Už se vám někdy stalo...?
Ze vám bylo tak zle, že jste si přáli být u dna a ne pod ním??? Někomu stačí ke štěstí málo... Já už si nevzpomínám kdy to málo zavítalo ke mě... Jediný co dělám je, že pořád před něčím utíkám... Jenže co když jednou neuteču... Zakopnu... Spadnu... Další mě pošlape... Mám ještě sílu??? Odvahu se zvednout??? Chytit se pomoci a přitom vědět, že se to bude opakovat??? To je zase jednou ironie... Vysmátá Týna otvírá svou duši... Si asi řikáte co by taková holka mohla mít za problémy... Přes den smích, flegmatismus možná síla a vzdor... A noc??? Co je noc??? Prázdnota, bezmoc, destrukce, slzy, ztráty... Přetvářka??? Co já vím... Jinak to nezvládám...
