26.Červenec 2009

    Zavře své oči, během chvíle cítí dotyk jeho rtů na svých. Jsou hebké a příjemně rozpálené. Zaplaví ji pocit štěstí a toho největšího blaha. Miluje, když se s ním může dlouze líbat, čechrat mu vlasy, přejíždět mu dlaní potváři a sledovat jeho krásné, hnědé a hluboké oči, z kterých vždy vidí jiskřičky radosti. Jejich jazyky si spolu vášnivě pohrávají, krouží okolo sebe a objímají se.  Dlaní ho pohladí po tváři, on ji všechny dotyky několikanásobně vrací, prsty ji přejíždí po zádech. Ona sek němu spokojeně tiskne, to dělá vždy, když je naprosto spokojená, takže většinou pořád. Ještě chvíli se líbají, pak se jejich rty oddělí,ona pomalu otevře oči, aby si mohla prohlédnout ty jeho.

    Teprve teď si uvědomí, že on tu není… Že je tu sama, leží v posteli a vzpomínána jejich poslední schůzku před jeho odjezdem. Hlasitě vzdychne. Dva týdny… Pro někoho chvilka, které si ani nevšimne, pro ni ty nejdelší muka.Chybí ji jeho doteky, které tak miluje, jeho pohlazení ze kterého se chvěje, jeho polibky, kterých nemá nikdy dost, jeho úsměvy, které vždy nakazí i ji, jeho… Chybí ji všechno, chybí ji on…

    Pohlédne na svůj mobil, který leží vedle ní, je to teprve několik málo hodin co se naposledy loučili, jí to připadá jako celá věčnost. Ještě jednou zavře oči a vzpomene si na jeho překrásný úsměv, ze kterého ráda čte,vybaví si jeho dokonalé oči, nikdy neviděla nic krásnějšího… Vidí, jak se na ni spokojeně usmívá a rozevírá svou náruč, aby ji objal. Při těchto představách se musí pousmát. Vybaví se jí, jak bude probíhat jejich přivítání. Určitě bude plné úsměvů, sladkých a hladových polibků a taky vět, jak se jim stýskalo a hlavně zážitků co dělali, když se neviděli. Musí se pousmát ještě o něco víc, hrozně moc se těší, až ten den nastane… Pomalu, ale jistě na ni přichází spánek. Usíná…Usíná s krásným pocitem u srdce a úsměvem na tváři…

Jako většinu ostatních článků chci i todle někomu věnovat… A to mému andílkovi, kterého hrozně moc miluju! Hrozně moc si Tě vážím, řekla bych, že jsi dokonce i součástí mého života. Díky za to, že Tě mám! Miluji Tě! =o*

Kategorie: moje příběhy... | vložil: 777Niki777 ¤


Komentáře (2):
  • 26.07.2009 21:30:39, 777Niki777

    No Hani.. Upřímně z tohodle článku nemám ani moc takový pocit, že se mi povedl... Vím, že jsem to měla napsat jinak, ale nepovedlo se mi to.. Prostě jsem ho zkazila, což mě docela i mrzí.. Snad to bude příště lepší, jinak ti moc děkuju =o*

  • 26.07.2009 19:25:45, Hancca66

    Nikíí... nemam slov... ty vždycky píšeš tak krásné příběhy... na tebe prostě nikdo nemá... jen tak dál;)