J-M-G

Originální stať

Je strašně pozdě ráno a ja každý zmáčknutý klavesnice slyším, jako jeden zdlouhavej a nudnej úder, prostě bum bum bum, nic víc. Cha. Byli jsme troškup pít, my lidi co trošku pijem, byli jsme trošku zezelenatit, my lidi co trošku spolu zelinkáme. A teď jsme u nás doma a já jsem tu jen sám a bobeš co padá ze židlí, kočka co je v pokoji (neměla tam nic dělat, cha? to není ftipný, ale jo je pro nás - my). A tak tu takhle sedíme, jíme lovečák, slyšíme kočky, vibrace. posloucháme písničky, spíme a nebo jen dýcháme a jsme, což je asi na týdle hře nejduležitější.

Jak to vlastně celý vzniklo? já nevím, jsem v rukou božích, ale každopádně moje reakce jsou opravdový, dlouhý a předlouhlý. právě teď- takže..... cha tak si na to zvykni..... tak to bohužel na to se musí fronta stát..... radší dáme pomalou........

musím stát šlapou mi na nohy, chci použít woodoo, ale neumím.... tak jen přináším, lol a vzpomínky.... ráno se probudím a budu to číst a litovat. že jsem toho nenapsal víc.-... tadle nálada je inspirující