Překonat svůj strach?
Nesnáším, když mi někdo řekne, abych se překonala a zkusila to.. Nikdo mě nemusí do ničeho nutit - vždyť to zvládnu sama! Ano, jsem pro každou blbost a jsem ráda, když někomu vytřu zrak tím, jak se zachovám.. Ten pocit je pro mě k nezaplacení.. Nikdy jsem taková nebyla. Jen moje holky mě změnily a mám jim co vracet. Potřebovala jsem nakopnout, abych začala žít - nebo (ne)žít?:D - a ony mi to dopřály. Někdy jim budu muset pořádně poděkovat.
Ale vraťme se k mým myšlenkám. Překonala jsem svůj strach z lidí a dokonce i svůj strach z lásky a dá se říct, že i stres, který mám, když musím mluvit před hromadou lidí, ale.. mám docela velký strach z mé recitace. Já a číst před celou kavárnou svojí story? Dívat se na ostatní a v pohodě číst, jako by se nic nestalo? Vážně by mi pomohlo si představit, jak jsou všichni nazí? Sakra, když jsem se to dneska dozvěděla - já vím, já vím, mám na to ještě měsíc -, cítila jsem, jak se mi podlomily kolena.. Ale co, něco jsem slíbila a splním to. A navíc tam budou lidi, kteří mě podrží. Teda doufám:D
Ne, mami, opravdu se tam na mě nebudeš ksichtit! Vždyť tam pak nepřečtu ani jedno prokletý slovo!
Vím, že jsou to jen mé pocity a mé stresy, které si musím vyřešit sama, ale .. jak se dá takový strach překonat? Zvládla jsem to už několikrát, ale jak se dá srovnávat třída lidí, kteří mě znají s kavárnou plnou lidí, které jsem v životě neviděla? No, to bude teprve legrace..
Tak mi toho 3. března držte palce. A nepřejte mi to zlé:D Někdy si to zasloužím, ale .. já už budu vážně hodná:D