J-M-G

Asi je na čase něco napsat. Je celkem dost hodin, dost únavy, dost zmatku a dost nevhodný počasí. Jak jsem postupem času a poznávání sám sebe zjistil, tak na mě má velkej vliv. Potřebuju k životu Slunce, jakmile ho pár dní nevidím vše se hroutí, jako domeček z karet. Dokonce mi připadá že i zdi zívají a koberce se svíjejí v agónii a dobrý hodiny jsou zbytečně vražděny a ty si říkáš: „Jednoho dne až bud ležet na smrtelný posteli a budu se divit, proč jsem tolik života promrhal, zjistím že to bylo z dnů, jakým byl dnešek dnes.“

Ale to je teď jedno, teď je tma na ulici svítí pouliční lampa. Trošku prší.

Cheche, nedávno jsem potkal holku, najednou jsem jí viděl a šel proti ní (na hokeji – na zlomek vteřiny) míval jsem s ní vřelej vztah, bohužel ze mě dělala notnou část našeho scházení se blbce. Šel jsem kolem ní, usmál se a mrk – ona? Hodila výraz, jako by mě chtěla poblít (divný, potom všem to mělo bejt spíš obráceně). Cheche. Já prošel a nic, žádný emoce, nic – byla mi jedno. Od tý doby, kdy jsem se s ní přestal bavit, jsem jí viděl poprvé, ale taky od tý doby jsem potkal x jinejch, lepších žen a na ni zapomněl. Stejně jsem nějak ale nevyhledával den opětovného setkání se, ale jednou musel přijít. Proběhl a nic. Kdysi jsem měl v srdci náboj a v ruce pistoli, teď je moje srdce Antarktida.

Dneska jsem byl venku s člověkem – lidskou bytostí? No prostě s někým, s kým mě těší tu žít. Vídáváme se často a máme spolu vřelej vztah. Jsme naladěni na stejnou vlnu a dokážeme si dlouhé hodiny povídat, smát se a doplňovat naše zchátralé duše pozitivní energií. Necítím se před ní za nic provinile, jenom se znova ponořuji do příjemného rozpoložení o otevření své vlastní existence.  Povídáme si o všem a to je dobrý, mám rád ty naše debaty.

Naštěstí jsem v životě potkal pár živých, originálních a zajímavých duší (naposled nedávno ve škole… cheche), jen tak náhodou, ani jsem to neočekával. Většinou potkávám mraky tupců, kteří na mě toužej přenášet SVOJE banální frustrace. A pár lidí, kteří jsou pro vás „vyvolení“, vám dokáží zpříjemnit téměř nesnesitelnej život a žití s tupcema, bez listů zelenejch.

Občas o nějakýho svýho vyvolenýho příjdete, ale to se nedá nic dělat, život jde dál. Mně se to stalo nedávno. Vybral si lepší cestu, než mě znát a bavit se se mnou – udělal jsem totéž!...

Asi jdu spát nebo bych napsal, co nechci, ráno do školy a pak na Gaudeamus – těším se, mám na co a koho! Smějte se draci a noste barevný oblečení.