« Domů | Její svět.. » | Jen tak plout.. » | The end.. No happyend.. » | Zklamání i v říši snů... ? » | Dobře.. Pokračujeme.. » | V moci.... » | Když už nemáš chuť... » | Co říct.. » | A opět jen toužím... » | Mám chuť.. »

Její svět..

Kráčela jednou dívka po světe.. Kráčela sama, každý krok zlehka.. Mezi prsty na nohou cítila každé stéblo trávy.. Pomalu, i když ji to lehtalo.. Vnímala každý pohyb jen aby zapomněla na ten jeden.. Na ten, který po tak dlouhé době uchopil její ruku.. Ten pohyb, který ji držel.. Nezmizel.. Držel ji za ruku nebo ona jeho už neví.. Svět se s ní točil a ona měla pocit, že skrz ní ruku musí za chvíli cítit tlukot jejího srdce.. Bolest nebo radost jí do její ruky vypálila jeho otisk?.. Někdo jí kdysi řekl, že lásku vytluče zase pouze láskou.. Kde ji však má hledat.. Nespadne z nebe.. Přihraje ji náhoda jako tu poslední?.. Zvládne poznat šanci?.. Má vůbec chuť využít možnost.. Nemá.. Nechce.. Odejde.. Daleko s ním v srdci jako  s cejchem, který bude tlouct s jejím srdcem zároveň.. You can feel my heart.. You can be my love.. Tak jako ona nemůže milovat jiné, on nemůže milovat ji.. Došla nakonec?.. Co myslíte má cenu bojovat?.. Svět je jen složením nabídky a poptávky.. Máš co nabídnout? Ne? Tak vypadni.. Není to jinak a přesto má v hlavě, že není zboží.. Nemohla ho prosit aby splnil co slíbil.. Sama to zná a ví, že větru dešti neporučí.. Nemůže vyhrát a cena útěchy je moc krutá.. Říkal jí andílku.. Těžknou jí víčka a doufá, že pomalu dotančí do dalšího krásného snu.. Nebo se probudí z noční můry?.. Žádná noční můra.. Jen láska..