J-M-G

Jsem lehce podráždenej, jako že nasranej, ne vzrušenej. Hraje mi tady song z pelíšku a já uklidňuji svou nervovou soustavu a říkám si: chlapíku majáku nerozčiluj se, buď  v klidu, ale ja chci bejt, jo chci, chci, ale prostě občas to nejde, fakt ne. Přicházím a tady kolem mě vidíš všechnu to demenci, ty lidi, který si myslej, že jsou prestižní a našlápnutý, ale ne ne nen ne ne ne nejsou, to že šukaj přes lst nebo icq, tak to jim nedodá na našlapnutosti, je to naprostá idiocie a demence, fakt sem vytočenej, jako dlouho ne, nevím na co si všichni hrajou? je to taková debilní hra na šťastný panáky a ja slyším: majáku, pojď tu hru hrát s námi, s námi se všemi, zašukáme si přes net, bude to super spláva, jak po kvalitním skéru, ale já vám říkám: seru na ty vaše debilní hry.... je ze mě teďka zase mizantrop.....chci bejt malým klukem, který si rád hraje a chtěl bych se o nějakej ten rok vrátit zpátky a začít znovu a jinde, ale nejde to, věnoval bych se studiu  a nepotkal bych .... našlápnutý lidi, s vylízanejma kopírujícíma se názorama, který vydávaj za svý a hledaj v nich vlastní identitu, ale není to nic, než jen pocit strachu z nicoty, nic v živote, nic po smrti, tydle lidi si nic nezasloužej...už abych říkal: loučím se, z těch vašich životů loučím se a já tu nezůstanu!....