběhli teď zaseleží na zemi zkroucení bolestí....začínám utíkat a světlo naděje pomaluuhasíná.
 
Autor: your.imp v 01:02, | Komentářů (0)

Zlá předtucha

Ach ne, zase je změna v autobusových linkách!
Stojím na zastávce, v mini sukýnce a tílku a bohužel pozdě mi dochází,že se sice blíží jaro a denní teploty jsou vysoké, to ale neplatí otěch nočních. Snažím se co nejvíce zachumlat do mého kabátku a pomalucouvám na sedátka. Přemýšlím o tom, co udělat. Mám se raději vrátitzpět za Vaškem a poprosit ho, aby mě doprovodil domů, nebo počkat naokružní linku, kterou se dostanu domů nejdřív za dvě hodiny? Vyhrávámyšlenka druhá, Vašek má chudák zítra zkoušky a musí se ještě šprtat ato, že bych ho ještě dnes vyvlekla do noci s ustrašenou blondýnkou,která má zřejmě bobky u prdelky, se mi příčí...
Kolem půl dvanácté opravdu přijíždí autobus a já celá rozklepaná vcházím dovnitř.
Vypadá to,že nejsem sama, koho to napadlo. Sednu si na nejbližšísedátko plně spokojená. Autobus se rozjede a zabočí na nějakou polnícestu, v dáli vidím jen samá pole, pole a zase jen pole. Hmm...takjestli se ještě dnes dostanu domů,budu šťastná.
Po chvíli mě začnou přepadat spaní, nejsem zvyklá takhle pozdě večertrajdat po venku, a proto mám co dělat udržet víčka otevřená. Uklidnímě ale, když vidím spokojené tváře již pochrupkávajících lidí. Odložímsi tašku na vedlejší sedadlo, opřu si hlavu o okénko a pomalu usínám...
,,Křřřach!"
Obrovská rána mě vzbudí a já se s bušícím srdcem snažím zjistit, co seděje. Zřejmě rupla pneumatika, nebo co, protože řidič to s náma válí zpříkopu do příkopu.
Pár lidí začne hystericky ječet, něktečí se vrhají za řidičem a tidalší, podobně jako já, neschopni cokoliv udělat, sedí přikovaní nasedátku. Křečovitě svírám vše,co kolem sebe vidím, ale nepomáhá to.
S další ranou se švihem svezu na zem a hlavou narazím do dalšíchsedadel. Tupá bolest mi projede hlavou, teče mi krev. Několik lidí sekolem mě seběhlo,na něco se mě stále ptají a snaží se mě zvednout opětna nohy.
Posadím se a hledím před sebe. Co se to proboha děje? Nejsem schopnáani normálně mluvit,natož myslet. Otevřu oči a vidím před autobusemmost, malý most, autobus jím neprojede, ledaže..
"P.pp.pozór!"
Křičím, ale jim to zřejmě nedochází. Další rána, střecha autobusu sespolečně s děsivými zvuky stále roluje a roluje, bere s sebou i hlavynešťasných lidí...
"Ááách!"
Vyděšeně se celá zpocená kouknu kolem sebe do tváří překvapených lidí,byl to jen..jen sen.. Snažím se uklidnit. Ale to nemohl být sen,byloto..tak tak skutečné!
"Vypadněte kreténi,zabije vás to!"
Plná šílenství se zvedám ze sedadla a křičím na ostatní. Bojím se té předtuchy, bojím se i sama sebe..
Vrhá se ke mně pár lidí,chytají mě za ruce, snaží se mě uklidnit. Nežse jim to ale povedlo s hysterickým pláčem jsem rozbila okno a pársedadel.Vyprostím se z jejich sevření...
"Prosím!Puťte mě ven!Prosíím!"
Křičím... Úplně vyčerpaná padnu na zem a bulím jak malá holka. Naklání se ke mně jedna žena.
"Co se vám stalo?!"
Ptá se ustrašeně.
"Já..já nechci umřít!"
S očima plných slz se jí dívám do těch jejích, je úplně v šoku. Zřejmě neví,co na to říct..
"Křřřach!"
Cítím to, je to tady..nnéé!
Kov se roluje a já jen naposledy vidím její oči, je tak vyděšená, neví,co udělat a pak už jen její tělo bezmocně padá na zem, bez hlavy..
ještě více se schoulím do rohu a stále dokola si opakuji..
Ne, to je jen sen! JEN sen!
Nevnímám okolí, jen slyším ty nešťasné hlasy spolucestujících, křičí,plní bezmoci a strachu z toho, že tohle je možná jejich poslední cesta,cesta na smrt...
Kolem mě se válí těla bez hlav, všude je krev, ti, co ještě přežili, se snaží dostat ven, tlučou na okna..
Vedle mého sedadla pláče holčička, zůstala sama, zřejmě maminčina hlavase válí kolem ní. Běžím k ní, vezmu jí do náručí a snažím se utišit jakji, tak i sama sebe...brečím a doufám, že tenhle horor brzy skončí.
Před očima mám všechny ty šťastné chvilky, mámu s tátou a bráchou na dovolené, s Vaškem, já nechci, aby to skončilo, NECHCI!
Další rána, zadní sedadla se urvou a padají směrem k nám, malouholčičku mi to vyrve z náručí a odtáhne směrem do předu, autobus senajednou ocitne ve vzduchu a pak s hlasitým drnčením dopadne do jezera,zaplaví mě veliký proud chladné vody a uzemní, nemohu se vůbec nachvíli hýbat, voda se odvalila a já vykuckávám zbytky vody a snažím seo pět nadechnout..
Voda se dovnitř valí obrovskou rychlostí, žádné námitky nejsoupřipouštěny, kdo se tu již jednou ocitl, tak tu i zůstane, připadá mi,když vidím autobus již zpola zaplavený vodou...
"Néé!"
Křičím a biji pěstí do okénka, je ale pevné, po několika pokusech mou ruku zasypou střepy a celá začne krvácet...
Zavřu oči a snažím se uklidnit, napadá mě jen jedna věc, vytáhnu zkapsy svého kabátku papírek a rychle a nečitelně na něj načmrkávámposlední vzkaz...
Mami, tati, brácho, mám vás ráda! Na zadní stranu dočmrkávám..
Vašku, miluju tě, promiň, že ti to říkám až teď...
Selen
Ruku i vzkaz už zaplavuje voda, zavírám víčka a jediné,co mě teď napadá je..proč já? Proč zrovnajá?
Pevně sevřu papírek do krvácející ruky a z hluboka se nadechnu, už naposledy...
 
Autor: your.imp v 01:01, | Komentářů (0)

Živí,mrtvý a ti ostatní.......

Živí,mrtvý a ti ostatní.......

Mezi mrtvými sem strávil mnoho času.Pracoval jsem jako hrobník a lidése na mě dívali s úctou,ale i s opovržením.Cizích názorů jsem sinevšímal.Na hřbitově je vždycky ticho.Někdy jsem to tichocítil.Obklopovalo mě a cítil sem ho i hluboko v mém srdci.Občas měvyrušily kroky lidí nebo šepot kosů,ale ticho mě už naprostoovládlo.Jednohou v noci jsem narazil na osobu,sklánějící se nadhrobem.První co mě napadlo bylo,že je to nekrofil nebo nějakej jinejúchylák.Osoba měla bledou tvář a už sem jí chtěl vynadat,když v tomzmizela.Zamrazilo mi v zádech.Popadl jsem svou lopatu a panicky jsem serozhlížel semtam.Opět mi zamrazilo v zádech.Čísi jazyk se dotkl méhokrku a já pocítil hroznou bolest.Z krkovice mi strašnou rychlostíunikala krev a ten upír sál stále silněji.Tělo mi ochabovalo a upustilolopatu.Omdlel jsem.Když jsem se probudil,měl sem pocit,že to byl jensen.Ale ten upír tam stál a pobaveně se šklebil.Vlastně tam stojístále.Koukám se do jeho pobaveného obličeje a ptám se ho nepřirozeněhlubokým hlasem:''Co se to do pr***e stalo?''Upír se jenom směje a jáčekám kdy se probudím.Otáčím hlavu a všímám si zkrvavené a ušpiněnélopaty.Lopata se najednou vznese a vletí mi přímo do ruky.Koukám se natu karmínovou tekutinu a cítím mírné vzrušení.Usrknu.Upír se konečněodhodlal potěšit mě nějakým tím slovem.''Báječné viď?Teď už to neníjenom krev.Teď je to KREV!!Musím ti říct,že sem neměl v ůmyslu s tebeudělat upíra.Měl jsem jenom hroznou žízeň a chtěl sem vysát mrtvolu.Pakses,ale nachomýtnul ty a já neodolal pachu krve.''Jeho slova se mivryla do hlavy a já přestal obdivovat zkrvavenou lopatu.Odhodil semjí.''Chtěl si se napít z mrtvoly.V mrtvolách je krev??Nebo snad upířinepijou krev?'' ''Ne tak docela.Upíří mají nadměrnou spotřebuželeza,protože udržet vcelku lidské tělo bez výrazného zápachu arozkladu je problém.Ti kteří se nenapijí zmutujou v chodícímrtvoly.Zombie.Ty se pak živí nejen krví,ale i vnitřnostmi.Nofůj.Taková ohavnost,ale neboj stačí,aby ses napil ze psa nebo chcíplýkočky a Zombie se z tebe nestane.''Nestál jsem o to strávit takhlevěčnost.Nevšímal jsem si upíra a vytáhl svojí oblíbenou zbraň provšechny
případy.Přiložil sem si jí k hlavě a ...prásk.Z hlavy mi odlétly částimasa a mozku.''Ale no tak,takhle si upravovat vizáž??'',zachechtal seupír.''Můžeš být můj učeň a pomocník.Naučím tě lovit zvířata alidi.Nezbývá ti nic jiného.''Přikývnul sem a zhlavy mi spadl ještě kusmasa.''Nejprve ti zpravím tu hlavu.''Pak ke mně upír přistoupil a dotklse mé hlavy.Ucuknul jsem,ale pak se mi začala zacelovat rána a já seposadil na něčí hrob.V tu chvíli mě napadlo:''A kde se budu skrývat vedne??''Upír se chytil za břicho a začal se smát tak až se málemudusil.''Myslíš si,že jsme v nějaké pohádce???Tohle je realita.Nevadínám slunce,ale UV záření.Ale asi tak jako lidem.Těm povídačkámnevěř.Ještě se toho dost dovíš,ale teď to tady ukliď a pak přijď předhřbitov.Budu tě čekat v autě.Znad sis nemyslel,že se proměním vnetopýra.Hahahahahaha.''Neměl sem náladu na vtípky a tak sem ani nehnulbrvou a začal jsem smývat krev z lopaty a z hrobu.Teď mě trápila jenjedna věc.KDY UŽ SE DO PR**LE PROBUDÍM.
 
Autor: your.imp v 00:59, | Komentářů (0)

Zpackaný život

Pokudse zrovna chystáte spáchat sebevraždu - čtěte. Tohle vás od zamýšlenéhocíle určitě odradí:-) Věta na závěr: "Nic z toho není o mně."

Pokojbyl ponořen do tmy. Závěsy na oknech byly zatažené, jen škvírou podedveřmi do místnosti vnikalo trochu umělého světla. Nenamáhal serozsvítit světlo. Vlastně ani nechtěl. Temnota dokonale vyjadřovalajeho chmurné pocity. Pokoj byl velký. Stěny se v té troše světlarýsovaly jen matně. Zařízení se proti jejich světlé barvě rýsovalo jakočerné díry propadající se do nicoty. Přejel rukou po přehozu postele,na které zhrouceně seděl. Kvalitní látka pohladila jeho bledou kůži.Věděl, že nemá ani na ten zatracený přehoz, natož na zaplacení noci vtomhle komfortním apartmá. Poslední peníze, které měl, dal recepční,aby ho sem vůbec pustila. Bylo mu to však jedno. Byl naprosto lhostejnýke všemu, co bude po této noci. V žádném případě totiž neměl v plánuodsud odejít… Určitě ne živý.

Jak se přibližoval termín maturitních zkoušek, narůstal v něm pocitbeznaděje, úzkosti a strachu. Strachu z toho, co bude dál. Strachu ztoho, že jeho život zapadne do ještě větší „sračky“, než ve které jeteď. První ročník se zpočátku nezdál být tak hrozný. Alespoň ne dolyžařského výcviku, jenž se konal kdesi v horách na severu Čech. Poneúspěšném pokusu naučit se lyžovat a nadvakrát zlomené pravé noze semu na škole přestávalo líbit. Po ošklivém úrazu se do studijníhokolotoče vrátil až po několika měsících. V noze mu vězelo stále plnošroubů a zřetelně kulhal. Po tak dlouhé absenci měl problém vůbecročník dokončit. Také se mu to podařilo až v srpnu. Poté, co z milostidostal reparát z chemie. V dalších dvou ročnících jednou propadl. Protose jeho doba studia koncem třeťáku limitně blížila čtyřem rokům. Spolus jednoročním odkladem na základní škole a celkovým neúspěchem v osmétřídě, kterou si pro oživení učiva zopakoval, mu teď táhlo nadvaadvacet. V novém kolektivu, kam se souhrou okolností dostal, secítil o něco lépe, ale studijní výsledky ho usadily zpátky na zem.

Tak přišel čtvrtý ročník. Jak záhy zjistil, ten nejkratší a s největšímmnožstvím učiva. O maturitě radši neuvažoval. Toto zjištění ho okamžitězačalo silně deptat. Hned zpočátku si utvrdil svůj post nejhoršíhostudenta. Opakovací písemné práce se daly vcelku výstižně popsat jednímslovem – katastrofa. Hodnocení pak slovem nedostatečný. Profesoři honeradi viděli a ještě méně s ním komunikovali, pročež jejich hodinystále častěji ignoroval. To vedlo postupně přes napomenutí, důtkutřídního učitele a důtku ředitele školy až ke dvojce z chování.Pololetní výpis vysvědčení vypadal přesně, jak předpokládal. Mezihoufem nedostatečných se tísnilo několik slabých čtyřek a dokonce ijedna osamocená trojka.

Když pomyslel na ty uplynulé roky, sevřel střenku nože, až mu zbělelykotníky prstů. Zvedl se z postele a po honosném koberci dokulhal kvypínači. Stiskl. Vlákno žárovky se rozžhavilo a místnost zalilotypické nažloutlé světlo. Rozhlédl se po drahém nábytku, plasmovételevizní obrazovce a minibaru. Na něm se jeho oči zastavily. Rozhodlse. Otevřel dvířka. Vyndal první lahvičku, která mu přišla pod ruku.Otočil závitem a víčko odhodil stranou. Kovově zacinkalo někde zpodmosazného konferenčního stolku opatřeného skleněnou deskou. Obsah sinalil do krku a polknul. Do očí mu vhrkly slzy. Totéž udělal i sezhruba polovinou ostatních lahviček. Teď byl připraven.

Vrátil se na postel. Usedl a pokusil se narovnat ohnutá záda. Neuspěl.Pohled mu padl na blýskající se čepel. Přejel palcem přes ostří a kdyžjeho prst poznamenala krvavá linka, spokojeně se usmál. Poprvé po velmidlouhé době, uvědomil si mlhavě. Vykasal si rukávy své kostkovanékošile, která měla svá nejlepší léta už dávno za sebou. Odhalil tímkostnatá předloktí, na kterých vystupovaly žíly. Ty dnes ale nebylyjeho cílem. Aby to skončil, musel říznout hlouběji, o dost hlouběji…Uchopil zbraň do pravé ruky. Pevně a odhodlaně. Bohužel jeho znalostianatomie nebyly nijak závratné. Nevěděl, jak správně říznout. Protozvolil způsob, který kdysi viděl v jednom laciném filmu. Pochopitelněvelice nevhodný. Řízl kolmo přes vystupující žíly na zápěstí. Ostráčepel se hladově zakousla do nabídnuté potravy. Krev se zpod ocelovéhobřitu vyhrnula takřka okamžitě. Ze zápěstí mu do mozku vystřelila ostrábolest. Nůž mu vypadl z ruky. Takovou bolest opravdu nečekal. U všechBohů! Takovou bolest v životě nezažil. Tělem mu otřásl mohutný vzlyk aslzy stékaly v potůčcích po jeho tvářích. I přes utrpení znovu uchopilnůž a řízl do stejného místa. Opět se mu nepodařilo přerušit šlachy.Krev se vsakovala do bílého přehozu. Hleny stékající po bradě začalyodkapávat v táhnoucích se provazcích na stehna. Nemůže alespoň odejítdůstojně? Řízl znovu. A znovu! Konečně vytryskla světlá, karmínově rudátekutina. Potlačil výkřik, který se mu počal rodit v hrdle. Nechtěl,aby ho kdokoli uslyšel a zachránil ho. Ne! Teď už se nelze vrátit zpět.Ruce se mu třásly. Rychle si přehodil nůž do levé ruky, než muznecitliví prsty. Šílený bolestí. Zhnusený vlastní slabostí a poháněnýčirým zoufalstvím řezal dál do své zdravé ruky. Krev stříkala po celéposteli a tvořila malé kaluže, ale bylo mu to jedno. Všechno mu bylojedno. Nakonec už mu ruka vypověděla službu a on se zhroutil dozadu.Jak z něj krev odtékala, cítil se slabší a slabší. Už skoro nedokázaludržet oči otevřené. Poslední, co viděl, byl strop s pár roztroušenýmitmavými skvrnami, který se nějak vzdaloval. Byl stále menší a menší.Poté se propadl do nekonečné tmy.

 
Autor: your.imp v 00:58, | Komentářů (0)

Tma

Před očima mám stále jenom tmu. Ostatně měla jsem ji tam pořád.. Alekdyž jsem se před pár lety probudila, byla to jiná tma. Asi taková,jako když jste v plně osvětlené místnosti a zavřete oči. Jak jsem na topřišla? Jako malá jsem viděla.. ráda na to vzpomínám, na ty živé barvy,to světlo... oslepla jsem, když mi bylo asi tak 8, jeli jsme autem anajednou z ničeho nic se před náma objevil nějakej náklaďák, narazilijsme do sebe a pak jsem se probudila až v nemocnici. Byl to pro měšok.. najednou nic nevidět, poslední, co jsem viděla, byla svtětla tohonáklaďáku, pak jsem slyšela mámin výkřik a dál už jenom tma.. jakovždycky. Teďka jsem si na to už zvykla.

Ale jak říkám, tenkrát, když jsem se probudila, byla to jiná tma...bylo mi asi 16, večer jako každý jiný, do pyžama a spát s myšlenkou, žezejtra uvidim Martina svojí tajnou lásku... usla jsem a zdál se mi oněm krásnej sen, když jsem se náhle probudila nějakym zvukem ze zdola zkuchyně. Nejdřív sem si myslela, že je to brácha a byla jsem naštvaná,že mě probudil z tak krásného snu.. otočila sem se na druhej bok s tim,že to snad dosnim.. když zas.. to už sem byla hodně naštvaná, že tammusí takhle brzo ráno dělat takovej randál. Šla sem tedy dolů sepodívat, co tam vyvádí.. ale když jsem přišla do kuchyně, byla prázdna,jenom na lince byl nějakej bordel (neviděla jsem to, to ne, jen jsem tovšecko osahávala...), nevšímala sem si toho a rozhodla se jít zas dopokoje, že si to s nim vyřídim ráno. Když jsem za sebou uslyšela něčídech. Vycházelo to z rohu, šla jsem se tam teda podívat.. všecko semosahala, když sem náhle narazila na nějakou koženou bundu. Přišlo mi todivný, tak sem to zkoumala blíž, až sem zjistila, že to, co tadyosahávam, není brácha, ale nějakej úplně cizí chlap. Lekla jsem se,když se náhle zasmál a vrazil mi do břicha nůž. Chtěla jsem vykřiknout,ale z hrdla se mi ozval jen bublavý zvuk, to jak se mi drala do pusykrev. Pak mě bodl eště asi 3x, chvilku tam stál a pak někam zmizel,nechal mě tam svíjející se bolestí... neměla jsem ani sílu se někamdoplazit, natož volat o pomoc. Jen jsem tam tak bezvládně ležela ačekala na smrt...
 
Autor: your.imp v 00:57, | Komentářů (0)

Návrat

John Sheppard byl v Londýně známou osobou. No, spíš než v Londýně bych mě říci v městském podsvětí.
John byl totiž mužem zákona. Pracoval jako vrchní inspektor ScotlandYardu a díky němu trávili své dny ve vězeňské cele někteří ze šéfůlondýnského podsvětí.
Samozřejmě, že mu skoro všichni slibovali pomstu na jeho rodině, aleJohn věděl, že se ze svého nového bydliště jen tak nedostanou.
Ale teď měl strach. Ne však o sebe, ale právě o svou ženu a své děti.Jeho strach ale nezpůsobil žádný z jeho nepřátel. Byl to anonymnítelefonát. John věřil, že to byl nějaký špatný vtip, ale nebyl si jistý.
Proto odešel dřív z práce a právě rychle kráčel po ulici, ve které stál dům Sheppardových.
Když John ještě seděl ve své kanceláři a zazvonil telefon, okamžitě ho zvedl.
Sice ho zarazilo, že se volající nepředstavil, ale poté se zděsil, když uslyšel jeho další slova.
„Věříte na duchy, inspektore?“
„Cože? Kdo jste?“
„Já se ptal první. Ale teď byste se měl sebrat a jít se podívat domů. Tam najdete odpověď na svou otázku.“
John stál před svým domem. Vstoupil na cestičku, která vedla ke dveřím.Roztřesenou rukou vytáhl z kapsy klíče a až na třetí pokus jeden z nichzastrčil do zámku.
Otočil jím a dveře se otevřely. Nebylo zamčeno, ale to bylopochopitelné, protože Mary už vyzvedla děti ze školky a teď už muselibýt všichni uvnitř.
Stoupl si do dveří a poté přešel přes práh. Octil se v malé chodbičce,ze které vedly troje dveře. Do obývacího pokoje, do kuchyně a dokoupelny.
Dveře od pokoje byly otevřené, ale Johna udivilo., že z něj neslyšelžádné zvuky. Vzal do ruky svou služební pistoli a opatrně zavřelvchodové dveře.
Poté vykročil chodbou k pokoji. Mezi dveřmi zůstal opět stát, protožeucítil pach krve. Horší ale bylo, když do pokoje vešel. Protože kdyžvkročil do toho jinak příjemného a veselého pokoje, uviděl tři těla,která ležela ve své vlastní krvi na podlaze.
Byla to jeho rodina. John klesl na kolena a zabořil hlavu do dlaní.Příčinou smrti bylo velké množství bodných ran a následná ztráta krve.
John ale věděl, kdo to udělal. Stačilo, aby se podíval na stěnu, kde byla krví napsána dvě slova. Jack Rozparovač.

???

Vrchní inspektor John Sheppard seděl v křesle v bytě své sestry vcentru Londýna. Měl několik dní volna. Pil kávu, kterou mu Janepřipravila a hleděl z okna.
Náhle zazvonil telefon. John ho zvedl.
„Sheppard.“
„Já vím, jak se jmenujete, inspektore. A vy už také víte, kdo jsme já. Získal jste odpověď na svou otázku. Spokojen?“
„Ty parchante! Zabil jsi mojí ženu a děti! Jak bych asi mohl být spokojen? Já tě zabiju!“
Ale notak, inspektore, neunáhlujte se tolik. Mohlo by vás to velice mrzet.“
„Co chceš?“
„Chaos, strach a paniku. Já jsem legendární Jack Rozparovač!“
„Ale to není možné. Ten už musel dávno zemřít!“
„Jeho tělo je mrtvé, to je pravd. Ale jeho duch přetrval. A teď je vnovém těle. Mém těle. Ale dost řečí. Musíme přejít k činům. Mám tohoještě hodně na práce.“
„Co? Co chceš dělat?“
„Co asi? Vraždit. Neboj se, taky přijdeš na řadu. Ale před tebou tobude ještě někdo jiný. Třeba tvůj zástupce, Andrew Robinson. Co myslíš,stihneš se k němu dostat dřív než já?“
Zavěsil. John vyskočil z křesla a spěchal ke dveřím. Ani se nerozloučils Jane a vyběhl z bytu. Jako blesk seběhl ze schodů do přízemí a vylétlven do „čerstvého“ londýnského vzduchu.
Z Janina bytu to do Scotland Yardu nebylo moc n¨daleko a tak John běželpo svých. Za pár mnut dorazil před velkou budovu Yardu. Vyjel výtahemdo patra, kde měl kancelář.
Vběhl dovnitř a zamířil ke dveřím kanceláře Andrewa Robinsona. Vzal do ruky svou služební zbraň a vtrhl tam.
Namířil zbraň na jedinou postavu, která se v kanceláři nacházela: svéhozástupce. Ten se tak lekl, že na sebe vylil kývu, kterou právě pil.
„Sakra! Co tady děláte, šéfe?“ zeptal se Andrew, zatímco utíral rozlitou kávu.
„Nebyl tady nikdo?“
„Ne, kdo by tady měl být?“
„Vrah mé ženy! Volal mi a řekl, že teď jste na řadě vy.“
„To ne, opravdu tady nikdo nebyl.“
„Má sestra! On chce zabít ji!“
Otočil se a běžel k výtahům. Andrew vyskočil ze židle a následoval ho.Na poslední chvíli proskočil zavírajícími se dveřmi a přistál napodlaze výtahu. Ten zastavil v hale a oba policisté vyběhli ven zbudovy. Nyní je čekal závod s časem. Museli se dostat do bytu JaneSheppardové před tím vrahem a zabránit mu v dalších vraždách.
Konečně dorazili ke vchodovým dveřím do domu, kde se byt nacházel. Oba tasili pistole a vběhli na schody.
Celí udýchaní stáli před dveřmi bytu a byla tu otázka, zda byli dost rychlí.
Společně vykopli dveře a vešli. V bytě bylo ticho. Opatrně postupovalidál a v obývacím pokoji našli dvě postavy. Jedna ležela na zemi vzáplavě krve. Byla to Jane.
A nad ní stál její vrah. Záhadný Jack Rozparovač. Byl vysoký, o trochuvyšší než John. V pravé ruce svíral dlouhý nůž, celý od krve.
„Ty svině! To jsi neměl dělat. To byla tvá poslední vražda.“
„To si nemyslím...“
John mu ale nedal žádnou šanci. První kulka zasáhl vraha do hrudníku a další doprostřed čela.
Jack spadl na zem a byl mrtev.
„Vezmu vražednou zbraň,“ řekl Andrew a zvedl ze země nůž.
Johnovi nepřipadalo divné, že promluvil jiným hlasem, takových drobností si nevšímal.
„Řekl jsem, že až zabiju všechny vaše blízké, přijdete na řadu vy. A svůj slib splním.“
Teď už ten hlas poznal. Byl to hlas Jacka Rozparovače. Jeho duch si tedy našel nové tělo. Tělo Andrewa Robinsona.
První úder přišel z boku a nůž zajel do Johnova těla a poté znovu aznovu. Jack bodl celkem šestkrát, ne byl vrchní inspektor John Sheppardmrtev.
„Chaos, strach, panika. Lidé si na mě znovu vzpomenou. To už pro ně bude ale pozdě. Jack Rozparovač se vrátil!
 
Autor: your.imp v 00:54, | Komentářů (0)

E-mail

Před domem něco zahoukalo, zavrčelo, a ozvala se rána. Pak další rána a nakonec další zvuk, něco mezi zavrčením a zavrzáním.
„Sakra! Musíme už si koupit nový auto! Tenhle krám sem sotva dojel!“ozval se rozčilený mužský hlas, když utichly všechny ty zvuky.
„Konečně jsou tady!“ zaradovala se teta, která až doteď seděla obývákuu počítače a vstala, aby se po dvou týdnech přivítala se svým bratremJanem a jeho rodinou – manželkou Ivanou a dvanáctiletým synem Martinem.
„Jane! To je skvělé, že jste přijeli,“ usmála se teta a objala svéhobratra. Martin jen kývl hlavou na pozdrav, ale teta si nemohla odpustitpolibek na tvář. To Martin nesnášel, ale pokaždé to musel přetrpět, abyse teta neurazila a pustila ho k počítači.
„Ahoj, Maruško, taky tě rád vidím,“ usmál se dost nepřesvědčivě Jan a táhl dál manželčin těžký kufr.
„Dejte si věci do pokoje a v klidu si vybalte. Já zatím uvařím kávu,“pobízela teta rodinu a odcupitala do kuchyně. Martin raději nenápadnězmizel na půdě, aby nemusel vybalovat, a začetl se do svého oblíbenéhočasopisu o počítačových hrách. Rodiče odtáhli svoje i Martinovazavazadla a začali vybalovat.

„Kafééé!!!“ Ozvalo ze po několika minutách z kuchyně. Rodiče užměli skoro vybaleno, ale i tak nechali práci rozdělanou a šli doobýváku vypít si kávu a dozvědět se od tety všechno, co se na vesnicišustlo. Rodiče pak zavolali i Martina, aby z nudy něco neprovedl. Teďbyli kompletní a teta mohla začít pomlouvat sousedky.
Asi po čtvrthodině, kdy už všichni seděli nad prázdným hrnkem, semaminka zvedla, že už zase půjdou balit. Teta souhlasila a nechalarodiče odejít. Martin už se taky chystal k odchodu, ale teta ho zdržela:
„Martine, ty tady prosím počkej. Potřebuji s něčím poradit.“
„A s čím?“ zívl Martin.
„Já jsem si na tom…jak je v počítači… na internetu objednala krém protivráskám, a na můj e-mail mi měly přijít informace, kde si ho mámvyzvednout, ale…“
„Nepřišly?“ tipnul si Martin.
„Já nevím,“ pokrčila teta rameny.
„Jak to, že nevíš?“ divil se Martin.
„Já…já…já jsem zapomněla heslo…a chtěla jsem se tě zeptat, jestli tojde nějak zjistit, to heslo,“ řekla teta a Martin se posadil kpočítači. Zadal tetinu emailovou adresu a klikl na titulek ´Zjistitheslo´. Objevila se kolonka ´Odpověď na kontrolní otázku´.
„Jakou jsi dala odpověď u kontrolní otázky?“ obrátil se Martin na tetu.
„Kontrolní otázka? Co to je?“ podivila se teta a nechápavě se zadívala na monitor.
„Bez toho to ale nejde,“ vysvětloval Martin.
„Tak já si na to heslo ještě zkusím vzpomenout…“ pokrčila teta rameny a trochu zoufale se na Martina zadívala.
„Fajn,“ zabručel Martin a odkráčel zpět na půdu.

V noci Martina probudily divné zvuky – jako by někde něco pípalo.Unaveně se vyhrabal zpod peřin a otevřel dveře na chodbu. Byla úplnátma a Martin chvíli jen stál a koukal do prázdna, aby si zvykl aalespoň něco viděl. Po necelé minutě udělal několik kroků vpřed apřitiskl se ke zdi. Byla chladná a vlhká, takže se od ní zase conejrychleji odstrčil. Ty zvuky šly z obýváku a byly teď slyšet mnohemlépe než z pokoje. Martin se odvážil postoupit zase o pár koků dál aprojít krátkou chodbou. Pak už mu chybělo jen přejít studené hliněnédlaždice a stanul před dveřmi do obýváku. Nejradši by se otočil autekl, ale zvědavost mu to nedovolila. Věděl, že pokud nezjistí, co jeza těmi dveřmi, celou noc nezamhouří oči. Uchopil kliku a opatrně,potichu pootevřel dveře. V obýváku bylo prázdno, jen monitor počítače vrohu místnosti zářil.
Martin se zhluboka nadechl a statečně došel až k počítači, aby sepodíval, proč je zapnutý. Jakmile se podíval, uskočil hrůzou. Nevěděl,jestli to má být rádoby vtipná animace, nebo znamení něčeho, co mělopřijít. Na obrazovce totiž stékaly kapky krve. Martin chtěl vypnoutmonitor, ale dole, vedle značky monitoru, svítil červený obdélník –monitor už byl vypnutý!
„Co to má, k čertu, znamenat?“ ptal se Martin sám sebe. Jeho slova zněla nervózně a dost zoufale.
Pak ho ale napadlo něco, co neměl dělat – natáhl ruku a jemně se dotklmonitoru. Hned ale ruku stáhl zpátky. Měl pocit, jako by dostalelektrickou ránu. Docela silnou elektrickou ránu! Vyděšeně si rukuprohlížel a zjistil něco, co rozhodně nechtěl. Po jeho prstě stékalakapka krve – krve, která stékala i po monitoru. V tu chvíli Martinucítil, že je mnohem silnější než dřív. Cítil, že si může dovolitnaprosto cokoliv – a že touží po lidské oběti.

