« Domů | Její svět.. » | Jen tak plout.. » | The end.. No happyend.. » | Zklamání i v říši snů... ? » | Dobře.. Pokračujeme.. » | V moci.... » | Když už nemáš chuť... » | Co říct.. » | A opět jen toužím... » | Mám chuť.. »

Víkend za všechny prachy...

Asi brzo zakážu pátky... A jestli se mi ještě někdy stane tolik blbejch náhod na jednou tak je zakážu hodně hodně brzo... Když to vemu hned od začátku, nějakym nedopatřením se mi ve škole na záda dostal žlutej flek od pomeranče, kterej nešel vyprat... Než sme se vydaly do Lisboa tak sem mojí milovaný sestřence otvírala čokoládovou zmrzlinu a pokydala si svoje bílý tílko No nic... Když už sme se konečně vypravily, tak sem zjistila, že sem nechala mobil na nabiječce doma... Naštěstí to z tý zastávky nebylo tak daleko no... Vyběhla sem schody, mobil vyrvala ze zásuvky a skoro sem se skácela hned z prvního schodu... Další blbá náhoda... Jelikož se začalo projevovat moje úžasný astma na tramvaj sem dorazila jen tak rychlejším krokem a snažila se popadnout aspoň minimum vzduchu:D Pak už se zdálo, že to bude v pohodě... Díky Zuzance sme to s Pétinou pomocí i našly Jenomže když sme vlezly dovnitř díky počtu lidí a vzduchu kterej už nikde nebyl jsme si to zase rychle rozmyslely a jely teda opět do Bony... Ne že by tu byl vzduch lepší, ale aspoň jeden stůl tam byl volnej... Ale zase mi nevyšly plány... Překvapivě... Odpolední dávka Ibalginu, a nějaká ta trocha alkoholu udělala svoje... Nakonec nebyl ani tak moc dobrej nápad jít to ven s Klárkou vydejchat Protože když sem si sedla, najednou se k nám přiblížil nějakej celkem sympatickej chlápek, teda právě až na to, že mi začal popisovat jídla na tabuli za mnou  No a tak se díky mě šlo domů asi kolem jedný Takže když se daří tak se daří