Autor:                                   Alexandr Sergejevič Puškin

Překladatel:                        Olga Mašková

Ilustrace:                            Jiří Šalamoun

Nakladatelství:                  Lidové nakladatelství

Rok vydání:                          1969

Doba a místo děje:           20. léta 19. století, Rusko

Zařazení:                             Epika – veršovaný román

Hlavní myšlenka:             Kniha popisuje ruskou společnost 20. let 19. století a život Evžena Oněgina mladého nadaného mladíka, jenž se cítí znuděný tehdejší společností a je neschopný naplnit své životní ideály a možnosti.           

Hlavní postavy: Oněgin - hlavní postava, šlechtic; člověk společenský, vzdělaný, schopný, ale povrchní, znuděný, lehkovážný, neschopný realizovat nic ze svých předsevzetí; připadá si na světě zbytečný

Taťjana - sentimentální, romantická, citlivá dívka, upřímná, skromná, důvěřivá

Olga - veselá, koketní, lehkomyslná, žena Lenského

Lenský - žárlivý, snílek, básník

Obsah:                                  Hlavní postava Evžen Oněgin zdědí po svém otci statek a les. Doufá, že se jeho dosavadní rušný život trochu změní, ale po nějaké době si zvykne a začnou mu chybět plesy, večírky, hudba a hraní karet. Nedaleko od něj se na panství usídluje Vladimir Lenský, ti se spolu spřátelí. Lenský mu vypráví o své snoubence Olze a bere ho na venkovské sídlo její matky. Tam se seznamuje s její sestrou Taťjanou, ta se do Oněgina zamiluje a večer mu píše milostný dopis, ve kterém mu líčí svůj vztah k němu. Oněgin na to odpovídá, že je dojatý, ale její lásku jí opětovat nemůže. Za nějakou dobu uspořádá Larina (matka) oslavu Taťjaniných narozenin, ta se tam musí objevit a rozmrzele pozoruje Oněginovo flirtování s Olgou. Oněgin tímto činem vyvolá hněv a žárlivost u Lenského, který ho vyzve na souboj. V něm je však poražen a umírá.
Oněgin odjede a procestuje celou Evropu, avšak po celou dobu ho trápí svědomí nad zbytečnou ztrátou přítele. Když se vrací domů, je stejně znuděn životem jako před tím. Dostane se na nějaký ples, kde se setkává s Taťjanou, ta se však velmi změnila. Je už vdaná za generála a na Oněgina reaguje chladně. Oněgin se do ní zamiluje a napíše jí dopis. Taťjana vzpomíná na minulost a uvědomí si, že Oněgina stále miluje, ale odepíše mu, že zůstane věrná svému manželovi a navždy se s ním loučí.

Ukázka:                               Čekám Tě: jedním pohlédnutím
naději v srdci vykřísni,
anebo zpřetrhej ty sny
odsudkem zaslouženě krutým!

Končím! Jak strach z té hanby snést...
Jak jsem to mohla napsat...já...Vám...
Mám záštitu však: Vaši čest,
a té se bez váhání vzdávám...

Vlastní názor:                       Dílo je velmi poutavé, děj se neztrácí ve zbytečných rozsáhlých líčeních, avšak přesto jsou "kulisy" děje barvitě, stručně, ale výstižně popsány. Kniha se mi velmi líbila. Je zde zajímavá myšlenka zbytečnosti lidského života a dokonalý obraz lidské společnosti začátkem 19. století, která má ovšem mnoho společného se společností naší...