„Martine, vstávej. Slyšíš mě? No tak Martine, vstávej!“ byla prvníslova, která to ráno Martin slyšel. Otevřel oči a uviděl, jak se nadním sklání teta Maruška.
„Dobré ráno, teto,“ pozdravil Martin a chtěl vstát. Ale nemohl. Cítil se sice silný, ale zároveň mu nebylo moc dobře.
Celý den se pak Martin choval dost divně. Rodiče o něj začali mítstrach a neustále mu pokládali otravné starostlivé otázky. Martin sicelou noční událost skoro nevybavoval, jen sem tam se objevila matnávzpomínka na zakrvácený monitor…

Večer teta opět seděla u počítače a přemýšlela nad heslem ke svéemailové schránce. Marně. Martin si šel lehnout brzo, protože horozbolela hlava a vzpomínky začaly vystupovat z hloubi mysli až nahorua Martin najednou věděl všechno, co se tu noc stalo. Vzpomněl si nakrev na monitoru, na to podivné pípání…
V noci se zase probudil. Nebylo ale tak pozdě jako předešlou noc, anavíc se neozývaly žádné zvuky, které by ho vzbudily. Martin byl aleúplně mimo. Zase cítil tu sílu, kterou včera získal, a současně i pocitbeznaděje.
Posadil se na posteli, pusu měl otevřenou dokořán. Jako náměsíčnývstal, otevřel dveře a neohroženě vyšel na chodbu. Došel až před dveředo obýváku a zůstal chvíli stát na chladných dlaždicích. Tentokrát hoale vůbec nestudily. Jeho smysly jako by neexistovaly.
Otevřel dveře a vstoupil do obýváku. Ne tak opatrně, jako minule, aleúplně bez obav, vypadal, jak by mu bylo jedno, co se s ním stane. Nažidli před počítačem seděla teta a pořád se ještě snažila zjistit svojeheslo. Když spatřila Martina, ulekla se.
„Ahoj teto,“ řekl Martin kamenným hlasem a přistoupil k ní.
„Martine! Co tady děláš? Neměl bys už být dávno v posteli?“ divila se teta, když poznala svého synovce.
„Pořád ještě chceš vědět to heslo?“ pokračoval Martin bez odpovědi na tetinu otázku.
„Ano, samozřejmě. Jenže to pořád nějak nejde…“ pokrčila teta rameny a zkusila na klávesnici naťukat další heslo – špatně.
„Koukám, že bys za to dala cokoliv, abys ho získala, viď?“ přemohl se Martin k úsměvu. Jeho hlas zněl ale pořád velmi tajemně.
„Jo, to máš pravdu,“ zasmála se teta, „klidně bych za to dala i život,“dodala ještě z legrace a pocuchala Martinovi vlasy. Pak odvrátila svůjpohled zpátky k počítači a tipla si další možné heslo. Martinovy očinajednou červeně zazářily a jeho prst, kterým se minulou noc dotklmonitoru, se ho dotkl i teď. Teta to ale ani nepostřehla a Martin tišeodešel do postele.

Ráno se jako první probudil Jan. Uvařil si kávu a šel si sednoutdo obýváku, aby při pití své oblíbené ranní kávy mohl také sledovatranní události. Jenže hned, jak vstoupil do dveří, uviděl svou sestruMarušku, jak sedí v krkolomné poloze na židli a hlavu má položenou naklávesnici.
„Maruško, ty jsi zase usnula u počítače, viď?“ zasmál se Jan, „a zasejsi určitě strávila celou noc zjišťováním toho tvého hesla… Ale jakkoukám, asi jsi na něj už přišla,“ usmál se Jan a zadíval se namonitor, kde byla vidět Maruščina emailová schránka. Položil hrnek skávou na stůl. Když se jeho sestra pořád neozývala, šel k ní a opatrnějí nazvedl hlavu. Hned ji ale zase upustil. Naskytl se mu příšernýpohled, který by v tu chvíli nejraději zapomněl – obličej byl celýzakrvácený, v tváři mrtvolný výraz a jedno oko vypadlo z důlku.
Mrtvolu odvezli asi hodinu po objevení a zvláštní bylo to, že ani posoudní pitvě nebyli lékaři schopni určit, jak a proč teta Maruškazemřela. Nikdo neměl ani potuchy, co se mohlo stát. Skoro nikdo…
 
Autor: your.imp v 00:53, | Komentářů (0)

Rádce pro ženy

Tohle by se vám mohlo stát ,když budete doslova brát rádoby chytré ženské časopisy...

Vracel jsem se domů z práce. Půl hodiny seděl v autobuse a přemýšlel oněčem ,nebo spíše o ničem ,což je pro mě dost opovrženíhodná věc a vmém případě také dost nebezpečná. Pohrával jsem si s myšlenkou ,že bychmohl po deseti letech našeho manželství s Michel dnes přijít domů azabít ji. Nevím proč mě to napadlo ale zajímalo by mě to. Máme šťastnémanželství a tak mě představa toho ,že by Michel slzela bolestí a jázároveň viděl její překvapení v obličeji... co si budu nalhávat,vzrušovalo mě to tak že se mě začali nadouvat kalhoty a tak jsem simusel dát aktovku na klín ,aby to nikdo nepoznal.
Autobus konečně zastavil na mé zastávce a já vystoupil se zjištěním ževenku prší ,což jsem předtím nezaregistroval ale zároveň mě to přišlo kduchu vzhledem k mým ponurým myšlenkám. Domů jsem to neměl daleko ,asipět minut chůze. Jak jí zabít? Jak? Šel jsem pomalu abych vymyslel jakco nejvíce potrápit Michel před smrtí a v tom jsem si vlastně uvědomil,že aniž bych se vlastně k něčemu rozhodl ,tak jsem měl jasno že toudělám a užiju si to.
Zasunul jsem klíče do zámku od našeho rodiného domu a otočil jím.Následovalo cvaknutí zámku a já již byl na druhé straně dveří v chodbědveře zavíraje za sebou.
„Michel“ zvolání mě trošku uvízlo v krku a já si uvědomil že musívypadat všechno přirozeně abych se neprozradil. Zul jsem si boty akabát pověsil na blízký věšák a pomaličku se začal plížit podomě.Zastavil mě až cinkot nádobí před kuchyní. Michel ho asi právěmyla. Přiblížil se pomalu zezadu až k ní a sledoval ji. Byla jako vždynaprosto úchvatná ,ikdyž jí bylo téměř pětatřicet mohla se s klidnýmsvědomím srovnávat s kteroukoliv středoškolačkou v tomhle městě. Mělaštíhlé dlouhé nohy s krásnou prdelkou. Poprsí jí při máchání ve voděmírně poskakovalo. Její upjaté květované šaty jasně dávaly najevo žepod nima nic nemá. Všimla si mě.
„Miláčku můj. Už jsi přišel domů z práce?“
Tohle Michel řekla pokaždé když jsem se odněkad vrátil. Pokaždé a já siteprve až teď uvědomil že mě to jde strašně na nervy a začal mě brátpomalu vztek. Nečekal jsem. Ruka mi prudce vyjela proti nastavenémubříšku a tvrdě do něj narazila.
Michel se složila na zem s rukou instinktivně a reflexivně přiloženouna postižené místo. Vzápětí z ní vyjelo to ,co se dalo označit zaMichelino nejoblíbenější jídlo. Špagety ,kečup a sýr. Tvář se jízabořila do zbytků jídla a žaludečních kyselin za doprovodu krátkýchtrhavých vzlyků. Vzrušilo mě to a tak jsem se zhýbnul a zezadu přitisklsvoji pánev k jejímu zadečku a naprázdno začal přirážet. Po minutěMichel přestala vzlykat a já dosáhl uspokojivé erekce. Nadzvedl jsemkvětované šaty a naskytl se mi pohled na Michelinu rozkošnou dírku.Tohoto momentu překvapení však Michel dokázala bezezbytku využít.Nepozorovaně jí ruka vyklouzla z pod šatů v jíž držela nabitýelektrický paralyzátor ,který mě obratně zarazila mezi žebra a stisklaspoušť. Záblesk před očima mě poslal do říše snění.
Probudil jsem se ve sklepě našeho domu ,což bych ani nepoznal nebýtcharakteristyckého kapání vody z přívodu topení ,nevědě co tam dělám.Ruce jsem měl svázané za zády a oči převázané asi kusem hadru. Co se tosakra stalo? Nemohl jsem na nic přijít vědíce jenom to ,že místo upravého žebra pálilo jako v ohni. Náhle jsem si vzpomněl na předešléudálosti a otřepal se nad jejich nesmyslností a v tomhle případě ipojímyvostí. Mé rozjímání přerušilo až klapání bot po přístupovémschodišti do sklepa. Byla to snad Michel?
„Už jsi se probral drahoušku?“ ozvalo se blízko mé hlavy a já se utvrdil v tom že to je Michel. Zmocnil se mě pocit nejistoty.
„Co se ... ,co se to děje?“ dělaje ze sebe hloupého doufajíc v odpuštění za předchozí bolesti jež jsem Michel uštědřil.
„Stalo se to ,co se stát statisticky mělo. Dřív nebo později by k tomubeztak došlo.“ dořekla a strhla mi kus hadru z očí a já je reflexivnězavřel v očekávání prudkého světla ,to se však nekonalo ,byli jsmekoneckonců ve sklepě.
Michel stála přede mnou ,ruce v bok. Už na sobě však neměla květovanéšaty ,které se musely umazat od žaludečních šťáv ,ale měla modré riflea bílé volné tričko.
„O čem to mluvíš.“ zeptal jsem se a snažil se být pánem situace.
„O tom ,že jsi mě nahoře v kuchyni napadl.“ řekla a ukázala na vysvětlenou palcem vzhůru.
„Napadl? To není možné!“ zareagoval jsem udiveně.
„Chtěl jsi mě zabít!“ dopověděla.
„Zabít? Michel tohle není možné ani náhodou. Musíš mít halucinace.Určitě se pleteš. To ty jsi mě dala elektrickou ránu z paralyzéru cojsi měla schovaný u sebe.“ Snažil jsem se Michel přesvědčit o tom žejediný kdo je škodný jsem já ,ale už jsem tak nějak věděl že se mi tonepodaří.
„Nemusíš se snažit miláčku.“ řekla a jakoby rezignovaně poodešla kpracovnímu stolu plnýho nářadí a jiných řemeslnických pomůcek. Teď jsemdokonale nahraný. Michel se určitě snažila najít nějakou těžkou věckterou by mě jednou ranou do hlavy usmrtila.Začal jsem se potit.
Po chvilce hledání se však již vracela zpátky a v ruce držela časopis.Třeba dostanu výprask jako štěně. Zarazil jsem se nad absurditou tohopomyšlení a koutky mě hrály úsměvem.
„Můžu ti povědět že něco podobného jsem čekala ,proto jsem si pořídilaten paralyzér a pokaždé jednou za měsíc ho dala nabít do zásuvky vdomění že se nude jednou hodit. A ta doba nastala právě teď.“vítězoslavně zamávala časopisem před mým nosem ,rozevřela ho a začalausilovně hledat nějakou stránku. Naskytl se mi tedy nerušený pohled naobálku. Bylo na ní celkem velkými písmeny napsáno :“Rádce pro ženy“.Snažil jsem se ještě zavostřit zrak a přesvědčit se jestli se neklamu,ale i při druhém pohledu jsem viděl to samé. Zjištěním se mi zaklonilahlava do zadu a z úst mi uniklo pouhé jediné slovo :“ježíši...“
To však ještě nabylo nic s porovnáním co následovalo poté.
„Tady. Na straně 54. Tady to píšou.“ zvedla hlas a začala být hysterická ,což nevěstilo nic dobrého.
„Pojednává se tam o tom ,že manželé zničehož nic prostě zabijou svémanželky ,ikdyž měli předtím docela dobré manželství. Řekla jsem si ,žemě tohle může potkat také ,a tak jsem provedla případná protiopatření.Ze začátku jsem nemohla uvěřit to mu co čtu ,ale zjištění že tenhlečlánek napsala Helene Buicková ,která byla sama čtyřikrát vdaná měpřesvědčil.“
Tohle už na mě bylo trošku moc. Časopis Rádce pro ženy byl ,je a budena pokraji zájmu a Helene Buicková na tom nic nezmění ,protože jejístyl psaní připomíná myš v posmrtné křeči. Sama o sobě to je žena,která strkala nos naprosto do všeho a všude. Svoje špekaté břicho akrční ovar dávala všem na obdiv a k tomu radila lidem co mají a nemajídělat a teď zrovna radila tohle ,což mě dostalo do pěkný kaše ,ikdyžjsem si jí vlastně uvařil sám.
Teď už jen stála proti mě a usedavě brečela.
„Milovakla jsem tě jako nikoho a ty jsi to pohřbil. Zníčil jsi to.“
„Promiň miláčku.“ procedil jsem mezi zuby ,ale jestli tohle byla lítost?
„Nemusíš se omlouvat. Je moje vina že jsem měla tak dokonalý život. Teďto ale skoncuji.“ Tvář měla mrtvolně bledou a z čela jí stékaly potůčkypotu po krku dolů někam do poprsí. Měl jsem pravý nefalšovaný strach.Co mě asi udělá? Nevypadá naštvaně. Rozhodně ne tak aby mě něcoprovedla. Přecházela po sklepě sem a tam z místa na místo ,rucezaložené na hrudi. Náhle se zastavila a obrátila proti mě. Pomalýmikroky se ke mě přiblížila a já si teprve až teď všiml toho ,že má vruce nůž. Nadskočil jsem pár centimetrů nad židly ,ikdyž mě k nípoutaly provazy. Byl to starej dobrej kuchyňák. Dlouhá čepel a dřevěnástřenka. Čepel byla tupá a střenka zamaštěná.
„Milovala jsem tě a já nedokáži žít bez moji životní lásky.“ Udělalakrok dozadu a nůž si přiložila na zápěstí. Teprve teď mě došlo ,ženechce zabít mě ale sebe.
„Nedělej to. Prosím.“ žadonil jsem ,ale ve skutečnosti jsem nevěděl jestli to doopravdy chci.
Michel přitlačila na nůž a ten se setkal s kůží ,kterou snadno prořízla zakousl se dále do masa přes žíly. Nedala na sobě znát jakýkolivprojev bolesti ,pouze pomaličku tlačila nožem proti svému zápěstí adívala se jak jí z ruky pryští krev. Krve to bylo uctihodné množství ateď už jí musel vytéct tak litr. Seděl jsem na židly a sledoval to jakoněmý svědek. Nezmohl jsem se na jediné slovo paralyzován tím co vidím.Kdy už bude konec a Michel konečně padne k zemi mrtvá. Snad za chvíly.Po chvilce jsem se dočkal a Michel se začala pomalu potácet po sklepějako omámená. Opřela se rukama o pracovní stůl a čekala těžceoddechujíc. Krev zatím pomalu stékala na zem. Oči měla mokré a slzy jípomalu stékaly po tváři. Ruce ji v okamžiku sjeli po hraně stolu asvalila se na zem. Ozvala se dutá rána jak se hlava setkala se zemí.Tělo se ještě chvělo a místama sebou i trhlo. Trvalo to pět až desetminut než se přestala zcela hýbat a mě teprve teď došlo ,co se vlastněstalo. Rozbrečel jsem se dlouhými a kňouravými vzlyky.
Nevím kolik času uplynulo. Den ,možná dva i víc ... Našla mě až našeuklízečka ,která docházela jednou týdně poklidit dům a zalít zahradu.Dům byl opuštěný a tak se ho jala celý prohledat až nakonec zašla dosklepa kde uviděla svoji životní hrůzu. Z počáteční paniky se po časeprobrala a když usoudila ,že bych pro ní nemohl být nebezpečný,rozvázala provazy které mě kovaly k židly a já mohl po několika dnechprotáhnout mé hodně ochablé tělo.
Poté se zavolala policie. Vyšetřovací inspektor se mě bez skrupulí ahned po příjezdu když jsem se s ním letmo pozdravil zeptal kdo jevrahem ,aniž by o případu něco věděl. Po delší odmlce a přehodnocenívšech faktorů ze mě vypadlo pouze jediné jméno : „Helene Buicková.
 
Autor: your.imp v 00:51, | Komentářů (0)

Navždy, má lásko

Probudila se, rozespale otevírá oči a protírá si je dlaněmi. Zase jednaz probdělých nocí. Když vstávala, rukou zavadila o druhou –prázdnou-stranu postele. Lekla se. To místo bylo teplé. Zpozorněla aprohlížela si to teplé místo. Bylo ustláno, nikde nebylo pomačkanépovlečení. Ale bylo teplé jako by tam někdo ležel. Ale věděla, že užne. Už nikdo.
Slza jí ukápla na polštář, radši vstala. Musí pracovat aby zapomněla.Aby zapomněla na to, co se stalo. Aby zapomněla na to, co jí tak bolí.Oblékla se a vešla do koupelny. Bylo rozsvíceno. Udivilo jí to, ale…včera byl těžký den, asi zapomněla zhasnout. Už je z toho celáparanoidní.
Čistila si zuby, najednou chce pustit vodu ale...
Umyvadlo je mokré, jako kdyby tu před chvílí někdo byl.

------------
Do práce dojela jako vždy pozdě. Zase byla plnásilnice. Jen co vstoupila stovky očí se k ní zvedly. Hned jak jíuviděly, už byly zalité lítostí. Bála se té lítosti, nechtěla o tommluvit, nechtěla slyšet nic k tomu. Chtěla klid, samotu a práci.
Vešla do své kanceláře. Do nosu jí okamžitě praštila ta vůně květin.Spousty květin. Rozhlédla se kolem sebe. Celá místnost byla zaplněnakvětinami. V tu chvíli se jí do očí draly slzy. Rozplakala se.

------------
Konečně správně odnesl poslední kytici.Poděkovala za pomoc a znovu si sedla. Potřebovala si v klidu pobrečet.Ale najednou uviděla ještě jednu květinu. Byla by přísahala že tampředtím nebyla. Už už otevírala pusu, aby znovu zavolala správce. V tuchvíli ale nějak nemohla. Ta květina jí k sobě nějak táhla. Zavřelapusu a pozorovala tu květinu.

Stála v té váze tak vznešeně. Byla neobyčejně krásná. Od všech těchtuctů květin se tolik lišila. Byla jiná, byla nádherná. Bylo to snad tonejkrásnější, co kdy viděla. Byla jako živá, jakoby jí chtěla něcoříct, něco ukázat, ale nemohla. Ta květina pro ní začala být důležitá.Nevěděla proč, ale byla její.
Když odcházela z kanceláře, přivoněla si ní a řekla: „Dobrou noc“. A zhasla světlo.

------------
Její byt zel prázdnotou. Někdo by řekl že je totuctový byt jako z katalogy IKEA ale.. byl něčím zvláštní. Z každéhokusu nábytku, z každé stěny byl cítit život.
------------

Když ráno vstala, bála se sáhnout na druhou polovinu postele.Pomalu posunovala ruku, a když znovu ucítila to teplo a lekla se,rychle se oblékla a šla ke koupelně.
Pomalu hmatala po vypínači a rozsvítila. Nikde nikdo. Vstoupila dokoupelny, jako každý den si začala čistit zuby ale...umyvadlo bylomokré.
Když vyběhla z domu, člověk by se jí až lekl. Sousedka od vedle k nírychle šla. Bála se o ní. Stála tam před svým domem, rozcuchaná,neomytá, vyděšená jakoby viděla ducha. Nikoho nevnímala. Sousedka jízavolala taxíka, a odjela do práce. Bylo to poprvé, co přijela do prácevčas. Vstoupila do své kanceláře a první co spatřila, byla ta květina.Už se jí nevzpírala. Sedla si, podívala se na ní a se slovy: „Dobréráno“ zapnula svůj notebook.

------------
Po práci se zastavila na nákupu. Rozhodla seuvařit večeři. Tak jako to dříve dělávala, než se stalo… než se tostalo. Svou poslední večeři. Prostřela a na stůl dala dva talíře.„Dobrou chuť“.
------------

Večer když naposled usínala, položila ruku vedle sebe na to teplénepomačkané místo. Položila jí svému manželovi na hruď. „Navždy, málásko“ řekla a zavřela oči. Usínala v posteli se svým manželem. Se svým3 dny mrtvým manželem.
 
Autor: your.imp v 00:50, | Komentářů (0)

Doktor

„Všichni zůstanete na zemi a nikdo se ani nehne!“
Za poslední dva roky mám v podobných projevech tolik praxe, že minedělá problém modulovat hlas tak, abych opravdu všechny přikoval kpodlaze. Já definoval pravidla a to taky byl základ našeho úspěchu.Víte, člověk nemusí být ani vzdělaný, ani příliš moudrý, jenom se musínaučit ctít pravidla. A to za všech okolností.
Bylo mi horko, ale za chvilku by to všechno mělo skončit. Namířímautomat na všechny postavy krčící se a klepající na zemi. Mám dobrýpocit z toho, že mě poslouchá tolik lidí. Nikdo si nedovolí se anipohnout. I kdyby se mu moc chtělo, raději to pustí do kalhot. Ve světlevšech událostí snad podobná věc nemohla ani vyznít jako zbabělost. Podmaskou se mi už hodně těžce dýchalo. V bance bylo horko. Velké horko.Potil jsem se a úplet mě kousal do tváře, jako by byl napuštěnýkyselinou.
Klukům jsem nemusel ani dávat žádný signál, jak jsme byli sehraní.Vždycky jsme to dělali tak, že já jim kryl záda a oni, i s lupem,utíkali do venku zaparkovaných dodávek. Jakmile všichni zmizeli zarohem – potažmo v bezpečí, vyrazil jsem taky. Ani nebylo potřebaspěchat.
Dvakrát to plesklo, jako když dopadne kamínek do vody. Dvakrát, rychleza sebou, přesto ta dvě plesknutí snadno rozliším. První mi zlomí nohua já padám k zemi, rychle a tvrdě, jako bych uklouzl na ledě. Aby všemzlým událostem nebyl konec, tak druhé plesknutí nejprve drobně štípne vzádech, ale vzápětí mi roztrhne a zkrvaví mikinu až na břiše. Musel pomě vystřelit ten proplešatělej pupkatej tatík od ochranky. Kdo by v tomodrostlém skautovi pět či šest let před důchodem hledal tolik odvahy ahlavně tak pevnou ruku.
Nezbývá mi moc času. Tolik duchaplnosti ještě mám, že vím, že se musímdostat ven. Tady jsem jako myš pod nábytkem. Chvilku budu unikat až měvyšťourají a chytí.
Nikdy bych nevěřil, jak rychle se dokážu plazit. Ale i tak, když sekonečně ocitnu na asfaltovém prostranní před pobočkou. Z žabíperspektivy vidím, že auta jsou pryč. Je mi jedno, co budím za rozruch,když kličkuji mezi lidmi v černé škrabošce. Kličkuji jim mezi nohamajako slizký plaz a nakonec se mi podaří dostat do nějaké vedlejšíulice, kde skoro nikdo není. Myslím na krvavou stopu za mnou. I kdybyna mě nasadili hluchého a slepého psa s vrozenou vadou čichu, nenímožné, aby mě nevystopoval. Sice zkouším kličkovat do různýchkřivolakých uliček, ale je to stejně na draka.
Vysiluje mě to. Je mi horko a špatně. Zatemňuje se mi mozek. Konečněuvidím pootevřené sklepní okýnko. Vklouznu do něj, aniž si uvědomím, comůže být pod ním. Vklouzl bych tam i kdybych věděl, že je pod ním nádržplná hladových piraní.
Naštěstí jsem dopadl do měkka nějakých starých hadrů a krabic. Naštěstíasi majitel nebyl příliš pořádný. Každopádně hromada uhlí by byla o mochorší. Z kapsy jsem vytáhl oblýskaný mobil a vytočil Luborovo číslo.Zvedl to hned.
„Kurva ten stařík od ochranky si asi vzpomněl jak plnil bobříka odvahy a našil to do mě.“
„Ty musíš bejt úplně blbej, když mi teď voláš. Sakra to nevíš, žedneska ti hovor z mobilu zachytí i nudící se děti? Policajti se námvybavili.
V hlavě mi hučelo a na čele se mi srážel studený pot.
Jenže já potřebuju doktora, jinak je po mě.“
Ale Luborův hlas zněl neúprosně a tvrdě.
„Kde jsi?“
Zeptal se, ale hlasem, který nepřipouštěl žádné diskuse. Pokusil jsemse mu popsat, kde asi že se to nacházím vzhledem k poloze banky.
„Tak odtud rychle vypadni, A nezapomeň to vzít přes nějakou vodu. Kvůlipsům. Jestli tě chytí a podle mobilu mě identifikují, tak se nechámzavřít do toho nejhoršího kriminálu, jen abych mohl být u tebe asejmout tě. To radši tu sim kartu rozkousej a sežer, než aby našli naní uložený moje číslo!“
A zavěsil. Nemělo cenu ho novu vytáčet. Pokusil jsem ze zkoncentrovatsíly a pohlédnout k okénku. Bylo moc vysoko i na pomyšlení, že bych setam měl šplhat, natož na to to provést. Přesto jsem se o to pokusil Bylto nadlidský výkon a stál mě minimálně další dvě deci krve. To přiztrátách posledních minut nebylo málo.
Bylo to sice dost náročné, ale i s mým orientačním smyslem se mi i vtom cizím městě povedlo doplazit až k řece. Dělala v tom místě táhloupravou zátočinu a hladina vypadala klidně. Ale jen než jsem se do níponořil. Pravda je, že jsem moc sil už neměl. Proud mě smýkal dobrýchsto metrů, než se mi podařilo vylézt zpět na břeh. Mobil se mi podařilozabalit do igelitové tašky. Co byla v dosahu v tom sklepě. Mám strašnouradost, když se jeho displej rozzářil.
Kolem to vypadalo jako v divočině. Spousta křovisek a stromů bezohledněposkládaných zmatkovitě přes sebe. Bezohledně k mé zraněné a prochladlépostavě. Byla polovina dubna a to naše řeky nebývají nejteplejší.
„Psi mě nenajdou, ale mám zimnici a každou chvíli omdlím. Musíš si pohnout!“

Objevil se opravdu zanedlouho. Ale byl sám.
„Kde máš doktora?" ptám se.
„Já jsem tvůj doktor!“
Špitl jenom lakonicky a namířil na mě pistoli.
„Snad si nemyslíš, že tě odvezu do špitálu. U nás se nedá operovatpostřelenej, aniž by se o to nezačala zajímat policie. Ty potom začnešzpívat a co já? Co my všichni?“
„Proč bych měl zpívat, proč? Snad mě znáš!“
Ale všechny pokusy jsou marné. Už se rozhodl.
„Ty jsi definoval všechna pravidla. Znáš tedy to nejdůležitější lépenež já. Víš že nesmí zůstat nikdo zraněný a nikdo se nesmí dostat napolici. Sám jsi tvrdil, že nejdůležitější je disciplína. Hele já mámbarák po kolaudaci. Mám tam 17 pokojů. Pět obýváků, tři kuchyně, aspoustu ložnic. Já když budu vybírat vhodnou trasu, tak nemusím potkattchýni třeba celý měsíc. Myslíš si, že to vyměním za několikčtverečních metrů cezenýho vzduzchu?“
Měl jsem na jazyku spoustu důvodů, proč by to neměl udělat, ale byl jsem zticha. Proč se vysilovat, když SE STEJNĚ ROZHODL!“

x x x

Ty jsi ale píča Kamile. Znám tě kurva tolik let a stejně ti na to vždycky skočím.
Kamil mlčel. Věděl že když Zdeněk zuří, je nejlepší nereagovat. Vyzuří se, a zase bude dobře.
„Vrše do řeky! Vyděláme na tom majlant! Všichni budou kupovat ryby,hotely restaurace i školy a školky! Ty hovado. Voda nemá ani patnáctstupňů. Ráchali jsme se v ní půl hodiny a to jenom kvůli tomu, abychomvytáhli tu mřenku. Toho cejnka dorostence.“
„No, každej den není posvícení, uvidíš že zítra, že jich tam už bude...“
Zkusil to potichu a nesměle.
„Hmm, to už jsi říkal posledně. Taky jsi říkal že ryby v řece plavou všude, tak proč by nedopluly zrovna do našich vrší.
Kurva já nevím proč ne!“ Ale lezu sem pořád jako blbec, mám rýmu a je to k ničemu!“
Jak byli zabráni do hovoru, ani si nevšimli, že je cesta svedla domísta, kde jeden stojící muž mířil pistolí na druhého, ležícího azkrvaveného. Vyděšeně se zastavili.
„A Kurva!“
Uteklo mu. Zdeněk zastavil tak prudce, až mu Kamil vrazil do zad. Luborse se ale vzpamatoval hned. Dvakrát to lehce puflo, protože měl napistoli našroubovaný tlumič. Na mou počest.

x x x

Dvakrát to sice plesklo, ale na zemi zůstalo jenom jedno tělo. JakLubor reagoval rychle a taky asi tím, že se kvapem začínalo šeřit,druhá kulka minula. Neznámý začal utíkat ale Lubor ho dostihl. Skóre seponěkud změnilo, opět ve prospěch ležících, jestli se k nim dvě novémrtvoly mohly taky počítat.
Lubor se bezradně rozhlížel po spoušti, kterou právě způsobil. Otočil se ke mně.
Co mám dělat? Co s tím vším mám sakra dělat?
Přes zimnici, bolest i téměř mdloby jsem se začal zvonivě smát.
„Chvilku si počkej budeš tu mít místo dvou tři mrtvoly. Třeba jsou pro tebe lichý čísla šťastnější!“
Naštval se.
„Do prdele, ty jsi byl přece vždycky zvyklej řešit problémy. Ty jsi vždycky zmáknul každou krizovku.“
„No vidíš a jak ses mi odvděčil? Míříš na mě pistolí“
Lubor stydlivě schoval pistoli do kapsy. Kdyby nebylo takové šero, snad by bylo i vidět jak studem zčervenal.
„Když ti to vyřeším odvezeš mě do špitálu! Přísahej že mě nezabiješ a odvezeš mě do špitálu.
Lubor zvedl pravou ruku, jako byl desetiletým chlapcem, kdy ještě přísahy měly zásadní cenu.
„Tak ty dva prošacuj. Seber jim všechno, co u sebe mají. Doklady,peníze, telefony, prostě všechno. Potom je musíš nacpat pískem, kterýje v řece při kraji. Naštěstí je ho tam dost, protože proud v zátočinělehké bahno odplavil. Musíš jim ho nacpat do pusy, do kapes i za bundu,aby byli co nejtěžší.“
„A proč ne kamení?“
„Protože kamení se neodplaví. My potřebujeme něco, co je udrží nějakýčas pod vodou, ale zase aby to na první pohled nevypadalo mocvykonstruovaně. Aby v nich neviděli dva popravené. Takhle to bude spíšvypadat na vyřizování účtů. Hlavně dělej, nebo mě fakt budeš moctpřihodit k nim a máš vystaráno.

Když mě konečně odnesl do auta, tak jsem skoro nic nevnímal. Leželjsem v dodávce, na špinavých a smradlavých dekách. Byly cítit olejem,šmírem a zatuchlinou, ale mě to bylo úplně jedno. Možná venku bylocítit jaro, Možná bych se měl radovat, ale může se radovat z něčehočlověk, který má jednu díru v noze a druhou skrze záda až do břicha?Může mít z něčeho radost člověk, který omdlívá bolestí a vyčerpáním? Jámyslím že jediné, co jsem ještě dokázal, bylo třást se zimnicí a takystrachy o život.

„Jsme tu“
Pronesl Lubor velmi stoicky.
„Skoč se kouknout dovnitř, kolik je tam lidí. Vezmi taky někde na chodbě kolečkové křeslo. Nebudeme tak nápadní.“
Snažím se ho poučit. Je zpět během chviličky. Jakmile sedím v křesle,celkem to jde. Motá se mi sice hlava,ale nejhorší muka byla se dokřesla přesunout.
Chodba byla úplně prázdná. Naštěstí! Lubor ani nezaklepal a vřítil sese mnou dovnitř ordinace pohotovosti. Sestra byla skloněná asi původněnad křížovkou a chtěla něco poznamenat, asi o ceduli o zazvonění avyčkání příchodu lékaře, ale když viděla pistoli v jeho ruce, jenstoupla a šla ke dveřím.
„Kampak!“
Ale zastavil ji jeho drsný hlas.
„Asi pro doktora, když už jste si nezazvonili. Nebo chcete abych hozastoupila? To bych vám nepřála, nebyla jsem ve škole moc dobrá...“
A klidně, bez ohledu na zbraň prošla dveřmi.
„Kurva bojí se ty lidi dneska vůbec něčeho? Tohle je nějaký divný město!“
Lamentoval zbytečně nad tím, jak odmítala jeho autoritu. Pořád žil vtom blábolu, že Samuel Collt setřel rozdíly mezi slabými a silnými.Kdyby alespoň chvilku držel hubu, tak by mi bylo o moc líp.
Za několik okamžiků tu byl doktor i sestra. Zkušeně na mě kouknul a řekl.
„Sestro volejte na rentgen, moc času už mu nezbývá. Potom hned na sál. Jdu volat primáře.“
Jenže Lubor se po zkušenostech postavil zády ke dveřím a pronesl.
„Nikdo nikam nepůjde a odoperujete ho hned a tady!“
„Do toho já se pouštět nebudu. Ale jinak klidně – na stole je telefon,tak si klidně brnkněte pro havrany. Jinak to skončit nemůže.“
Už mě to přestávalo bavit. Oni si myslí že se tu budou předhánět v sarkasmech dokud nepřeplavu řeku styx.
„Drž už chvíli hubu Lubo!“
Snažil jsem se vyštěknout tak ostře, jak se mi to vzhledem k oslabení jen mohlo povést. Všechny to překvapilo a konečně zmlkli.
Doktore, dvěstě padesát tisíc pro vás a všechny, koho si vyberete dotýmu. Za to, že nebude žádnej primář, žádná policie ani žádný otázky.“
Ale operaci musí schválit vždycky primář, nemůžeme operovat bez toho aby se mu nezavolalo.“
Poznamenala sestra. Doktor se chystal promluvit, ale Lubor ho předběhl.
„Do prdele já jsem teď tvůj primář, jasný?“
Ostře na ní štěkl a namířil pistoli. Tomu říkám kariéra. Před hodinou uřeky mi tvrdil, že je můj doktor, teď už povýšil na primáře.
„Schovej tu pistoli, nebo se ještě fakt něco stane. Jako by nestačil jeden postřelenej, a hlavně,
prosímtě, nech už je dělat všechno, co je třeba. Ty tady překonáváš svoje mindráky a co já?
Odvezli mě na sál.

