Hopes die last

Člověk by řekl,že na světě není nikdo,koho by z přátelství tolik miloval...Ale jak bych to mohla říct já?..Já která mám JÍ..ano právě jí...Tu mojí Verunu z VintířovaMyslela jsem si,že jsem Tě ztratila,tolik jsi mi chyběla a tolik mi to bylo líto,nechtěla jsem si to nechat připustit...Nechtěla jsem se Tě vzdát a tak jsem se nevzdávala...Jsi pro mě tak strašně moc,že o Tebe prostě nechci přijít a nedovolim to...Jsem ráda,že jsme si to vyříkali,že jsme zase spolu,že jsme to zase MY DVĚChci,aby jsi veděla,že jsi pro mě důležitější než kterákoliv jiná kamarádka..Jsi kamarádka nad kamarádky a na Tebe žádná jiná nemáVíš o mě nejvíc a všechno si necháš pro sebe,nezradíš mě a i přes všechny ty pochybnosti mě máš tolik moc rádaNeskutečně moc si toho vážím a ještě víc si vážím Tebe

Vždyť víš...Milůvám Tě

Samozřejmě byl zase koncíkNa Pohodě to rozjely moji milovaný bobáci Selection a pak mnou obdivovaný Sun Has GoneJá zase ve svym světě s mejma pejláckejma závislostmaKoncík přemrdanej jako prase,já zkalená jako prase,oni zkalený jako prase no prostě raději...jenže jak se každej takhle zkalí,tak to rychle zbalí...Koukám na Pohodě nikdo,beru svoje pejla a štrádujem to do Garage,příjdu,vidim,že tam taky chcípl pes,zase beru ty svoje pejla a říkám:,,Hééj,jdem k Tessymu,tam má  bejt kalba jako svině!"...Samozřejmě všichni plnou rychlostí letíme až na céčko k Tessymu...Zvoníme,jedem nahoru,vlítnem do bytu  a co to kurva nezjistíme?Oni tam spííík tomu všemu jenom tři lidiTo je teda kalbááááNo co...Já jakože prudič a rušič všech pravidel a zákonů,vlítnu ke stojanu s CD a beru nějakej ten metalZapnu do DVD(ten večer jsem omylem řekla do vídívíčka)na plný pecky a pařim jak na koncíkuTessy má nervy,řve na mě,dělám,že neslyšimKdyž v tom najednou dostane výbuch vztekuUtíkám pryč,odjíždim výtahem a celou cestu výtahem ječimVzbudila jsem snad celou KDN,ale nevááááaspoň byla prdelNo ale už to balíme taky...Odebíráme se do ubytovny(UBYTOVNA ŠLEHY=jak vám mohu posloužit?)...Výjdeme těch mě připadajících sto schodů a vcházíme do pokoje,Vašík rozvítí a já mám asi kurva dobrou haldu,ty voe vidim Šlehyho jak leží v tý posteli a přitom Šlehy šel s náma po schodech...Jdu blíž a zjišťuju,že tam spí nějaká paní a strašně jí smrděj nohyA kdyby jenom nohyBežim se s mojí milovanou Qveenskou nadejchat z okna a k tomu máme připomínky:,,Hééj prostě jí vzbuďte a řekněte jí ať jde pryč,že prostě smrdí!...Ser na to kámo vemem jí v tom prostěradle a prostě jí odnesem"...Prostě zase hlody jako praseJééště že prázdniny nekončí a takový akce taky neTěšim se na další takový hlášky s takovejma haldama a hlavně na Vás smradoši moji

To by člověk ani nevěřil,že on pro mě bude znamenat až tak moc...Už od plenek ho znám a vždycky jsem ho měla ráda,ale nikdy ne tak,jako teď...Nikdy bych nevěřila,že najdu nejlepšího kamaráda a nebo spíš opravdového přítele v klukovi...ale já ho našla...a jsem strašně šťastná,že jsi mi dokázal,že i kluci,dokáží být něčím takovým...Ani nevíš,co pro mě znamená to,jak se mě zastáváš,to,jak mě bráníš,to,jak vím,že Ti na mě taky záleží...strašně moc si Tě vážím a nedám na Tebe dopustit,dala bych za Tebe život

