The end.. No happyend..
Zůstala zklamaná.. Nedávno se viděli.. Zase a znovu jí srdce tlouklo jako o závod, hlava se motala a její zrak jako by se topil v husté mlze podobné kravskému mléku.. Nyní to, ale ustála.. Držela se.. Zvládla to.. Mohla se pochválit jaká byla.. Ale na jak dlouho, když přišla další rána.. Nehrál si takhle jen s ní.. Bylo jich více.. Jak mohl slibovat.. Dívat se jí přitom do očí a držet ji u toho za ruku.. Jemně se usmívat a přitom tim pohledem, který vypadal tak moc upřímný lhát.. Mohla by se pomstít.. Hodně pomstít.. Je blbá, když to neudělá?.. Je blbá, že to neudělá, protože má pořád ráda.. Protože ona cítila.. Proč naznačoval.. Proč to zkoušel?.. Aby se od něj nemohla odpoutat?.. Nepomstí se.. Nepomstí se teď tím co by mohla udělat, protože by nejvíc ponížila sama sebe.. Pomstí se časem.. Ona nebo jiná.. Jednou dospěje.. Jednou se probudí a bude chtít to co teď ona a to co jí on jenom slibovat.. A on možná jednou narazí a nedostane co chce.. Nemůžou mít všichni jen to co chtějí, proto i on musí jednou sklopit hlavu a stát se člověkem.. Ona už ho tak nenazve.. Zůstane hezkou i špatnou vzpomínkou a něčím co prostě ,,je,,. Uvidíme na jak dlouho jí to vydrží.. Necháme jí posmutnělou pár chvil bloudit životem, aby si zase začla vážit toho co žije.. Co funguje.. Drží.. Neničí.. Neklame.. Tímto mu dává sbohem a doufá.. Doufá, že tak jako se rychle objevil v jejím srdci rychle zmizí..