Probudil jsem se a koukal do klenutého stropu. Takové stropy snadbývaly ve špitálech naposledy někdy v předminulém století. To se ale pochodbách namísto sestřiček pohybovali jeptišky. Protože vedle postelesedí klasická současná sestra, je mi jasné, že v čase jsem senepřesunul. Noha ani moc nebolela, ale to břicho.
„To je ale divnej špitál, z venku to vypadalo jako docela nová budova. Kde se tu vzala ta klenba?“
Ptám se, ale skoro nemůžu mluvit. Sestřička mi podala sklenici vody.
„Nepijte toho moc, jen si svlažte krk!“
Napomíná mě ale přísně.
„Tohle není špitál, je to domek mých rodičů. Stará vilka, kde prostěklenba je. Jistě chápete, že nechat vás v nemocnici, na lůžkové částiby bylo hodně nebezpečné. Stačilo že jsme museli celou noční akcizatlouct před primářem. Ještě s vámi bude chtít mluvit ten doktor, cooperoval.“

„Jsem rád, že se mu daří dobře!“
Prohodil na napůl úst s jakýmsi úsměvem lékař.
„Když jsme to plánovali, tak to vypadalo tak šíleně, že to ve mně vzbudilo přesvědčení, že to nikdy nemůže přežít.“
„Chi?“
Zasmála se jemně sestřička. Asi tak, aby prostě dala svému nadřízenémunajevo, že ho pokládá za vtipného. Potom si vzal židli, přisedl k jehoposteli.
„Tak nějak mě napadlo, že naše odměna je vlastně váš podíl, řekněme z poslední zakázky....“
A dramaticky se odmlčel.
Přikývl jsem. Co jiného jsem vlastně mohl udělat.
„Rád bych vám ušetřil trochu kapsu. Proč ne, že? Zvlášť když to může být oboustranně prospěšné.“
Napadlo mě, že že teď se asi dozvím tu největší boudu, kterou kdy na mě někdo chtěl ušít.
„Víte, říkali jsme si, že pro vás je to spousta peněz. Ale když se torozpočítá na tým, není to nic. Ono se do toho přece jenom muselo párlidí zasvětit. To dá rozum. A když je umlčíme něčím trvalejším nežalmužnou, když si je zavážete trvaleji, než na pár týdnů usmrkanýmpaklíkem, je to pro vás o moc bezpečnější.“
„To mi zní spíš hrůzostrašně, namísto toho, abych se cítil klidněji.“
Poznamenal jsem.
„No, nechám vás poněkud se zotavit a potom vám sdělím podrobnosti.“
Jenže to se mi nechtělo.
„Hergot doktore“,povídám „Musíte mi to řict alespoň rámcově, nebo sezotavení nedočkám. To se přece nedělá, začít z fórem a pointu nechat napříště.“
„No tak dobrá. Ale jen velmi rámcově. Prostě si myslím, že budeužitečnější, když pro nás, tedy mě a tým začnete pracovat, než když seto rozmělní do něčeho, co nikoho neuspokojí. Mám představu soukromékliniky. Moderní, perfektní, takové, kam bude každý chtít i se záděrouna prstě. Kde bude kosmetika, plastická chirurgie, ale i běžnáoddělení, včetně psychiatrie. Takovou kliniku, po které bude toužitkaždá celebrita či každý politik. A na to mi nikdo nepůjčí. Tenhle státrozháže miliardy, ale na rozumnou věc nikdy nic nedá. Takže ty mi na tukliniku vyděláš. Tedy všem na ní vyděláš. Až bude klinika stát, všechnoskončí. Já nezapomínám, takže tě udělám tiskovým mluvčím, ředitelem,něčím, kde nebude zodpovědnost ale slušnej plat.“
Přešel pojednou do familierního tykání. Poplácal mě po rameni a odešel. Kývl před tím na sestřičku.

Ráno jsem se cítil o moc líp. Tedy nevím vlastně přesně kolikátéráno to bylo od operace, ale ráno po rozhovoru s lékařem. Člověk bynevěřil, jak rychle se dokáže organismus zotavovat. Sestřička,jmenovala se Líba, měla prý udělat úplně vše pro to, abych se cítil conejlépe, tak když to půjde takhle rychle, myslím, že mě čeká párpříjemných okamžiků. Měla bezvadnou postavu a pod sesterkým krojem sedmula nádherně tvarovaná ňadra. Krásné, krátce střiženě, tmavě hnědévlasy.
Už jsem se na chvilky s ní moc těšil, i když se mi zatím zvedal pouzetlak. Jinak nic. Doufám, že po této stránce nebude mít na můj dalšíživot úraz žádný vliv.

x x x

„Představoval bych si to asi tak.“
Promluvil lékař.
Dáš dohormady pořádnou a hlavně bezpečnou partu. Nechci nic riskovat aani kdyby vás vybrali, tak nikdy nesmí být šance prokázat na měspojení. Jakmile je vycvičíš, začnete dělat akce. Po všech zemíchEvropy, všude, jenom ne doma. Prostě budete vybírat banky v Maďarsku,Švýcarsku, Anglii, Francii, Německu. Budete cíle vybírat tak, aby nikdonikdo nemohl dojít k tomu, že se jedná o stejnou partu. Budete to dělattak, aby to bylo pokaždé jiné a hlavně v jazyce země. Se vším.Připravite se tak, že nikdo nepozná, že jde o cizince. Jasný?“
Musel jsem se hlasitě rozesmát.
Doktore ty asi nevíš co já mám za lidi v týmu. Jsou to cikáni nebotrosky bez vzdělání. Soudně uvažující člověk se nenechá opít rohlíkem astáhne mě z kůže. Když budu dělat s takovýma lidma, jako říkáš, tak nakliniku ti to nevydělá ani za padesát let a tolik času nemáme. Chceškluka co nedokončil školní docházku naučit patnáct nebo kolik jazykůtak, aby když promluví, nikdo nepoznal že je cizinec? Jsi větší blázennež já. Já sám je někdy těžko ovládám a těžko uhlídám, aby dělali jenomto co musí.“
On se ale usmál také. Asi mi chtěl dokázat, jak moc jsem naivní.
Nemusí umět jazyk, jen pár frází. Ale bezvadně. A taky budeš ručit zato, že se nikdo z nich nesplete, a nepromluví mateřštinou. Možná seskousne, když si někde budou myslet, že je mezi vámi Ukrajinec, alenikoho nesmí napadnout že je u vás Čech, Jasný? A potom taky, musí toodsýpat. Prostě vy musíte makat, jako by jste byly ve fabrice. Jako byto fakt byla práce. Jednak nevypadnete z role, a potom, čím dřív se tozrealizuje, tím dřív to skončí. Jasně, je to ta nejnebezpečnější alezároveň nejdůležitější část plánu, ale když se to povede, zlikviduješzanedlouho zbytek týmu, koupíš si kvalitní a drahý oblek a začneš novoukariéru. To by mohlo stát za trochu risku a námahy, ne?“
Zdálo se mi, že mě snad šálí sluch.
„To jsi doktor? Ty máš snad lidi zachraňovat a ne je posílat na smrt!“
Abych řekl pravdu, tak mě to dost silně šokovalo. Jasně. Většina z těchlidí asi nestála za výčitky, jenže já je vypiplal k dobré souhře anedokázal bych asi nikoho z nich zabít.
„Jenže každej, kdo zůstane na živu je potencionální nebezpečí. Ty lidizačnou dělat na vlastní pěst, když se na ně vykašleš. Brzy je chytí apřivedou polici až k nám. Jinak to nemůže dopadnout!“
Snažil se zakončit úplně důrazně.
„Může!“
Trval jsem si ale na svém neméně důrazně.
„Můžeme je zaměstnat všechny. Když je budu mít na očích, neudělají žádnou blbost. Uhlídám je stejně jako doteď!“
Zavrtěl ale nesouhlasně hlavou.
„Co by asi mohli tak u mě dělat? Dovedeš si představit, že bych mělmanažera právě z někoho takového? Nejdřív tvrdíš že bude obtížné nacpatdo nich pár frází a nakonec je chceš nacpat do vedení takového kolosujako......“
Přerušil jsem ho. Nemělo cenu ho nechat dál omílat ty svoje obludnosti.
„O manažerských funkcích mluvíš ty. Nechápeš, že nic takového by dělatnechtěli ani kdyby měli celej den jenom sedět na zadku? Po ničemtakovém netouží. Ale bude třeba ochranka, kotelník, já nevím. Prostěněco takového, kde se jim nasype přiměřeně peněz, tolik aby se cítilizajištění. Tolik, aby si mohli dosyta užít občas hospody, nebo herny,nebo nějakého lepšího bordelu. Potom touží, to je zajímá. Oni jsoujiní. Oni nepotřebujou nic a nikoho vést. Oni chtějí peníze, aby semohli občas pořádně zmrskat. Jenom Luba, toho budeme muset někamupíchnout. Ten je inteligentní a navíc pořád trpí komplexem, že senarodil jako vůdce.“
Pořád se tvářil velmi odmítavě a nadechoval se k dalšímu proslovu.
„Prostě jinak nehraju a radši se nechám zašít. Já jsem hajzl ale nevrah. Nikdy jsme nikoho ani neškrábli a jsem na to hrdej, protože tensystém jsem tak vyladil já! Jasný? Navíc i takovýmu luxusnímu kolosu,jako by měla ta klinika být se může stát, že dojdou peníze. Co budešdělat potom? No co uděláš? Úvěr u banky? NE! Ty prostě řekneš a já dámdohromady snadno komando a vyrazíme. Když nebudeme nenažraní a nechámeto jenom jako pojistku pro hubené časy, může to být hodně bezpečné.Když je zabiju, kde potom seženu nové?“
To byl konečně argument, kterému se nedalo nic vytknout. Už jsem věděl,že jsem zvítězil. Teď už jsem věděl, že bude po mém. Čekala mě skvělábudoucnost, když se mi podaří přežít období shánění peněz. Ale docelajsem se na to začínal těšit. Konečně jednou měla moje odporná, lupičskábudoucnost perspektivu.
 
Autor: your.imp v 00:47, | Komentářů (0)

I děti mohou mít pravdu

Seděl sám v ponurém pokoji.Nic nevnímal.Života už si dávno nevážil.Snadjediným potěšením,které ještě měl,byla jeho sedmiletá dcera Amy.Kdyžpohlédl do jejích očí,vzpoměl si na svoji zemřelou ženu.To,čeho si zasvého života tak vážil,se rozplynulo v dávných nadějích.Stále vzpomínalna ty šťastné chvíle strávené s rodinou.Vzpomínal na to,co už nikdynepřijde.
Amy si hrála ve svém pokoji.Ona si na matku už aninevzpomíná.Bylo to už příliš dlouho,kdy ji naposled viděla živou.Od tédoby se uzavřela do sebe a žila ve svém imaginárním světě.Do školynechodila,s ostatními dětmi si nerozuměla.Jediným jejím skutečnýmpřítelem byl plyšový kůň Vincent.Otec často slýchával,jak mu vyprávípohádky a jak si spolu hrají.Amy totiž nadevše milovala koně.Ať užživé, na obrázcích nebo koně na dětském kolotoči.Koně z toho staréhokolotoče,který každý rok přijížděl i s ostatními atrakcemi do jejichměsta.To pro ni byla jediná radost.Tehdy byla opravdu šťastná.
Jednoho deštivého večera,když se otec vracel pozdě domů,mu jako vždypřispěchala na uvítanou.Jenže dnes měl ssebou otec něcozvláštního.Velký předmět,obdélníkového tvaru, přikrytý špinavým hadrem.
“Co to je tatínku?“ zeptala se zvědavě.
“Nesu ti malé překvapení.Myslím, že se ti bude líbit.“Nemýlil se.Kdyžodkryl hadr a Amy s velkým úžasem v očích pohlédla na obraz,zcelaztratila slova.Obraz byl opravdu zajímavý.Byl na něm vyobrazen krásnýlunapark plný dětí.V pozadí se rýsovalo obrovské Ruské kolo.Vpředustál,hned vedle dětského kolotoče,muž s balónky v ruce a spodivným,skoro až strašidelným, výrazem ve tváři.Nejvíce však Amyzaujal právě ten dětský kolotoč.Vypadal přesně jako ten,na který vždytak ráda chodila.
Zanedlouho už obraz visel na protější zdi od Amyiny postele.Dívkadokázala nepřetržitě celé hodiny hledět na obraz.Otec si často marnělámal hlavu nad tím,na co asi jeho zlatíčko myslí.Avšak jedné osudnénoci,se něco zvrtlo.
Bylo okolo půl jedné,když se dveře do obývacího pokoje,kde spalmuž,začaly pomalu otvírat.Náhle ucítil dotyk ledové ruky,šahající najeho odhalenou hruď.S trhnutím se probudil a spatřil svou malou dcerku.
„Co potřebuješ andílku?“zeptal se tlumeným hlasem.
„Víš tatínku,ten pán se na mě pořád dívá.Chce abych šla s ním,ale já se ho bojím.“ Pošeptala celá roztřesená.
„Jaký pán?Vždyť tam žádný není.“
„Přece ten pán z toho obrázku,tatínku.A ty děti na mě taky pořád koukají.“
„Ale to je nesmysl.To se ti jenom něco zdálo.Pojď,půjdu s tebou a ukážu ti,že tam nikdo není.“
Když přišli do pokoje,vše bylo na svém místě a v pořádku.
„Vidíš,ten pán je pořád v tom obrázku.Ten ti neublíží.“
Sice s neklidným vědomím ale velkou únavou nakonec oba usnuli.
Dlouhé měsíce se nic nedělo.Čas plynul,nic se nezměnilo.Zase žili každýve svém světě.Otec ve vzpomínkách a dcera si povídala s Vincentem.Vtomse to stalo.Z ničeho nic obraz spadl a s velkým lomozem dopadl nazem.Amy se strašlivě lekla a utekla za otcem,který právě v té chvílipřipravoval večeři.
„Tatínku,ten pán už se zlobí.Prý už je nejvyšší čas,abych s ním šla.
„Tak,ale už dost!“vykřikl běsnící otec.Dcerka se zarazila a do očí se jí vhrnuly slzy.
„Kolikrát ti mám říkat,že to je jen obraz.Nic ti neudělá.“
„Ale tatínku já si nevymýšlím!“
„Ticho už!“
I malé dítě už vycítilo,že otec má co dělat,aby se udržel a neudělalněco,čeho by pak mohl litovat.Proto radši Amy utekla do pokoje.Otec zanějakou chvíli přišel za ní,podívat se,co se stalo s obrazem.Leželtam,bez jediného škrábnutí.
„Tak vidíš,nic s ním není a ten pán je tam pořád.“konstatoval a přitom obraz věšel zpátky na hřebík.
„Hmm,“ ozvalo se tiše z kouta.
„Amy,broučku,já vím že to není lehký.Ale musíme to spolu nějakzvládnout.Co kdybychom jsme se spolu šli podívat do nějaké školy.Třebaby se ti tam mohlo líbit.“
„Hm,třeba jo,“řekla zpola smutným a zpola nepřítomným hlasem.
Téhož dne večer otce něco probudilo.Jako by slyšel z dětského pokojenějaké hlasy.Jenže celý rozespalý tomu nevěnoval nejmenší pozornost aodvodil si to,jako sen.Ráno,když se probudil,ležel tiše v posteli apřemýšlel o včerejšku.Jeho dítě je přeci jediné,pro co má žít.Chtěl sejí,zato co jí řekl,omluvit.Lehce zaklepal na dveře,polepené samolepkamikoní,princezen a jiných pohádkových bytostí.Bez odezvy.Zkoušel to tedyznovu,ale také nic.Tak pootevřel dveře a v tu chvíli by se v něm krvenedořezal.Amyina postel byla prázdná.Okamžitě prohledal celýpokoj.Díval se do skříně,pod postel…Oknem utéct nemohla.Je přílišvysoko a dole na chodníku také nikdo nebyl.V té chvíli v něm svitlaposlední naděje.Třeba leží u něj na gauči,aniž by si toho předtímvšiml.Ale nic.V celém bytě panovalo ticho.Dveřmi mohla také jen těžkoutéct,jsou zamčené a klíče má schované.Běžel k ní do pokoje a rozplakalse.Bylo to poprvé,co se za posledních šest let cítil tak bezmocný.Kdyžvšak odcházel zpátky do obýváku,nevšiml si podivného výrazu muže sbalónky.Usmíval se.A také si nevšiml,že na jednom z koní staréhokolotoče sedí malá dívenka s koníkem v ruce,až nápadně podobná jehomalé Amy.
Ležel sám v ponurém pokoji.Vše,jako by se zastavilo.Jeho vzpomínky i láska k malé Amy.Mrtví přece nemohou milovat.
 
Autor: your.imp v 00:45, | Komentářů (0)

Konečná

Jeho tvář jsem bezpečně poznal. Ostatně to nebylo tak dlouho, co jsmese viděli naposledy. Pár let střední školy a odchod na vojnu. Nikdyjsme nebyli velcí přátele, jen jsme se prostě znali, jak se znajístudenti z vedlejších tříd mezi sebou a tato úroveň vztahů podpořenáobčasnými společnými fotbálky na hřišti za městem, z nás dělala spíšelepší známé než kamarády. Ale o to teď nešlo. Jeho jméno, vyslovenékapitánem policie v televizním pořadu, smylo poslední pochyby odvojnících či jiných neuvěřitelných podobách, které se mi honilyhlavou. Teď už nebylo pochyb. Byl to opravdu on. Říkejme mu třeba Aleš.
Je pravda, že Aleš nikdy neoplýval smyslem pro podřizování seautoritám, ani nepatřil mezi ty „hodné“, s kterými nejsou za celý rokproblémy. Ani se nemohl příliš chlubit výsledky svého školního snažení.Ale přesto, nebo snad právě proto, toužil přes všechny své neúspěchybýt v něčem lepší, než ostatní a tak zvolil cestu tehdy docelaoriginální. Začal cvičit. Pravidelně a tvrdě. Závaží a činky domácívýroby zdvihal a vzpíral s železnou vůlí dosáhnout výsledků, kterých bysi každý mohl všimnout. Je potřeba říct, že se mu to podařilo velmibrzy a opravdu nešlo si nevšimnout. Znalci mezi námi tvrdili, že určitě„žere prášky“ jinak, že to není možný, ale sami podobné snahy opravidelné cvičení ukončili v okamžiku, kdy je začali po pátém klikubolet ruce. Zkrátka najednou byl mezi námi někdo trochu jinak stavěnej,než jsme byli zvyklí ho vídat a všichni jsme mu tak trochu záviděli.Naše setkávání na hřišti doznalo změn hlavně díky jemu. Neměli jsmetotiž už žádné problémy s hromotluky, kteří si rádi dělali různé územnínároky na hřiště , nebo dávali najevo svoji fyzickou převahu různýmizpůsoby. Tak s tím byl tady konec zcela jednoznačný a nezpochybnitelný.Několik rychlých dobře mířených ran přesvědčilo poslední z pochybovačůo tom, že časy na hřišti se změnily a nám se tohle divadlo moc líbilo.Aleš svoji převahu nezneužíval, což na něm bylo sympatické a spory senejdříve snažil urovnat diplomaticky. To se ale často nepovedlo. Snadza to trochu mohl i jeho obličej, který jako by se neustále trochuusmíval díky malé jizvě v koutku úst, což někdy ve vážných chvílích,třeba před tabulí, mohlo působit poněkud komicky až provokativně, snadbyla na vině jeho neústupnost, nevím. Lehký úsměv, podpořený věčnědobrou náladou, mu zůstal ve tváři i když jsme několikrát okrajověnarazili na téma křesťanství. Neměl nic proti, ale ani nic pro. Něcojako „žij a nechej žít“ a tím to končilo. Neměl čas ani potřebu, jakovětšina lidí, kteří poslouchají jen to, co poslouchat chtějí a podobněje to i s jejich vírou.
Pak nás rozdělil život a čas a já ho pár let neviděl. Až ten večer připovinném sledování armádou vybraných pořadů jsem poznal jeho fotku. Tenúsměv mu zůstal pořád stejný. Černobílá fotka z vojenské knížky spatřičným sestřihem vlasů a uniforma snad mohli trochu klamat, alejméno pod fotkou mrak pochybností navždy rozptýlilo. Zpráva zněla ažpříliš studeně a bez lítosti. Vojenský zběh zastřelen při pokusu o útěkz republiky. Nebezpečný, rozvraceč republiky, reakcionář a co já už vímkolik jmen mu dali na omluvu štvanice, kterou uspořádali. Jen ten jehoúsměv mi do toho nějak neseděl.
Nikdy jsem se ani přesně nedozvěděl, jak to bylo doopravdy. Jen párinformací po létech z policejního hlášení, které se mi shodou náhoddostalo do rukou. Nic to nezměnilo, jen na to nemůžu zapomenout.Rojnice policistů, milicionářů a kdoví jakých obránců vlasti pomalustahuje kruh kolem políčka u lesa, někde dole u hranic. Horký vzduchrozříznul štěkot psů a pohraniční řeka spěchá přes kameny a je plnáživota. Je léto a tam někde uprostřed toho kruhu namířených hlavní seněkdo navzdory vážnosti situace trochu usmívá.
 
Autor: your.imp v 00:44, | Komentářů (0)

Pomoc světu

to planetě. Jen já stále ještě netuším, čím bych mohla obohatit blízké.Snad jen tím, že mi nic nejde, na co sáhnu, to zkazím. Při umývánínádobí mi z rukou padají hrníčky na zem a jsou roztříštěny na stovkymalých kousků. Při tenisu, do kterého mě nutí táta, trenéra trefímmíčkem do hlavy - a to několikrát po sobě během jedné lekce. Ruce měneposlouchají a raketa se podivně viklá, až se vysmíkne a odletí pryč.

Takto zamyšlená procházím ulicemi. Nevnímám okolí, jako bych mělaklapky na očích a špunty v uších. Něco mě vytrhne z přemýšlení, snad jeto zvuk kamínku, do kterého jsem kopla a on odletěl o kousek dál.Nevím, co se se mnou stalo , ale najednou si začínám všímat lidí kolemsebe. Ano, tak tenhle pán s kufříkem je velice unavený, určitě toho mámnoho v práci a doma ho ještě čeká rodina, které se musí věnovat. Atahle slečna se velice trápí, nejspíše kvůli nějaké velmí blízké osobě,která ji zradila.

Chodím takhle ještě dlouho a prohlížím si okolí. Těžko říct, co mě topopadlo, nikdy dříve se mi nestalo, abych se zabývala trápeními cizíchlidí. Tímto způsobem dojdu až do nedaleké botanické zahrady. A najednoumě něco zarazí. Stojím u vstupní brány a jsem ohromena, ani pohnout senemohu. Vždyť já zapomněla, že je jaro a vše kolem se tak nádhernýmzpůsobem probouzí. Procházím mezi květinami, nasávám tu překrásnou vůnipoupat, slunce a čerstvě rozmrzlé půdy. Až po delší době se proveru ajsem schopna vnímat i to ostatní. Mezi růžičkami sedí sýkorka a pijevodu z listů. Na tento úžasný okamžík čeká mladý fotograf a jakmileptáček skloní hlavičku, muž začne zběsile cvakat fotoaparátem. Oči mározzářené a rty se pohybují vešťastném úsměvu. O kousek dál sedí nabřehu jezírka mladá dívka s krásnými hnědými vlasy, v ruce držínáčrtník a vedle sebe má položeny pastelky. Chvíli nepřítomně hledí napřirodu před sebou, pak po dlouhém přemýšlení uchopí jednu ze svýchvýtvarných pomůcek a pustí se do díla. I když pohled na rodící se díloje úžasný, jdu dále. Úzký chodníček mě vede mezi kopretinami, krásnýmikeři a spousty dalších rostlin, o kterých jsem dříve neměla ani ponětí.

Přicházím do rozkošného parku, který je součástí velkého areáluzahrady. Na plácku porostlém čerstvou a nadýchanou trávou trénují dvěmalé holčičky všelijaké gymnastické cviky. Jsou velice ohebné a jejichpaní cvičitelka by z nich jistě měla velkou radost. O několik metrů dálsedí asi patnáctiletý hoch s kytarou, ze které se linou líbezné tóny.nejsou to akordy z rockových písniček, ale Bachovo Bouree. Je tonádherná kulisa, která doplňuje tuto jarní atmosféru.

Teď už vím, že každý se pro něco narodil - i já... Vždyť na světě jetolik činností, které jsem ještě nezkusila. A to, že mi nejde tenisneznamená, že jsem neschopná. Je mi teprve šestnáct let a mám ještěspoustu času objevovat to, v čem bych snad mohla být dobrá. A nynívěřím tomu, že každý z nás si svého koníčka objeví. Chce to jen nebátse poznávat nové věci a dívat se kolem sebe. Jsem si jistá, že každémuse jednou rozzáří oči nadšením z činnosti, která ho baví... Teprvepotom přijdeme na to, že jsme pro tento svět něco udělali - že jsme honaplno prožili...
 
Autor: your.imp v 00:42, | Komentářů (0)
30.Prosinec 2007

Otevři........a podívej se sám



Šikovný to člověk..........
 
Autor: your.imp v 22:42, | Komentářů (0)

Skřítek pro štěstí!

Když odešleš tohoto skřítka někomu na mejlík či si ho vložíš do svých stránek budeš mít štěstí které potrvá strašně dlouho ..........

 
Autor: your.imp v 21:49, | Komentářů (0)

Kapela Evanescence

Evanescence o sobě poprvé dali vědět v Little Rockuna konci devadesátých let. Jak se ovšem dá očekávat, rocková kapelatohoto ražení to vzhledem k místním hudebním tradicím na americkémStředozápadě neměla nejjednodušší. "Mladí lidé tu většinou poslouchajídeath metal, starší lidé zase podstatně měkčí muziku," vysvětluje Lee. "Vlastně si nevzpomenu ani na jednu zdejší kapelu, která by ve svém čele měla zpěvačku."

John LeCompt: basskytara

William Boyd: kytara

Terry Balsamo: kytara

Amy Lee: zpěv,klavír

Rocky Gray: bicí

Po textové stránce Evanescence postihuje témata odlásky, přes zoufalství až po temnou beznaděj. Ale skupina trvá natvrzení, že její poselství je výsledně pozitivní:
"Chceme, aby naše kapela lidem říkala, že nejsou sami, kdose musí vyrovnávat s negativními pocity, nebo bolestí, že my všichni sičas od času musíme projít něčím smutným," vzkazuje Amy Lee,autorka drtivé většiny textů skupiny. "To je život, to je lidský úděl.My říkáme, že nikdo v tom není sám, my tím procházíme také."

 
Autor: your.imp v 20:21, | Komentářů (0)

Fotogalérie Amy Lee........a postupně budu přidávat další

















 
Autor: your.imp v 20:11, | Komentářů (0)

Zpěvačka Amy Lee z kapely Evanescence

Jméno: Amy Lynn Lee
Narozeniny: 13. prosince
Věk: 23
Narozena: Sagittarius Birthplace: Riverside, CA
Vyrůstala v: Arkansasu
Teď žije v: Los Angeles, CA
Rodiče: John (otec) a Sara (matka)
Sourozenci:Bratr Robbie (9 let), sestry Carrie (14 let) a Laurie (12 let)
Vlasy: Světle hnědé (teď černé)
Oči: Modré
Vztahy: Více než rok chodí se Shaunem Morganem
Povolání: Zpěvačka skupiny Evanescence
Absolvovala Pulaski Academy v roce 2000



Amy Lynn Lee je americká zpěvačka a spisovatelka textů pro její kapelu Evanescence, kterou založila společně s Benem Moodym.
Její životní motto je: Love Yourself (aneb Miluj sám sebe).
Je alergická na humry
Její oblíbený film je: Noční můra před Vánocemi
Sama se popsala třemi slovy: jedinečná, chápavá, nepochopená
Jeji oblíbený svátek je Halloween
Když vyrůstala, její idol byl Michael Jackson
Nemá ráda politiky, ale Arnold Schwarzenegger jí příjde zábavný
Říká, že je: "pouze princezna v rockovém období"
Její koníčky jsou: malování, kreslení a psaní deníku
Bojí se víc strašidelného domu, než horské dráhy
První album, které vlastnila je: The California Raisins
Neměla v dětství moc přezdívek, pouze Amy, Ames, Amers nebo Amie
Její oblíbená písnička z alba Fallen je Going Under



Amy řekla:
"Nikdy jsme nebyli náboženská skupina ,ale media to z nách chtějí udělat!"
"Často pláču, nevím proč ,ale pomáhá mi to, někdy může být smutek krásný"
"V dětství jsem prodělala jedno trauma (smrt sestry), pořád se na to pokouším zapomenout"
"chci být Amy Lee,rocková královna,ne královna sexu!"







 
Autor: your.imp v 19:44, | Komentářů (0)

Obrazy.....nadherné, tajemné, však na to sami koukněte



 
Autor: your.imp v 19:41, | Komentářů (0)

Citáty o psech.

Čím víc poznávám lidi, tím víc miluji svého psa.



Věrný pes a starosti se nikdy neztratí



Teprve láska ke všemu živému udělala z člověka lidskou bytost.



Kdyby psi uměli mluvit, patrně bychom s nimi vycházeli stejně špatně jako s lidmi.




Můžete svému psu vykládat jakoukoli bláznivinu a on na vásvždycky vrhne pohled pravící: "Můj bože, ty máš pravdu! Nikdy jsem nanic takového nepomyslel!"



Psi nejsou lidé oblečení do kožichu, a upírat jim jejich vlastní povahu znamená činit jim velkou újmu.






 
Autor: your.imp v 19:21, | Komentářů (0)

Psí zákony

 

 
  • Pes nesmí do domu.
  • No dobře, pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.
  • Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.
  • Pes smí jenom ke starému nábytku.
  • Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
  • O.k., pes smí do postele, ale jenom když mu to dovolíte.
  • Pes smí do postele, když si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.
  • Pes smí pod pokrývku, když je pozván.
  • Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.
  • Lidé se musí psa dovolit, když s ním chtějí pod pokrývku.
  • V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
  • Dobrá, tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
  • No... 
                       
 
Autor: your.imp v 19:19, | Komentářů (0)

Psí modlidba

Můj život trvá 10 až 15 let.Každé odloučení od Tebe mi působí smutek.

Pamatuj,Ty sis mě pořídil.Dej mi čas,abych pochopil,co ode mne chceš.

Důvěřuj mi,nikdy Tě úmyslně nezklamu.Nehněvej se na mě dlouho a za

trest mě nezavírej.Ty máš své přátele a zábavu,já mám jen Tebe.

Povídej si semnou,ikdyž Tvým slovum úplně nerozumím,stačí mi,když

slyším Tvůj hlas.Uvědom si,že když mě biješ,mohl bych tě hravě kousnout,

ale já to neudělám.Jesli jsem někdy při práci špatný,dělám chyby nebo jsem

líný,uvažuj:třeba mi není dobře nebo jsem unavený.Starej se o mne jsem-li starý.

I Ty jednou zestárneš.Buď v mých těžkých chvílích vždy semnou.

S Tebou je pro mne všechno lehčí.A až se můj čas naplní nenech mě trpět,

v případě nutnosti skonči mé trápení cčas.Jen Tě prosím,zůstaň v téhle chvíli

se mnou.

Tvůj chlupatý kamarád

pes

 
Autor: your.imp v 19:18, | Komentářů (0)

Fakta o snění


Nenísnad člověk, který by nemiloval spánek - pokud se má rád. Spánekpotřebujeme pro dvě životně nutné věci: 1. tělesnou regeneraci, kterouzajišťuje spánek převážně bezesný (sny se nám zdají i v něm, ale jaksichudší); 2. regeneraci duševní, kterou provádí spánek zasvěcený snění.

Spánekje tedy dvojí. Ve snovém spánku tělo spí a mysl bdí. Bdí na zvláštnízpůsob - tak, že o sobě neví. Chybí-li duši bdělé vědomí o sobě samotné- bdělost vždy kontroluje! - chová se ve snu naprosto nevázanýmzpůsobem. Sen je tudíž významná psychologická událost. Je to osobitý"třetí stav" normálního vědomí: mezi bděním a spánkem beze snů. Vesnovém spánku se děje spousta důležitých procesů, které nás udržujípohromadě a v kondici.

Sen je stav vědomí, ve kterém si nášnevědomý duševní život, zbavený smyslových vjemů a bdělé racionálníkontroly, dělá co ho napadne. Ve snu můžeme být dobyvatelé i dobytí,můžeme létat, cestovat časem, cokoli, co by nás nikdy nenapadlo a co jemimo bdělou realitu. Můžeme ovšem také snít o tom, co čeká zítra vpráci, dokonce sčítat nekonečné sloupce čísel nebo si v duchupředehrávat rozhovor se šéfem. Sen je podivuhodný stav našeho vědomí,provokující nepředvídatelností a proměnlivostí.

Jsou lidé, kteříuznávají za skutečné jen to, co je rozumné, a za rozumné to, co jeskutečné ve vnějším světě. To, že je ve snu všechno možné, jeznepokojuje; považují proto sen za fantasmagorii odpojenou od reality.Sen se z bdělé skutečnosti napájí (z čeho také?), a také se do níprolíná. Někdy velmi skutečně, až naléhavě. Koluje o tom řada krásnýchhistorek. Třeba ty, jak dotyčný do sebe v hospodě nalil řadu piv ausnul tvrdým spánkem. Zdál se jim sen, jak stojí u stromu a tak krásněsi ulevují… a ze slastného pocitu je probudila až mokrá postel. To jesnový spánek, ve kterém tělo spí, zatímco nevědomá mysl je náramně čiláa vyjde vstříc potřebám těla bez cenzury morálkou a hygienou.

Nebezpečnéjsou náměsíčné stavy, ve kterých se hluboce spící náhle jde projít azvolí cestu oknem! Vyskytují se ve fázi spánku, kdy by mělo býtutlumené tělo i mysl. Při somnambulismu se tělo jaksi vymkne - mozkovákůra ho nějak odpojí. Tělo bdí, leč bez ducha, a bezhlavě si jde někam.

Sní každý?
Jsou lidé, kteří tvrdí, že se jim nikdy nic nezdá. Výzkum spánku všakjiž před více než čtyřiceti lety potvrdil, že každý z nás má každou nocsny, dokonce hned několik. Většině lidí však, jakmile se probudí, senprchne: je plachý a hbitý jako veverka. Musíme být po probuzenípohotově, chceme-li chytit veverku za ocásek: bdělému vědomí sen jaksinepatří. Není pravda, že někdo sny nemá, to by nepřežil. Pouze si jenikdy nevybaví.

Lidi, kteří si sny nepamatují, nepřesvědčíme. Když o snech neví, jak se mohou přesvědčit, že existují?

Zaprvé "objektivně": ze záznamu činnosti mozku ve spánku. Přestože simnoho lidí nevybavuje své sny, záznamy jejich REM spánku dokazují, že ioni sní stejně jako ti, kteří si své sny pamatují. Za druhé"subjektivně": vzbudí-li člověka, "který nikdy v životě nesnil" v REMspánku, je schopen si vybavit sen zcela srovnatelně s ostatními lidmi.

