Někdy má pocit,že každá minuta je pro mě jako hodina,ale po nějaké době zjistím,že ona hodina byla pro mě promarněnou minutou a nakonec kouknu ven a vidím tmu.Každý den je stejný,probudíme se,nějak proflákame a přežijem do večera,pak se de někam kalit,někteří spát a za chvíli zjistí,že uplynul týden,dva,tři,celý rok a několik let.Nejlíp si všimne člověk rychlosti času na dětech.Mám sestru,bude jí v listopadu 5 a já mám neustále pocit,že leží v postýlce a při svém úsměvu mi ukazuje svůj první zub.Před třemi roky mám v prváku na gymplu říkali,moc se neradujte,uteče to jako voda a budete mít před sebou maturitu.Jj,smáli sme se jim,že to zas tak rychlý nebude,že je na to času dost a atd..prostě sme jim to nevěřili ani omylem.A teď?Teď jen "smutně pláčeme" nad jejich pravdivými slovy.Je půlka prázdnin,poslední ročník před námi a my si přejeme vrátit se o pár let zpět.Než se nadějem,budem v práci.Otočíme se o 180 stupňů a budou z nás rodiče.Otočíme se o dalších 180 stupňů a proboreme se s jedinou starostí,kam sme dali zuby.Život je příliš krátký,proto se ho snažme prožít co nejvíc,každý den,každou minutu,každou sekundu.Proživejme ho s lidmi,kteří sou nám blízcí,které máme rádi a kteří pro nás něco znamenají.Nevěnujte většinou svého času počítačům a televizím,sou přece lepší způsoby jak se bavit. napsal/a: Emmi 11:42 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář