HAMLET

Autor: William Shakespeare

Překladatel: Jiří Josek

Grafická úprava: Jaroslav Hrabě

Nakladatelství: Romeo

Rok vydání: 1999

Doba a místo děje: 17. století, Dánsko

Zařazení: Drama – tragédie

Hlavní myšlenka: Dílo nese název podle hlavního hrdiny – Hamleta, králevice dánského. Vyjadřuje stíny a krize renesanční doby, bezohledná touha po moci se nezastaví ani před násilím a intrikami. Úvahy o smyslu života, lidské existence.

Hlavní postavy: Hamlet – Hlavní hrdina – dánský princ. Touží po pomstě svého otce – musí zabít Claudia – svého strýce a zároveň nevlastního otce.

Claudius – Hamletův strýc a nevlastní otec (manžel matky – vdovy), zrádný, zákeřný a podlý; neschopný vlády, ale ctižádostivý

Gertruda – Hamletova matka, královna, vnitřně rozpolcená (dobro i zlo)

Horacio – Hamletův nejlepší přítel, čestný a spravedlivý; harmonická osobnost, schopna soudit Hamletovo jednání a Claudiovu vinu

Polonius – královský komoří, otec Ofélie a Laerta, svou oddaností králi je až směšný, doplatí životem na svou chorobnou snahu zalíbit se

Obsah: Hamletův otec, dánský král, zemřel za podivných okolností. Po jeho smrti se ovdovělá Gertruda provdá za jeho bratra Claudia. Hamlet je překvapen zvratem jejích citů. Hamletovi se zjeví duch jeho otce a řekne mu, že ho zabil Claudius - nalil mu jed do ucha, když spal - aby mohl vládnout. Žádá Hamleta, aby se pomstil. Ten se chce ale nejdříve ujistit o strýcově vině a začne předstírat šílenství. Prožívá těžké duševní stavy, přemýšlí o smyslu života, o smrti, pomýšlí na sebevraždu. Na hrad přijedou herci a Hamlet je požádá, aby sehráli hru, která zobrazuje královu smrt. Chce vidět reakci Claudia, který se sám usvědčí, neboť je zděšen a odchází ze síně. Komoří Polonius tvrdí, že Hamlet blázní z lásky k jeho dceři Ofelii. Claudius se Hamleta začíná bát a posílá ho do Anglie s dopisem pro krále, aby ho zabil. Před odjezdem mluví Hamlet s matkou - svěří se jí, že Claudius zabil jeho otce, ale královna je zděšená. Hamlet zabije Polonia schovaného za závěsem v domnění, že je to Claudius. Hamlet se vydá do Anglie, ale po pár dnech se vrací sám zpět. Cestou se zastaví na hřbitově, kde si vzpomene na staré šťastné časy a dozví se, že je Ofelie mrtvá. Je nešťastný a vyznává jí lásku. Mezitím se vrátil Leartes, který se dozvěděl o smrti svého otce (Polonius) a teď i své sestry Ofelie. Claudius ho přesvědčí, že vinu nese Hamlet, a chce se mu pomstít. Vyzve proto Hamleta na souboj. Leartův meč je otrávený. V souboji jsou mečem zraněni oba - Hamlet i Leartes, který umírá. Královna vypije číši vína připravenou pro Hamleta a umírá. Byla otrávená. Hamlet zabije Claudia a stihne se smířit s Leartem. Umírá svému příteli Horaciovi v náručí a žádá ho, aby vyprávěl jeho příběh a očistil tak Hamletovu čest. Novým králem se stává Fortinbras.

Ukázka: Hamlet: Být, nebo nebýt? To je to, oč jde! Je důstojnější trpělivě snášet kopanec, rány, facky osudu nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!

Vlastní názor: Toto dílo může být zaměřené na královské dvory, možná chtěl Shakespeare poukázat na nějaké rozpory v královských rodinách. Je zde však také řešen člověk obecně, jeho touhy po moci, která se nezastaví ani před násilím a intrikami, o jeho rodinných, milostných a přátelských vztazích, velice mnoho, skrz Hamleta, je probírán smysl lidského života a existence. Ve hře jsou krásně znázorněna složitost člověka, jeho přemýšlení a chování mnohdy nelogického až absurdního. Bezcitnost citlivého...(Hamlet zabíjí Polonia a ani se nad tím nepozastavuje až na konci dramatu nad tím projeví lítost).