Jednouz možností rozdílů ve výbavnosti snů je to, že ti, kteří si své snynevybavují, si je hůře zapamatovávají než ostatní. Jiná hypotézapředpokládá, že někteří lidé se uprostřed REM spánku snadnějiprobouzejí, a proto jsou si schopni vybavit více snů než ti, kteří spíhlouběji. Nejčastěji přijímaná hypotéza objasňující výbavnost snů, sezakládá na myšlence, že rozhodujícím faktorem je to, co se stane připrobuzení. Pokud nenastane krátké období po probuzení bez vyrušování, kzapamatování snu nedojde.

Jak dlouho sen trvá?
Některé sny probíhají téměř mžitkově. Zazvoní budík a my se probudímese vzpomínkou na spletitý sen s požárem, ke kterému přijížděly hasičskévozy s řinčícími sirénami. Protože budík ještě zvoní, domníváme se, žejeho zvuk musel vyvolat události ve snu. Vědci nicméně předpokládají,že zvonící budík nebo jiné zvuky se pouze dosadí do již vytvořené scénydřívější vzpomínky nebo snu. Tato skutečnost má obdobu v bdělém stavu,kdy jednoduchý podnět dokáže vyvolat tak bohatou vzpomínku, že bynějakou dobu trvalo, než byste ji celou někomu vylíčili. Na délkuběžného snu můžeme usuzovat z nálezů výzkumů, kdy byly pokusné osoby vprůběhu snového (REM) spánku probouzeny a měly přehrát události, kterése ve snu udály. Doba, která byla nutná k přehrání celého snu, bylatéměř tak dlouhá, jako období REM spánku, což vede k úvaze, že událostive snu trvají téměř tak dlouho jako v reálném životě.

Leckdosi dokonce myslí, že pevný, zdravý spánek je bezesný. Vždyť komu z násse někdy nezdají věci, bez kterých bychom se raději obešli! Je všakexperimentálně doloženo, že sen je pro nás dokonce životně důležitý.Bez snů bychom nepřežili: zemřeli bychom vyčerpáním.

 
Autor: your.imp v 18:49, | Komentářů (0)

Temperament


Dynamické vlastnosti osobnosti

Tytovlastnosti souhrnně označujeme jako temperament. Lidé se vzájemně lišínejen obsahem svého duševního života (vnímání, pamatování, myšlení,zájmy atd. ) ale i formou tj. tím jak reagují na různé podměty.

Temperamentemnazýváme souhrn vlastností organismu, určujících dynamiku celéhoprožívání a chování osobnosti. Tempo průběhu a střídání psychickýchprocesů, stavů, činností a jednání a jejich intenzitu. nazývámedynamikou prozívání a chování. Ta spočívá v rychlosti a intenzitěreakcí člověka na různé podněty, délce trvání, různých duševníchzážitků, a na různé podněty, délce trvání, různých duševních zážitků, ana tom, jak jak výrazně je člověk projevuje navenek.

Pokusy ovytvoření určitých typů temperamentu byly již ve starověku. Nejstaršíteorii vypracoval řecký lékař Hippokrates, kterou později upravil lékařGalenos.

Tato teorie rozděluje na základní typy temperamentu :

  • Sangvinik (krev)

Nestálí, živý, značně pohyblivý

Snadno u něho vznikají a rychle se střídají ne příliš hluboké city

Jeho city nejsou trvalé

Sangvinik miluje společnost. Je citový a okázalý, dokáže přeměnitkaždou práci v legraci. Nachází v životě spoustu vzrušení a dokáže svézážitky zajímavě a pestře vyprávět. Je vždy vstřícný a optimistický. Odnejútlejšího dětství je zvědavý a veselý, dokáže si hrát se vším, co jepři ruce, zbožňuje přítomnost ostatních. Nemusí mít více talentu nežostatní, ale zřejmě si užívá více legrace. Jeho charisma a překypujícíosobnost k němu neustále přitahuje lidi. Zatímco ostatní povahy pouzemluví, sangvinik vypráví příběhy. Nejsnadnější způsob jak jej objevitje zjistit, kdo v kterékoliv skupince lidí mluví nejčastěji anejhlasitěji. Touží být středem pozornosti a díky svému vypravěčskémutalentu je duší společnosti. Dobře si pamatuje barvy, na rozdíl od jmena jiných faktů. Je pro něj přirozený fyzický kontakt s ostatními,doteky, objetí, hlazení. Má vrozený smysl pro dramatičnost a může býtvynikajícím hercem. Má naivní povahu a i v dospělosti si zachovávádětskou prostotu. Je citový, bezprostřední a otevřený, překypujeoptimismem a nadšením téměř nad vším. Odjakživa chce vše vědět atajemství u něj vyvolává šílenství. Bez váhání umí nabídnout svoupomoc, nedomýšlí však důsledky své ochoty. Je tvůrčí a neustáleprodukuje nové vzrušující nápady. Přitahuje a inspiruje ostatní svouenergií a nadšením. Umí začít hovor s každým, kdo je po ruce a hned sestane vaším přítelem.

Většinou nic nedotáhne do konce anedokáže pochopit, že by měl nějaké zásadní povahové vady. Přílišmluví, je rozvláčný a často přehání. Je málo vnímavý k ostatním,přehnaně se zaobírá sám sebou, je egocentrický. Neumí naslouchat.Protože neumí naslouchat a nemá zájem, nepamatuje si přesně jména. Jakopřítel je nestálý a zapomnětlivý, jelikož přátel má příliš mnoho. Skáčelidem do řeči a často odpovídá za ostatní. Málokdy dodělá práci vestanoveném termínu, střídá často zaměstnání.

  • Cholerik (žluč)

Výbušný, dráždivý až vzteklý

Vznikají u něho náhlé, silné emocionální reakce

Těžko se umí ovládat

Cholerik je dynamická osobnost, která dosahuje svých cílů. Stejně jakosangvinik je vstřícný a optimistický. Je rozeným vůdcem od nejútlejšíhověku. Má podvědomou silnou touhu po změně, kdykoliv vidí, že něco nenív pořádku. Bez váhání bojuje za lidská práva a chrání ukřivděné. Nikdynení apatický nebo lhostejný. Má silnou vůli, rozhodnost, problémy řešírychle. Dokáže velet úplně všemu, bez ohledu na znalosti a podmínky.Jeho prvotním zájmem je dosahování cílů, nejde mu o to, aby se někomuzalíbil. Je cílevědomý a skvělý organizátor. Má schopnost dokončitvětší díl práce než kdokoliv jiný. Rád překonává překážky, miluje boj akonkurenci. Obejde se bez přátel a diváků, stačí mu jeho cíl. Máintuici pro odhad situace a obvykle má pravdu. Miluje krizové situace,ve kterých exceluje.

Jeho život se řídí základním heslem, žemá vždy pravdu a nemůže si ani náhodou připustit, že by se mohl mýlit.Musí vždy vítězit a pak hledat způsob, jak si zachovat tvář. Neumívysadit z pracovního tempa a nutí k němu i své okolí. Musí stát vždy včele a cítí se dobře, jen když má nadvládu. Má nadřazený postoj, kterýdokáže druhé značně psychicky deptat. Netoleruje slabosti, nesnášínemocné a nerozhodné lidi. Neumí dobře jednat s lidmi, je netrpělivý.

  • Flegmatik (sliz)

Pomalý, klidný

Pomalu vznikající slabé citové reakce, navenek málo výrazné

Jeho city jsou stálé

S flegmatikem se vychází nejlépe ze všech povahových typů. Pro svérodiče představuje požehnání, protože je spokojený všude, kam hostrčíte. Má rád přátele, ale je šťastný i o samotě. Umí se snadnopřizpůsobit každé situaci. Je cílevědomý. Mezi ostatními představujetlumenou osobnost, dobře odolává tlakům. Ke všemu přistupuje klidně,věci řeší postupně, je prostě bezproblémový. Obdivuhodnou vlastností jezachovat si klid, chladnokrevnost a soustředěnost za každé situace.Nikdy nikam nespěchá a nedá se vyvést z míry. Je smířený se zákeřnostmiživota a do ničeho nevkládá velké naděje. Je spolehlivý a vytrvalý, mádobré úřednické schopnosti, dokonale zvládá administrativní práci.Snaží se kolem sebe udržovat klid, působí jako zprostředkovatel ařešitel problémů. Má spoustu přátel, protože se s ním dobře vychází, jenejlepším přítelem. Nikoho neuráží, umí poslouchat, nemá potřebumluvit, umí být vrbou nebo chápajícím publikem.

Neumí se procokoliv nadchnout a neexistuje situace, která by ho rozčílila. Brání sejakýmkoliv změnám a nerad zkouší nebo vymýšlí nové věci. Vypadá jakolenoch, odkládá věčně práci nebo se jí úplně vyhýbá. Nerad neseodpovědnost za svůj život. Nedává najevo své city, zdá se být strašněmdlý. Nerad říká ne. Bojí se učinit rozhodnutí.

  • Melancholik (černá žluč)

Sklíčený, těžko prožívá i menší nesnáze

City u něho vznikají pomalu, ale bývají trvalé

Melancholik se už jako dítě jeví jako hluboký myslitel. Je nenáročný atichý a má rád samotu. Vyznává pevný řád, oceňuje krásu a inteligenci.Je mlčenlivý a přemýšlivý, má pesimistickou povahu a předvídá potížeještě dřív než vzniknou. Je pro něj velmi důležitá duševní činnost. Jevážný, stanovuje si dlouhodobé cíle a zabývá se pouze věcmi, které majítrvalý význam. Má sklon ke genialitě a vysoký intelekt. Ze všech typůmá nejvíce tvůrčího talentu, žasne nad nadáním géniů. Potrpí si naprecizní poslech hudby, potřebuje dokonalé stereo. Miluje čísla, grafy,mapy, plánky, seznamy, vidí cifry téměř všude. Dokonalá vnitřníorganizovanost pro něj představuje základ jeho existence. Vyžívá se vdetailech, které ostatní ani nestačí zaregistrovat. V životě hledá řád,ukládá vždy věci přesně na své místo. Bývá dobře oblečený a upravený súzkostlivou pečlivostí, vyžaduje čisté okolí. Je perfekcionista a pokudněco dělá, dělá to jen pořádně, záleží mu pouze na kvalitě. Nesnášíplýtvání a miluje výhodné koupě. Umí být starostlivý a soucitný supřímným zájmem o jiné lidi. Svého partnera si vybírá obezřetně, abysplňoval všechny jeho nároky.

Melancholik snadno podléhádepresi. Snadno se uráží a ve všem hned hledá problémy. Má nízkésebevědomí, myslí si, že ho všichni pomlouvají, trpí vnitřnínejistotou. Je váhavý, protože se bojí, že jeho plány nejsou úplněperfektní. Věnuje plánování příliš mnoho času. Na své okolí kladenerealistické nároky, uplatňuje na ostatní svůj perfekcionismus.

Temperament člověka se může měnit. Vliv na to má činnost člověka, jehoživotní podmínky, prostředí. Hlavně však výchova a sebevýchova. Může seměnit i věkem. Žádný člověk není absolutně čistým typem.

 
Autor: your.imp v 18:44, | Komentářů (0)

Deprese


Příčina vzniku deprese

Přesnápříčina vzniku deprese zatím není stále známá - známe pouze některébiologické procesy v mozku a faktory, které se mohou na vzniku depresepodílet.

Bylo zjištěno, že za vznikem deprese pravděpodobně stojínedostatek některých neurotransmiterů v mozku (chemické sloučeniny,pomocí kterých se předává signál z jedné nervové buňky na druhou). Mezineurotransmitery podílející se na vzniku deprese patří zejménanoradrenalin a serotonin, v menší míře pak i dopamin. Léky, které obsahtěchto neurotransmiterů v mozku zvyšují, symptomy deprese zlepšují.Zatím se neví, co přesně způsobuje pokles hladin těchtoneurotransmiterů.

Mezi faktory, které zvyšují pravděpodobnostvzniku deprese patří genetická výbava jedince (u osob, jejichž pokrevnípříbuzní trpí depresemi, je větší riziko onemocnění), dlouhodobý stres(vyšší riziko je u osob dlouhodobě stresovaných a především u těch,které nemají možnost tento stav ovlivnit), akutní stresující události(např. úmrtí blízkého člověka, rozvod, propuštění z práce, odchod dodůchodu apod.), typ osobnosti (obecně je vyšší riziko onemocnění např.u úzkostných lidí). Na vzniku deprese se může podílet i výchova vrodině (zejména nepřiměřená náročnost a kritičnost rodičů), týrání nebopohlavní zneužívání v dětství.

Deprese může být ale vyvolána iněkterými chorobami, např. poškozením či onemocněním mozku (nádory,roztroušená skleróza, demence), některými léky (např. léky protivysokému krevnímu tlaku, perorální antikoncepce, steroidní hormonyatd.) či drogami.

Jak se deprese projevuje

Depreseje charakterizována především beznadějí (nemocný má pocit, že nicnevychází, že současná situace je zoufalá), bezdůvodnými obavami aúzkostí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, pocity méněcennosti adomnělého provinění. Tyto pocity jsou velmi intenzivní a pacienti onich neustále a opakovaně přemýšlejí. Dalším častým příznakem jeneschopnost radovat se ze zážitků a věcí, které pacienty dříve těšily(zájmy, koníčky), nezájem o sebe, svou práci, rodinu a přátele. Častose rovněž vyskytuje nesoustředěnost, nerozhodnost, špatná paměť azpomalené myšlení.

Velmi časté jsou myšlenky na sebevraždu. Tatonáchylnost k sebevraždám u pacientů s depresí vychází z pocitubezvýchodnosti situace a z beznadějnosti. Deprese patří k nejčastějšímpříčinám sebevražedného jednání, ať už to jsou sebevraždy nebo pokusy osebevraždu.

Deprese je ale onemocnění "duše i těla". To znamená,že příznaky deprese nemusí být omezeny pouze na psychický stav amyšlení pacienta, ale často bývají přidruženy i příznaky tělesné.

 
Autor: your.imp v 18:43, | Komentářů (0)

Reinkarnace

Zážitky vysvětlované reinkarnací mají vždy velmi podobný scénář.Nějaká osoba si vzpomíná na dřívější život, na podrobnosti z tohotoživota, o kterých by neměl dotyčný nic vědět. Někteří lidé dokoncezačnou i plynně mluvit cizími jazyky. Nezřídka jsou to jazyky, kterélze obtížně určit, protože se jedná o dávno mrtvé jazyky, ovládanépouze několika odborníky. Po zkoumání zážitků z těchto "minulých"životů se ukazuje, že zážitky jsou ověřitelné, skutečné a dotyčná osobaneměla možnost tyto informace nikde získat. V některých případechpřináší regresní zážitky do té doby neznámé podrobnosti.

Zazmínku určitě stojí fakt, že v dnešní době někteří psychologovévyužívají velmi úspěšně léčbu regresí k odstranění příčin jinak velmiobtížně léčitelných neuróz, fobií, alergií apod. Z těch nejznámnějšíchjsou to např. Dr. E. Fiore, a slavný český rodák Dr. S. Grof. Léčbaspočívá v navození stavu transu, ať už hypnozou, holotropním dýcháním,či různými halucinogeny. Pacient při této léčbě "sestupuje" pod vedenímlékaře do svých minulých životů. Má tak možnost prožít a pochopittraumata, která v současném životě vyvolávají jeho potíže.

Sproblémem reinkarnace souvisí i situace známá pod označením "déja vu".Vsichni známe situace, kdy máme pocit, že celou prožívanou scénu známe,že jsme zrovna toto již jednou prožili. Nepochopitelné jsou alemomenty, kdy se ocitneme na zcela neznámém místě a víme naprostopřesně, co bude za příštím rohem, kdy se v prostředí, kde jsmeprokazatelně nikdy nebyli, zcela bezpečně orientujeme.

Existuje vůbec možnost přinést nějaké důkazy (myslím tím zcela jednoznačné důkazy), které by podepřely víru v reinkarnaci?

Řeklbych, že ano. Publikovaný byl například případ dvou sester zNorthumberlandu, které měly pozoruhodné vzpomínky na autonehodu svýchsester (také dvojčat), které zahynuly na následky této autonehody ještěpřed jejich narozením. Jedna z dívek měla dokonce na těle mateřskéznaménko, které vypadalo jako jizva na těle zemřelé sestry, která si jizpůsobila pádem z kola. Podobných případů by bylo možné popsat celouřadu. Zvláště u malých dětí, je velmi nepravděpodobné, že by přišli dostyku s dostatečným množstvím informací, které by byly podkladem prohistorky vymyšlené, nebo založené na kryptomnézii.

Celý problémreinkarnace pochopitelně souvisí s prožitky blízkosti smrti amimotělesnými prožitky. Pro to aby došlo k převtělení, je samozřejměnutný přechod vědomí v okamžiku organické smrti na "druhý břeh".Notoricky jsou známé výzkumy Dr. Moodyho. Méně známá je práce doktoraMelvina Morse, který v Seattlu pracoval s vážně nemocnými dětmi aspecializoval se na jejich svědectví o těchto prožitcích. I velice maléděti popisovaly zážitky, které se téměř nelišily od zážitkůdospělých.Tyto děti byly příliš malé, než aby se od nich dalo očekávat,že budou popisovat halucinace, které odpovídají obecně vžité představěnebe. Morse při svém výzkumu odhalil množství ověřitelných případů.Jedno dítě, ku příkladu, vidělo na "onom světě" osobu, která bylamrtvá, ale dítě nevědělo o tom, že zemřela.

 
Autor: your.imp v 18:42, | Komentářů (0)

Bermudský trojúhelník

Bermudský trojúhelník je jen orientační označení oblasti mezivrcholy trojúhelníku Florida, Bermudy a Portoriko, která je výjimečnáhned v několika směrech. Je tu mnoho útesů, které jsou v kombinaci sGolfským proudem, v této oblasti extrémně silným, samy o sobě velkýmnebezpečím. K tomu je ale nutno připočítat i anomálii, na kterounarazíte jen na dvou místech na světě. V Bermudském trojúhelníku a vĎábelském moři u jihovýchodního pobřeží Japonska. Díky této anomálii sestřelka kompasu otočí k pravému, nikoli magnetickému, severu Země. Tozpůsobuje méně zkušeným kapitánům problémy a může se to stát lodiosudným (mimochodem, prvním, kdo tuto anomálii zaznamenal, byl KryštofKolumbus). Není pochyb o tom, že zvláštní podmínky měly tyto podmínkyvliv na zmizení řady lodí. Ale co zmizelá letadla? A co lodě bezposádek?

Skutečně masově známým a populárním se stal Bermudskýtrojúhelník díky Charlesi Berlitzovi, který v roce 1974 vydal knihu snázvem Bermudský trojúhelník. Nebyl prvním, kdo toto označení použil,tím byl už v roce 1950 Američan E.V.W. Jones, nebyl ani prvním, kdopsal o této oblasti. Byla to však jeho kniha, která se stalabestsellerem. Berlitz si nelámal hlavu s tím, co je pravda, co lež a codomněnka. Mnohé údaje zamlčel, jiné přibarvil, některé případy si vpodstatě celé vymyslel. Z nebezpečné oblasti tak udělal oblastzahalenou tajemstvím, oblast do které by se vypravil jen největšíšílenec. Odhalit, co je pravda a co, ne, je dnes oříškem pro odborníky,zvlášť když řada příběhů koluje po světě a nemůže být už nikdy plněvymýcena. Teoreticky by se dalo tedy nad Bermudským trojúhelníkemmávnout rukou. Jenže existují dobře prokazatelné příklady, nad kterýmizůstává rozum stát.

 
Autor: your.imp v 18:41, | Komentářů (0)

11. září

Opravdu stojí za to si to přečíst...

Čti velmi pozorně:

New York City má 11 písmen.

Afghanistan má 11 písmen.

Ramsin Yuseb (terorista, který už roku 1993 hrozil zničením "dvojčat" WTC) má 11 písmen

George W. Bush má rovněž 11 písmen.

Mohla by to být dobrá náhoda. Ale bude to ještě lepší:

1. New York je jedenáctý stát USA

2. první letadlo, které vlétlo do dvojčat, mělo číslo letu 11

3. v tomto letu bylo 92 pasažérů. 9+2=11

4. Let číslo 77, druhé letadlo, které vlétlo do dvojčat, měl 65 pasažérů 6+5=11

5. tragédie se stala 11 září. Neboli jak se nyní označuje 9/11 9+1+1=11

6. toto datum odpovídá telefonnímu číslu amerických záchranných jednotek 911. opět 9+1+1=11

To nebude náhoda.?! Čti dál a více přemýšlej:

7. v letadlech bylo dohromady 254 obětí. 2+5+4=11

8. 11. září je 254 den v kalendáři. opět 2+5+4=11

9. bombový atentát v Madridu se stal 3.11.2004. 3+1+1+2+4=11

10. tato tragédie se stala přesně 911 dní po atentátu na dvojčata WTC a zase 911, zase 9/11, zase 9+1+1=11

Teď to ale začne bejt pořádně strašidelný:

Otevři si Word a udělej následující:

-napišvelkými písmeny Q33 NY (což je číslo letadla, které jako první vlétlodo dvojčat) -označ tyto písmena, změň velikost písma na 48 a typ písmana Wingdings (1).

Tak co, jak je po těle?

 
Autor: your.imp v 18:39, | Komentářů (0)

Paměť

Lidský mozek je stále ještě obestřen tajemstvím

VUSA žije žena, která si pamatuje naprosto přesně, co dělala den po dniposledních 25 let. Žena v domácnosti s přezdívkou "lidský kalendář" ajejíž jméno zprávy uvádějí jen zkratkou A.J., si od roku 1980 dokáževybavit všechny události. Nic nezapomíná a vybaví si každou podrobnost- s kým se potkala, co dělala, jaké bylo počasí a co měla k obědu. Ženaale má se svou fenomální kuriozitou problémy, někdy ji paměť přivádí ažk šílenství.

USA - Kalifornští vědciuvádějí, že dosud nikoho s podobnou schopností nepotkali a proneuvěřitelnou paměť americké hospodyňky museli dokonce vytvořit novýtermín - "hyperthymesie".

"Někdo se mě zeptá třeba na prvníhokvětna 1981. Řekne jen to datum a najednou... bum! Ten den mizničehonic naskočí v hlavě," svěřila se A.J. britskému listu The Mailon Sunday. "Nepotřebuji žádné triky, žádné počítání zpátky nebodopředu. Je to, jako bych si v hlavě nastavila video s tím dnem apřehrála si ho."

Na dotaz, jaké bylo počasí na Velikonočnípondělí od roku 1980 do roku 2003, poskytla A.J. bezchybný přehled, kněmuž připsala, co které Velikonoce dělala. Byla schopná vědcůmokamžitě říct data světových událostí, lokálního zemětřesení či den,kdy se v televizi vysílala poslední epizoda seriálu Dallas.

Svéschopnosti si prý poprvé začala uvědomovat v roce 1978, kdy jí bylodvanáct. A v roce 2000 ji začal "nepřetržitý film" v hlavě otravovatnatolik, že se rozhodla zjistit příčinu.

Napsala JamesiMcGaughovi, kalifornskému odborníkovi na paměť a popsala mu svůjpřípad. "Nedá se to zastavit ani kontrolovat, je to krajněvyčerpávající. Každý den se mi v hlavě přehrává celý můj život apřivádí mě to k šílenství," uvedla.

I když ze začátku byl kjejímu líčení skeptický, brzy McGaugh zjistil, že téměř dokonalá paměťA.J. je skutečně unikátní. Jeho dosavadní výzkum potvrdil, že lidé majíschopnost živě si zapamatovat krajně emotivní nebo traumatickéudálosti, protože tělo vylučuje stresové hormony, které posilují paměť.To vysvětluje, proč si lidé dokáží zapamatovat přesně takové události,jako byl útok na newyorské mrakodrapy - ale nevysvětluje to případ A.J.

ProA.J. je její talent požehnáním i prokletím. "Nikdy nic nezapomínám, todobré ani to špatné," říká. "Ale na druhou stranu mě to, že nikdy nicnezapomenu, uklidňuje."

 
Autor: your.imp v 18:38, | Komentářů (0)

Telepatie

Totoslovo je odvozeno z řeckého tele (daleko) a pathia (cítění). Telepatiínejčastěji rozumíme neobvyklou komunikaci mezi lidmi, často seprojevuje i spontánně pod vlivem citových zážitků. Jedná se o přenosinformace přímo z člověka na člověka a podle některých odborníků nemusíjít o přenos pouze z mozku do mozku, ale také z celého těla do celéhotěla, i přesto že vjem nakonec zpracuje a interpretuje mozek. Připřenosu teleinformace nehraje žádnou roli vzdálenost. Teleinformacemůže překlenout vzdálenost několika metrů až tisíce kilometrů. Jde obezprostřední působení neuropsychických procesů jedné bytosti naneuropsychické procesy bytosti druhé. Osoba vykovávající telepatickývliv na druhou osobu, které předává telepatickou informaci se nazývátelepatickým induktorem neboli agentem. Osoba, která bezprostředně navzdálenost zachycuje tento vliv bývá nazvána telepatickým percipientem.Ovšem to, co telepaticky vnímá percipient se zdaleka nemusí shodovat stím, co vnímá induktor. Z toho vyplývá, že telepatie není přenášenínebo čtení myšlenek, jak je často uváděno, ale jde o přenos informace vpodobě vjemů vizuálních, sluchových a výjimečně i čichových. Telepatiirozdělujeme na spontánní a experimentální.

  • Telepatie spontánní- Spontánní telepatie se děje neočekávaně, bez našeho přičinění. Jednáse o cosi, co zná většina populace. Odehrává se většinou mezipříbuznými či blízkými přáteli a rodinnými příslušníky. Ke spontánnítelepatii obvykle dochází ve chvílích extrémní zátěže, předevšímcitové, ve stavu nebezpečí života či dokonce smrti. Z mnoha případůspontánní telepatie je známo, že příjemce musí být v klidu až v útlumu,zatímco vysílající musí být ve stavu koncentrace, vypětí či stresu.
  • Experimentální telepatie- Při experimentální telepatii se obvykle přenáší nějaká kresba čiobrázek. Nejčastěji užívané jsou karty s pěti symboly: čtverec,vlnovky, kruh, kříž a hvězda. Někdy se dává přednost použití karet spěti zvířaty: lev, slon, zebra, žirafa, pelikán, poněvadž sepředpokládá, že pro přenos jsou vhodnější barevné obrázky těchto zvířatnež abstraktní symboly. Percipient, neboli ten, kdo přijímá telepatickýsignál, předem zná symboly všech pěti karet, myšlenkově je mu vysílánvždy jeden z těchto pěti symbolů, a on má poznat, který z nich to je.Při příjmu je nutno vyloučit jakoukoli logiku a všímat si pouze toho,co příjemce bezprostředně napadne. Předpokládá se, že telepatiiusnadňuje jakási nosná či pilotní vlna, kterou je například možnévyvolat ionizací vzduchu středně těžkými ionty, které napříkladprodukuje zapálená svíčka.

Jasnozřivost / krypstézie - poznávání skrytého

Přitelepatii dochází k přenosu informace z mysli do mysli či z mozku domozku. U jasnozřivosti jde o vnímání předmětů nebo obsahů v přítomnostinebo v minulosti bez účasti známých smyslů. Při experimentech sepokusná osoba snaží uhádnout obsah balíčku který jí není znám. Určitouvariantou této schopnosti je i tzv. psychometrie. Psychometrik dokážeodhalovat minulost předmětů, například vražedných nástrojů.

Předvídání / Proskopie

Jezvláštní kategorií MSV, v níž se jedná o přímé poznávání budoucíchudálostí, bez možnosti jejich vyvození ze současných vědomostí. Tatoschopnost byla odedávna v posvátné úctě lidí všech ras a kultur.Existuje několik forem předvídání. Velmi častou formou předvídání jsouvěštecké sny, které oznamují budoucí událost. Další formou spontánní,přirozené formy předvídání, jsou i případy, v nichž člověk vytušínebezpečí hrozící jemu či blízké osobě. Většinou se tyto formyproskopie/předvídání dají vysvětlit i přirozeným způsobem. Významnýzážitek může být důsledkem prožívaných obav či přání a k jeho splněnímůže dojít normálním způsobem, například vědomým úsilím daného jedince.

Déja vu

Jeforma předvídání, pro něž se hledá přirozené vysvětlení jen velmiobtížně. Někdy se totiž stává, že v určité situaci získáme neodbytnýpocit, že onu situaci jsme již někdy viděli a prožívali. Klíčové jsoupředevším ty zážitky při nichž se subjekt nalézá v situaci v níž se užněkdy viděl a vzpomínka je natolik živá, že si člověk vybaví nějakýneznámí detail, u nějž je podstatné, že je ověřitelný.

 
Autor: your.imp v 18:36, | Komentářů (0)

Náměsíčnost


Časod času je až čtvrtina dětí náměsíčných , ikdyž si to samyneuvědomují.U dospělých je to vzácnější,kolem 1%. náměsíčnost jedědičná- je to rodinná záležitost.

Jak vzniká?Po celou noc mozek střídá období bezesného spánku se sněním.Snění jedoprovázeno rychlými pohyby očí pod zavřenými víčky, a proto se tatofáze spánku pojmenovala zkratkou REM ( z anglického ,,rapid -eye-movement).Během ní jsou všechny svaly s výjímkou očních a dýchacíchochromené.

Náměsíčník je vlastně zachycen v matoucím přechodnémstavu - npůl spí,napůl bdí.K náměsíčnosti dochází kvůli malé závadě vespísím mozku.

Normální náměsíčnost se objevuje,když lidé spí,alenic se jim nezdá. Protože nejsou ve fázi REM,nemají ochromenésvaly.Jejich noční výlety mohou proběhnout bez zvláštních událostí-projdou

kolem postele nebo ke skříni.Někteří lidé ale ve spánkuublížili sobě či druhým- narazili do stolu,spadli ze schodů nebo seudeřili o stěnu.

Mezi takové náměsíční epizody mohou patřit i,,noční hrůzy". Dítě nebo dospělý člověk se zničehonic posadí zpříma naposteli,zoufale vykřikne a pak se rozběhne po domě,přičemž kope a mlátípomyslné nepřátele. Takový člověk nesní,takže se nejedná o nočnímůru.je napůl v bdělém stavu,kdy na povrch vyplouvají hrozivé myšlenkya pocity,aniž by tu bylo vědomí,které by je potlačilo.Za několik minutje takový člověk znovu v posteli a ráno si obvykle vůbec nepamatuje,cov noci tropil.

Při jiném,vzácnějším typu náměsíčnosti se něcoporouchalo v mechanizmu,které udržuje tělo při snění v nehybnosti.Pakse lidé pohybují současně s tím,když se jim něco zdá.Mohou jednattak,jako kdyby jejich sen byl skutečností,někdy s katastrofálnímidůsledky.

Sklony k náměsíčnosti sice dědíme,ale různé věci mohouzvýšit pravděpodobnost toho,že se u nás náměsíčnost projeví.nedostatekspánku během posledních dnů.Pití příliš mnoho kávy nebo alkoholu.Velkýstres.A takém práce,která nás nutí měnit často spánkový režim - zejménastřídání směn,kdy jedne den pracujeme od 6 hodin ráno do 2 hodinodpoledne,nasledující den od 10 hodin večer do 6 ráno atd.

Co sedá dělat s náměsíčným člověkem nebo s někým,koho má ve své moci nočníhrůza,nepokoušejte se ho probudit a zkrátka ho opatrně odveďte dopostele.

 
Autor: your.imp v 18:35, | Komentářů (0)

Obrazky Mona Lisa



 
Autor: your.imp v 18:19, | Komentářů (0)

Jak se smějete?

Mezi deseti vybranými druhy smíchu jistě najdete i ten svůj. Přečtěte si, co na vás prozrazuje:

1. Vkládáte si při smíchu malíček mezi zuby?
Znamená to, že se rádi zaobíráte sami sebou a jste rádi středem společnosti.

2. Zakrýváte si při smíchu ústa?
Máte málo sebedůvěry a často se obáváte ukázat se takoví, jací skutečně jste. Nepřehánějte sebekritiku!

3. Zvedáte při smíchu hlavu?
Jste lehkomyslní a velkorysí. Příliš často jednáte spontánně, používejte častěji rozum!

4. Držíte si při smíchu hlavu?
Snačíte se cílevědomě uskutečňovat své sny. Více realismu by vám jen prospělo.

5. Krčíte při smíchu nos?
Vaše city se mění rychle a často. Snadno podléháte náladám a to není příjemné ani pro vás, ani pro vaše okolí.

6. Smějete se s otevřenými ústy a hlavou nakloněnou na stranu?
Jste temperamentní. Někdy až příliš. Trochu umírněnosti by vám neuškodilo.

7. Nakláníte hlavu a jen se mírně usmíváte?
Jste dobrosrdeční, svědomití a přizpůsobiví. Zdá se, že nikdy nikoho nezarmoutíte.

8. Zavíráte při smíchu oči?
Cítíte se velmi mladě a podle toho i jednáte - bez dlouhého uvažovaní, někdy i vysloveně nerozvážně.

9. Držíte se při smíchu za krk?
Patříte k individualistům. Řídíte se jen vlastním úsudkem a o názory ostatních se nestaráte.

10. Usmíváte se s přivřenými víčky?
Jste výrazná osobnost. Oplýváte sebejistotou, vyrovnaností a činorodostí.
 
Autor: your.imp v 18:11, | Komentářů (0)

Test adrenalinu

1. Čím si mažete máslo na chleba?
a) mačetou
b) nožem
c) nemažu, je to moc nebezpečné

2. Před vámi je 20 metrový sráz, o něj je opřený žebřík, vedle visí lano. Co uděláš?
a) slezu po provaze bez jištění
b) použiji žebřík
c) zavolám si taxi a objedu to

3. Jedete na snowboardu a před vámi tři skokánky. První je veliký, druhý menší a třetí jen malá boule. Co uděláte?
a) zavážu si oči a rozjedu se na ten největší
b) najedu na nejmenší a budu doufat, že se mi nic nestane
c) tento kus sjezdovky sejdu, ještě bych mohl najet na skokánek a to je nebezpečné!

