J-M-G

(poznámka z jedný kalby, co jsem našel v mobilu): Teď tak stojím a nebaví mě nic, než jen se koukat a doufat. Jo krásný spojení slov, koukat a doufat. JO myslím, že větší úděl nemám. Tím nic nezkazím a ani snad nechci. Já bych pařil, ale má natura na to nemá je plná zklamání a touhy chytit moře na udici, ale to se opakuju a mám tvůrčí krizi a jsem fakt vnitřně totálně prázdnej a bez pocitu a každej kolem paří, jako by mu patřil svět. Můj svět je bez iluzí, ale nikdo mi ho nevezme to nedopustím! O můj svět mě nikdo nepřipraví o ten můj oranžovo-stříbrnej svět bez absurdit a bez touhy sázet jahody. Nejsem zajímavej, že mám mozek, ale důležitý je ho umět používat, což se asi někomu jen tak nepoštěstí. I když co já vím, třeba ho maj. Ale na to se mě neptejte a neptej to zatím zkoumám :) a zkoumání je povoleno těm lidem, co vědí že zemřou. A já to vím :). Teda snad. Nedokážu si to představit, ale smrt je všude kolem a nemá smysl pro humor a to je jediný co vím jistě.......... (lehká opilecká depčička z dob dávných )