Jelikož už mě nebaví neustále to někomu vysvětlovat a vyprávět,jak to všechno bylo,tak to tady jasně napíšu a kdykoliv se mě na to někde zeptáte,pošlu Vám jen odkaz na můj blog

Takže začnu pěkně od začátku,aby bylo každýmu jasný,proč se to stalo...Začátek se odehrává někdy v době,kdy mi bylo teprve třináct...ano těch hrozných třináct...Byla jsem v pubertě,ale v pubertě,kdy to semnou fakt mlátilo...Měla jsem všechno a všechny na háku...Měla jsem kamarády,kteří mě na slovo poslouchaly,doma jsem to měla pod palcem...měla jsem tak nějak všechno,co jsem si v tý době mohla přát,ale pak to přišlo...Začalo mi k tomu všemu něco scházet...Byla to láska,ano ta první láska,která v nás tolik nechá...A já tu první lásku poznala,bylo to úžasný...Měla jsem kamarády,kteří skákaly jak já pískám,měla jsem tu svojí lásku,tak co bych ještě chtěla?!..nechtěla jsem nic...jenže vždycky příjde den,kdy něco tak krásný zkončí...a taky přišel...Ztratila jsem tu svojí první opravdovou lásku a můj svět se rázem změnil...Ti moji kamarádi místo toho,aby mi pomohly mě akorát litovaly a všechno bylo ještě horší,musela jsem se od nich odříznout..Odřízla jsem se od všech a žila jsem si sama svůj svět...Bylo to žití,jakože jenom já a můj počítač a Ty lidi,co se skrejvaly někde na konci těch nekonečných drátů nic jinýho mě nezajímalo...Poznala jsem tolik lidí i když jsem vlastně vůbec nevěděla,co jsou zač,ale mě to takhle vyhovovalo...Když mi bylo nejhůř svěřovala jsem se papírům,který jsem stejně vždycky zmuchlala a hodila do koše...čas letí a já jsem se najednou ocitla v prváku...mezi jinejma lidma a v jinym světě...Začala jsem se víc bavit se starejma známejma a začala jsem si žít zase trošku jinak...I když jsem se furt spoléhla na ten můj počítač...protože u nás doma to nějak moc neklape a mě to strašně trápí,protože je tak těžký žít pod jednou střechou s někým,kdo je Vám úplně cizí a nemáte ho rádi...Hledala jsem útěchu u těch starejch známejch,což byl MahlejákTen mě tak nějak postavil na nohy,protože mě vytáhl ven mezi tu svojí partu a já jsem se tam cejtila strašně dobře,ale myslela jsem si,že to bude jenom jakože jednou ven a pak nazdar..jenže nebylo to tak...Vzal mě tam znova a znova..a já začala bejt takovej šťastnější člověk,sblížila jsem se s těma lidma natolik,že jsem se mezi nima cejtila jako doma,byly mojí rodinou