Nevím proč se akce konala zrovna v tomdle klubu, protože se hodí úplně na jiný typ akcí a s organizací koncertů nemá takové zkušenosti jako jiné větší ostravské kluby. Na webových stránkách Chlívu jsme se ani nedověděli včas předkapelu a info o entry jsem si musel vyžebrat v klubovém foru. Dozvěděl jsem se, že vstup bude brutálních 150,- a tak jsem se ani nedivil, že ti co slíbili, že dojdou, nedošli. Nicméně jejich problém, protože koncert Morčat je vždycky parádní prdel.

Do Chlíva jsem vyjel někdy kolem půl osmé, což je luxusní čas, protože jsem tipl začátek akce na 8. Na dveřích bylo napsáno ono big entry 150,- a předkapela Side arm. Takže aspoň něco. Rozhlídl jsem se kolem, abych zjistil kolik došlo lidí a byl jsem docela překvapen, protože i když bylo zatím málo hodin, klub byl docela slušně obsazen. Kvanta lidí na baru a u všech stolů plno a další a další lidi pořád chodili. Došla docela zajimavá směsice lidí, od punkáču až po bandičku plešatých, ale s tím jsem počítal a dokonce jsem mezi něma našmatral kámoše, kterého jsem dlouho neviděl. A mezi těmi všemi lidmi se procházel majitel Chlíva, v očích mu skákali takové malé dolárky, jak pořád počítal kolik mu to dneska sypne. Lopl jsem nějaké piva a mohlo se začít hrát.

Jako první se objevili Morčata, což mně docela překvapilo a odehráli jeden song a pak zpěvák řekl, že před něma vlastně ještě někdo hraje a tak se za chvíli vrátí. Na podium zatím vylezli ostravší punkoví Side arm a byl jsem moc zvědavý s čím se na nás vytasí. A nasadili laťku docela vysoko. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak asi dvakrát rychlejší Guano Apes. Lidi sice jen přihlíželi a žádné halo se zatím nedělo, ale i tak bylo vidět, že to lidi baví. Určitě si na ně ještě někdy zajdu.

Po krátké pauze akorát na další pivo a nějaký ten chcanec se opět objevili Morčata a to už se celý klub od baru a od stolů dorantal dolů na malý placek a bylo vidět kvůli čeho ty lidi tady jsou. Od prvního do posledního sognu se dělo celoklubové halo a blázni zahráli snad všecky známé songy a taky pár nových, namátkou třeba song o Vyvolené Veronice. Jo, taky bych ji chtěl mít doma. Bylo docela zajimavé sledovat jak vedle sebe skáčou punkáči s náckama, ale co vím, asi nedošlo k žádné rvačce. Tady se borci přišli bavit. Nakonec zahráli skoro dvě hodiny a bylo vidět jak ze všech valí pot. A bubeník? naprostá paráda. Zahrál věci, o kterých jsem si myslel, že nejdou zahrát, ale od včerejška vím, že je to možné. Borec vypadal jak ďábel a tak se není čemu divit, že mu to tak šlo, asi nějaká posila z pekla. Každopádně parádní zážitek a za ty buky to stálo.