Tak opět píšu, sic pořádné téma nemám...

 Škola není taková flákárna jak jsem si na začátku myslela - a mám takový pocit že během zimního semestru skončím, což bych na druhou stranu nerada.. Ale s mojí angličtinou, které se ani "angličtina" říkat nedá to bude pěkně na štýru.. Profesorka je sice mladá a pohodová, ale na zápočet přece jenom čék musí něco umět a já mám pocit při tom opakování co děláme, že to vidím prvně .. Jenže jak a kde se naučit to, co bych již za těch osm let (co mám angličtinu ve škole) měla umět? Si říkáte: tak asi něco umí, když každej ročník prolezla, ale pravdou je, že jsem měla od šesté třídy vždy hodné učitele, kteří mě známkovali mírně a nechtěli mi zkazit vysvědčení, tak jsem pokaždé si vysloužila trojku, ale bez znalostí..  A teďka si pokládám otázku - Co semnou? A odpověď jaksi nenacházím :(

 Taky mám další problém! Neumím se zabavit  Doma se neustále nudím (nuda už je takový můj nechtěný koníček, který k smrti nesnáším) a nevím do čeho bych strčila "nos"! Což je někdy pěkná otrava.. To se ostatním řekne: Běž ven....nebo....Proč nezajdeš někam s nějakou kamarádkou či tak něco?... Jenže.. u všeho jsou nějaké to "jenže"!
za A) v tom našem zapadákově (sice patříme pod Prahu,ale jsme okrajová městská část Pha-9) není kam jít ven a tím, že základku jsem odchodila jinde tu ani nikoho neznám.
za B) s lidma ze základky se moc nestýkám, nějak se kamarádské vazby přetrhaly během let střední školy a také všici bydlí v okolí městské části, kde škola byla (jak jsem již psala - já dojížděla)!
No a za C) lidi ze střední, které mohu nazvat kamarády/přáteli - nemohu otravovat věčně, každý má své plány a jiné přátele se kterýma chce něco podniknout (a tím, že je nemám já - neznamená to, že je nemají oni)! Nebo jsou se svými protějšky a to se také nehodí se "vtírat" !
 Jednu odpověď bych znala: Tak buť i ty se svým protějškem  - jenže i to má háček... On má i ty jiné kamarady, se kterýma by rád trávil nějaký ten čas a  já nemám v povaze někomu ubírat jeho čas či mu dokonce rozhodovat s kým se smí a s kým ne vídat-a ke všemu kdy. Nechci nikoho omezovat. Stačí že omezuji sama sebe  ! A pak je chyba ve mě, že já se neumím zabavit - nejhorší na tom je, že je to pravda! Jistě najde se pár věcí co mě ba - knihy, chat, pokusy o psaní nějakých příběhů či jen toky myšlenek, a jiné..ale to čék nedělá celý den. Po 2 hodinách četby mě pobolívá hlava, takže musím skončit a když někoho pobolívá hlava těžko si půjde sednout ke compu..

Sama si se sebou nevím rady.. A pak když vám tohle vmete do očí váš přítel - není to zrovna příjemné.. A člověk jako já - slabé a citlivé (emociální) povahy se v takovém případě neubrání (potajmu) i slz!! Help me