a stále jsou...Začala jsem mezi ně chodit i bez Mahlejáka a všechno bylo tak fajn...Některý jsem znala už nějakou dobu,ale jenom přes ty nekonečný dráty...Jako například Šlehyho...Byla jsem strašně ráda,že jsem měla tu možnost poznat ho osobně a nejen jeho samozřejmě...ale jelikož jsem si s nim psala nějakej ten rok,tak mi byl mnohem bližší...Pořád jsme si psaly a byli jsme si bližší a bližší...Chodily jsme spolu ven,třeba i sami a já jsem v něm našla někoho,koho jsem si tak strašně přála najít...Našla jsem v něm tu útěchu,důvěru a opravdového přítele...Byla jsem s nim každej den a pořád jsme si měli co říct...když jsem byla s nim,nemyslela jsem na to,že když příjdu domu,bude to zase samej řev a ponižování mojí osoby...když mě něco trápilo a nebo když jsem se chtěla do něčeho vrhnout aniž bych věděla,co všechno to obnáší,tak on byl ten,kterej mě chytil za ruku,vyslechl mě a řekl mi,co je správný a co je dobrý...Vždycky mě zvedal ze dna a já jsem se mu to snažila vracet...Bylo to tak úžasný mít někoho,kdo mě stavěl do latě,kdo mě stavěl na nohy a kdo mě dokázal obejmot a říct mi,že tu kdykoliv bude pro mě...Trávili jsme spolu víc a víc času,pořád spolu i když s náma byl třeba někdo jiný,ale byli jsme pořád spolu...Každej den,úplně každičkej!Sblížili jsme se víc a já aniž bych si to chtěla přiznat jsem se zamilovala...a on jak mi tvrdil,tak také...A já jelikož jsem ho viděla jako někoho jedinýho,kdo mi rozumí a s kým je mi krásně,jsem se dopustila možná nejhorších chyb v životě...Sblížili jsme se úplně maximálně,bylo to jak když k sobě patříme i když on vlastně patřil někomu jinému,někomu komu jsem říkala milovaná kamarádka...a přesto jsem jí přebírala její první lásku a přesto všechno jak jsem jí měla (mám) ráda jsem jí to dokázala všechno udělat...Bylo to sobecký a odporný...Jenže já díky tomu,co jsem v něm všechno našla jsem měla oči jenom pro něj...Byl můj svět...Teď je všechno jinak,uvědomila jsem si straně moc věcí a to hlavně díky němu...protože on sám mi otevřel oči a zase mě postavil nohama pevně na zem...Z toho všeho,co se stalo jsem si vzala strašně moc do života a nechalo to na mě následky...Poučila jsem se snad nejvíc jak jsem mohla...Na jednu stranu děkuju Ti a na jednu stranu Ti vyčítám,že jsi mě do toho našeho bejvalýho světa zatáhl...Snad to všichni nějak pochopíte...Bye bye

