Počteníčko

 

                          

20.Leden 2009

Opětovné odmítnutí | Počteníčko

 

Dne 20.1.2009 jsme měli po dlouhé době plánovaný příjem do havířovské nemocnice, aby následující den vzali malého Adámka k chirurgickému zákroku. Celý týden jsme pečlivě všechno připravovali na tento den. Oliverka jsem odhlásila ze školky už 15.1.2009,   něco tam chytnul zase. A babička, jelikož měla dovolenou, si ho vzala k sobě. Celý týden jsem ho neviděla, abych náhodou něco od něj nechytla za nemoc a nenakazila tím Adámka. I on byl vlastně izolovaný. Odmítla jsem akci s kamarádkami, abych taky nechytla nějaké další nachlazení.

V pátek 16.1. 2009 jsme šli ke druhé doktorce, aby mu vzaly sestry odběry. Naše dětská doktorka měla dovolenou. Ještě jsme přišli k tomu pozdě, museli jsme odběry odvézt osobně do laborky. V pondělí dopoledne 19.1.2009 jsme šli ke své doktorce pro výsledky a předoperační vyšetření. Všechno bylo v pořádku, samozřejmě malé děti, i když se jim nic nedělá hrozného, začnou brečet, protože jim to je nepříjemné. Jako je strčení dřevěné špachtle do pusy a vyšetření  stetoskopem. V hrdle to neměl na stoprocent v pořádku, ale doktorka usoudila, že je vhodný k zákroku.

Takže já balím celý odpoledne věci do nemocnice, jak idiot a druhý den ráno mi ho odmítli vzít. Prý má rýmu. Prdlajs rýmu. Čekali jsme v čekárně na příjmu asi hodinu, malej brečel celou dobu, vedro neskutečné. Byl norvózní z prostředí, pobíhal sem a tam, házel nudou svoje tělíčko na lino a tím protestoval. No co povídat. Příjem se stornoval. Já jsem opět a zase nasraná. A hlavní PÍ*A dne je ta lékařka z nemocnice, která bere na vědomí jen to, co vidí, ale nekouká, co bylo příčinou, jeho zduřelého nosu. A to říkám, že ráno byl v pohodě, jen jednou kucnul. A kdo ráno nekucká, já denodenně.

 

Nevím, kdy se opět odebereme na odběry, protože doba čekací jsou 2 dny vesměs na výsledky. A tak už by měl dávno zákrok za sebou. Teď prý zase hrozí epidemie chřipky, to nás určitě nemine. Takže kdo ví, kdy bude po zákroku. S přístupem té lélařky nikdy. Jo, ale jedna věc je jistá, kdyby se něco stalo opravdu zlého, tak ho vezmou s blbou rýmou či nachlazením ihned. Volala jsem po příjezdu domů dětské doktorce. Doporučila mi počkat na teplejší období roku, i když tu rýmu neměl. Kredit mi došel, do prčic. Ani jsem  nestihla říct děkuji a nashledanou.

Kdo je dál naštvaný, je babička, že to opět nevyšlo, pracuje v nemocnici taky. Měla právě dovolenou a všechno objednávala po známosti už poněkolikáté. Nedá se s tím nic dělat, když jedna lékařka je KR*VA.

A propo, známý měl taky rýmu a anesteziolog ho uspal normálně a operace proběhla v pohodě.

Blbci....

 

 

 

 

30.Říjen 2008

Kdo to byl? | Počteníčko

Tento zvláštní jev se mi stal, když mi bylo asi 9 let.

 

Byl krásný letní prázdninový den a já si hrála venku za domem s bratránkem a psem vlčákem.Bylo skoro poledne, sluníčko svítilo silně, ale horko nebylo. Vycházím z vrátek, které vedly ze zahrady. Za mnou pes a následně bratranec.

Podívám se před sebe a vidím muže, vysokého staršího muže. Slunce mě oslňovalo. Psa držím zkrátka, aby mu něco neudělal...Ani neštěkl a koukal na zem. Taky ho sluníčko oslňovalo.

 

 

Muž držel v ruce dlouhou hůl. Pozdravil mě. Já jsem neodpověděla nic. Na hlavě měl velký kloubouk zelenkavé barvy. Na tváři měl dlouhé vousy. Kolem krku šátek. Oblečen byl jak turista. Někteří starší lidé nosívali místo kalhot tzv. pumpky do přírody, dnešní 3/4 kalhoty. Ale ty byly  na patentku dole. A měl podkolenka a boty pohorky.

Pes se mi vytrhl z ruky a běžel dál dopředu a já za ním.Bratranec se taky za námi rozeběhl. Ptám se ho:"Viděl si toho pána?"

