V místnosti se rozplyne tichá melodie klavíru, přesně tamelodie, kterou miluje. Přivře oči, zaposlouchá se a dovolí svým myšlenkámunášet se společně s každým dalším tónem. Nechá si okolo svého pasu omotatruce chlapce stojícím za ní. Položí si svou hlavu na její rameno a párkrát jipolíbí na krk. Miluje, když ji takhle líbá, stejně jako miluje jeho. Jediné, copro ni v tuto chvíli existuje je tento okamžik, jen oni dva a uklidňujícíhudba vycházející z piána.
     Otočí se k němu čelem, hluboko se muzadívá do jeho čokoládově hnědých očí a vesele se usměje. Oplatí ji úsměv aběhem pár vteřin se jejich rty propojí. Zpočátku se pouze letmo dotýkají,připomínají let dvou motýlů, kteří o sebe třou křídly. Po chvilce se jejichpolibky zvášní, pevně se k sobě tisknou, vzájemně se hladí a pomalu sesvlékají.     Hudba začne utichat, nahradí ji ruchautomobilů. Oni dva se rozplynou, vše zmizí a místo jeho teplé náruče ji hřejepouze peřina. S úsměvem na tváři spokojeně vydechne. Co by dala za to,kdyby mu mohla patřit… Zaboří hlavu do polštáře a dál se mazlí s toutomyšlenkou.     Ticho přeruší tichá melodie klavíru,přesně ta melodie, kterou miluje. Přivře oči, zaposlouchá se a dovolí svýmmyšlenkám unášet se společně s každým dalším tónem. Uvědomí si, že je tovyzvánění jejího mobilu. Zvonění, které má pouze k jednomu kontaktu a tok NĚMU. Na displeji opravdu svítí JEHO jméno. Než stihne stisknouttlačítko se sluchátkem, melodie ustane. Srdce jí poskočí radostí. Dnes budejejí den. Dnes mu to řekne. Musí se dozvědět, že HO miluje. Ten sen je jejíznamení. A doufá, že se dnes bude snít podruhé…

Nesním o svém životě, žiju svůj sen...

Autor: 777Niki777