4. Přepadne tě dvanáct lupičů, co uděláš?
a) vyndám kapesní nožík a všechny je zneškodním
b) uteču
c) zůstanu na místě a dám jim všechny své cenné věci

5. Letadlo unesou teroristé, co uděláš?
a) postavím se jim, osvobodím piloty a sám vyskočím padákem
b) zavoláš mobilem o pomoc
c) zavřeš oči a budeš se snažit probudit se z noční můry

6. Uvidíš americký akční film, ve kterém hlavní hrdina udělá bunjee-jumping z nejvyšší budovy světa, co uděláš?
a) po shlédnutí si tu půjdu hned zkusit
b) půjčím si ten film znovu z videopůjčovny
c) nic, další primitivní film, radši pozvu známé na čajový dýchánek

Hodnocení:

a) => 3 b
b) => 2 b
c) => 1 b

18-16 Každodenně nasazuješ svůj život pro zábavu - co lepšího může být?! Jsi vhodný člověk na tajného agenta!
15-12 Trošku střelený do adrenalinových sportů, ale do určitých mezí! Heslo: Všeho s mírou!
11-6 Normální suchar. Proč se zatěžovat adrenalinovými sporty, když je mohu pozorovat v TV

 
Autor: your.imp v 18:10, | Komentářů (0)

Necháš se snadno ovlivnit?

1.Víš jistě,že se máš setkat se svým kamarádem/svoukamarádkou v úterý v 10 hodin dopoledne,ale jiný/á tvůj/tvákamarád/kamarádka si myslí,že se mýlíš.Co uděláš?

a) zavoláš kamarádovi/kamarádce,aby sis ověřil/a čás,kdy se máte sejít

b)uvěříš druhému kamarádovi/kamarádové

c) půjdeš na schůzku v úterý v 10 hodin,aniž by sis to ověřil/a

2.Používáš často hrubá a vulgární slova?

a) někdy

b)často

c)nikdy

3.Jsi ve sakupině,v níž má zvednutím ruky proběhnout hlasování.Všichni zvedli ruku pro jednu z možností,jen ty ne.Co uděláš?

a)zdržíš se hlasování

b) zvedneš rychle ruku a odsouhlasíš to,co nechceš

c)počkáš a budeš hlasovat tak,jak chceš sám

4.Myslíš,že víš,jak se píše nějaké slovo,jenže tři tvoji kamarádi(všichni dobří na jazyky) ti řeknou,že to máš špatně.Co uděláš?

a)podíváš se do slovníku

b)dáš na své kamarády

c) slovo nezměníš-necháš ho,tak jak je

5.Používášrád/a svoji plechovku na svačinu,protože se ti do ni vejde i malátermoska.Všichni ostatní však nosí svačinu v papírových sáčcích.Couděláš?

a vložíš termosku rovněž do sáčku

b nebudeš si už nosit termosku

c budeš i nadále používat svoji plechovku na svačinu


3x a víckrát a) znamená,že se do určité míry necháš ovlivnit

3x a víckrát b) znamená,že se necháš velmi snadno ovlivnit

3x a víckrát c) znamená,že děláš všechno po svém,děj se co děj

 
Autor: your.imp v 18:07, | Komentářů (0)

Jak přimět kočku a psa, aby spolkli pilulku?

Jak přimět kočku, aby spolkla pilulku..................?

Vezmětekočku do náruče tak, jako byste chovali malé dítě. Ukazováčkem a palcemlevé ruky jemně přitlačíte na její tváře kolem tlamičky, zatímco držítepřipravenou pilulku v pravé ruce. Jakmile donutíte kočku otevříttlamičku, vhodíte do ní pilulku a počkáte až kočka tlamičku zavře apilulku spolkne.

  1. Seberete pilulku z podlahy a vyndáte kočku zpoza kanape. Vezmete ji do náruče a opakujete celý proces.

  2. Chytnete kočku v ložnici, kam utekla, a zahodíte zvlhlou pilulku.

  3. Vezmetenovou pilulku, sevřete kočku do náruče pevněji a levou rukou stisknetepevně k sobě její přední tlapky. Pravou rukou jí násilím otevřetetlamičku a ukazováčkem jí nacpete pilulku až do krku. Podržíte jízavřenou tlamičku a počítáte do deseti.

  4. Vylovíte pilulku z akvária a sundáte kočku z vršku skříně. Zavoláte na pomoc manželku.

  5. Kleknetesi na podlahu s kočkou pevně sevřenou mezi koleny. Podržíte jí pevněpřední i zadní tlapky a ignorujete přitom její skřeky. Nechátemanželku, aby držela její hlavu jednou rukou, zatímco jí násilím otevřetlamičku dřevěným pravítkem, vhodíte do ní pilulku a hladícími pohybypo jejím krku zajistí, aby pilulku spolkla.

  6. Sundátekočku z tyče na záclony a připravíte si novou pilulku. Udělejte sipoznámku - koupit nové pravítko a opravit záclony. Opatrně smeťteroztříštěné střepy z váziček a sošek, které původně stály na obruběkrbu.

  7. Zabalte kočku do velkého ručníku a požádejtemanželku, aby si na ni na podlaze lehla tak, aby kočce vyčnívala jenhlava. Dejte pilulku na konec brčka na pití, otevřete kočce násilímtlamičku tužkou a foukněte do ní brčkem pilulku.

  8. Zkontrolujtena návodu pilulkové krabičky, zda pilulka není škodlivá pro lidi,spláchněte nepříjemnou chuť pilulky sklenicí vody. Nalepte leukoplastna manželčinu ruku a odstraňte krev z koberce studenou vodou a mýdlem.

  9. Najdětea přineste kočku ze sousedova altánku. Vezměte další pilulku. Dejtekočku dovnitř kuchyňské skříňky a skřípněte jí krk dvířky tak, aby jívyčnívala ven pouze hlava. Otevřete násilím její tlamičku dezertnílžící a vstřelte pilulku do jejího krku gumičkou podobně jako prakem.

  10. Přinestez garáže šroubovák a zašroubujte zpátky vyvrácené panty skříňky. Dejtesi na tvář studený obklad a zkontrolujte, kdy naposledy jste byločkován proti tetanu.

  11. Zavolejte požárníkům, abyvyprostili kočku z vrcholku stromu přes ulici. Omluvte se sousedům,kteří svým autem nabourali do jejich plotu, když se snažili nepřejetvaší kočku běžící přes ulici. Vezměte poslední pilulku.

  12. Přivažtekočce pevným zahradnickým drátem přední tlapky k zadním a pak ji celoupřivažte k noze jídelního stolu. Rukou, ochráněnou těžkou koženourukavicí, nacpěte pilulku do její tlamičky, následovanou celým syrovýmbiftekem. Podržte její hlavu horizontálně a nalijte do jejího hrdla dvěpinty vody.

  13. Požádejte manželku, aby vás zavezla napohotovost. Snažte se tam pak sedět naprosto nehybně, zatímco vámošetřující lékař zašívá štychy vaše prsty a tvář a odstraňuje zbytkypilulky z vašeho pravého oka. Na zpáteční cestě domů se zastavte vobchodě s nábytkem - objednat nový jídelní stůl.

  14. Vyřiďtese spolkem pro ochranu zvířat, aby si přijeli pro vaši kočku. Zavolejtedo obchodu s domácími zvířaty, zda nemají náhodou na prodej křečka.

A jak k témuž přimět vašeho psa?

Zabalte pilulku do kousku slaniny.

 
Autor: your.imp v 18:04, | Komentářů (0)

Pojišťovna

Vážená pojišťovno,

odepisuji na Váš dopis, kde jste mě žádali o upřesnění mého úrazu.Do oznámení úrazu jsem uvedl, že jsem si úraz způsobil sám. Jsemzaměstnán jako zedník a zmíněný den jsem pracoval sám na stavbě domu.Po dokončení mi zbylo asi 250 kg cihel na střeše. Sešel jsem tedy dolůa přes kladku jsem vytáhl nahoru prázdný sud, do něhož jsem hodlaluložit zbývající cihly. Lano jsem dole pevně zabezpečil a šel jsemnahoru uložit cihly do sudu.

Po naložení všech cihel jsem sešel opět dolů, abych spustil sud scihlami. Ve smlouvě máte uvedeno, že vážím pouze 75 kg. V momentě, kdyjsem lano odvázal a držel jen v ruce, jsem se ujistil o působenígravitace. Výše jsem napsal, že sud, která sám o sobě váží jen 25 kgbyl naložen 250 kg cihel. Jak si jistě domyslíte sami, moje váha 75 kgnemohla udržet tak těžký sud, a než jsem si to stihl uvědomit, byl jsemv prudkém pohybu vzhůru a sud, který byl na úrovni střechy, naopak vprudkém pohybu dolů. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se setkal sproti se pohybujícím sudem, což vysvětluje to naražení hlavy azlomeniny krku a klíční kosti.

Dále jsem pokračoval směrem vzhůru. až jsem se zastavil s prsty vkladce. I přes velkou bolest jsem se však držel lana. V tom samémokamžiku sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Výše jsemuvedl, že sud sám o sobě váží 25 kg a já, jak máte uvedeno ve smlouvě,75 kg. Působení gravitace pokračovalo dále a jak si jistě domyslíte,situace, kdy já se svými 75 kg jsem nahoře a sud vážící pouze 25 kg,nemohla setrvat. A tak jsem se v mžiku ocitl v prudkém pohybu dolů aprázdný sud v prudkém pohybu naopak nahoru. Zhruba na úrovni třetíhopatra jsem se opět setkal se sudem, tentokrát prázdným. To vysvětlujezlomeniny obou kotníků.

Dále jsem pokračoval směrem dolů, kde jsem prudce narazil na zem,což vysvětluje ta rozdrcená kolena a sedací kloub. V bolestech a bezvůle jsem pustil lano, na jehož druhém konci přes kladku visel prázdnýsud beze dna. Působením gravitace se ocitl v prudkém pohybu dolů,přesně do míst, kde jsem bezvládně ležel. To vysvětluje ta tři zlomenážebra.

Doufám, že jsem vám poskytl vámi požadované informace a že moji žádost o náhradu kladně vyřídíte.



S pozdravem
František Novák
 
Autor: your.imp v 14:46, | Komentářů (0)

Jste závislí na mobilní komunikaci?

Na mobilu jste závislí pokud:
  • mobila nevypínáte ani v noci. Co kdyby vám někdo volal.
  • se vám třesou ruce, když jste už 5 minut s nevytáčel žádné číslo
  • máte pocit, že na vás svět zapomněl, když jste v poslední půlhodině nedostal ani jednu SMS zprávu
  • vám váš kamarád pošle svoje číslo a vy uvažujete koho smažete, protože už máte všech 250 paměťových míst plných
  • si v hospodě posíláte zprávy s kamarády, kteří s vámi sedí u jednoho stolu
  • první co uděláte je, že zkontrolujete, zda máte dostatečný signál
  • síla signálu je nejdůležitějším měřítkem kvality restaurace
  • mezi dvěma sousty na obědě si vzpomenete, že máte komusi zavolat a okamžitě přestáváte jíst
  • vaše sny se vám zdají ve WAP protokolu
  • vaše nejoblíbenější frekvence je 900 Mhz
  • vaše nejoblíbenější téma je, kde je jaký signál
  • vášnivé debaty jste schopen pouze pokud se porovnávají jednotlivé mobily
  • člověk, který nemá mobila je neschopný idiot a nestojí vám za řeč
  • rozesíláte SMS a voláte na všechna čísla v seznamu, když nikdo nevolá vám
  • o svém mobilu prohlašujete, že má fakt sexy barvu (tvar, skin, anténu, příjem, ...)
  • když už náhodou skončíte v restauraci, která není pokrytá vaším operátorem, začnete uvažovat o změně:
    • operátora
    • restaurace
    • mobilu
  • navíc:
    • každých 10 minut vybíháte ven, jestli někdo nevolal
    • každých pět minut kontrolujete, jestli se signál náhodou neobjevil
    • obejdetevšechny stoly v restauraci, a pokud u nějakého signál objevíte,přesvědčujete ty, co u něj sedí, aby si s vámi vyměnili místo
  • býtden bez mobilu je stejně příšerná představa, jako že zkrachoval vášoperátor a vy jste musel přejít k tomu druhému, debilnímu, co nemásignál ani u vás na chalupě (což je orlí hnízdo v nějakém hodněhlubokém údolí na polské straně Sněžky)
  • půl roku předem víte o novinkách, které se chystají a už šetříte na mobil, který to bude umět využít
  • nejsilnější nadávka, kterou znáte je: "Ty seš blbej, jak Motorola d160!"
  • máte headset stále v uchu, ale pro jistotu kontrolujete, zda někdo nevolal
  • jediné, na co si u headsetu stěžujete je to, že ve spánku tlačí
  • mobil kontrolujete, i když vás ve 3 ráno probudí močový měchýř
  • tvar vaší ruky se již dokonale přizpůsobil tvaru vašeho mobilu a vy to dáváte za příklad ostatním
  • napsání SMS zprávy v plné délce 160 znaků vám trvá méně než minutu a s ostatními stejně postiženými v tom dokonce soutěžíte
  • znáte nazpaměť parametry vašeho přístroje, abyste mohl kvalifikovaně argumentovat na vaše nejoblíbenější téma
  • ostatní mobily jste schopen poznat bez brýlí na vzdálenost 10 metrů, přesto, že máte od psaní SMS 5 dioptrií
  • zvonění vašeho mobilu poznáte i na koncertě skupiny Metallica
  • nejvíc vás někdo naštve, když si nastaví stejný druh zvonění, jako máte vy
  • vidíte-li na ulici nádhernou ženu, váš první pohled padne na to, jaký typ přístroje má a první myšlenka je na jejího operátora
  • při vypínání mobilu máte podobně nepříjemný pocit, jako byste dostával kopačky
  • kdyžvám mobil začne hlásit vybité baterie, začnete okamžitě shánět způsobnabití, bez ohledu na investice a pokud nic neseženete a mobil se vámvypne, připadáte si, jako byste ztratil nejlepšího přítele
  • když už hrozí, že se vám mobil vypne, dohodnete se s podobně postiženým kamarádem a svoje hovory přesměrujete na něj
  • místo dovolené vybíráte podle síly signálu
  • pokud je účet za poslední měsíc čtyřmístná částka, podivujete se, jak jste málo volal
  • posmíváte se lidem s mobilem horším, než máte vy
  • s lidmi bez mobilu se nebavíte vůbec
 
Autor: your.imp v 14:40, | Komentářů (0)

Dopis od matky

Můj drahý synu!

Píšu ti pomalu, protože vím, že neumíš rychle číst. Už nebydlímetam, kde jsme bydleli. Tvůj otec někde četl, že nejvíce dopravníchnehod se stane v okruhu do 20km od bydliště, proto jsme se přestěhovalijinam. Nemohu ti napsat číslo domů, protože ho původní obyvateléodšroubovali a vzali si ho s sebou, aby si nemuseli měnit adresu...

V našem novém domě je všechno pěkné. Máme i pračku, i když nějaknefunguje.Vložila jsem do ní šaty, zatáhla jsem za řetízek a od té dobyjsem šaty neviděla. Ale není to tak špatně. Minulý týden pršelo jendvakrát, jednou tři dny a podruhé čtyři...

Poslala jsem ti kabát, který jsi chtěl, ale podle tvého otce by bylbalík kvůli knoflíkům příliš těžký, tak jsem je odřezala. Najdeš je vlevé kapse...

Tvoje sestra dnes ráno porodila, ale ještě nevíme co. Takže ti zatím neřeknu, jestli jsi strýc nebo teta...

Tvůj bratr si jeden den zabouchnul klíče v autě, dost jsme se báli,protože trvalo více jak dvě hodiny, než mne a otce z auta vysvobodili...

Soused minulý týden spadnul do sudu s domácí hruškovici. Zkoušeli hovytáhnout, ale hrdinský se bránil a utopil se. V krematoriu hořel 3 dny!

Ale jinak se nic zvláštního neděje, vše je ve starých kolejích.




Tvoje Milující matka



PS: Chtěla jsem ti vložit nějaké peníze do obálky, ale byla už zalepená...
 
Autor: your.imp v 14:38, | Komentářů (0)

Alkohol

Aby výrobci alkoholu prokázali vyšší odpovědnost za své produkty,rozhodli se na návrh Lékařské asociace umístit na všechny láhvealkoholu tato varování:

Varování č. 1: Konzumace alkoholu může způsobit pocit, že šeptáte, když nešeptáte.

Varování č. 2: Konzumace alkoholu je hlavním příčinou toho, že při tanci vypadáte jako debil.

Varování č. 3: Konzumace alkoholu vás může přimět vyprávět jednu a tu samou nudnou příhodu pořád dokola, dokud vám kamarádi nerozbijí hubu.

Varování č. 4: Při konzumaci alkoholu snadno uvěříte, že vašeex-přítelkyně (ex-přátelé) nebo kamarádi umírají touhou po tom, abystejim ve čtyři ráno zavolal.

Varování č. 5: Konzumace alkoholu vás může zanechat v němém údivu co se to proboha stalo s vašimi kalhotami.

Varování č. 6: Konzumace alkoholu vás může dovést kpřesvědčení, že dokážete konverzovat s příslušníky (příslušnicemi)opačného pohlavím bez prskání.

Varování č. 7: Konzumace alkoholu může způsobit, že se ránoprobudíte a uvidíte něco opravdu strašného (jméno toho si však nebudetepamatovat).

Varování č. 8: Konzumace alkoholu je obecně hlavní příčinou nevysvětlitelných spálenin od koberce objevujících se na čele.

Varování č. 9: Konzumace alkoholu ve vás může vyvolat iluzi, že jste silnější, krásnější a chytřejší než ten obrovskej chlap, co sedí v rohu.

Varování č. 10: Konzumace alkoholu vás může přivést k domněnce, že tlustí a hnusní lidé jsou štíhlí a atraktivní.

Varování č. 11: Konzumace alkoholu může vést k tomu, že se u vás doma najednou objeví několik dopravních značek.

Varování č. 12: Při konzumaci alkoholu snadno uvěříte tomu, že se lidé smějí s vámi.

 
Autor: your.imp v 14:35, | Komentářů (0)

Jak se sprchuji žena a jak muž

Jak se sprchuje žena

Svlékne se a svršky hodí do koše na prádlo, předtím je roztřídípodle barev. Do sprchy jde oblečena v dlouhém županu. Pokud se cestoupotká s "mužem svých snů", zčervená a do koupelny doběhne. Zkontrolujesi postavu v zrcadle a v duchu si postěžuje, jak zase přibrala. Vlezedo sprchy a nejprve si obličej otře žínkou. Jednu speciální houbuneboli lufu má na tělo, další na nohy. Na paty použije pemzu. Hlavu siumyje nejnovějším rostlinným šamponem z televizní reklamy, kterýzaručeně obsahuje osmdesát tři vitamínů. Na vlasy si žena pak naneseregenerační kondicionér a nechá ho alespoň patnáct minut působit. Běhemté doby si dobrých deset minut myje obličej broskvovým peelingem.Kondicionér si z vlasů smývá nejméně deset minut. Chce mít jistotu, žeje všechen pryč. Oholí si podpaží a celé nohy, okolí bikin se rozhodnepo chvíli usilovného přemýšlení nechat odstranit voskem. Hysterickyzařve, když někdo spláchne o patro výš záchod, a ve sprše se snížítlak. Ještě jednou se osprchuje a následně pečlivě setře orosené stěnysprchy žínkou. Nakonec sprchu vystříká savem proti plísni. Utře seručníkem a zkontroluje si kůži po celém těle. Dalších dvacet minut jítrvá, než si ostříhá nehty. Do ložnice se vrací v županu a s ručníkemomotaným kolem hlavy. Potká-li cestou přítele, zčervená studem azrychlí. Následující půl hodiny se bude oblékat.



Jak se sprchuje muž

Svlékne se už v ložnici a nechá své věci rozházené na zemi upostele. Do koupelny jde nahý. Potká-li cestou svoji přítelkyni,vybafne na ni a zamává svým "mackem". Podívá se na sebe do zrcadla,zatne biceps, zkontroluje velikost penisu a poškrábe se v rozkroku.Teprve pak vleze do sprchy. Nezabývá se tím, že by hledal žínku. Stejněji nepoužije. Stačí mýdlo, je-li zrovna k dispozici. Umyje si nohy.Umyje si rozkrok. Umyje si podpaždí. Přitom se vymočí do odpadu. Takysi nahlas uleví, aby věděl, jak to ve sprše zní a ozvěně se zasměje.Našamponuje si vlasy, vytvaruje účes pankáče, odhrne závěs a pohlédnena sebe do zrcadla. Při té příležitosti si zopakuje grimasy, kterédělal na děvčata už v základní škole. Nakonec si vlasy lehce spláchne.Když vyleze ze sprchy, zjistí, že na podlaze je spousta vody, protožezapomněl zahrnout závěs. S myšlenkou, že to dříve či později uschne, sezběžně utře, mokrý ručník pak přehodí přes tyčku závěsu. Ještě nežvyjde z koupelny, kde nechá svítit světlo, pohlédne na sebe do zrcadla,zatne svaly a zkontroluje velikost penisu. Potká-li svoji přítelkynicestou do ložnice, odhrne si ručník a pochlubí se, jak je "voňavý". Zanecelé dvě minuty je oblečený a připraven na všechno. I na to, aby sezase svlékl a mohl se milovat ve sprše.

 
Autor: your.imp v 14:34, | Komentářů (0)

Jak udržet zdravou úroveň šílenství

  • Během polední přestávky se posaďte do svého zaparkovanéhoauta, nasaďte si protisluneční brýle a miřte fénem na kolemjedoucívozy? Sledujte, jestli zpomalí.
  • Zavolejte na svůj vlastní záznamník a zanechte si vzkaz, aniž byste se pokoušeli měnit svůj hlas.
  • Trvejte na tom, že vaše e-mailová adresa je: Xena-Warrior-Princess@vasefirma.com nebo Elvis-the-King@vasefirma.com
  • Pokaždé, když vás někdo o něco požádá, zeptejte se, zdali si k tomu přeje hranolky.
  • Vybídněte své kolegy, aby se k vám přidali v synchronizovaném baletu na židlích.
  • Postavte odpadkový koš na váš pracovní stůl a přilepte na něj štítek "příchozí pošta".
  • Vytvořte si fóbii ze sešívaček.
  • Potři týdny nahrazujte normální kávu v kancelářském kávovaru kávou bezkofeinu. Jakmile se celé osazenstvo zbaví návyku na kofein, začněte jimvařit pořádného turka z pravé kávy.
  • Do šekové knížky si u všech šeků zapisujte jako účel vystavení - "za sexuální služby".
  • Na vše, co vám ostatní říkají, odpovídejte se slovy: "To je to, co si myslíte."
  • Všechny věty zakončujte prohlášením: "Přesně jak pravilo staré proroctví."
  • Nastavtejas na monitoru tak silně, aby intenzívně osvětloval celé vašepracoviště. Pokud se někdo bude divit, řekněte, že se vám to tak líbí.
  • Nepoužívejte žádná interpunkční znaménka.
  • Pokud možno, co nejčastěji místo chůze poskakujte.
  • Ptejte se lidí, jakého jsou pohlaví. Po jejich odpovědi se hystericky rozesmějte.
  • Při dotazu na účel vaší služební cesty uvádějte - "služební cesta".
  • Při opeře zpívejte spolu s účinkujícími.
  • Jděte na recitál moderní poezie a zeptejte se, proč se verše nerýmují.
  • Zjistětesi, kde nakupuje váš šéf a kupte si přesně stejné oblečení. Noste jevždy den nato, co šéf. (Tento systém je obzvlášť účinný, je-li váš šéfopačného pohlaví než vy.)
  • Posílejte všem zaměstnancům ve vašem podniku e-maily o tom,co právě děláte. Například: "Pokud by mne někdo potřeboval, budu napánských záchodcích ve druhém patře, první kabinka zprava."
  • Kolem vašeho pracoviště rozestřete moskytiéry a po celou pracovní dobu přehrávejte kazetu se zvuky džungle.
  • Svým přátelům říkejte alespoň s pětidenním předstihem, že se na jejich večírek nedostavíte, protože na to nemáte náladu.
  • Zavolejte na linku důvěry a nic neříkejte.
  • Požádejte své spolupracovníky, aby vás oslovovali vaší starou trempskou přezdívkou "Tvrďas".
  • Při vybírání peněz z bankomatu vykřikujte: "VYHRÁL JSEM, VYHRÁL JSEM! Tento týden již potřetí!"
  • Při odchodu ze zoologické zahrady začněte běžet směrem k parkovišti a křičte: "Zachraň se, kdo můžeš, utekli jim!"
  • Svému šéfovi řekněte: "Ty hlasy v mé vlastní hlavě mne nijak neobtěžují, ale hrozně mi vadí ty hlasy ve vaší hlavě!"
  • Po večeři svým dětem řekněte: "V rámci úsporných opatření se budeme muset jednoho z vás zbavit."
  • Pokaždé, když spatříte koště, zvolejte: "Miláčku,tvá maminka přijela!"
  • Svého metr vzdáleného kolegu volejte pouze přes telefon a měňte přitom hlas.
  • Vytvořte si přezdívky pro všechny své kolegy a už je jinak neoslovujte.
  • Nejpohodlnější židli si přisuňte k tiskárně a celý den každému tvrďte, že čekáte na důležitý dokument.
  • Máte-lischůzi nebo poradu, objevte se tam pozdě. Na omluvu řekněte, že jsteještě nejedl, a během proslovu vedoucího spolykejte pět syrovýchbrambor.
  • Na téže schůzi navrhněte, že místo coca-coly by v automatu mělo být pivo.
  • Pošlete všem spolupracovníkům e-mail, že dnes na oběd přinesou zdarma vzorky jídla.
  • Když si pak budou stěžovat, že nic neviděli, seďte v křesle s rukou na břiše a říkejte "příště musíte být rychlejší…"
 
Autor: your.imp v 14:32, | Komentářů (0)

Muž v domácnosti

Pondělí

Jsem sám doma. Žena na týden odjela. Je to skvělý pocit. Velmipříjemná změna. Myslím si, že tu prožijeme se psem nezapomenutelnýtýden.

Udělal jsem přesný plán a rozvrhl jsem si čas. Vím přesně, kdyvstanu, kolik času strávím v koupelně a kolik přípravou snídaně.Propočítal jsem také čas na mytí nádobí, úklid, psí procházky, nákupy avaření. Když jsem odhadl celkový čas, velmi příjemně mne překvapilo, žebudu mít spoustu volna. Nechápu, proč ženy tolik mluví o domácnosti adělají z toho takovou vědu, když je to činnost, která vyžaduje tak máločasu. Jde jen o to, jak si ho zorganizovat.

Večeříme každý kotletu. Já i pes. Na stole mám svíčku, protože todělá pěknou atmosféru, také sváteční prostírání a ve vázičce růži. Pesměl paštiku (páté de canard) jako předkrm, pak maso s jemnou zeleninoua keks jako dezert. Piju víno a kouřím doutník. Už dlouho jsem senecítil tak dobře.



Úterý

Musím se znovu podívat na svůj časový rozvrh. Zdá se mi, že budevyžadovat malé změny. Psovi jsem vysvětlil, že každý den není ovšemsvátek a nemůže tedy mít vždy předkrm a hlavně tři misky, které pakmusím umývat. Při snídani jsem si všiml, že výroba pomerančové šťávy májednu nevýhodu. Ovoce znečistí celý přístroj. Jiná možnost - udělatšťávu rovnou na dva dny. Pak bych nemusel stroj mýt denně. Objev:Zjistil jsem, že párky mohu ohřát v polévce a ušetřit tak jednu nádobu,kterou nemusím mýt.

Rozhodně nemíním denně luxovat, jak si to přála žena. Úplně postačíjednou za dva dny. Důležité je se přezout a otřít psovi packy - to jevše. Jinak se cítím skvěle.



Středa

Mám pocit, jako by mi domácnost zabírala více času, než jsemodhadoval. Budu muset svou činnost zracionalizovat. První kroky: Koupiljsem jídlo v sáčku. Nemusím přece ztrácet čas neustálým vařením. Jídlose nemá připravovat déle, než se jí.

Stlaní je problém. Nejdřív rozhazovat přikrývky, pak větrat a paksložité stlát. Myslím si, že není nutné stlát každý den, když zasepůjdu večer spát. Mám při stlaní pocit marnosti.

Také psovi už nepřipravují složité jídlo. Koupil jsem už hotovéjídlo pro psy. Tvářil se divné, ale nedá se nic dělat. Když mohu jájíst už hotové jídlo, musí se přizpůsobit i on.



Čtvrtek

Už žádné pomerančové šťávy! Jak takový nenápadný pomeranč dovedeušpinit přístroj, to je neuvěřitelné. Kupuju hotovou šťávu v lahvích.

Objev: Podařilo se mi vylézt z postele tak, že jsem skoro vůbecnenarušil přikrývky. Pak stačilo jen trochu uhladit deku. Ovšem chce tocvik a je nutné, aby se člověk během spánku v posteli moc nevrtěl. Toznamená nestřídat často polohy. Bolí mě kvůli tomu trochu žádá, ale tolze odstranit horkou sprchou.

Přestal jsem se každý den holit. To je tedy opravdu zbytečná ztrátačasu. Navíc tím získám čas, který mi chyběl a kterým disponuje žena,která se neholí.

Zjištění: Je zbytečné jíst pokaždé z jiného talíře. Přidělává se tímnádobí, to je hotové mrhání. Mýt neustále nádobí mi začalo jít nanervy. Také pes jí z jedné misky. Je to koneckonců jen zvíře. K obědu ik večeři jsem měl párky.

Poznámka: Dospěl jsem k závěru, že luxovat stačí maximálně jednou týdne.



Pátek

Konec ovocným stávám! Láhve jsou moc těžké. Zjišťují následující:Ráno párek chutná dobře. V poledne méně. Večer vůbec. Když člověk jípárky déle než dva dny, může to způsobit i lehkou nevolnost. Pes dostalsušené jídlo. Je stejně výživné a hlavně nemaže to misku. Jinak bych siuž připadal jako automatická myčka nádobí. Přišel jsem na to, žepolévku lze jíst rovnou z hrnce. Chutná stejně. Žádné talíře, žádnounaběračku! Poznámka: Konzervy nepadají v úvahu, protože se umažeotvírák.

Přestal jsem vytírat podlahu v kuchyni. Tato činnost mi už šla nanervy jako předtím stlaní. Mám dojem, že mám moc odpadků. Nevím, odkudse berou. Musím s ními běhat ven.



Sobota

Nač se večer svlékat, když se ráno zas musím oblékat? To si radějidéle poležím. Navíc se nemusím vůbec přikrývat, takže postel zůstaneperfektně ustlaná. Pes nadělal drobečky. Vynadal jsem mu. Nejsem jehoslužka! Zvláštní, uvědomil jsem si, že takhle se mnou občas mluvížena...

Dnes je den holení, ale vůbec do toho nemám chuť. Můj nervový stavnení dobrý. Snídat budu jen to, co se nemusí rozbalovat, otvírat,krájet, mazat, vařit nebo míchat. Všechny tyhle činnosti mne rozčilují.

Plán: Oběd sním přímo že sáčku, rovnou nad sporákem. Žádné talíře,žádné příbory, žádné prostírání a jiné nesmysly. Trochu mě bolí dásně.Možná že je to nedostatek ovoce, které je moc těžké na dopravu. Třebaje to začátek kurdějí? Myslím na Amundsena...

Odpoledne telefonovala žena a ptala se, zda jsem umyl okna a vypralprádlo. Hysterický jsem se rozesmál. Řekl jsem jí, že na takové věcinemám vůbec čas. Mám problém s vanou. Ucpala se špagetami. Moc mi toale nevadí, protože už se stejně nesprchuji. Poznámka: Jíme-li se psemrovnou z ledničky, je zapotřebí to udělat rychle, aby nezůstala dlouhootevřená.



Neděle

Pozorovali jsme se psem z postele, jak v televizi jedli lidénejrůznější pokrmy a lahůdky. Oba jsme měli plné pusy slin. Jsme obazesláblí a mrzutí. Ráno jsme snídali něco z psí misky. Ani jednomu tonechutnalo. Měl bych se umýt, oholit, učesat, udělat psovi jídlo, jít sním ven, umýt nádobí, uklidit, nakoupit a udělat celou řadu dalšíchvěcí, ale už se mi nedostává sil.

Mám pocit, že se neudržím na nohou a že mi slábne zrak. Pes přestalvrtět ocasem. V posledním půdu sebezáchovy jsme se odplížili dorestaurace. Jedli jsme skvělá jídla na různých talířích víc než hodinu.

Pak jsme odešli do hotelu. Pokoj je čistý, uklizený, útulný.Rozházel jsem postel a opět spal jako na začátku expedice. Myslím si,že je to ideální řešení, protože takhle skutečně ušetřím spoustu časuAž se zotavím, budu přemýšlet, k čemu ho použiji!

 
Autor: your.imp v 14:30, | Komentářů (0)

Neuvěřitelné

Kdybyste nepřetržitě křičeli 8 let, 7 měsíců a 6 dní, vyprodukovalibyste tolik zvukové energie, která by stačila na ohřátí jednoho šálkukávy.
(Neuvěřitelné!)

Kdybyste nepřetržitě prděli 6 let a 9 měsíců, vyprodukovalibyste tolik plynu, jehož energie se rovná energii jedné atomové bomby.
(To už možná jo.)

Orgasmus vepřů trvá 30 minut.
(V příštím životě chci být vepříkem. Ale zajímalo by mě, jak to zjistili, a hlavně - proč?)

Když budete mlátit hlavou o zeď, za jednu hodinu spálíte 150 kalorií.
(To je pořád nic proti vepříkům!)
(Hlavně to nezkoušejte doma ... možná v práci?)