"Jakého?" - ptal se bratranec. "Držela jsem psa, aby ho nepokousal a neštěkal!" - odvětila jsem. Bratranec si hrál se psem a nevnímal, co mu říkám.

 

 

Rozeběhla jsem se zpátky k zahradě a hledám toho záhadného muže. "Kam zmizel?" - ptala jsem se sama sebe. "Vždyť tu ještě byl!" - dodala jsem.

Prohledala jsem celou zahradu, zpátky jsem se vratila k domu, ten jsem obešla,před dům jsem se postavila hleděla na kopec za domem, zda tam náhodou nešel...A nikde nikdo...

Od té doby mám zvláštní mrazení na zádech a vstávají mi chlupy na celém těle, vždy když si na to vzpomenu. Co to bylo za člověka, byl to člověk nebo duch....Stejnou myšlenku mám dodnes a je neměnná, věřím totiž, že je to můj anděl strážný a zjevil se mi tehdy.

Měla jsem občas i jiné teorie, mohl to být nový soused, který se přistěhoval na kopec a občas se procházel takhle oblečen. Ale nemohl zmizet během vteřiny pryč!

 

Tenhle příběh jsem vyprávěla doma, co se mi přihodilo.Pak ve škole svým spolužákům, některým vstávaly taky chlupy asi ze strachu.

 

Jako by se to stalo včera.

 

 

20.Říjen 2008

Boží Zjevení Pekla | Počteníčko

Co dodat k téhle knize, přečetla jsem ji na jeden zátah.

Byla velmi zajímavá a už dávno vím,

komu jsem se rozhodla sloužit.

Pánu Bohu

Přečti si ji také!

Jelikož sem nelze vložit celou knihu, dám se jen pár řádek. Ostatní si můžete dočíst zde.

 

BOŽÍ ZJEVENÍ PEKLA

Mary K. Baxter

Předmluva

Marcus Bach prohlásil, že knihy jsou často považovány za myšlenkové děti, a je tomu skutečně tak. Podobně jako sourozenci, děti z masa a krve, zrození cílevědomě, žijí nevyhnutelně svým vlastním životem. Mají všechny lidské emoce. A bezpochyby jejich skrytým strachem je, aby jednoho dne nebyly odloženy na polici. Ne jako jiné knihy, věřím, že Duch svatý přinesl tuto knihu do existence pro čas a věčnost. Její zkušenosti a poselství jsou nanejvýš důležité pro tělo Kristovo. Věřím, že Boží pomazání bude spočívat na této knize a bude sloužit každé osobě, která ji čte.

Věnování

Toto dílo je věnováno slávě Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého, bez něhož by tato kniha ani nebyla.

                                                          

 

Úvod

Je mi jasné, že bez nadpřirozené moci Pána Ježíše Krista by tato, nebo i jiná kniha, která pojednává o posmrtném životě, nemohla být napsána. Pouze Ježíš drží klíče pekla a zaplatil cenu za náš vstup do nebe. Shledala jsem, že napsat tuto knihu byla dlouhá, osamělá, náročná zkušenost. Vlastně tato kniha čekala několik let na to, aby byla napsána. Zjevení od Pána ke mně přišla v roce 1976. Trvalo osm měsíců než jsem to dala na papír. Psaní rukopisu samého mi zabralo několik let a dát k tomu odkazy z Písma svatého krok za krokem, mi zabralo další rok. Zakončení knihy mi zabralo větší část zimy roku 1982 a 1983. Navíc, po dobu třiceti dní mě Ježíš bral do pekla a pak následovalo deset nocí navštěvování nebe. Teď vidím, že mě Pán připravoval k napsání této knihy už v dětství, když jsem měla sen o Bohu. Po svém znovuzrození jsem měla velmi silnou lásku ke ztraceným a chtěla jsem vidět, jak jsou duše zachráněné. Později se mně Pán zjevil v roce 1976 a řekl mi, že jsem byla vyvolena ke zvláštnímu úkolu. Řekl: „Moje dítě, zjevím ti sám sebe, abych přenesl lidi z temnoty do světla. Neboť Pán Bůh si tě zvolil k tomu, abys napsala a zaznamenala věci, které ti ukážu a řeknu. Zjevím ti realitu pekla proto, aby mnozí byli spaseni. Mnozí budou činit pokání ze svých zlých cest ještě dříve než bude příliš pozdě. Já, Ježíš Kristus, vezmu tvoji duši z tvého těla a přenesu ji do pekla a jiných míst, které chci, abys viděla. Ukážu ti také vize nebe a dalších částí a dám ti mnoho zjevení.“

Mary Kathryn Baxter

1

                                                  

 

< Moje novější výtvory:)) | Moje starší výtvory:)) >

Piš, piš, piš:))

    Trochu reklamy neuškodí:))