Mám o5 takovej menší zmatek v hlavě,což mě docela vysiluje...Jsou prázdniny a já si je užívám jak nejlíp to jde...Na jednu stranu jsem teď tak šťastná,všechno je tak v pohodě,nic mě netíží,žádnej problém není,jsem svobodná a nespoutaná můžu si dělat,co chci...A v tom je asi ten problém,v tom je asi ten zmatek...Vlastně mě něco tíží,problém mám taky a možná nejsem tak šťastná,jak se zdáProstě i když jsem v pohodě a všechno je v pohodě,tohle mě už štve...Samota mě tíží...Vím,že nejsem sama,mám kamarády a rodinu,ale já bych chtěla mít ještě někoho k sobě...Někoho,s kým bych mohla žít ten život dvou lidí...To je to,co mě tíží...Chtěla bych bejt spoutaná a nesvobodná...Vždyť je to tak krásný...Proč jenom jsem furt sama?...Proč jste si ze mě všichni zatim dělali jenom dobrej den?...Tohle končí pánové...Na mě si jen tak někde nepříjdete...Teď budu usilovat a bojovat jenom o toho jednoho...A tiše doufám,že to vyjde...Protože on za to opravdu stojí a navíc neni jako všichni ostatní

Tak jsme tedy konečně vyrazilyŠtrádujem si to tam plnou rychlostí jelikož o5 jdeme Nebíkovo tempemJsme tam během chvíle...Ukazujem lístky,povinná kontrola batohu nás nemine,pak už nám jenom lepí náramek a my jdeme dál...Jenom vejdem a to je samý čaůů,ahooj,čůůs co Ty tady?...atd...Už to tam rozjížděla Ewa Farná,tak jsme si tam někde v tom davu,našly fleka a koukaly jak to rozjede...Jak jsem si myslela,že to bude trapný,tak jsem byla překvapenáS Mahlejákem jsme měli až husinuEwa dohrála a myslim,že hned po ní hráli No Name,ale nevim tojistě jelikož jsme se šli někam najístNajedli jsme se nuní&omaky a štrádovaly jsme si to z5,furt hráli No Name,tak jsme si našly fleka na zalidněný louce,roztáhly jsme deku,jenom jsme pozorovaly a povídaly si...Mě už to pak nebavilo,tak jsem to šla zase projít a očíhnout někoho známího...Potkávám samý zlata jako je např. Kefů,Lusy,Santnerky,Klaudý,Pepíatd...Chvíli se u nich zastavuju a pak se jdu kouknou na Wohnout...Slyšela jsem,že nejsou dobrý atd..,ale jak tam nastoupily,tak jsem byla v první řadě a už jsem na ně pařilaNebylo tam v předu moc lidí a tak píšu sms těm mejm broukům,že jestli chtěj bejt vpředu na Sunshine ať tam jdou zamnou...Během chvilinky tam přišly a už se čekalo na všemi očekávané SunshineParádně to tam rozjely,plácly jsme si ze zpěvákem a prostě bylo to dobrýA tééď přišly na řadu X-LEFT-TO-DIEPořád jsme všichni byli v první řadě...zazněl první tón a všichny hlavy začaly lítat,rozjelo se nehorázný pogo(zase mám prokouslou držku)..byl to parádní masakr,byl to hlavně nejlepší koncík,jakej jsem kdy zažila...Bylo to z celýho rockfestu nejlepšíííípak už jen blablbabla...rockfest končí a my s Chezunkou celý zmrznutý odcházíme s adoptivníma rodičema homec,Šlehy s Nebíkem to jdou očíhnout na liďák a navštívit už pracujícího MahlejákaCestou  do auta potkáváme i Wendelína a bereme ho s sebou...Doma konečně teplo,jídlo a pohoda...Povídáme si ještě chvilku o tom všem,do toho už přišel Šlehy homecÚplně vyčerpáni dvoudenní nespavostí a pařením všichni usínáme...takžéé dobrouuuzase příště na nějaký akci a když ne na akci,tak si o tom aspoň můžete přečíst článek,aby jste věděly o co všechno přicházíte Nějakou tu dokumentaci z celýho rockfestu najdete na www.rockfest.cz

Začlo to zcela nevinně já netušila,že se to takhle vyvineTakhle někdy ve středu tohoto týdne píšu si s ChezuJak někteří z Vás ví,byli jsme pohadaný,ale středečním rozhovorem se to nějak uzavřelo a jakože všechno v cajkuBavíme se o tom všem,pak o brigádě z čehož přecházíme k penězům

(nedostatek)..když tu najednou napadne Chezunku nápadVykrademe bankucituji náš rohovor:

Tohle z našeho rozhovoru velice postačíNajednou jsme se zmínily o vejkendu a o nějakejch těch kalících plánechByla jsem domluvená s Vášou,že u nich budu chrupčit a že zapaříme,tak jako Chezunka byla domluvena s MartínkemKdyž tu se můj plán mění,dovídám se o tom,že do KDN city zavítá moje milovaná QveenskaDomlouváme se tedy,že zapaříme všichni...Oukej všechno domluveno,spokojenost převládáJe pátek ráno a já jako obvykle zapínám kompa a přihlašuju se na icq..Najednou mi píše ta čurynka Simča,od který se dovídám,že tam s tou mojí druhou čurynou Verůů budou takyno kuváá radost mám jak sfiněě