Lidé a delfíni jsou jedinými živočichy, kteří mají sex pro potěšení.
(A vepříci mají půlhodinový orgasmus? To není fér!)

Nejsilnějším svalem na lidském těle je jazyk.
(Hmmmmmmmmm........)

Praváci žijí v průměru o devět let déle než leváci.
(Když umíte používat pravou i levou ruku stejně dobře, tak se děje co?)

Mravenec dokáže zdvihnout padesátinásobek své hmotnosti, můžetlačit třicetinásobek své hmotnosti a je-li opilý, vždy padá na pravoustranu.
(Po vypití čeho je opilý? Musí daňoví poplatníci platit takové výzkumy?)

Polární medvědí jsou leváci.
(Kdo ví? Koho to zajímá? Ptám se: jak jste to zjistili?)

Sumec má více než 27000 chuťových pohárků.
(Co může být tak chutného na dně rybníka?)

Blecha dokáže skočit do dálky rovnající se 350ti násobku jejídélky. To jako kdyby člověk dokázal přeskočit celé fotbalové hřiště.
(30 minut? Umíte si to představit? A proč zrovna čuníci?)

Šváb dokáže žít až devět dní bez hlavy a až teprve potom zemře.
(Hrůzostrašné!)

Sameček kudlanky nábožné si nemůže užívat sexuálních radovánek s hlavou, protože samička začíná sex tím, že mu hlavu uřízne.
(Miláčku, už jsem doma ... Což si takhle...)

Někteří lvi mohou kopulovat až 50x za den.
(Stejně si ale v příštím životě přejí být vepříkem: lepší kvalita než kvantita.)

Motýli ochutnávají nohama.
(Jemine!)
(To je skoro stejně strašné jako sumec!)

Pštrosí oko je větší než jeho mozek.
(Znám i takové lidi.)

Mořská hvězdice mozek nemá.
(I takové znám lidi.)

Po přečtení tohohle článku, jediné, co mužů říci...
Šťastní to vepříci :)
 
Autor: your.imp v 14:29, | Komentářů (0)

Proč je skvělé být mužskej?

  1. Můžeš být zároveň inteligentní a krásný.
  2. Na pět dní dovolené potřebuješ maximálně jeden kufr.
  3. Fronty před pánskými záchodky bývají kratší minimálně o 80%.
  4. Při přijímacím pohovoru se nikdo nezajímá o tvůj zadek.
  5. Všechny tvé orgasmy jsou skutečné.
  6. Nemusíš s sebou všude nosit kabelku.
  7. Tvé příjmení ti zůstane až do smrti.
  8. Můžeš se osprchovat, vypravit a vypadnout z domova v deseti minutách.
  9. Při sexu se nemusíš bát, že přijdeš o poctivost, či o dobrou pověst.
  10. Nikdo ze tvých spolupracovníků není schopný tě rozbrečet.
  11. Nemusíš se holit níž než na krku.
  12. Když je ti 34 a jsi pořád svobodný, lidem to většinou ujde.
  13. Vše na tvém obličeji může zůstat v přírodní barvě.
  14. Můžeš být presidentem.
  15. Všechno vyžehlíš obyčejnou kytkou.
  16. Myslíš na sex 98% svého bdělého stavu.
  17. Můžeš si dovolit zmoknout v bílé košili.
  18. Stačí ti současně vlastnit pouhé tři páry bot.
  19. Předehra je dobrovolná.
  20. Nikdo nepřestane vyprávět sprostý vtip jen proto, že vejdeš do místnosti.
  21. Horký vosk se nikdy nepřiblíží k tvým genitáliím.
  22. Můžeš obdivovat Clinta Eastwooda, aniž by ses snažil vypadat jako on a trápil se proto hlady.
  23. Můžeš sedět s koleny od sebe a nezáleží na tom, co máš na sobě.
  24. Stejná práce .... lépe placená.
  25. Šedivé vlasy a vrásky ti přidávají na výrazu.
  26. Se 400 miliony spermií jsi schopen zdvojnásobit světovou populaci.
  27. Máš výhradní právo na dálkové ovládání televize.
  28. Lidi ti neciví na hrudník, když se s nimi bavíš.
  29. Máš normální a zdravý vztah ke své matce.
  30. Můžeš si koupit kondom, aniž by si tě prodavač představoval svlečeného.
  31. Nemusíš předstírat úpravu make-upu, když se ti chce jenom chcát.
  32. Tvé telefonáty jsou do 30 sekund ukončeny.
  33. Nemusíš sledovat sexuální život svých přátel.
  34. Můžeš si sám otevřít sklenice s marmeládou.
  35. Stali známí té nelitují, když trochu přibereš.
  36. Tvůj pivní pupek té nedělá neviditelného pro druhé pohlaví.
  37. Nikdy nečistíš WC.
  38. Když té někdo zapomene pozvat na večírek je stejně jako dřív tvůj přítel.
  39. Tvé spodní prádlo stojí jen 60 Kč.
  40. Banán můžeš sníst kdekoli si umaneš.
  41. Můžeš říkat co chceš, protože ti je jedno co si o tobě ostatní myslí.
  42. Opravář tvého vozů ti sdělí pravdu.
  43. Nezajímá tě jestli někdo zpozoroval tvůj nový účes.
  44. Máš pořád stejnou náladu.
  45. Znáš minimálně 20 způsobu jak otevřít flašku piva.
  46. Porno se točí přesně podle tvých představ a požadavků.
  47. Nemít nějakou osobu rád, nevylučuje s ní mít dobrý sex.
  48. Co je to vlastně celulitida ?!
  49. Šanci mít sex ti nikdy nepřekazí špatná nálada.
  50. To žes přišel na party ve stejných kalhotách jako několik dalších kolegů jen vyjadřuje tvou náležitost k týmu.
 
Autor: your.imp v 14:27, | Komentářů (0)

ŽENA - Chemická analýza

Základní údaje
Prvek: žena
Značka: wo
Objevil: Adam
Atomová hmotnost: dohodou přijatá 53,6 kg, může se pohybovat v rozmezí 40 až 200 kg
Výskyt: větší množství ve všech větších městských oblastech



Fyzikální vlastnosti
  • povrch obvykle pokryt barevným filmem
  • bod varu nemá, mrzne bez jakékoliv známé příčiny
  • topí se při speciálním zacházení
  • hoří při nesprávném použití
  • vyskytuje se v různých stavech od panenského kovu až po běžnou rudu
  • poddává se při tlaku aplikovaném na správných místech



Chemické vlastnosti
  • výborně přitahuje zlato, stříbro a množství různých druhů drahých kamenů
  • absorbuje velké množství drahých látek
  • může spontánně explodovat bez předcházejícího varování a bez jakékoliv známé příčiny
  • nerozpustná v kapalinách, ale její aktivita prudce stoupá po nasycení alkoholem
  • ze všech člověku dosud známých prvků nejlépe redukuje peníze



Běžné použití
  • dekorativní účely, zvláště ve sportovních autech
  • může být dobrou pomůckou při relaxaci
  • velmi efektivní čistidlo



Testování
  • čistý vzorek má v přirozeném stavu narůžovělou barvu
  • v blízkosti kvalitnějšího vzorku se barva mění na zelenou



Možné riziko
  • v nezkušených rukou velmi nebezpečná
  • je nelegálnívlastnit více než jeden vzorek, ale současně je možno spravovat vícevzorků, pokud se nacházejí na různých místech a nedostanou se navzájemdo přímého kontaktu
Výstraha.
delší vystavování se tomuto prvku je zdraví škodlivé!
 
Autor: your.imp v 14:25, | Komentářů (0)

Život obráceně

Nejnespravedlivější věcí na životě je způsob, jakým končí. Život jetěžký, zabírá Vám spoustu času a co dostanete na konci? Smrt. To jenejaká odměna?

Představte si, že by to šlo obráceně:

Nejdřív zemřete. Potom nějaký čas žijete v domově důchodců, dokudVás nevyrazí, protože jste moc mladí. Dostanete zlaté hodinky a půjdetena 40 let do práce, kam budete chodit do té doby, než budete dost mladína školu. Pak už to jede jako po másle: alkohol, holky, drogy, večírky,... Vysoká škola, střední škola, základka. Stanete se dítětem, hrajetesi, nemáte žádnou zodpovědnost. Stanete se miminem. Postupně zapomenetechodit a vrátíte se do bříška. Posledních 9 měsíců vás máma bude nosita nakonec skončíte jako ... orgasmus!

 
Autor: your.imp v 14:24, | Komentářů (0)

Ženská a mužská čeština

Ženská čeština:

Ano = Ne
Ne = Ano
Možná = Ne
Promiň = Budeš litovat
Potřebujeme = Chci
Rozhodnutí je na tobě. = Správné rozhodnutí už by mělo být jasné i tobě.
Dělej, jak myslíš. = Později za to budeš platit.
Musíme si promluvit. = Chci si postěžovat.
Jistě, udělej to. = Nechci, abys to dělal.
Nejsem naštvaná. = Samozřejmě, že jsem naštvaná, ty troubo!
Jsi tak....mužný. = Potřebuješ se oholit a páchneš potem.
Jsi dnes večer tak pozorný = To opravdu myslíš pořád jenom na sex?
Buď romantický a zhasni. = Mám špeky.
Ta kuchyň se sem nehodí. = Chci nový dům.
Chci nové záclony = ...a koberce a nábytek a tapety....
Pověs ten obraz sem = NE! Pověs ho tamhle!
Slyšel jsi to? = Měla jsem pocit ze už jsi usnul.
Miluješ mě? = Budu chtít něco drahého.
Jak moc mě miluješ? = Udělala jsem něco, co se ti opravdu nebude líbit.
Za minutku budu připravená. = Klidně si zase zuj boty a zapni si televizi.
Nemám tlustý zadek? = Řekni, že jsem krásná.
Musíš se naučit komunikovat. = Musíš se naučit se mnou souhlasit.
Posloucháš mě? = Pozdě, už jsi mrtvý.
Já nekřičím! = Samozřejmě, že křičím, protože je to důležité!
Odpověď na otázku "Co se děje?":
  • Pořád to samé = Nic
  • Nic = Všechno
  • Všechno = Mám předmenstruační krizi
  • Nic, opravdu = Jenom to, že jsi kretén!



Mužská čeština:

Mám hlad! = Mám hlad!
Jsem unavený. = Jsem unavený.
Chce se mi spát. = Chce se mi spát.
Nechceš jít do kina? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Můžu tě vzít na večeři? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Můžu ti někdy zavolat? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Smím prosit? = Případně bych se s tebou rád vyspal.
Hezké šaty. = Pěkný výstřih.
Vypadáš napjatě. Já tě namasíruju. = Chci tě osahávat.
Co se děje? = Nevím, proč z toho děláš takovou vědu.
Co se děje? = Jaké bezvýznamné samosžírající psychické trauma na tebe zase přišlo?
Co se děje? = Myslím, že dnes ze sexu asi nic nebude.
Nudím se. = Nechceš se raději milovat?
Miluji tě. = Chci se s tebou vyspat teď hned.
Taky tě miluju. = No, tak jsem to řekl, tak už se snad můžeme věnovat sexu.
Ano, líbí se mi tvůj nový účes. = Je to stejné, jako dřív.
Ano, líbí se mi tvůj nový účes. = Stálo to 500,- a není vidět žádný rozdíl.
Promluvme si. = Snažím se tě ohromit tím, jak jsem hluboce vnímavý a možná se potom se mnou vyspíš.
Vezmeš si mě? = Chci, abys už nemohla legálně spát s jinýma.
Během nákupu:
  • Tohle se mi líbí víc. = Tak už si něco konečně vezmi a pojď domu!
  • Myslím si, že se ta blůzka s tou sukní k sobě nehodí. = Jsem buzík.
 
Autor: your.imp v 14:23, | Komentářů (0)

Věková studie

Muži:
Věk: 17 25 35 48 66
Oblíbené pití: pivo pivo vodka dvojitá vodka šaratice
Balicí věta: Moji rodiče odjeli na víkend. Moje holka odjela na víkend. Moje snoubenka odjela na víkend. Moje žena odjela na víkend. Moje druhá žena zemřela.
Oblíbený sport: sex sex sex sex spánek
Oblíbená droga: tráva koks kvalitní koks moc koks, limuzína, firemní tryskáč
Definice správného rande: francouzák snídaně "Nenabourala mi léčení." "Nemusel jsem se bavit s jejími dětmi." "Dostal jsem sedomů živý."
Oblíbená představa: střílím fantastický gól sex v letadle sex ve třech grupáč na podnikovém mecheche švýcarská služka jako esesákova otrokyně
Domácí mazlíček: rybičky zfetovaný spolubydlící irský setr děti z prvního manželství modelky z Playboye
Ideální věk na ženění: 25 35 48 66 17
Ideální rande: horror v poslední řadě poloprázdného kina "Každý platí svoje a pak zajdeme ke mně." "Zastav se." "Zastav se a uvař." sex v podnikovém tryskáči cestou do Monte Carla


Ženy:
Věk: 17 25 35 48 66
Oblíbené pití: vinný střik bílé víno červené víno Dom Perignon troška Johnny Walkera s výtažkem ze žen-šenu
Výmluva, proč nemůžu na rande: Musím si umýt vlasy. Musím si umýt vlasy a ošetřit je kondicionérem. Musím si obarvit vlasy. Musím si nechat obarvit vlasy. Musím si nechat obarvit paruku.
Oblíbený sport: nakupování nakupování nakupování nakupování nakupování
Oblíbená droga: nakupování nakupování nakupování nakupování nakupování
Definice správného rande: hamburger u Mac Donalda večeře zadarmo diamant větší diamant sama doma
Oblíbená představa: vysoký černovlasý fešák vysoký černovlasý prachatý fešák vysoký černovlasý prachatý fešák, kterému to myslí chlap s vlasy chlap
Domácí mazlíček: Micinka nezaměstnaný přítel a Micinka irský setr a Micinka děti z prvního manželství a Micinka manžel v penzi fušuje do vycpávání a vycpe mi Micinku
Ideální věk na vdávání: 17 25 35 48 66
Ideální rande: Nabídne, že zaplatí. Zaplatí. Ráno uvaří snídani. Ráno uvaří dětem snídani. Dokáže sežvýkat snídani.









 
Autor: your.imp v 14:21, | Komentářů (0)

Příběh ze zlatých stránek

Máte doma telefonní seznam? Asi ano, takže si můžete ověřit, že příběh,který si za sekundu přečtete, je skutečný a pravdivý. Zde je tedy výběrjmen z pražského telefonního seznamu. Nutno dočíst do konce.
  1. Nudil
  2. Procházel
  3. Hodnotil
  4. Prohlížel
  5. Nabízel
  6. Přemlouval
  7. Nedostal
  8. Přecechtěl
  9. Přemluvil
  10. Jásal
  11. Pozval
  12. Odemknul
  13. Ukázal
  14. Pohladil
  15. Svlékal
  16. Našel
  17. Rozepnul
  18. Vyndal
  19. Nasadil
  20. Vrazil
  21. Přitisknul
  22. Vrtěl
  23. Hekal
  24. Potil
  25. Obracel
  26. Dodělal
  27. Oklepal
  28. Otřel
  29. Zastrčil
  30. Vstal
  31. Vysmál
  32. Neplatil
  33. Radoval
  34. Svědil
  35. Štípal
  36. Zjistil
  37. Polekal
  38. Dozvěděl
  39. Léčil
  40. Mazal
  41. Natíral
  42. Sušil
  43. Nadával
  44. Rozhněval
  45. Uřezal
  46. Zahodil
 
Autor: your.imp v 14:20, | Komentářů (0)

Řetězový mail

POZOR!!! Toto je řetězový mail (pouze pro muže).

Nazdar potentní-potenciální účastníku, tento řetězový mail bylnastartován pro potentní muže (přesně jako jsi ty), aby se jejichsexuální život stal ještě více vzrušujícím.

Narozdíl od ostatních řetězových mailů Tě tento nebude stát vůbec nic.

Můžeš jenom získat!!!

Jednoduše pošli kopii tohoto mailu svým sedmi nejlepším kamarádům,kteří jsou zrovna takoví "vostří hoši" jako jsi ty. Před odeslánímpřipiš svoje jméno na poslední místo seznamu na konci tohoto mailu aprvní jméno škrtni.

Potom zabal svoji manželku, přítelkyni či partnerku do velké krabice(nezapomeň na díry ve víku, aby se neudusila) a krabici pak pošlipoštou tomu, kdo je na prvním místě seznamu.

V okamžiku, kdy se dostaneš na první místo seznamu ty sám, obdržíšpoštou 7 na sedmou žen, což znamena 823.543 kusů. Dle statistickéhonormalního rozdělení musí být v tomto souboru minimálně 0,5 MissŠvýcarska, 2,5 modelky, 463 nymfomanky, 3.234 skutečně hodněperverzních žen, nejméně 20.198 multiorgastických žen a 40.396bisexuálek.

Což je, dohromady vzato, 64.294 žen, které jsou stoprocentně žhavější, než ten šrot, který jsi odeslal ty!!!

Ale to nejlepší teprve přijde:

Tvoje stará mezi nimi zaručeně nebude!!!

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEPŘERUŠUJ ŘETĚZEC !!!!!

Muž, který poslal mail pouze 5 místo 7 svým kamarádům, dostal poštouzpátky svoji starou včetně jejího umolousaného kostkovaného župánku atrvalé migrény. Zároveň se odstěhovala top modelka, která u něhobydlela od doby, kdy odeslal svoji starou. A co víc, odstěhovala se kjeho nejlepšímu kamarádovi ze školních let (tomu, mimochodem, mailneposlal).

Zatím co píši tento mail, si chlapik, který byl o šest stupínků nademnou, užil už s 837 ženami a leží s težkým otlučením koulí v nemocnici.Mezitím se před jeho pokojem nahromadilo dalších 452 krabic!!!!

MUSÍŠ MÍT JENOM TRPĚLIVOST !!!!!

Protože tohle je Tvoje jedinečná příležitost uvést svůj sexuálníživot naráz do pořádku. Už nikdy více nákladné pozvánky k pozdnívečeři, už žádné strachy pred triviálními kravinami, které musíšpřekousnout jenom proto, abys dostal svoji vyvolenou do postele, žádnépodbízení se tchýni a už vůbec žádná nechutná slovíčka typu svatba,zásnuby atd., při kterých Tě polévá studený pot a při kterých zrudnešjako rak a lapáš po vzduchu ve smrtelném zápase.

Nerozmýšlej se proto dvakrát a pošli ještě dnes tento řetězový mail svým sedmi nejlepším kamaradům.

 
Autor: your.imp v 14:14, | Komentářů (0)

Proč je skvělé být pes?

  • Nikdo od vás nečeká, že se budete každý den koupat.
  • Když vás někde svědí, klidně se podrbete.
  • Špatné jídlo pro vás neexistuje.
  • Kost ze zverimexu vás zabaví na celé hodiny.
  • Když vám rostou chlupy na neobvyklých místech, nikdo si toho nevšimne.
  • Můžete proležet celé dny bez obav, že vás vyhodí.
  • Když dáte cizímu člověku hlavu do klína, nemáte z toho problémy.
  • Stále máte radost, když vidíte stejné lidi
 
Autor: your.imp v 14:13, | Komentářů (0)

Počítače jsou jako lidi

Počítače jsou jako ženský
  1. Nikdo mimo výrobce nechápe jejich vnitřní logiku.
  2. Přirozený jazyk, kterým hovoří s jinými počítači, je nesrozumitelný komukoliv jinému.
  3. Informace"Bad command or file name" je asi tak hodnotná jako "Tak když nevíšproč jsem naštvaná, tak se s tebou vůbec nemusím bavit!"
  4. I nejmenší chyby a omyly uživatele jsou uloženy v dlouhodobé paměti a později připomenuty.
  5. Jakmile si ho pořídíte, zjistíte, že jste nuceni utrácet nehorázné peníze za příslušenství.
  6. Pokudchcete nějaký získat, stojí vás to většinou spousty peněz. Vaše výdajena získání většinou úzce souvisí s kvalitou a stářím.
  7. Po určité době vždy zjistíte, že váš model je zastaralý a všude kolem vidíte spousty mnohem lepších a výkonějších.
  8. Postupněčas strávený s ním roste a roste a roste ... Někdy jim dokonce úplněpropadnete. Výraz "počítačový šílenec" se velice podobá slovu"sukničkář".
  9. Pokud nejste opatrní při "výměně informací", velice snadno můžete chytit nějaký virus.
  10. Velice často se stává, že ikdyž odcházíte a vše je v nejlepším pořádku, poté, co se vrátíte, je situace úplně opačná.
  11. Málokdy jste úplně spokojeni s modelem jež zrovna máte.



Počítače jsou jako mužský
  1. I když mají k dispozici spoustu informací, jsou pořád mimo.
  2. Jsou určeny k řešení problémů, ale polovinu času jsou tím problémem oni sami.
  3. Jakmile si jednoho pořídíte, zjistíte, že kdybyste malou chvilku počkali, mohli jste dostat mnohem lepší model.
  4. Aby dělali, co chcete, musíte být neustále v jejich blízkosti.
  5. Špatně se vyrovnávají s energetickými výboji.
 
Autor: your.imp v 14:10, | Komentářů (0)

Co dělat za jízdy výtahem?

  1. Vydávejte zvuky závodních aut, když někdo nastupuje/vystupuje.
  2. Vysmrkejte se a nabízejte ostatním cestujícím prohlídku vašeho kapesníku.
  3. Tvařte se nepříčetně, plácejte se do čela a mumlejte si: "Držte hubu, zatraceně držte tady všichni hubu".
  4. Prodávejte koláčky.
  5. Holte se.
  6. Bez přerušení pískejte pořád dokola prvních pár taktů vaší oblíbené písničky.
  7. Na dlouhé cestě se houpejte ze strany na stranu ve frekvenci výtahu.
  8. Trošku pootevřete svoji aktovku/kabelku, nakoukněte dovnitř a zeptejte se: "Máš tam dost vzduchu?"
  9. Nabízejte vizitky ostatním cestujícím.
  10. Oblékněte si něco naruby.
  11. Stůjte potichu, bez pohybu, těsně namáčknuti na roh výtahu tváří ke stěně.
  12. Když přijíždíte do vašeho patra, s funěním trhejte dveřmi, tvařte se zklamaně, když se otevřou samy.
  13. Naklánějte se k ostatním cestujícím a říkejte jim: "Pozor! Přijde revize jízdenek."
  14. Přivítejte každého, kdo nastoupí, a požádejte ho, aby vás oslovoval admirále.
  15. Roztahujte se po celém výtahu.
  16. Vnejvyšším patře nechte otevřené dveře a vyžadujte, ať jsou otevřené doté doby, než uslyšíte cinknout korunu, kterou jste hodili do šachty.
  17. Vezměte si své golfové hole a začněte trénovat.
  18. Provádějte cvičení Tai-Chi.
  19. Upřeně se dívejte na spolucestujícího, usmívejte se a po chvíli mu oznamte, že máte dnes nové ponožky.
  20. Když je v kabině minimálně 8 lidí, mumlejte si: "Ale ne, zatraceně, nevolnost z jízdy!"
  21. Dávejte ostatním cestujícím náboženské požehnání.
  22. Občas mňoukejte.
  23. Sázejte se s ostatními, že se vám vejde koruna do nosu.
  24. Mračte se a mumlejte si: "Už to bude, už to bude...", pak si vzdychněte a řekněte: "Ooops".
  25. Ukažte cestujícímu nějaké vaše zranění a zeptejte se, jestli vypadá infikovaně.
  26. Zpívejte si "Pec nám spadla" přičemž mačkejte všechna tlačítka.
  27. Zakřičte "Připravit padáky!" při každém pohybu výtahu směrem dolů.
  28. Upřeně se dívejte na jednoho cestujícího, vykřikněte: "Ty jsi jeden z nich!" a přesuňte se do vzdálenějšího rohu.
  29. Choďte s chladící taškou, která má na straně nápis "Lidská hlava".
  30. Krkněte si a ohlaste: "Hmmm....velice chutné!"
  31. Nechte mezi dveřmi krabici.
  32. Zeptejte se ostatních cestujících, jestli místo nich můžete zmáčknout tlačítka.
  33. Nasaďte si na ruku loutku a mluvte k ostatním cestujícím jejím prostřednictvím.
  34. Začněte si zpívat.
  35. Když je ve výtahu ticho, rozhlédněte se a zeptejte se spolucestujícího: "To zvoní váš telefon?"
  36. Hrajte na harmoniku.
  37. Řekněte "DING" v každém patře.
  38. Stoupněte si před panel s tlačítky.
  39. Řekněte: "Vždycky jsem chtěl vědět, co to dělá!" a začněte mačkat červená tlačítka.
  40. Poslouchejte stěny výtahu stetoskopem.
  41. Nakreslete na podlahu křídou malý čtverec, a řekněte, že toto je vaše "osobní místo".
  42. Vezměte si s sebou židli.
  43. Kousněte si ze sendviče a zeptejte se spolucestujícího, jestli chce vidět, co máte v puse...
  44. Používejte bublifuk.
  45. Vytahujte si žvýkačku z úst.
  46. Prohlašte démonickým hlasem: "Musím najít nejvhodnější lidské tělo..."
  47. Dělejte explozivní zvuky, když někdo zmáčkne tlačítko.
  48. Vezměte si "X-ray brýle" a zírejte na ostatní cestující.
  49. Zabalte se do deky.
  50. Zírejte na svůj palec a opakujte si: "Já si myslím, že se to zvětšuje!"
 
Autor: your.imp v 14:09, | Komentářů (0)

29 důvodů, proč dát přednost kolu před mužem

  1. kolo nemá rodiče
  2. pro kolo nemusíš vařit
  3. kolo nechrápe
  4. kolo ti dá vědět vždy, když něco vrže
  5. nevypadá-li kolo dobře, můžeš ho celkem snadno vylepšit
  6. má-li kolo už příliš najeto, můžeš si pořídit nové
  7. kolo nezajímá, na kolika kolech jsi jezdila před ním
  8. kolu nevadí fotografie tvých předchozích kol
  9. kolu nevadí, máš-li na zdi plakát svého vysněného kola
  10. kolo ti nikdy nelže
  11. jedno kolo tě vždy uspokojí
  12. kolo je připraveno, kdykoli se ti chce vyjet
  13. jedeš-li na kole, dojedete k cíli ve stejnou chvíli
  14. kolo nemluví o cyklistice místo jízdy
  15. kolo může absolvovat víc, než jednu jízdu za hodinu
  16. je-li ti kolo malé, pořídíš si větší
  17. kolo se nescvrkne, když je mu zima
  18. kolu je jedno, jaké dny v měsící právě prožíváš
  19. kolo tě nepřivede do jiného stavu
  20. od kola se nemůžeš ničím nakazit
  21. kolu nevadí, když to na něj jenom zahraješ
  22. před jízdou na kole se nemusíš parádit
  23. kolo si nikdy nestěžuje na tvou váhu
  24. kolo si nemusí dávat pivo, aby ses mu líbila
  25. kolo se nestará o velikost tvých ňader
  26. kolo se nepředvádí před jinými koly
  27. kolo si nepotřebuje občas samo vyrazit s jinými koly
  28. kolo nemůže jezdit za tvými zády
  29. kolo nemůže samo odjet
 
Autor: your.imp v 14:06, | Komentářů (0)

42 důvodů proč být ženou

1. Pokud neziji ve state Izrael nemusim predstirat fyzickou nebopsychickou neschopnost, abych se vyhnula vojenske ci civilnisluzbe
2. O detech, ktere vychovavam a zivim, vim jiste, zda jsou cinejsou me vlastni
3. Nemyslim si, ze musim mit pravdu, kdyz ji nemam
4. Nemyslim si, ze jsem nejinteligentnejsi na svete
5. Nemusim byt prezidentem, abych mela pocit zavrsene kariery
6. Nemyslim si, ze jsem stred sveta
7. Nikdy nebudu operovana pro zvetsenou prostatu
8. Krejci se mne nemusi ptat, kterou nohavici chci mit sirsi
9. I v tesnych dzinach mohu sedet cele hodiny v tureckem sedu
10. Nemusim mit strach, ze se mi nepostavi, az bude vhodna chvile
12. Nemusim mit strach, ze se mi postavi, kdyz nebude vhodnachvile
13. Muj partner nemuze ukoncit zivot meho nenarozeneho ditete bezmeho vedomi
14. I kdyz jsem z katolicke rodiny rodice mne nemohou nutit,abych byla knezem
15. Neocekava se ode mne, ze budu hlavni zivitel rodiny
16. Mohu velkou cast zivota prozit na materske dovolene
17. U zkousky zapusobim na profesora jeste drive nez neco reknu
18. Mohu odejit drive do duchodu
19. Je vetsi pravdepodobnost, ze se doziji vysokeho veku.
20. Po prohre naseho fotbaloveho muzstva nedemoluji nabytek anemlatim ridice tramvaji
21. Po vyhre naseho hokejoveho muzstva neobtezuji okoli hlukemani ho neohrozuji strelbou a odpalovanim granatu
22. Kdyz se mi nedostava inteligence, neupozornuji na to holenimhlavy, hajlovanim a fyzickym napadanim cizincu
23. Zabijeni lidi nepovazuji za prijemnou zabavu
24. Nemusim se rozhodovat mezi holenim a plnovousem
25. Partner mi nevycita, ze nejsem vedoucim pracovnikem
26. Mohu plakat na verejnosti
27. Do kazi mluvit o svych citech
28. Pokud se rozvedu mam velkou sanci, ze dostanu deti do vychovya jeste oskubu manzela
29. Netrpim pocitem nadrazenosti
30. Nevylepuji si v pokojicku plakaty s nahymi lidmi
31. Nepovazuji sex za to nejdulezitejsi
32. Muzi mne pousti do dveri
33 .Mohu nosit sukni, i kdyz nejsem Skot
34. Nadrizeni muzi mne nepovazuji za konkurenci
35. Dokazu uvarit veceri, aniz bych za suroviny utratila 1/2vyplaty
36. V 50 si nemyslim, ze je mi 20
37. Mam vetsi sanci si v mladi vzit miliardare nad hrobem, nezkdybych byla muz a snila o miliardarce...
38. Mohu se prihlasit do souteze o kralovnu krasy
39. Je mensi pravdepodobnost, ze budu mit ve 40-ti ples
40. Obvykle znam vsechny sve deti osobne
41. Kdyz neco nevim, tak se nestydim to priznat
42. Ale hlavne - mohu ve svych basnich opevovat muze. A reknete,kdo to mimo mne jeste dela?
 
Autor: your.imp v 14:03, | Komentářů (0)

Neuvěřitelná fakta

V Libanonu je mužům dovoleno mít sex se zvířaty, ale tazvířata musí být samičky. Sex se zvířetem mužskéhopohlaví může být trestán i smrtí.

V Bahrainu je lékaři-muži dovolenovyšetřovat ženské genitálie, ale nesmí na ně hledětpřímo. Je mu dovoleno sledovat pouze jejich odraz v zrcadle.

Muslimové se nesmí přímo dívat nagenitálie mrtvoly. To se také vztahuje na zaměstnancepohřební služby; pohlavní orgány zemřelého musí býtneustále zakryty cihlou nebo kusem dřeva.

Trest za masturbaci v Indonésii jestětí hlavy.

V Guamu jsou muži se zvláštnímpovoláním - objíždějí venkov a deflorují mladé panny,které jim za svůj první sexuální zážitek dokonce platí.Důvod: podle guamských zákonů se panny nesmějí vdávat.

V Hong Kongu může podvedená ženazabít svého cizoložnického manžela, musí to ale udělatholýma rukama. Oproti tomu jeho milenka může být zabitajakýmkoli způsobem. (A! Spravedlnost!)

V anglickém Liverpoolu je prodavačkámdovoleno chodit nahoře bez, ale pouze v obchodech s tropickýmirybičkami. (Ale samozřejmě!)

V Kolumbijském Cali je ženě dovolenomít sex pouze se svým mužem a když je to poprvé, musí býtv pokoji přítomná její matka jako svědek celého aktu.

V bolivijském Santa Cruz je pro mužeilegální mít sex s ženou a její dcerou zároveň.

V Marylandu jsou ilegální automaty na kondomy. Zákonem jepovoleno umístit je pouze "na místa, kde je alkoholprodáván ke konzumaci tamtéž." (Že by to byla skvělázemě? Určitě ne tak skvělá jako Guam!)

Pokud byste křičeli celých 8 let, 7měsíců a 6 dní, vyprodukovali byste dostatek energie nazahřátí jednoho šálku kávy. (To stěží stojí za to.)

Pokud byste prděli důsledně 6 let a 9měsíců, vyprodukovali byste dost plynu na vytvoření energiesrovnatelné s energií atomové bomby. (No, to už je lepší.)

Budete-li bušit vaší hlavou do zdi,spálíte 150 kalorií za hodinu. (To pořád nepřekonává tenprasečí kousek.)

Lidé a delfíni jsou jediné dvaživočišné druhy, které dělají sex pro potěšení. (Avepríci mají pulhodinový orgasmus? To není fér!)

Nejsilnější lidský sval je jazyk.(Hmmmmm.TENHLE raději nekomentuji..)

Praváci zijí v prumeru o devet letdéle nez leváci. (Kdyz umíte pouzívat pravou i levou rukoustejne dobre, tak se deje co?)

Mravenec uzvedne až padesátinásobeksvé váhy, může táhnout až třicetinásobek své váhy avždy padá na pravou stranu, je-li intoxikován. (pitím malýchlahviček čehosi..?) (Jestlipak tenhle výzkum nesponzorovalavláda?)

Polární medvedi jsou leváci. (Kdoví? Koho to zajímá? Ptám se: jak jste to zjistili?)

Sumec má více nez 27000 chutovýchpohárku. (Co muze být tak chutného na dne rybníka?)

Blecha dokáze skocit do dálkyrovnající se 350ti násobku její délky.To jako kdyby clovekdokázal preskocit celé fotbalové hriste. (30 minut? Umíte sito predstavit? A proc zrovna cuníci?)

