Máme pomalu konec března. Jarni slunovrat (aspoň myslím) je za námi. Dokonce i Velikonoce jsou již v tahu, které letos vyšli opravdu brzo, ale jsme rada že už byly. Pomlázkou jsem dostala - tudíž naštěstí neuschnu. Víc než brzké velikonoce mě trápí opožděné jaro! Začínám mít z toho "zimního" počasí deprimující nálady! Skoro pořád je zataženo, dokonce i sněží a to i v Praze (v březnu?!) - nechápu. Brala bych vykukující slunce, které by se snažilo všechny zahřát, rozkvétaly by stromy a bylo by možná veseleji .. Jenže, kam se jaro vytratilo? Kde se sluníčko schovává? Chtěla bych, aby se má dušička začala zase smát, aby ta pošmourná nálada odešla, ale bez příchodu jara, sluncíčka a teplejších dnů to nepůjde . Tak kde se zapoměly? Duben je za rohem a spíš mi to venku a i v mých pocitech a náladách přijde jako listopad - a z toho radost nemám... z listopadu by totiž mohl být i "láskopad" a to bych nerada!

Takže jaro, koukej se už objevit, a ty sluníčko se koukej ukázat na obloze bez mráčků..-bez mráčků na mé dušičce. A ty deprimující (a depresivní) nálado-koukej zmizet!