Autor:                                   Homéros

Překladatel:                                    Rudolf Mertlík

Ilustrátor:                          není

Nakladatelství:                 ODEON

Rok vydání:                          1980

Doba a místo děje:            2. pol. 8. stol. př. n. l., město Trója = Ílion v Malé Asii

Zařazení:                             Epika – poezie – epos

Hlavní myšlenka:                 Zachycuje skutečné události - boj Řeků proti maloasijskému městu Tróji (nebo též Ilionu). Nelíčí však průběh celého válečného střetnutí, omezuje se jen na závěr boje.

Hlavní postavy: Achilleus - nesmrtelný (pouze na patě), odvážný, silný, rozvážný, Řek

Meneláos – spartský král, kterému byla ukradena Helena

Odysseus - vynikající válečník, vychytralý, věrný, opatrný, silný, Řek

Parid – syn trójského krále Priama, unesl Helenu do Tróje

Agamemnón – bratr Meneláa, vynikající válečník, zuřivý, nelítostný

Hektór – Paridův bratr, nejudatnější trójský bojovník

Patroklos – mladý Řek, Achilleův svěřenec

Athéna – bohyně moudrosti, dcera Dia, pomáhá na straně Řeků

Héra – bohyně rodiny a manželství, manželka Dia, pomáhá na straně Řeků

Apollón – bůh slunce, na straně Trójanů

Afrodita – bohyně lásky, na straně Trójanů

Obsah:            Achilleus, nejudatnější z reků, je ústřední postavou eposu. Po odebrání jeho zajatkyně Agamemnónem odmítá bojovat. Bohové na Agamemnóna sesílají klamný sen o blízkém pádu Tróje. Agamemnón navrhuje vojákům, aby přerušili válku a vrátili se domů. Odysseus jen těžko dává do pořádku vzniklý chaos. Teprve nyní se setkáváme s viníky války Paridem, Meneláem a Helenou. Paris vyzývá Meneláa na souboj. Kdo by souboj vyhrál, dostal by Helenu. Trójské mužstvo i danajské zaplesalo na srdci, neboť mělo naději, že se zbaví strašné války. V souboji se Meneláos stává již skoro vítězem, vtom však zasáhne bohyně Afrodita, a Parida, kterému je nakloněna, unáší z boje. Protože Trójané začínají vítězit, slibuje Agamemnón Achilleovi vrácení Briseovny, jen když Achilleus opět začne bojovat, ten však nehodlá své rozhodnutí změnit. Trójané však sklízejí nové a nové úspěchy. Postavení Řeků začíná být beznadějné. Náhle nastává zvrat. Patroklos, přítel Achilleův, si s jeho svolením obléká jeho zbroj a v čele Achilleova oddílu se žene k hradbám Tróje. Bohové mu našeptávají, aby šel dále a stále útočil. Patroklos je poslechl a zapomněl na slib, co dal Achilleovi, že pouze odrazí útok Trójanů. Potom zde rukou Hektórovou je jeho život ukončen. Duše mu vylétla z údů a sestoupla v Hádovu říši, lkající nad svým losem, že opouští mládí a mužnost. Po úmrtí Achilleova nejlepšího přítele, vyráží v nové zbroji, zhotovené Hefaistem, do boje. Konečně se setkává s Hektórem, vrahem Patrokla. Hektór umírá a Achilleus každý den vláčí tělo zapřažené za jeho válečný vůz kolem Patroklovy mohyly. Jednou v noci přijde k Achilleovi Priamos s výkupným za Hektóra, oba pak pláčí na utrpením lidského života. Achilleus vydává tělo a Ílias končí popisem Hektorova pohřbu.

Ukázka:            …Král Agamemnón v tom davu Diovi, vladaři blesků, se podobal hlavou i zrakem, Areovi svým pásem a hrudí Poseidónovi. Jako as ve stádě býk vždy nad všemi vyniká velmi, neboť na pastvě krávy svou velikostí nápadně předčí, takovým učinil Zeus v ten den i Agamemnóna, nápadným v zástupu vojska a nad reky vynikajícím.

                        Medón, Ájantův bratr, byl božského Oilea krále z vedlejší manželky syn, však daleko od rodné země ve městě Fylace sídlil, vždyť usmrtil ve vřavě muže, bratra to Eriópidy své macechy, kterou měl Oileus kdežto Podarkés byl syn Ífikla Fýlakovce.

Vlastní názor:            Tato kniha mě nijak nezaujala, poměrně složitě tvořené věty, zdlouhavé popisování jedné skutečnosti nebo osoby. Téměř žádná zápletka, čistě jen vypráví o způsobu boje a zabíjení.