Cesta tam ale už ne zpět....

Když ukončís telefonát se svými přáteli, víš, že se ti ozvou, když se rozejdeš s hokou, víš, že zůstanete minimálně přáteli ale co dkyž člověk umře. ?? Co potom?? Jediné co můžeš udělat je navštívít hřbitov, který je stejně jen prázdný místo se spoustou jmenovek lidí, kteří už nežijou vyrovnaných v řadách. Neni tam nic, coby ti připomínalo toho člověka...co měl rád a tak....

Když bys ho rozprášil do přírody, věděl by si ,že se časem stane součástí něčeho co žije  co je někde kolem tebe....Že se vrátil do koloběhu , kterému se říká „život a smrt“

Ale co máš dělat s tou prázdnotou, co v tobě zůstane když člověk odejde?? Vyplnit jí něčim jinym?? A když tak čím?? Pořád v tobě zůstane místo, kam patřil...

Když odejde tobě blízký člověk, začněš si řikat, jestli ses s nim nemoh rozloučit jinak, líp, že už tady neni a nepromluvíš , nezsměješ se s nim...

Neni to jako když s někým voláš a náhle zavěsí.... Prostě jen znova vytočíš číslo a rozhovor pokrčuje dál...Když ti ale tobě blízkej člověk odejde, je to jako by si s ním telefonoval a v tom nejlepším by  zavěsil......zkoušel by si znova vytočit jeho číslo, ale už bysi vědlě, že na druhym konci drátu bude telefon vyzvánět ale nidko už ti to nezvedne.

Někdo kdosi řek, že člověk se nemá ohlížet za svou minulostí, protože život jde do předu a ne do zadu.....

ale lidi toho občas napovídaj....

ČLOVĚK BY SE NEMĚL OHLÍŽET ZA SVOU MINULOSTÍ , PROTOŽE ŽIVOT PČCI BĚŽÍ OPAČNÝM SMĚREM....

ŽIVOT JE JAKO ROZJETÝ VLAK, STAČÍ JEN NASKOČIT....TAK POBĚŽ, PROTOŽE TENHLE VLAK TOTIŽ NA NIKOHO NEČEKÁ!!=)