Jen tak plout..
Když bloudíš světem.. Má cenu se ještě ptát?.. Co pomine a co je tu napořád?.. Kterou notu stojí za to si broukat.. Proč mám najednou chuť změnit styl psaní a mluvit o sobě a ne o vás.. Sedím.. V křesle se jemně houpu.. Každej z deseti prstů mi lítá po klávesnici jako by spolu tančili a zároveň se sami sebe nemohli dotknout.. Přes zavřené oči vnímám pouze světlo monitoru a zvuk.. I’m walking away… From the troubles in my life… Nezpívám.. Nezpívám.. Nikdy nezpívám.. Tak sakra proč teď.. Ty slova.. Toužím po realizaci.. Textu co se jen vznáší po omamných notách.. Vyjímečně mi neskáče hlas.. Slzy tečou, vše začíná odplouvat… Ten s kým si píšu zaměstnává alespoň částečně mou hlavu a ani neví jak jsem mu v tu chvíli vděčná.. Chci se procházet.. Cítit sluneční paprsky na rukou v letním tílku.. Dotek vánku ve tváři.. Úsměv tam kde není čemu se usmívat.. Chci smazat vše co bolí.. Co trápí a zaměstnává mysl.. Začít znovu.. Stvořit si sama svůj život tak jak ho chci.. Práce.. Lidi.. Moje hlava.. Kolik na to mám ještě času.. Budu chtít za rok něco měnit nebo budu už tak líná, že se smířim.. Nechci.. Nechci.. Zas jen na vlnách.. Vzpomínek, myšlenek, pocitů..
Vždy je možnost něco změnit.. Záleží jen na tom, jestli to bude k lepšímu, nebo k horšímu.. Ale pořád tu jsou lidi, který stojí za Tebou... Ať se děje cokoliv..:-*
Autor L_U_S_S_Y | 25.03.2009 07:02:07