Když tu najednou píše Mahlejákže se bude stanovatno to byla trošku haldáale neměli jsme nic proti,takže paráááádaScházíme se v KDN u ŠlehysimaKde se skladaj peníze na nějakej ten chlastík,chálku a cmíčkaPučujem si auto a jede se směr Kaufl..Berem košík a frčíme přímo k regálu s vínkemBereme šest krabic vína a postupujeme dále k regálu s pivákyodebíráme se k lednicím,kde berem nějakou tu chálkuNakoupeno o5 spokojeno a odjíždí se pro věci...Berem nákup z kufru,z domova stany,spacáky a noviny...Odcházíme,všichni na zádech nacpaný batohy v rukách igelitky a nějaký ty flašky,co se někam nevešly(teda jako Verůů a Simča samozřejmě batohy nemělykablká forever)...Cestou jsme volali Nebíkovi,kterej hrál fotbal..Jdeme ale kolem hřiště a najednou vidíme Nebíka v kopačkách s upocenou patkouMy všichni připravený,zbalený a Nebík se musí ještě stavit doma...Padá tedy otázka:,,Kdo půjde s Nebíkem a kdo půjde napřed?"noo nehlašte se všichniVšichni koukaj na mě,ale já odmítám...Mahleják se tedy objetujekdyž tu najedou Šlehy proflákne,že neví kde to je No a jedinej kdo to z nás veděl,byl Mahleják a NebíkTakže zase padla otázka:,,Kdo půjde s Nebíkem?"Všichni koukaj na mě a já s prostestem jdu...nějkou tu chvililku jsme u Nebíka,kecám s jeho skvělou mamkou a pak odcházíme..Ptám se ho,jak je to na tu Medvídku daleko a dovídám se,že je to pěkná štreka a pořád do kopce..No měla jsem z toho jako fakt radost a ještě k tomu jsem šla s Nebíkem,kterej má tryskáč v prdeliZ béčka na Medvídku s Nebíkem=16 minutmyslela jsem,že vypustim plíceZbytek už tam seděl všichni udejchaný a upocenýTeda až na Mahlejáka,kterej dělal akrobatickej kousek na strom a vysekal se do šípkůSmíchem jsme si odpočalyA tak jsme se rozhodly,že postavíme stany..Stany během chvilky stojí a my už hledávme nějaký to dřevo,rozděláváme oheň a hlavně ředíme vínkoUsedáme na kládu jak na bidýlko a posíláme vínko..tam a z5,tam a z5 a flaška v čouduŘedí se další...Všichni tak trošku náladičku,tak se to tam začíná rozjíždět mluvoupadaj nějký ty hlášky a pořádný výbuchy smíchuUsedám vedle Chezunky,povídáme si,uzavřem celou naší oklivou kapitolku a bavíme se o stopéroJá šťastná,že to takhle dopadlo a že jsem ve společnosti těch mejch závislostíNajednou nám všem dochází,že už nějakou tu doby nic nepijem,už byla tma jak v prdeli a my hledáme další víno a nebo nějaký to pivko...Ale co se kurva nestalo?No nic jsme nenašlyNikdo nevěřil tomu,že jsme to všechno tak rychle vyžahlyale realita byla krutáno nevadí,bavíme se dál,ale už ve stanech,jelikož pršelo..já jsem sice byla celou dobu venku a všechno pozorovala,trávila jsem první noc pod širákemKdyž najednou vystrkuje Simča hlavu ze stanu a hází krásnou kachnuHned na to leze ze stanu Šlehy a hazí kachnu takyStarám se o něj jak o miminko a jelikož nemá co blejt narvu do něj brambůrky,dám mu to zapít a nejdnou huuuup a už to letíNo to byli pazvuky a já jak jsem byla střízlivá a v pohodě jsem z toho všeho šla taky hodit kachnuTak jsme se poblily a byla pohodaPovídáme si dál,když už čas dělá čtvrt na 5Všichni sborově:,,Hééj co?HaldáááMy jsme celou noc nespaly!!"Nevadí,když už jsme nespaly celou dobu,tak to přece nezabalímePovídáme si dál,někteří teda jako usínaj,ale my vytrvalci pořád paříme..