Pomalu končí noc, kterou jsem strávil - teď už konečně můžu použít minulý čas - překládáním jednoho velice rozkošného článku z angličtiny do češtiny. Strašně rád bych se podělil o jeho název, ale bohužel ten mi zůstal utajen. Smysl této perly historické ekonomiky spočívá v popisu hospodářských změn v postoji Španělska k různým evropským organizacím na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století.

Jak asi nikomu nezůstalo utajeno, je to strašlivá sračka samo o sobě. Ale překládat to slovo od slova, to je strašný masakr, který by asi stál život leckterého milovníky ekonomiky. Což já tedy rozhodně nejsem. Člověk si pak připadá, že překládá z angličtiny do některého z turkotatarských dialektů. Takže předtím, než se rozloučím krátkou ukázkou z přeložené studie a půjdu se vyspat do práce, mám dobrou radu - taky si najděte nějakého blbce, který vám to za nějakou tu kačku přeloží.  

No a slíbená ukázka zcela náhodně vybraného odstavce:

Madrid neměl v úmyslu čelit jednáním s EEC v izolaci, a tak si probojoval cestu do „Mezivládní komise OEEC pro vypořádání se s problémy FTA“ (tzv. Maudlingův výbor), předtím než učiní rozhodnutí, jež mohla být smrtící dopad na španělskou ekonomiku. Někdo by mohl namítnout, že FTA zanedbávající zemědělskou politiku měla Španělsko zajímat méně než EEC, která zasela zárodky ambiciózního a společného zemědělského programu. Tento argument podceňuje možnost, že se FTA mohla změnit mnohostrannými jednáními a Španělsko, poté co se stane partnerem OEEC, může dostat zvláštní klauzule o jejich hlavních exportních zájmech a to včetně zemědělského vývozu. A co je důležitější, tento argument zanedbává španělské pojetí OEEC jako mechanismu, který bránil nutnosti zaujmout vůči EEC nějakou zvláštní politiku.