Mám chuť zas něco napsat, téma, které mě napadlo hned jako první je partnerka, kterou nemám :) Pořád přemyšlím, jaké to bude až ji potkám, kde to asi bude, jaká bude. Spíše by mě zajímalo ale kdy to bude, páč se mi nějak začíná stýskat po společnosti někoho blízkého. ským se můžu podělit o starosti i radosti a nebo jen tak beze slov být na blízku. prostě vědět, že tu někdo je, někdo, komu na mě hodně záleží a mě zas na něm. Mít se ke komu vracet domů, s kým chodit do kina. Někoho s kýn plánovat budoucnost, ne pořád sám něco plánovat a jen pro sebe. Má to své výhody, ale jen na určitou dobu a tak se mi zdá, že už jsem ji překročil a ne dnes ani včera, už to tak cítím delší dobu. Řílá se až přestaneš hledat, tak přijde. Lidi navykládaji spoustu věcí a v něčem co je tak individualní, jako je vztah mezi partnery se nebudu řídit žádnýma povídačkama a příslovíma. Takže hledám dál a budu hledat dokud nenajdu a nidky nepřestanu, páč ja jsem optimista a za vším špatným je alespoˇn dobré ponaučení pro příště, pro to dobré, co je přede mnou.