(Šlehy,Mahleják,Wendlík a já)...Sedíme se Šlehym a s Mahlejákem u vyhaslího ohně a povídáme si s Wendlíkem,kterej nám ze stanu odpovídáŠlehy najednou jde dostanu,kde v batohu objevuje nějakej ten čmouud..To jak Wendelín slyšel,tak ze stanu vyletělAle máme problémjelikož hulíme jen výjmečně,tak nikdo nikdy nemáme papírkyNo tak jsme vysypaly cígo a nacpaly tam trávuTak jsme si to daly,nic moc to nekopalo,ale nálada byla lepšíale my se chtěli zdunit pořádněTak jsem dostala nápadDáme si to přes flaškuNacházíme alobal a děláme kotel,pořádně ho nakládáme a už jedéémTy pytcho to jsou jiný nálože,kotel jsme naložily asi 4 a zduněný jsme byli jak prasataSedíme tam a čumíme na sebe a jenom se gebíme,když tu najednou Mahleják ukáže ke stanu,naše pohledy se otáčí za jeho prstem,kdy Mahlejákovo ukazování doprovázejí slova:,,Čuuum na tu Šlehyho prdel!"no dostáváme výtlem jak sfiněěSmějem se tak asi tři minuty v kuse Když tu se najednou všichni tak nějak probouzejí,jelikož my zhulený jsme jim totálně zbouraly stanyOni nasraný,ale my z toho měli jenom prdelNo prostě,kdo ten večer nezažil,tak nevíPak už jen blablabla,balí se stany a odchází se homecKde Chezunka a Šlehy ulehávají,Mahleják si semnou povídá a já pařim na kompu(závislost)Když tu najednou pani Šlehačkova budí Šlehyho ať jde pro rohlíky..Šlehy posílá mě,ale já stále sedim,když tu pan Šlehačka zařve:,,Táhni pro Ty rohlíky!!"Já odpovídám,že už jdu..Tu najednou všichni dostanou záchvat smíchuDostávám keš a mastim adoptivnímu taťkovi pro rohlajzeDonesla jsem rohlíky a Vašík už chystal snídani..Mahleják jak zabystřil chálku usedl s novou maminkou a tatínkem ke stoluJá usedla zase ke kompuMahleják najednou ulehává na postel a jak ten vykejdloš usínáJá stále vzhůru,Šlehyho rodiče odcházejí a my tam zůstáváme samiOdebírám se do koupelny,napouštim vanu a celá spokojená si tam ležimvykoupaná,spokojená usedávám v obejváku na gauč,nikdo si semnou nepovídá,všude ticho,neumim zapnout telku,tak usínámNespim ani čtvrt hodinky,protože přichází NebíkVšechny nás budí a plaší s rockfestem a stim,že chce vidět Ewičkuu FarnouNo co nám zbejvá,převlíkáme se,malujem se a takový ty sračky a odcházíme na rockfest....více v článu ROCKFESTjinak nějaká ta dokumentace z páteční kalbičky už jenom čeká na autorizaci(v albu život)...zatim uvidíme se v dalšim článku

Po dlouhodobém hledání a schánení brigády se přece něco našloKdo by to byl řekl?..takhle o prázdninách ještě něco sehnatNo dá se to a já jakože jsem holka z vidlákova jsem si sehnala fakt parádní brigádu(ironie)...Každej den v musim vstávat tak brzo,páč se vydávám na kole do Račetic,kde už musim bejt v půl 7 na poliMakám od půl 7 do kolika chci,zachraňuju mnou nenáviděnou cibuli od pleveleMakačka jak svině,ale prachy docela dobrýA já jako správná holka z vesnice s takovou brigádou problém nemámTakže,kdo ještě nic nemá a nevadí mu,že si ušpiní ručičky,tak se může přidat k námKŘUPANI