Sváb dokáze zit az devet dní bezhlavy a az teprve potom zemre.

Samecek kudlanky nábozné si nemuzeuzívat sexuálních radovánek s hlavou, protoze samickazacíná sex tím, ze mu hlavu urízne. (Milácku, uz jsem doma... Coz si takhle...)

Někteří lvi se páří více nežpadesátkrát denně. (V mém dalším životě chci POŘÁD býtprase - kvalita vítězí nad kvantitou.)

Motýli mají chuťové orgány nachodidlech.

Oko pštrosa je větší než jeho mozek

Hvězdice mozek nemají.

Po přečtení toho všeho řeknuakorát: Ty zatracený prasata.

 
Autor: your.imp v 13:59, | Komentářů (0)

Pár výňatků z žákovských knížek

Hodil mokrou houbu poucitelce a ta po dopadu na zem udelala louzicku.

Vás syn nevhodne dokazujesvou sílu pri pracovní výchove tím, ze utahuje devcatum sveráky.

Nedovolený vstup do skoly.

Pri vyucování bouchápytlíkem.

Dívá se na me skrz zelenéprusvitné pravítko a smeje se mi, ze jsem zelený.

Dává porád pozor, jestlidávám pozor, a kdyz si myslí, ze nedávám pozor, tak nedávápozor.

Bez dovolení padá ze zidle.

Vyndala pri hodine telesnévýchovy bez vyzvání kozu a celá trída pres ní skákala...

Vedomosti vasí dcery serovnají nule. Pro postup do vyssího rocníku je treba, aby jeminimálne zdvojnásobila.

Napovídá nedovoleným zpusobem.

Sahá dívkám na mlécnévaky.

Zlomil zemepisnou mapu ohlavu spoluzáka. Plátno to vydrzelo, je nutné opravit rám.

Bije spoluzacku destníkem,ac není jeho.

Pravidelne chodí do skoly nepravidelne.

Snedla pomucky na výtvarnouvýchovu.

Olizuje temperové barvy adiví se, ze pak zvrací.

Behá po zdi.

Spal pri hodine tak tvrde,ze ho neprobudil ani príchod pana reditele, který strasne dupea funí.

Leze do petimetrové výskyna dvoumetrový strom.

Nepíse si co ríkám, písejen to, co potrebuje.

Zarval: "nálet na blbý"a pustil mi na nohu kovadlinu.

O prestávce hrube kopal dodverí a kdyz byl napomenut, kopnul si drze jeste jednou.

Porád se hlásí

Plival na schodisti na nízepostaveného ucitele vyssího rocníku, címz snízil jeho váznost.

Ohrozoval spoluzáky nozem,který potreboval az na tretí vyucovací hodinu.

Smrká mi do výkladu.

Nechá se od spoluzákuosahávat a nehlásí to uciteli.

Svým zpevem úmyslne rusí zpev.

Neustále se baví a odmítámi ríct o cem.

Vylezl na okno a tam seusadil.

Pri písemce vnucujespoluzacce nápovedu.

Mocí do výse ocí.

Rozbil okno a vymlouvalse,ze nemuze dýchat.

 
Autor: your.imp v 13:58, | Komentářů (0)

Jak vyděsit lidi u PC

  • Finta cislo 1
    Zalogujte se, pockejte par sekund, pak nasadte vydeseny pohled a zakricte: "Proboha! Nasli me!" a uprchnete.

  • Finta cislo 2
    Nekontrolovane se smejte asi 3 minuty, pak nahle prestante a podezirave se podivejte na kazdeho, kdo se diva na vas.

  • Finta cislo 3
    Kdyz je vas pocitac vypnuty, stezujte si sluzbe, ze nemuzete tuzatracenou vec primet, aby pracovala. Pote, co sluzba pocitac zapne,pockejte 5 minut, znovu jej vypnete a opakujte proces dobrou pulhodinku.

  • Finta cislo 4
    Piste prerusovane, casto zastavujice se a zlostne pohlizejice na osobu vedle vas.

  • Finta cislo 5
    Drive nez je kdokoliv na studovne, spojte kazdy pocitac s jinou obrazovkou, nez ktera k nemu patri.

  • Finta cislo 6
    Napiste si program, ktery hraje pruvodni skladbu ke "Smoulum" a hrajte ho znovu a znovu na nejvyssi moznou hlasitost.

  • Finta cislo 7
    Chvili pracujte normalne. Najednou vypadejte zmatene, podeseni necim na obrazovce a zaplazte se pod stul.

  • Finta cislo 8
    Zeptejte se osoby vedle vas, jestli nevi, jak se napichnout do prisne tajnych souboru Pentagonu.

  • Finta cislo 9
    Posilejte interaktivni zpravy (send) lidem, ktere neznate.

  • Finta cislo 10
    Ucinte malou ritualni obet pocitaci, predtim nez jej zapnete.

  • Finta cislo 11
    Prineste si retezovou pilu, ale nepouzijte ji. Jestlize se vas nekdozepta, na co to mate, reknete tajemne: "Jenom kdyby nahodou..."

  • Finta cislo 12
    Piste chvili na VAXu. Nahle zacnete proklinat po 3 minuty vsechnospatne kolem ve vasem zivote. Pak prestante a pokracujte v psani.

  • Finta cislo 13
    Vstupte do studovny, svleknete se a zacnete se divat na ostatni, jako by se zblaznili, zatimco sami pisete.

  • Finta cislo 14
    Zapalte si sirky do pentagramu kolem vaseho terminalu nez zacnete.

  • Finta cislo 15
    Ptejte se kolem, zda nekdo nema rezervni disketu. Nabizejte dva dolary.Proste, dokud nekdo nebude souhlasit. Pak vytahnete svou vlastni areknete: "Jejda, ja zapomnel."

  • Finta cislo 16
    Pokazde, kdyz zmacknete Enter a pocitac potrebuje cas na zpracovani,modlete se: "oooprosimoooprosimoooprosimoooprosim" a vykriknete "Ano!",jakmile to skonci.

  • Finta cislo 17
    Zacnete selibat s osobou u vedlejsiho terminalu (pomuze, kdyz ji znate, ale takyje to skvely zpusob jak se seznamit s novymi kamarady).

  • Finta cislo 18
    Dejte si do ust brcko a ruce do kapes. Piste na klavesnici tak, ze mackate klavesy brckem.

  • Finta cislo 19
    Sedite-li na otocne zidli, tocte se dokola a prozpevujte si "Lev dnes vecer spi", kdykoliv pocitac potrebuje cas na zpracovani.

  • Finta cislo 20
    Nakreslete si obrazek zeny (nebo muze) na kus papiru, prilepte si jejna svuj monitor. Snazte se ji (ho) svadet. Delejte, jako ze vasnenavidi a pak si hlasite stezujte, ze zeny (muzi) nestoji za nic.

  • Finta cislo 21
    Pokuste se nacpat cartridge s hrou Nintendo do 3 1/2 palcove mechaniky, a kdyz to nejde, dojdete za supervisorem.

  • Finta cislo 22
    Kdyz jste na pocitaci IBM a kdyz ho zapnete, zeptejte se hlasite, kdezeje ten usmevavy oblicej Apple, ktery je na pocitacich MacIntosh.

  • Finta cislo 23
    Vytisknete si kompletni praci Shakespeara a kdyz je to cele hotovo (odva dny pozdeji), reknete, ze vse co jste potrebovali, byla jedna radka.

  • Finta cislo 24
    Posadte se a zirejte na obrazovku, kousajice si hlucne nehty. Po chvilce teto cinnosti je vyplivnete k noham osoby vedle vas.

  • Finta cislo 25
    Zirejte na obrazovku, skripejte zuby, prestante, podivejte se na osobuvedle skripajice zuby. Opakujte proceduru, ale ujistete se, ze nikdynevyprovokujete osobu natolik, aby vybuchla, nebot to uvolnuje napeti,a je mnohem efektivnejsi nechat ji napnutou.

  • Finta cislo 26
    Mate-li dlouhe vlasy, dejte si prestavku v psani, najdete si roztrepenekonecky, ostrihejte je a ulozte je na sousedovu klavesnici, az budeteodchazet.

  • Finta cislo 27
    Postavte si na stul velky, zlate ramovany portret britske kralovske rodiny a hlasite prohlaste, ze vas to inspiruje.

  • Finta cislo 28
    Prijdte do studovny s nekolika vrstvami ponozek na sobe. Sundejte siboty a postavte je na monitor. Sundejte si ponozky vrstvu po vrstve arozveste je kolem monitoru. Proneste zvolani o esteticke krase bavlnyna plastiku.

  • Finta cislo 29
    Vezmete si klavesnicia posadte se pod pocitac. Napiste v teto poloze cely dokument. Pakjdete do pracovny supervisora a stezujte si na spatne pracovni podminky.

  • Finta cislo 30
    Hystericky se zasmejte, zakricte "Vsichni zhynete v plamenech!!!" a pokracujte v praci.

  • Finta cislo 31
    Prineste si suchy led a nechte to vypadat, jako ze vas pocitac kouri.

  • Finta cislo 32
    Priradte kazde klavese hudebni notu (napr. klavesa Delete je nizke A,klavesa B je vysoke F atd.). Kdykoliv stisknete nejakou klavesu,zabroukejte si hlasite jeji notu. Napiste timto zpusobem cely dokument.

  • Finta cislo 33
    Zkuste snist pocitacovou mys.

  • Finta cislo 34
    Pujcte si klavesnici nekoho jineho tak, ze se pro ni natahnete se slovy"Promin, nevadilo by ti, kdybych si tohle na sekundu pujcil?", odpojiteji a vezmete si ji.

  • Finta cislo 35
    Prineste si par magnetu a bavte se.

  • Finta cislo 36
    Kdyz provadite vypocty, vytahnete si kulickove pocitadlo a reknete, ze nekdy jsou stare zpusoby ty nejlepsi.

  • Finta cislo 37
    Hrajte Pong cele hodiny na nejvykonnejsim pocitaci na studovne.

  • Finta cislo 38
    Delejte hlasity hluk tukanim do stale stejne klavesy, dokud si toho vassoused nevsimne (muzete tukat do mezerniku, takze to nenarusi vassoubor). Pak se podivejte na klavesnici sveho souseda. Zmacknetenekolikrat jeho mazaci klavesu, takze vymazete cele slovo. Pritom, coto delate, zeptejte se: "Tobe delete funguje?" Potreste hlavou apokracujte v tukani do mezerniku na vasi klavesnici. Pokracujte v tom,dokud nevymazete asi stranku z dokumentu vaseho souseda. Potom nahlezvolejte: "Hele, vis co? Ja jsem celou dobu mlatil do mezerniku. Nenidivu, ze mi to nemazalo! Ha!" Vytisknete si dokument a odejdete.

  • Finta cislo 39
    Vyndejte si disketu z mechaniky a schovejte ji. Jdete za sluzbou astezujte si, ze vas pocitac vam sezral disketu. (Pro specialni efektynamazte trochu klihu kolem mechaniky. Tvrdte, ze pocitac slinta.)

  • Finta cislo 40
    Zirejte na obrazovku osoby vedle vas, vypadejte opravdu zmatene,vybuchnete smichem a hlasite reknete "Tys to udelal?" Pokracujte vsmichu, shrabnete si svoje veci a odejdete s vytim.

  • Finta cislo 41
    Ukazte na obrazovku. Zazpivejte si vymyslenym jazykem, pricemz delaterukama komplikovana gesta, asi jednu nebo dve minuty. Zmacknete Enternebo tlacitko mysi, pak uskocte vzad a vykriknete "Obalka!", vytahneteji zpod stolu, jdete zpatky k pocitaci a reknete: "Dobre. Tentokrate tofungovalo," a klidne zacnete znovu psat.

  • Finta cislo 43
    Delejte, ze se divate na neviditelne mouchy a pokousite se je chytit.

  • Finta cislo 44
    Podivejte se, kdo je zalogovan. Poslete naprosto neznamemu clovekupozadavek o talk. Talkujte s nim, jako byste ho znali cely zivot.Ukoncete spojeni drive, nez staci zjistit, ze jste pro nej naprostoneznamy clovek.

  • Finta cislo 45
    Prineste si malykazetak s kazetou opravdu absurdnich zvukovych efektu. Predstirejte, zeje to pocitac, a vypadejte skutecne ztraceni.

  • Finta cislo 46
    Vytahnete si obycejnou tuzku. Zacnete psat na obrazovku. Stezujte si, ze ta tuha nepise.

  • Finta cislo 47
    Prijdte do studovny s nekolika druhy ohrozenych kvetin ve vlasech.Neustale se usmivejte. Napiste vetu, hlasite se zasmejte, zvolejte "Tyjsi ale zazrak!!" a polibte obrazovku. Opakujte to po kazde vete. Azvase ekstaze vyvrcholi, obejmete take klavesnici. Nakonec obejmetesveho souseda, pak pocitacovou sluzbu a odkracejte pryc.

  • Finta cislo 48
    Vbehnete do pocitacove studovny, zakricte "Armageddon je tu!!!!!", pak se vklidu posadte a zacnete psat.

  • Finta cislo 49
    Poklidne vkracejte do pocitacove studovny s retezovou pilou Black andDecker, vybalte ji, pak jdete k nejblizsi osobe a reknete: "Dej sem tenpocitac nebo budes pristi tyden krmit mojeho domaciho krokodyla."
  • Finta cislo 50
    Dejte disketu do mechaniky (nejlepe cizi, zacnete ji formatovat a zakricte: boj disku!

 
Autor: your.imp v 13:56, | Komentářů (0)
29.Prosinec 2007

Krásné pohyblivé obrázky......koukněte se!



    
 
Autor: your.imp v 17:59, | Komentářů (0)

Muži a ženy

Muž a žena se srazí v autech. Obě jejich auta jsou úplně na maděru, ale ani jednomu z nich se nic nestalo.
Když se vysoukali z aut, povídá žena muži: "Tak vy jste muž, to jezajímavé. Já jsem žena. Hmm, podívejte na naše auta! Nic z nichnezbylo, ale my jsme zraněni nebyli. To musí být znamení od Boha. Mělijsme se setkat, stát se přáteli a žít spolu až do smrti."
Muž přitakal: "To jo, to muselo být určitě znamení od Boha!"
Žena pokračovala: "A podívejte se na tohle, další zázrak. Moje auto jetotálně na mraky, ale tahle láhev vína je naprosto v pořádku. Bůh siurčitě přeje, abychom toto víno vypili a oslavili tím naše štěstí."
Potom podala láhev muži. Ten souhlasně přikývl, otevřel láhev a polovinu vypil.
Pak ji podal zpět ženě. Ta vzala láhev, zavřela ji a vrátila muži do rukou.
Ten se jí zeptal: "Vy nebudete?"
Načež mu odpověděla: "Ne. Já počkám na policii."


Zoufale zamilovaný mládenec padl na kolena před dívkou svých snů a prosí ji o ruku:
"Neexistuje!" odsekne ta dívka.
"Můj budoucí manžel musí vydělávat alespoň padesát tisíc za měsíc, musíumět vařit, uklízet, všechno v bytě opravit, abych nemusela platit tyzloděje údržbáře, musí mě ve všem poslechnout, milovat mě jako bohyni asplnit mi každé přání."
"No tak dobře!" vzpamatuje se mládenec, "ale když už klečím, dovolte mi, abych se za toho chudáka pomodlil!"



Muž povídá manželce: "Nechápu, jak můžeš být tak hloupá a zároveň tak krásná."
"Nech mě, abych ti to vysvětlila. Bůh mě stvořil krásnou, abych selíbila tobě. Ale zároveň mě stvořil hloupou, aby ses líbil ty mně!"



Věty, který u chlapů fakt nejsou běžně k dostání:
"Rád bych tě pozval na rande, ale tvoje pětky jsou na mě fakt moc velký kozy."
"Miláčku, tady máš dálkový ovladač, vyber si, který program chceš sledovat."
"Sex není vůbec důležitý. Chci jenom, abys mě hladila a mazlila se se mnou."
"Chceš podržet kabelku, aby sis mohla vyzkoušet ty šaty?"
"To je přece samozřejmý, že si chci vzít kondom."
"Asi jsme se ztratili, miláčku, zeptáme se na cestu."
"Navlíkni si kalhotky, takhle přece nemůžeš chodit."
"To je fakt super, že s námi pojede tvoje maminka."
"Kytky zaleju já, tys je zalívala včera."
"Ty erotické časopisy dám do sběru, stejně už je znám nazpaměť."
"V tom filmu je příliš nahoty a lascivního sexu, přepneme to na Přemka Podlahu, jo?"
"Nějak už mi nechutná pivo, nenalila bys mi ten zdravý hruškový džus?"
"Nepojedeme nakupovat? Už jsme dlouho nebyli v supermarketu."
"Už mám dost toho, že si veškerý orální sex uzurpuješ pro sebe. Cokdybych teď zase hodně dlouho uspokojoval jazykem já tebe?"



Otec se vrací z práce a vidí, jak jeho děti sedí v pyžamech před domema hrají si v blátě s prázdnými krabičkami od pizzy a číny. Vrátka naulici jsou otevřená dokořán, zrovna tak dveře od auta, uvnitř leží pesčerstvě vyválený v blátě a nikde stopa po druhém psu.
Muž vejde do domu a uvidí doslova spoušť. Lampa převrácená a běhounskrčený u zdi. Uprostřed pokoje hlasitě hraje televize a jídelna jezaházena hračkami a různými díly šatníku. V kuchyni ve dřezu hromadanádobí, rádio hraje na plné pecky. Zbytky snídaně rozházené po stole,na prostírání se povaluje kočka. Lednice otevřená, psí žrádlo napodlaze, rozbitá sklenička pod stolem a u zadních dveří uplácanáhromádka písku.
Muž rychle vyběhne schody, stoupaje na další hračky a šlapaje pooblečení. Ale nehledí na to, hledá svou manželku. Bojí se, že se jíněco vážného stalo.
Vidí, jak dveřmi koupelny prosakuje voda. Nakoukne tam a vidí mokréručníky na podlaze, rozlité mýdlo v hromadě špinavého prádla a mezi tímvším se vinou kilometry toaletního papíru. Zrcadlo a stěny jsoupomalované zubní pastou.
Rychle se otočí a spěchá do ložnice, kde najde svou manželku, ležící vposteli a čtoucí knihu. Podívá se na něj, usměje se a zeptá se ho, jakse celý den měl.
On jen polkne a vyhrkne: "Co se tu dnes stalo?"
Manželka se usměje a odpoví: "Pamatuješ se, drahý, jak se mě každý den,když se vracíš z práce, ptáš: Co jsi, do pr*ele, celý den dělala?"
"Ano," odpověděl muž nejistě."Tak dnes, dnes jsem nedělala nic!"



Krásná bruneta se naklání přes zábradlí mostu. Kolem jde jeden mladýmuž a už to nevydrží a strčí jí ho tam. Ona se otočí zeptá se ho:"Prosím Vás, co děláte?!"
On na to: "Traktoristu v JeZeDe."



V baru přistoupí mladík k pěkné slečně, která sedí u pultu sama, a zeptá se jí, jestli ji může pozvat na skleničku.
"Na hotel?!" vykřikne ta slečna.
Ostatní hosté zpozorneli. Mladik vysvětluje:
"Vy jste mě, slečno, nepochopila. Chci vás jen pozvat na malý drink."
"Chcete mě pozvat na hotel?" vyřvává ta slečna.
Lidé se otáčejí. Mladík, červený až za ušima, zmateně odchází. Slečna ho rychle dohoní a šeptá:
"Promiňte, že jsem vyvolala rozruch, ale jsem studentka psychologie a zajímá mě chování lidí v nečekaných situacích."
"Cože?!" zařve mladík na cely lokál, "pětset marek?!!!"



Pan Nejezchleba přijde domů ze šichty, rozpálený jak saharský písek ahned ve dveřích uhodí na tu svoji: "Ančo, já jsem dnes celý takovýrozehřátý, dej mi...." "Nemůžu, Karlíčku," nenechá ho domluvit Anča,"dnes mi nějak není dobře." "Ale Aničko, já mám hroznou chuť na...""Karlíčku, nemůžu, bolí mě hlava," piští Anča. Pan Nejezchleba to užnevydrží a zařve: "Himlhergot, tak dáš mi aspoň na jedno pivo nebo ne!?"



Sedí muž v baru vedle atraktivní blondýnky, ale nějak nemá odvahu k nípromluvit. Po třech panácích si dodá odvahu a řekne jí: "Slečno mátemoc, krásné prsa, chtěl bych je hladit." Ona na to: "Hele nechte sitoho pane." On se posilní dalšími třemi panáky a osmělí se: "Slečno.máte moc krásný zadeček, chtěl bych ho plácat." "Hele, nechte si tohopane, jinak zajdu pro svého přítele!" odpoví ona. Chlap si ji zasechvíli nevšímá. Mezi tím si dá další tři panáky a svěří se jí: "Slěčno,já bych naplnil vaši komůrku lásky vodkou a všechnu bych ji vysál."Slečna už toho má dost a jde za svým přítelem vyhazovačem a začne muvše líčit. Když mu řekne první co jí řikal pán, on se zamračí. Když muřekne druhou nabídku, od pána, tak si vyhazovač vyhrne rukávy, a kdyžmu řekne o té vodce, vyhazovač si zase rukávy sundá a jako, že nic.Ona: "Co je Pepo, to ho nepůjdeš zmlátit?" "Blbneš, to musí být pěknákorba, když dovede vypít tolik vodky!" odvětí ji nato její přítel.



Jde chlapek kolem rybníku a vidí, že se tam topí mladá dívka a zoufale volá, aby jí zachránil.
- "A souložit umíš?"
- "Umm, jasne že umím!" vydá ze sebe z posledních sil holka.
- "Plavat jsi se měla naučit!"



a lesní cestě stojí auto, v něm dva lidé, co dělají to, co většinadvojic v autech na lesních cestách. Když jsou v nejlepším, ženská tohochlapa zarazí a povídá: "Promiň, měla jsem ti to asi říct předem,seběhlo se to tak rychle, no, víš, já jsem prostitutka a účtuju si začíslo tisícovku." Chlápek jen vyvalil oči, ale natáhl se do kapsy proprachy, zaplatil a pokračovali. Když bylo po aktu, zapálili sicigaretu. Dokouřili a chlápek jen tak pořád seděl za volantem a koukalz okýnka. "Proč nikam nejedeme?" ptá se ta holka. "Promiň, měl jsem tiasi říct předem, že jsem taxikář a jízdné do odtud do města je dvanáctstovek."



Jde sličná děva lesem a vidí dědečka, jak má nohu v pařezu a nemůže ven a jde dál. Dědeček na ní zavolá:
"Když mi pomůžeš, splním ti 3 přání."
Tak se otočí pomůže mu a chce za to vilu na Bahamách, u něho Porše a alespoň 20 miliónů dolarů na kontě.
Dědeček mavne rukou a vše je jako splněno.
Když už odchází řekne dědeček:
"Prosím tě já sem už starej, nevrznul jsem si alespoň 20 let a udělal jsem tě tak bohatou, nemohla bys to pro mě udělat?"
Děva se zamyslí a na konec souhlasí. Když už je po všem, dědeček se ji ptá:
"A kolik je ti vlastně let?"
Ona odpoví: "25"
"A to ještě věříš na kouzelné dědečky?"



Přišel mladý muž do krámu, prohlíží si tak atraktivní prodavačku a říká:
"Potřeboval bych rukavice pro svoji ženu, ale nevím velikost."
"Pomůže vám tohle?" zeptala se sladce a vzala ho za ruku.
"Ano, jistě. Její ruce jsou jen o malinko menší, než vaše."
"Budete si přát ještě něco?" ptá se prodavačka, když balí rukavice.
"Teď si vzpomínám, že žena chtěla ještě podprsenku a kalhotky!"


Po pár prvních dnech v Rajské zahradě si Bůh zavolal Adama a povídá:
"Je načase, aby ses spolu s Evou postaral o vytvoření populace. Proto chci, abys jí teď dal polibek."
"Rád, Pane, ale co je to polibek?"
Bůh mu to stručně vysvětlil, Adam kývl a šel za Evou. Za chvíli se vrátil s úsměvem, že prý to bylo příjemné. Bůh pokračuje:
"Tak, a teď chci, aby ses s ní pomazlil."
"Pane, co je to pomazlit?"
Bůh to opět stručně vysvětlil a Adam odkvačil za Evou. Vrátil se v dobré náladě, že prý to bylo ještě lepší, než polibek.
"Tak, a teď chci, aby ses s ní pomiloval."
"A Pane, co to je pomilovat?"
Bůh opět stručně vysvětlil. Adam odešel a téměř hned se vrátil:
"A Pane, co je to bolení hlavy?"



Jde ženská po ulici a uvidí chlapa jak stojí na chodníku s cihlou nahlavě! Tak k němu přijde a zeptá se ho: "Pane,můžu se vás na něcozeptat? Proč máte tu cihlu na hlavě?" Můž odpoví: "Když semnou půjdetedomů a vyspíte se semnou tak vám to povím!" Žena přikývne a jde s ním!Po sexu se ho zeptá: "Tak už mi to povíte?" Muž odpoví: "Tak podívejtady mám prut, návnadu a nic jsem nechytil! A ty jseš na tuhle cihlu užšestá!"
 
Autor: your.imp v 17:48, | Komentářů (0)

Jaký je rozdíl mezi mužem a ženou když se říznou do prstu

ŽENA
 
pomyslí si "auvajs",
strčí prst do pusy, aby krev neukápla na zem, druhou rukou si zalepí ránu a pokračuje v práci.

MUŽ
zařve "do pr*ele" a .......
Natáhne ruku co nejdál od sebe.
Dívá se jiným směrem, protože nesnáší pohled na krev.
Volá o pomoc.
Vytřeštěně zírá na flek, který se dělá na koberci.
Musí se posadit, protože mu začíná být divně.
Na pomoc spěchající partnerce dramaticky vysvětluje, že si právě málem amputoval ruku.
Odstrčí nabízenou náplast, protože se mu zdá malá na to jeho obrovské zranění.
Tajně nalistuje v domácí zdravovědě stránku o tom, jakou ztrátu krvemůže člověk přežít, zatímco vy běžíte do lékárny pro větší náplasti.
Chce k večeři veliký steak, aby obnovil tvorbu krevních buněk.
Vyžaduje nutně pár piv proti stresu a bolesti.
Odlepí náplast, aby se podíval, jestli rána ještě krvácí, zatímco vy jdete k benzínové pumpě pro plechovkové pivo.
Tak dlouho mačká ránu, až z ní opět začne crčet krev.
Vyčítá vám, že jste náplast nenalepila pevně.
Fňuká, když mu odstraňujete starou náplast a lepíte novou.
Kvůli svému zranění s vámi tento večer nemůže jít do kina.
Místo toho se utěšuje Evropským pohárem, který náhodou běží v televizi vy se zatím snažíte vyčistit flek z koberce.
V noci často rozsvěcuje, aby se přesvědčil, že mu nenaskakují podezřelé skvrny, které svědčí o otravě krve.
Příští den je strašně ospalý a podrážděný.
Vezme si dopoledne 2 hodiny volno, aby navštívil lékaře, který vyloučí otravu krve.
Odpoledne si pro jistotu dá ruku převázat blonďatou sekretářkou a užívá si její soucit.
S tlustým obvazem jde večer do hospody a frajersky říká, že ta maličkost opravdu nestojí za řeč!
 
Autor: your.imp v 16:56, | Komentářů (0)

Výroky Haliny Pawlovské

Ženy přes 50 nemají děti, protože by je někam odložily a pak zapomněly kam.
Životní záhadou je fakt, že po dvou malých dortíčcích přiberete 5 kilo.
Nejenže se mé myšlenky občas toulají. Někdy mě dokonce opustí úplně.
Nejlepší způsob, jak zapomenout na všechny trampoty, je vzít si malé boty.
To pěkné na bydlení v malém městě je, že pokud nevíte, co děláte, tak to
zaručeně ví někdo jiný.
Čím starší jste, tím těžší je zhubnout,jelikož za tu dobu jsou vaše tělo a
vaše sádlo dobrými kamarády.
Někdy si myslím, ze všemu rozumím, ale obvykle vzápětí přijdu k vědomí.
Přestala jsem běhat pro zdraví, když se mi stehna o sebe třela tak, že se
mi zapalovaly kalhotky.
Neuvěřitelné! Něco na chvilinku pověsíte do skříně a ono se to o dvě čísla
srazí.
Hubení lidé mě fakt štvou! Obzvláště, když říkají věci jako: "Víš, já se
prostě někdy zapomenu najíst." No, už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem
zaparkovala auto nebo třeba klíče. Ale nikdy, nikdy se nezapomenu najíst.
Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?!
Má přítelkyně omylem užívala Valium místo antikoncepce. Má 14 dětí, ale
nějak je jí to jedno.
Potíž se ženami je, že se snadno nadchnou pro úplné NIC a pak se za něj
provdají.
 Četla jsem článek, kde tvrdili, že příznaky stresu jsou: nadměrné
požívání potravin, impulsivní nakupování a rychlá jízda. Děláte si srandu?
Tak nějak si představuji perfektní den.
Už vím, v čem spočívá tajemství spodního prádla Victoria's Secret. Po 30 se do něj nevejdete.
 
Autor: your.imp v 16:50, | Komentářů (0)

Dopis rodičům

Drazí rodiče, už tři měsíce jsem na vysoké škole a ještě jsem vámnepsala. Velmi se stydím, ale slibuji, že vám to nyní všechnovynahradím!
Ale ještě než budu pokračovat v psaní dopisu, prosím vás, sedněte si! V žádném případě nečtěte dál tento dopis vestoje!
Už se mi skoro úplně zahojili popáleniny a už jsem se skoro zotavila zešoku způsobeného tím, že jsem musela vyskočit ze čtvrtého patra.
Jen dva týdny jsem musela být v nemocnici, už vidím skoro dobře a i to hrozné zvracení na mě přichází jen jednou za týden.
Protože jsem požár způsobila sama, musím zaplatit škole dvě stě tisícza škody, ale to nic, hlavní věc je, že jsem zůstala na živu!
Měla jsem štěstí, protože muž bydlící naproti, uviděl co se děje azavolal hasiče a sanitku. Navštívil mě i v nemocnici a proto, že jsem
neměla kam jít (můj pokoj shořel na popel), byl tak laskavý a nabídnulmi, abych bydlela u něho. Má jednopokojový byt, ale máme se
skvěle. Je sice dvakrát tak starý jako já, ale strašně jsme se do sebezamilovali a chceme se vzít. Ještě jsme se nedomluvili, kdy
přesně, ale chtěli by jsme mít svatbu dřív než na mě začne být vidět,že jsem těhotná. Ano, milí rodiče, budu matkou! Vím, že se už nemůžete
dočkat, kdy už budete babička a dědeček a jsem si úplně jistá, žemiminka (protože čekáme trojčata) přijmete s takovou láskou, jakou
jste obklopovali mě, když jsem byla malá. Jediná věc, která oddalujenaši svatbu je, že můj snoubence chytil někde škaredou infekci.
Kvůli tomu jsme teď zase v nemocnici, protože jsem to samozřejmě chytlataky, ale už je nám o mnoho lépe díky antibiotikům, která dostávámeintravenózně.
Lékaři nazývají tuto chorobu syfilis, nebo tak nějak. Vím, že méhomanžela budete čekat s otevřenou náručí a brzy bude jako jeden z naší
rodiny. Je to velmi milý člověk i přes to, že nemá ukončenou základníškolu, je velmi ambiciózní. Samozřejmě je jiného vyznání jako jsme
my, ale vím, že jste velmi tolerantní, takže vám nebude vadit ani to,že má tmavší pleť. Jsem si jistá, že ho budete mít alespoň tak
rádi, jako já! Protože je přibližně ve vašem věku, budete spolu velmidobře vycházet, až se nastěhujeme s dětmi k nám domů (protože náš bytje
pro tolik lidí malý). Myslím si, že i jeho rodiče jsou velmi pořádnílidé, jeho otec je známý pašerák drog v Africe, odkud pochází i můj
nastávající...

Tak, teď když jsem vám všechno obšírně popsala, myslím si, že je načase, abych se vám přiznala, že mi nevyhořel byt, takže mi ani nic
není, nebyla jsem v nemocnici, nemám snoubence ani syfilidu, ani žádného černocha. Pravda je taková, že jsem propadla z
matematické analýzy a makroekonomie a z informatiky jsem prolezla jentaktak a chtěla jsem, aby jste si uvědomili, že jsou na tomto
světě i horší věci než toto!

Líbám vás, vaše dcera.
 
Autor: your.imp v 16:45, | Komentářů (1)

Psi a ženy

V čem jsou psi lepší než ženy:
·Rodiče vašeho psa vás nikdy nenavštíví.
·Pes vám nikdy netelefonuje.
·Pes miluje, když se vaši přátelé zastaví na skleničku.
·Pes neočekává, že mu zavoláte, když se někde opozdíte.
·Čím později přijdete domů, tím radostněji vás vítá.
·Pes nenakupuje.
·Pes nemá zájem o květiny, blahopřání a šperky.
·Pes není nikdy nespokojen se svým tělem.
·Pes nedovolí, aby nějaký časopis řídil jeho život.
·Pes vás považuje za zábavného, když máte špičku.
·Psa pobavíte, trpíte-li plynatostí.
·Pes vás nikdy nekritizuje.
·Pes nechce vědět o každém psu, kterého jste kdy měl.
·Na psa nemusíte nikdy čekat, je připraven okamžitě jít ven.
·Čas, který pes stráví v koupelně, je omezen na rychlé napití.
·Pes si nenosí svačinu na váš pracovní stůl.
·Pes je vděčný za to, že ho živíte.
·Pes si nikdy nepůjčuje vaše košile.
·Pes vám nevypne televizi, díváte-li se na fotbal.
·Můžete mít legálně několik psů.
·Když vás pes pokouše, můžete ho utratit nebo prodat.
·Pes neumí mluvit.

