Nadstrážmistr si posunul čepicivíc do čela, aby nebylo vidět jeho rozrušení. Ne

Že by ho překvapovalo, co všechno se může stát, ale jeholehká pověrčivost mu nedovolila zůstat klidným. Smrt v kině av předposlední řadě…On osobně by dal přednost jinému zaměstnání, leč osud tomuzdá se chtěl jinak. Znovu se odhodlal ke krátkému pohledu na dívku. Sedělav křesle, jednu ruku na opěradle, druhou položenou v klíně. „DotyčnáAnnie Wraithová byla nalezena v kině, řada J, sedadlo 8…“

„Co blbnu?“ pomyslel si muž.„Jediné co teď musím udělat je popis místa. To už nezvládnu ani ohledání?“nervózně se rozhlédl, ostatní policisté byli ale zabráni od vyslýchánínávštěvníků a personálu, takže si jej nikdo příliš nevšímal. Až na chlapce udveří. Stál a díval se jeho směrem. Jestli přímo na něj netušil, měl brýles tmavými skly.

„Dotyčná sedí v přirozené vzpřímenépoloze, nejsou zjevné žádné stopy násilí, při předběžném ohledání sev jejím okolí nenašlo nic, kromě předmětu číslo jedna krabice popcornu“sám se přistihl, jak se jeho myšlenky, ubraly směrem k večeři, od které hovyrušila zpráva o pohotovosti a to Martha zrovna udělal kuře…“ s příchutíkuře-sýr, ééé pardon,  šunka-sýr.Kabelka, peníze i klíče od auta jsou, tedy odcizeny vlastně nebyly, dle příteleRicka Glena Owense se tedy nic neztratilo…takže z tohoto hlediska můžemevyloučit loupežné přepadení“ „Jak to, že krabice je předmět doličný? To tu nenínic jiného? Už jsem asi mimo…“pomyslel si.

„Pane“ strážník nadskočilleknutím a myšlenka na kuře se na chvíli vytratila, leč ne úplně. „Pane můžu užjít? Nechci zde zůstávat déle, než je nutné“ řekl mladík. „Jistě Glene“,zabručel muž, „můžeš jít“……propustil jej. „Určitě má doma naservírované kuře!Všichni si teď šmakují na večeři, jen já tu budu muset trčet s mrtvolou,dokud nepřijede někdo ze soudního, aby si tu nebohou holku odvezl…“ pomyslelsi.

Po dvou útrpných hodinách bylivyslechnuti všichni přítomní i nepřítomní, protože mladý strážník přezdívanýCrack si opět šlehnul na záchodě. Ve službě. Kdysi býval dobrovolným hasičemale poté, co zjistil, že je crack je mu milejší, než krev a oheň se dá využítk zapálení jointu místo k vyhlášení poplachu, byl ze skupiny mladýchnadšenců vyloučen. Jejich oblíbenost tím sice zlehka utrpěla (Crackovo pozadí anonšalantní vystupování jim zajistilo popularitu při nejednom výjezdu, kdykočky samy slézaly ze stromů, jen aby je držel v náručí, lečv okamžiku, kdy se jich pár náručím minulo, protože hoch viděl na stroměkoček pět místo jedné a dle své intuice hádal, že první bude skákat ta druházleva…se rozhodlo, že u sboru zůstanou pouze členové se zrakem jako rys arysové, jak je známo, jointy nekouří…) nicméně počet záchráněných zvířat alidí, kteří přežili záchranu tím rapidně vzrostl.

V okamžiku, kdy se všichničlenové policejní jednotky, stejně jako personál, diváci, partner onénešťastnice, její rodiče, jeho rodiče, chlapec s tmavými býlemi i vůněpopcornu šunka-sýr vytratily, si nadstrážmistr konečně vydechnul. „Vidíš děvče,bejt doma, tak už jsem tuhej jako ty…měl bych břicho plný toho vynikajícíhokuřete a byl bych tak spokojenej…“ připravil si mezi svým proslovem igelit asnažil se pokud možno dívat jiným směrem, což mu ale lehce znemožňovalo jejumístit na kýžené místo.

V okamžiku, kdy se mu činkonečně podařil se zazubil a poodstoupil od ní. „Tak hotovo, teď si jdu dátsvejch dvacet, než přijedou“…zhasl v sále a odešel.