KKKrispyna

Po písni, kterou neoposlouchám.. Po lásce, která nevyprchá.. Po poutu, které mě neudusí.. Po přátelství, které se navzájem nebude zkoušet.. Hledat, čekat, nebo se vzdát životu.. Dát se práci jak to teď spousta lidí dělá.. Někomu možná přijdu jako patnáctiletej fakan, ale já takhle nechci skončit.. Nechci se ve čtyřiceti spocená probudit, že už je na to co sem kdy chtěla pozdě.. Nestydim se za to, že nevydržim být v pátek doma, bez tance.. Udělej mi svět tolerantnějším a já se vybiju klidně na Václaváku.. A pokud ne, řeči na diskotéky si nech pro někoho jinýho.. Ne nejsem na ně stará.. Já teprve začínám.. A že se vám to nelíbí? A proč? Že nebudu ta patnáctka co se tam zleje do němoty.. To je pravda to nebudu na to už sem chytřejší:)
Občas přemýšlím, jak sem skončila.. Sedím, koukám a sním.. Či snad doufám? Ne už si přijdu bez nadějí.. A přitom na druhou stranu někdy přijde chvíle kdy se do prázdna, cestou z práce v autobuse usměju.. A řeknu si holka teď máš šanci.. Tak žij než ti to uteče.. Jenže co z toho vzejde? To jediný co mě drží nad vodou.. To, že vim, že přijde pátek.. Pátek večer.. Zavřu za sebou domovní dveře a už jen cítím jak se zničím.. Co si asi řikáte, když vidíte, jak se sama vrhnu do víru tance?.. Že by se blonďatá blbka předváděla? Ne dámy a pánové.. Zahulte si, popijte.. A já si zatancuju tak mi do toho nekecejte.. Mě totiž bude stokrát líp než vám.. I když třeba jen na chvíli..
A že chci něco víc? Chci.. Ale to už bych byla moc náročná..

Autor KKKrispyna on 03.Listopad 2008 at 19:39 | Permalink