V čem jsou psi a ženy stejní:
·Vypadají dobře v kožichu.
·Nevypadají zpravidla dobře v klobouku.
·Jsou schopni sníst kilo čokolády na posezení.
·Nerozumějí fotbalu.
·Výborně dokáží předstírat, že rozumějí každému vašemu slovu.
·Vyžadují drbání zad.
·Nemůžete jim svěřit platební kartu.
·Nikdy nemůžete vědět, co si skutečně myslí.
·Občas bezdůvodně štěkají.
·Vedle knihy jsou nejlepšími přáteli člověka.

V čem jsou ženy lepší než psi:
·Je společensky akceptovatelné mít sexuální vztah se ženou.
·Ženy vypadají dobře ve svetru.
·Ňadra zeny, ačkoliv jsou jen dvě, jsou mnohem zajímavější.
 
Autor: your.imp v 16:44, | Komentářů (0)

Návod

Přečti si to až dokonce všechno má svůj význam!!
Jako tvůj kámoš mám povinnost tě seznámit s těmito
skutečnostmi:
1.Sex je lékem na krásu.Vědecké testy objasnili, že při
milování se produkuje množství estrogénu, který dáva vlasům přirozený lesk
a pokožce hebkost.
2.Něžné, uvoľněné milování snižuje riziko vzniku
dermatitídy, vyrážek a kožních skvrn. Produkovaný pot
pročisťuje póry a vaše pokožka doslova září.
3.Vášnivé milování spálí veškeré kalorie z předcházející
romantické večeře.
4.Sex je jeden z nejbezpečnejších sportů, který se dá
provozovat. Protáhne a posilní každičký sval ve vašem těle.
Je o mnoho příjemnější než běhání v parku.(nepotřebujete
žádný speciální oděv ani obutí)
5.Sex je okamžitý lék na migerénu a depresi. Uvolňuje do
krevního oběhu přirozený endorfín,který vám navozuje
eufórii a zanecháva ve vás pocit blaženosti.
6.Čím víc sexu máte,tím se stáváte žádanější.Sexuálně
aktivní tělo produkuje významné množství látek zvaných
feromóny.Tyto jemné "sexuální parfémy"
přivádějí opačné pohlaví téměř k šílenství a k myšlenkám na
milování.
7.Milování je najbezpečnější sedatívum na světe.JE 10x
efektivnější než diazepam
8.I každodenní vášnivé líbání přináší perfektní psychycké
uvolnění. Podporuje vyplavování zbytků jídla ze zubů slinami a snižuje
hladinu kyseliny,která zaprříčiňuje zubní kaz a předchází tvorbě zubního
povlaku.
9.Skvělé milování zmírňuje bolesti hlavy a uvolňuje
napětí, které způsobuje zúžení mozkových cév.
10.Milováni může uvolňit i ucpaný nos. Sex je přírodní
antihistaminikum. Pomáhá bojovat s astmatem a sennou rýmou.
Tato zpráva ti byla poslána proto,aby si měl(a) štěstí v
sexu. Víla sexu" tě navštíví do 4 dnů po obdržení dopisu.
Na odplátku pošli tuto zprávu 10 přátelům.
Pokud zprávu neodešleš nebudeš mít po zbytek života už nikdy dobrý sex.
Možná tě čeká i nechtěný celibát. Nenechávej si tuto zprávu pro sebe. Musí
opustit tvůj e-mail
96 hodin. Odešli kopie a pozoruj co se do čtyř dnů
stane!!!!!!!!!!
Je to pravda, dokonce i když nejsi pověrčivý.
 
Autor: your.imp v 16:41, | Komentářů (0)

Znamení zvěrokruhu.


Beran - (21.3. - 20.4.)

Základní charakteristika: Aries, patřící mezi tzv. ohnivá znamení, jestplně pod vlivem mocného Marsu. Je snadné ho rozhněvat, ale stejněrychle se zase uklidní a jedná pak mírně. Berani jsou známí svým uměnímříkat pravou věc v pravou chvíli (cítí, že je to tak správně a jednajípodle toho). Snadno se učí a mají výbornou paměť. Je to jejich nespornéplus, které dokážou využít ve svůj prospěch. Rádi se baví a mají citpro hudbu. Ve společnosti jsou tedy oblíbení, občas to ale zaskřípeprávě díky jejich vlastnosti říct každému, co si myslí. V podnikání seberani hodí zejména pro obchod zejména s nemovitostmi a jejich zápal anadšení je výhodný i co se týče financí. Berani bývají schopnýmivýtvarníky, umělci, zdatnými právníky i státníky a mívají i literárnínadání (ale spíše vyjímečně).
Harmonii a soulad nacházejí Berani v manželství s partnery narozenýmive znamení Střelce, Lva nebo v jejich vlastním znamení. TemperamentuBeranů svědčí i partnerství s Váhou či Blížencem.

Vládce znamení: Mars

Živel znamení: oheň

Soulad se znamením: Lev, Střelec

Barva: červená, rubín

Kov: železo

Rostliny: tulipán, karafiát, kopřiva

Magické číslo: 5

Šťastná čísla: 1, 5, 7, 13, 25, 65, 47, 325

Příznivé dny: úterý, sobota, neděle

Povaha: cholerická
komentáře 0
29.05.2007 13:18 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Býk
Býk - 21.4. - 21.5.

Základní charakteristika: Hlavním a dominantním rysem tohoto znamení jesíla a energie. Nadbytek síly znamená v důsledku tvrdohlavou,neústupnou povahu. Často jdou "přes mrtvoly". Venuše, třímajícívladařské žezlo, svým vlivem způsobuje emotivní a iracionální jednání.V zaměstnání dokáží býci díky daru praktického uvažování uspět ve všechmechanických oborech. Tedy jako inženýři, stavitelé a projektanti.Bývají z nich také schopní účetní a pokladní s mimořádným citem propeníze. Jakmile vyjde najevo jejich důvěryhodná povaha a charakter,může jim to vynést vysoké postavení v peněžních kruzích. Pokud zabrousído umělecké oblasti, mají tendenci býti praktiky - věnují se filmu,fotografii apod. Ideálními partnery Býků jsou Štíři, protože se jejichpovahy navzájem skvěle doplňují. Porozumět spletité povaze Býkaumožňují analytické schopnosti Pannám. Váhy sice přinášejí do soužitípozitiva, nicméně i prvek jakési váhavosti a nestability. Relativněvýhodnou kombinaci pro manželství tvoří Taurus s Kozorohem.

Vládce znamení: Venuše

Živel znamení: země

Soulad se znamením: Panna, Kozoroh, Rak, Ryby

Barva: tmavě zelená

Kov: měď

Rostliny: pomněnka, slunečnice, vrba, modřín, dub

Magické číslo: 7

Šťastná čísla: 4, 6, 7, 8, 22, 49, 175, 1225

Příznivé dny: pátek

Povaha: melancholicko-flegmatická
komentáře 0
29.05.2007 13:17 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Blíženci
Blíženci - 22.5. - 21.6.

Základní charakteristika: Velmi zvláštním a psychologicky jistězajímavým znamením jsou Blíženci. Podvojná a jaksi rozštěpená povaha jeneoddělitelným rysem znamení Blíženců. Případy rozpolcených osobnostíjsou sice velmi vzácné, ale v protikladech si mysl Blíženců přímolibuje. Dá se u nich vypozorovat zajímavý vzorec chování - Blížencivzplanou a hned ochladnou, aby mohli znovu vzplát. Často si toneuvědomují, ale ničí tím hlavně sebe. Nervy máme přece jen jedny !Pokud se vyskytnou problémy, může vlídnost rázem vystřídat nedůvěra.Nejednou se z nich stávají pesimisté a skeptici. Nejvíc by si Blíženciměli hlídat a vážit to, čeho dosáhli. Každý úspěch si totiž představujíjako stavbu postupujíce ke stále vyšším a vyšším poschodím, snadno bymohli přehlédnout překážky, které jejich naděje zbortí. Zůstanou jenrozvaliny. V podnikání mají Blíženci široké pole působnosti. Jsou todobří organizátoři, obchodníci a ve spekulacích si přímo libují.Úspěšní jsou v reklamní činnosti a ostatních oborech, kde je třebadržet krok s dobou a se změnami a novinkami, jež s ní přicházejí. Jakopartneři se k sobě dobře hodí Blíženci s Váhami, stejně jako s Vodnáři.Vzhledem ke kolísavé povaze zmíněných znamení to však vyžaduje, aby semírnili, jinak to občas může slušně zaskřípat. Neobyčejně výhodnoukombinací je spojení Blíženců se Střelcem.

Vládce znamení: Merkur

Živel znamení: vzduch

Soulad se znamením: Váhy, Vodnář

Barva: žlutá, hnědá, kaštanová

Kov: rtuť

Rostliny: bez, máta, meduňka, pomněnka, líska, tymián

Magické číslo: 7

Šťastná čísla: 3, 8, 12, 13, 23, 64, 260, 2080

Příznivé dny: úterý

Povaha: melancholický sangvinik
komentáře 0
29.05.2007 13:16 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Rak
Rak - 22.6. - 22.7.

Základní charakteristika: Tomuto vodnímu znamení vládne oběžnice našírodné Země Měsíc (odtud tedy pojmenování jedinců narozených v tomtoznamení - "měsíční lidé (děti)". Měsíční děti jsou smýšlením spíšetradicionalisté, však jejich povaha jest proměnlivá (dalo by se říci"jako sama Luna"). Panuje spíše představa o Raku jako o znamenídomáckém, milujícím teplo rodinného krbu. Ale právě Raci bývají nacestách výteční společníci, kterým není dobrodružství a vzrušení zneznámého cizí. Díky další "račí" vlastnosti - obrovské nadšení pro věc- bývají Raci velmi úspěšnými osobnostmi. Musí se však naučit smýšletponěkud liberálněji a s určitým nadhledem (měli by překonat svouvlastnost citovanou výše - díky tradicionálnějšímu smýšlení totiž častotíhnou spíše k minulosti a ověřeným postupům.) Z Raků bývají schopnívědci, archiváři, historici i učitelé. Nejeden Rak vynikl i jakoprávník či politik. Díky jejich citlivosti a trpělivosti tíhnou i kumění - hudba, literatura apod. V podnikání jsou úspěšní věnují-li seurčitému řemeslu nebo působí-li jako kupci. Mají totiž mimořádný citpro kvalitu a poctivost. Spekulace je jim cizí. To by ale mohl býtproblém (zvláště v dnešní době), měli by se naučit jisté zdravéagresivitě a soutěživosti, jinak zůstanou pozadu. Pro manželský životzdá se být nejvhodnější kombinací Rak a Kozoroh. Hodí se k sobě i sRybami, Štírem a Váhami. Pozitivem jest domácká povaha Raků.

Vládce znamení: Měsíc

Živel znamení: voda

Soulad se znamením: Šťír, Ryby

Barva: fialová, bílá

Kov: stříbro

Rostliny: mák, bříza, konvalinka

Magické číslo: 2

Šťastná čísla : 2, 5, 9, 12, 48, 81, 369, 3321

Příznivé dny: pondělí, čtvrtek, pátek

Povaha: flegmatická
komentáře 0
29.05.2007 13:16 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Lev
Lev - 23.7. - 22.8.

Základní charakteristika: Lev je považován za krále zvířat - je tedystavěn nad ostatní či do středu. Stejně tak i člověk s datem narozeníod 23. července do 22. srpna má tendence klást důraz na vlastní Já,chovat se jako král. Král v tomto případě není ekvivalent negativníchvlastností, ale naopak, jako synonymum pro sebejistotu, sebevědomí,výraznou osobnost. Synonymum zdravého jáství v pozitivním a tvůrčímsmyslu. Obdobně můžeme vykládat přirovnání ke Slunci. Lva tedy budemeprezentovat jako ohnivé znamení. Idealismus, sny, ambice, velkomyslnost- atributy podporované žhnoucí tvůrčí energií, které máji "děti Slunce"dostatek. Avšak pozor, každá mince má dvě strany, vše je relativní.Propadne-li Lev vlastním nedostatkům, je-li panovačný a pyšný -následky jsou katastrofální. Stejně jako může být energie Sluncetvůrčí, může se rázem proměnit ve spalující, ničící a nekontrolovanýživel. Na své pouti vpřed smete vše, co stojí v cestě. Stejně jako levzahyne bez smečky, osobnost "dítěte Slunce" zahyne bez společnosti.Jsou blaženi, když se na ně upírají zraky ostatních, zatímco oni stojíve středu či v čele. Pokud se Lev někdy stáhne do ústraní, je to proto,aby nabral sílu a zazářil ještě oslnivěji. Do života si nedají mluvit.Oni si jej plánují, oni jej řídí. Svých nedostatků si často nejsou anivědomi, považují je za své, přirozené. Stejně jako by nebyla růže bezsvětla a tepla, "nerozkvete" bez něj ani Lev. Miluje život pod širýmnebem, Slunce je nezbytné. Zřejmě nejhorší stránkou Lví povahy jepohodlnost. Neznají pro sebe omezení a budou si tak dlouho užívat avychutnávat, až je k činnosti vyburcuje buď nezbytí (třeba finanční),či jejich sny, cíle nebo příležitost. Správná je pak představa Lva cobydravého podnikatele a iniciátora. Excelují ve všem, co vyžadujeentuziasmus, rozvoj a podporu. Často až nakažlivě dobrá nálada avyloženě vůdčí schopnosti z nich dělá vedoucí pracovníky, majitelerestaurací, agenty realitních společností, právníky. Prostě se uplatnívšude tam, kde je třeba reagovat rychle, správně a účinně. Do čelakolektivu je často vymrští krizová situace, kdy si poradí právě jen onia stávají se vůdci. Ne však na dlouho. Po uklidnění a zvládnutíproblému ustoupí trochu do ústraní a vedení předají někomu jinému. Ne zneschopnosti, ale z chytré vypočítavosti a trochu i pohodlnosti. Pokudse jim vývoj situace nezamlouvá, znovu zasáhnou a uvedou vše na pravoumíru ("pravou míru" určují zase oni). Spousta významných herců senarodila právě v tomto znamení zvěrokruhu. Mají cit pro efektní show adoslova strhnou obecenstvo na svou stranu. Nemám teď na mysli jen hercedivadelní či filmové, ale i ty v běžném životě. Prostě si nasadí maskua sehrají malé "divadélko". Talent strhávat ostatní na svou stranu jenesporný. V manželství však lví pohodlnost a nevázanost nepřispívá kharmonii. Možná nejvíce se hodí k Beranům, ale šťastný vztah najdou i vnáruči jiného Lva, Panny nebo Raka.

Vládce znamení: Slunce

Živel znamení: oheň

Soulad se znamením: Beran, Střelec

Barva: červená, oranžová, žlutá

Kov: zlato

Rostliny: kopretina, slunečnice, růže, oliva, pivoňka, hloh

Magické číslo: 19

Šťastná čísla: 1, 3, 6, 9, 36, 93, 111, 6661

Příznivé dny: středa, čtvrtek, neděle

Povaha: cholericko-flegmatická
komentáře 0
29.05.2007 13:16 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Panna
Panna - 23.8. - 22.9.

Základní charakteristika: Lidé narození v tomto období jsou mimořádnězvídaví a hloubaví. Dívají se na život z hlediska rozumu a účelnosti.Zaměřují se na informace praktické, realistické, racionálnězhodnotitelné - řád a harmonie se stávají podstatnou složkou jejichmyšlení. Slídí tak dlouho, dokud o určité věci vědí vše, co potřebují.Jsou při této činnosti obdivuhodně obratní. Informace z různých zdrojůdávají dohromady, neznámé si domyslí a sestaví tak neobyčejně přesnýobraz. Často si však život zbytečně komplikují. Při sběru informací byse měli soustředit jen na skutečně podstatné, podrobnosti nechatstranou. Vynechat irelevantní detaily a soustředit se na své cíle.Často kritizují dogmatičnost a upozorňují na omyly druhých. Bohuželzapomínají, že i oni nejsou bytosti dokonalé. Chyby dělají také - jensi jich nejsou vědomi. V zásadě jsou však Panny tolerantní. Rovněž jsoutito jedinci mimořádně citliví k utrpení druhých. Zbytečně se taktrápí. Možná by pomohlo poznání, že vše má vyšší smysl a řád. Nikdonetrpí bez příčiny. Zákony karmy jsou neúprosné a (možná právě proto)spravedlivé. Mysl Panen nejednou podlehne jejich představivosti -vyvolává pak u nich strach z potíží, nehod a problémů. Různorodá jsoupak uplatnění v zaměstnání. Úspěch nalézají všude tam, kde je potřebarychlého a správného úsudku - tedy zvláště obchodní sféra. Redaktoři,právníci, učitelé, literáti, stejně tak i návrháři, plánovači,architekti. Někdy je ovšem překážkou určitá uzavřenost a stydlivost. Jeji třeba překonat. Horší je to s partnerským soužitím a manželstvím.Náročná, věčně nespokojená a rýpavá povaha je tomu příčina. Když spolus těmito jde ruku v ruce ještě tvrdohlavost, problém je nasnadě.Partner pak hledá pochopení jinde. Zřejmě nejlepším řešením jemanželství s jinou Pannou. Vztah je pak tolerantní a harmonický. Dáleje vhodné uzavřít sňatek Rybou, případně s Býkem nebo Kozorohem.

Vládce znamení: Merkur

Živel znamení: země

Soulad se znamením: Býk, Kozoroh

Barva: hnědá, kaštanová

Kov: rtuť

Rostliny: pšenice, hyacint, levandule, borovice, bez

Magické číslo: 7

Šťastná čísla: 3, 4, 8, 10, 33, 64, 260, 2080

Příznivé dny: pondělí, úterý, středa, čtvrtek

Povaha: melancholicko-flegmatická
komentáře 0
29.05.2007 13:15 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Váhy
Váhy - 23.9. - 23.10.

Základní charakteristika : Váhy jsou znamením spravedlnosti a harmonie.Mocnou vladařkou Vah je pak Venuše, bohyně lásky. Váhy mají mimořádnýcit a intuici na podvod, neupřímnost a lest. Mohou být skryty jakkolivrafinovaně, váhy je spolehlivě demaskují. Tyto jedince je nesnadnézmást, natož svést z cesty. Mají rovněž schopnost vcítění a porozuměníke druhým. Vždy vyslyší žádosti a potřeby svých druhů. Dokáží naplnitnadějí srdce chronických smolařů a lidí, jenž by si ostatní aninevšimli. I přes riziko extrémů a zacházení do krajnosti pomáhají apodporují dobro a přátelství. Znovu vidíme jak důležitou úlohu sehráváv jejich životě soulad, harmonie a láska. Je-li potřeba vyřešit spor,Váha nikdy dlouho nepřemýšlí a přispěchá všech urovnat a přinést smír.Co se zaměstnání a uplatnění týče, nalézají váhy, díky správnému úsudkua intuici, podobná uplatnění jako Panny. Avšak mají ještě většíschopnost vcítit se do situace druhých. Mimořádné uplatnění paknalézají v charitativní činnosti, bývají talentovanými vyjednavači adiplomaty. Rovněž mají nadání ke spekulacím. Pozor na jejich hráčskouvášeň a sympatie k hazardu, nemuselo by to dobře dopadnout. Jinak sečasto stávají výzkumníky, historiky a vědci obecně. Mají mnohostrannýtalent - jsou z nich herci, řemeslníci, hudebníci. A vhodný partner ?Mohl by to být Beran - vnese do vztahu jiskru a elán. Rovněž tak i Lev.Dále by to mohlo vyjít s Vodnářem, Střelcem. Nedoporučuje se spojeníRybou.

Vládce znamení: Venuše

Živel znamení: vzduch

Soulad se znamením: Blíženci, Vodnář

Barva: námořnická modrá, vodově zelená

Kov: měď

Rostliny: šípková růže, azalka, pomněnka

Magické číslo: 3

Šťastná čísla: 7, 8, 10, 27, 49, 175, 1225

Příznivé dny: středa, pátek

Povaha: sangvinicko-flegmatická
komentáře 0
29.05.2007 13:15 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Štír
Štír - 24.10. - 22.11.

Základní charakteristika: Štír Nápadně připomíná znamení Raka, avšak májistou odlišnost. Nosí totiž s sebou zbraň, což se symbolicky odráží iv jeho povaze, jak si ještě řekneme. Jste-li narozeni v intervalu 24.říjen (podzimní rovnodennost) - 22. listopad, pak se jedná právě o Vás!Štíři jsou často povahy tiché (ba tajnůstkářské), drží se stranou(avšak ne úplně mimo, jen tak ve stínu, aby jim nic neuniklo a bylisvědky všeho). Nicméně pozor na ně (Štíři, teď se neurazte, mějtenadhled, však sami dobře víte, o čem mluvím), pokud se vyburcují kčinnosti, jdou jednoznačně, nesmlouvavě, s jistou dávkou agresivity apřímočaře za svým. Situace pak povětšinou dopadá v jejich prospěch.Pokud se jedná o záležitosti celku, dokáží se za něj postavit aokolnosti dopadají pro kolektiv dobře. Tito lidé jsou pak veliceváženi, ale je to většinou samolibost a panovačnost, jíž se izolují.Vystačí si sami se sebou. Nekompromisnost, cit (nejednou i chuť)proboj, svárlivost - atributy vodního znamení, jenž alchymisté nazývaliScorpio. Často se pod jejich ohnivou maskou skrývá chlad a kamennátrpělivost, to může jejich vítězství jen prospět. Štíři musí mít prostěvždy navrch. Úspěchu a naplnění dojdou snad na všech vedoucích místech.Ředitelé, vyšetřovatelé, právníci, manažeři - skvělé uplatnění jejichvlastností a dispozic. Rak a Ryby bývají vhodnými partnery, ale Býkanepředčí nikdo. Obecně lze říci, že Štír přináší do vztahu energii apodnikavost. Je-li Štír spojen s Pannou či Lvem, soužití může rovněžklapat.

Vládce znamení: Pluto, Mars

Živel znamení: voda

Soulad se znamením: Rak, Ryby

Barva: černá, rumělková, fialová

Kov: železo

Rostliny: cypřiš, narcis, jeřabina, broskvoň

Magické číslo: 4

Šťastná čísla: 5, 7, 9, 11, 23, 25, 47, 65, 325

Příznivé dny: čtvrtek, pátek

Povaha: flegmaticko-cholerická
komentáře 0
29.05.2007 13:14 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Střelec
Střelec - 23.11. - 21.12.

Základní charakteristika: Luk a šíp namířený ke hvězdám nechť jestsymbolem touhy a snažení. Mnohdy jest vykládáno jako touha člověka po"božském Stvoření", tedy po osvícení. Střelci jsou rození pracanti ajsou známí nebývalou pílí. Jiný by spekuloval, oni vše odedřou a je-liv cestě nějaký problém, zdvojnásobí svůj výkon a dovedou vše kezdárnému konci. Když se něco nepovede, ostatní rezignují. Ne takstřelec - jeho verva a chuť k dílu je až neuvěřitelná! Nejednou dokážoudoslova nadchnout a strhnout na svou stranu okolí. Mívají pak celézástupy přívrženců. Ovšem pozor, často přehlíží potenciální nebezpečí aproblémy právě díky svému entuziasmu a zapálení, navzdory své intuici ipřirozené prozíravosti. Zbrklost tak z nich často dělá náladovémrzouty. Bohužel věci někdy přivádějí do extrému. Z neúspěchu obviňujíokolí, ačkoli si za vše mohou sami. Jejich pracovitost pak přichází vniveč, neboť co začnou, to nedokončí a skáčou od vědné věci čiprojektu, zastavujíce se v půli cesty. No tak, chce to jen zpomalit,občas si trochu odpočinout a vydechnout. Trpělivost, přátelé,trpělivost! Díky pořádkumilovnosti, systematickému přístupu aschopnosti myslet progresivně si vedou v zaměstnání skvěle. Uplatňujíse v oblasti cestování, import - export, plánování. Mají cit i vefinančních sférách - bankéři, manažeři. Jako "ryba ve vodě" se cítí i vmechanických a vědeckých oborech. Střelci mají rádi nevázanost, jdou zasvobodou a celkem si vystačí sami se sebou. Ale pokud dojde ke sňatku,bývají z nich pozorní partneři. Hodí se pak k sobě Střelec s jinýmStřelcem, s Blížencem. Výhodné je i spojení se Lvem nebo Beranem, možnái Váhou.

Vládce znamení: Jupiter

Živel znamení: oheň

Soulad se znamením: Beran, Lev

Barva: azurová, fialová

Kov: cín

Rostliny: dub, buk, jasan, lípa, vavřín, chrpa

Magické číslo: 6

Šťastná čísla: 4, 5, 9, 14, 16, 34, 37, 136

Příznivé dny: čtvrtek, pátek, sobota, neděle

Povaha: cholericko-sangvinická
komentáře 0
29.05.2007 13:10 - Znamení zvěrokruhu - trvalý odkaz
Zvěrokruh - Kozoroh
Kozoroh - 22.12. - 20.1.

Základní charakteristika: Kozorohové mají výrazné duševní vlastnosti abystrý rozum, avšak potřebují povzbuzení zejména na začátku svéhoživota a rozvoje, aby nabyli potřebnou sebedůvěru. Často propadajímelancholii a pesimismu, je tedy vhodné, někdy i nutné, mítmnohostranné zájmy, záliby a kolektiv stejně zaměřených lidí i přes to,že jsou zvyklí spoléhat se na sebe sama - své cesty si chtějí plánovatoni sami. Touha po úspěchu je nepřehlédnutelná, někdy to může v okolívyvolat i závist. Existují dva typy Kozorohů - Kozoroh optimista aKozoroh pesimista, přičemž každý Kozoroh zná oba tyto stavy. Kdyžšpatná nálada odezní, jedinec na ni rychle zapomene a znovu se pustí dopráce. Často jsou motivací k činnosti penízky. Jsou šetrní, ale nelakomí - dokáží se dělit. Spořivost pramení spíše ze strachu zbudoucnosti, mají rádi pocit zázemí. V zaměstnání jsou tito lidéschopnými ekonomy, managery, organizátory, účetními, právníky, učiteli.Přičemž vlastnost organizovat a plánovat vyniká. Přehlédnout nelze aniliterární talent. Pro manželství a partnerské vztahy je nutné hledatlidi narozené ve znamení Panny, Býka nebo Berana. Je totiž třeba najíttakové jedince, kteří dokáži pozitivně ovlivňovat proměnlivé náladyKozoroha.

Vládce znamení: Saturn

Živel znamení: země

Soulad se znamením: Býk, Štír

Barva: černá

Kov: olovo

Rostliny: indické konopí, sedmikráska, topol, kapradí

Magické číslo: 4

Šťastná čísla: 2, 3, 8, 9, 15, 28, 45, 47

Příznivé dny: pondělí, úterý, středa

Povaha: melancholická
 
Autor: your.imp v 13:57, | Komentářů (0)

Ozzi Osbourne

Životopis
OzzyOsbourne (narozený jako John Michael Osbourne, 3. prosince 1948, Aston,Birmingham) je zpěvákem legendární heavymetalové kapely Black Sabbath,odkud byl v roce 1979 vyhozen, ale v roce 1997 se do ní vrátil a kapelazačala hrát opět v původní sestavě, kterou tvoří Ozzy, Tony Iommi,Geezer Butler a Bill Ward.Po ukončení svého působení v Black Sabbath sedal na sólovou dráhu.Jeho sólová dráha trvá déle,než jeho působení vBlack Sabbath.Je jedním z nejznámějších, ale také nejkontroverznějšíchrockových zpěváků. Spolu se svou manželkou Sharon každoročně organizujemetalový festival Ozzfest, na kterém hrají spousty Heavy Metalových,Hard Rockových, Death Metalových, Hardcore and Nu Metalových skupin.Ozzy a jeho rodina byli hlavními protagonisty reality show TheOsbournes, kterou vysílala MTV. Je po druhé ženatý a má pět dětí -Jessica (naroz. 1972), Louis (naroz. 1975), Aimee (naroz. 1983), Kelly(naroz. 1984), Jack (naroz. 1985).



Album
1980 Blizzard Of Ozz
1981 Diary Of A Madman
1982 Speak Of The Devil
1983 Bark At The Moon
1986 The Ultimate Sin
1987 Tribute (Remastered)
1988 No Rest For The Wicked
1990 Just Say Ozzy
1991 No More Tears
1992 Time After Time
1993 Changes
1995 Ozzmosis
1997 Mama, I'm Coming Home
1998 Diary Of A Madman/Bark...
1998 The Ozzman Cometh
2001 Down To Earth
2003 The Essential Ozzy Osbourne
2005 Prince Of Darkness
2005 Under Cover



 
Autor: your.imp v 13:34, | Komentářů (0)

Zkuste jazykolam

Kmotře Petře, nepřepepřete mi toho vepře, jak mi, kmotře Petře, toho vepře přepepříte, tak si toho přepepřeného vepře sám sníte.

Přišelza mnou jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckýchřek. A já mu řek, že nejsem řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckýchřek.

Tři sta třicet tři stříbrných křepelek přeletělo přes stři sta třicet tři stříbrných střech.

V hlavní roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára Králová.

Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.

Tvrdíš, že sis přiskřípl prsty mezi dvířka skříně.

Prut plul rychle po proudu a v láhvi se lyricky perlil ricinový olej.

Pštros s pštrosicí a pštrosáčaty šli do pštrosačárny

Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.

Řapík řebříčku řízl Řinu do prstu.

Před potokem pět kop konopí, za potokem pět kop konopí.

Pokopete-li mi to pole, nebo nepokopete-li mi to pole.

Náš pan kaplan v kapli plakal.

Kolouch,kohout s mouchou mnohou, s hloupou chloubou houpou nohou, plavoudlouhoustrouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou.

Letěl jelen jetelem.

V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.

Strýc Šusta suší švestky.

Měla babka v kapse brabce, brabec babce v kapse píp. Zmáčkla babka brabce v kapse, brabec babce v kapse chcíp.

Máma má málo máku.

Vlky plky, drbu vrbu, vlk zmrzl, prst zvlhl, zhltl hrst zrn.

Mám chleba nejnamarmeladovanejsi.

Po znezaneradene cesticce sel nejkulatoulinkatejsi cestar tim nejobhosporadovavanejsim usekem.

Rosprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora či nerosprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora.

Nejkulatoulinkatější kulička se koulela nejhranatoulinkatějším otvorem.

Petr Fletr pletl svetr. Pletl Petr Fletr svetr? Svetr pletl Petr Fletr.

Drbu Vrbu Vlky Plky Kuře vrže pan kaplan v kapli plakal naolejujes mi to pole nebo neneolejujes mi to pole.

Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?

Nejnekulaťoulinkovaťejší z nejnekulaťoulinkovaťejších

V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí

Pokopete-li mi to pole, nebo nepokopete-li mi to pole

V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule

Měla babka v kapse brabce, brabec babce v kapse píp. Zmáčkla babka brabce v kapse, brabec babce v kapse chcíp.

Přišelza mnou jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckýchřek. A já mu řek, že nejsem řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckýchřek.

Pštros s pštrosicí a pštrosáčaty šli do pštrosačárny

Zaližařivšísi lyžař potkal nezaližařivšísi lyžařku.

 
Autor: your.imp v 13:24, | Komentářů (0)

Nevíš.

Nevíš, jak dlou ještě budeš žít,nevíš, jaký sny můžeš mít.
Nevíš, kdy přijde láska,
nevíš, kdy udeří ta kráska.
Nevíš, kdy budeš mít štěstí,
nevíš, jak krásný život může být.
Nevíš, jak se dál zachovat,
nevíš koho budeš mít rád,
nevíš, kdy budeš někoho skutečně milovat.
Nevíš, kdy se může něco stát,
nevíš, co osud přichystal nám.
Nevíš nic a přitom vše,
hlavně to ,
že Láska je nadevše!!!        
 
Autor: your.imp v 13:19, | Komentářů (0)

Slza na víčku

Odcházím se slzou na víčku,
a pomalu zhasínám svíčku,
v hlavě mám jen tebe,
proč daleko to jest do sedmého nebe?

Jen zklamání a nešťastná láska,
na čele přibyla mi další vráska,
ptám se proč to tak musí vše být,
proč nemůžeme spolu šťastně žít?

Nemohu zapomenout krásných chvil,
proč nepřibývá pohádkových víl,
mocných a čarovných, co přejou lásce,
vždyť to se nedá vyhrát v sázce.

Skončily dny, kdy šťastná jsem byla,
vždyť jsem se v slzách utopila.
v slzách z nešťastné a nenaplněné lásky,
co dělala mi

 jen vrásky.

 
Autor: your.imp v 13:17, | Komentářů (0)

Unavený svět

Unavený svět, zaťaté pěsti Biju se o každou kapku štěstí Uvnitř mě to vře Venku sněží O mně už tady neběží Unavený svět, popraskaný ret Vůně a chuť cigaret Všichni dole Já na kostelní věži O tebe už tady neběží Unavený svět, úšklebek ve tváři Hledám hvězdu, která mě rozzáří Jsem zamilovaná jeptiška Ty promiskuitní kněží
 
Autor: your.imp v 13:16, | Komentářů (1)

Proč.

Den co den přemýšlím,

proč nejsme spolu,

kdo udělal tu velkou chybu?

Znám odpověď!

Nebyla to naše vina,

co naše plány překazila.

Ptám se stále,proč?

Proč se to stalo právě nám.
 
Autor: your.imp v 13:14, | Komentářů (0)

Anděl.

Kdo je to anděl?
Má snad hodně těl?
Chodí po zemi tiše,
a w klidu dýše?
Má snad bílé šaty
a je jenom swatý?

Andělé asi stojí při nás,
když se trápíme přiletí k nám zas.
Pomůže nám a zas odletí.
celý den na nás widí.

A co oni?
Splní jim někdo jejich přání?
Kdo jim utře slzy, když pláčou,
někteří taky z mostů skáčou?

Kdo jim pomůže, když se trápí?
My jim pomoct nemůžeme,
je snad možné, že je někdy spatříme?
A tu pomoct jim vrátíme?

Každý má swého anděle,
který se nemá asi pořád skwěle.
Ale i přesto nás ochrání,
když nás někdo aneb něco raní.

 
Autor: your.imp v 13:13, | Komentářů (0)
Starší články >