Dlouho jsem nic nenapsal, jelikož nebylo potřeba abych se svěřoval se svými pocity cizím lidem, ale situace to nyní vyžaduje. Chce se mi křičet, řvát, nadávat a mlátit kolem sebe jelikož se mi zbortil jseden z pilířů na kterých jsem doposud stavěl svůj život. Jak říká klasik: "Za vším hledej ženu!" A opravdu to platí ...
    Není tomu dávno, kdy jsem měl podobný problém a už jsem to tu rozebíral - možná to nikdo nečetl, třeba to nikoho nezajímalo a nezajímá, ale mě to pomáhá. Pomáhá mi to, že můžu svoje myšlenky, kterých mám teď plnou hlavu hodit na blog a můžu doufat v souznění a porozumnění dalšíh blogerů nebo náhodných a zbloudilých čtenářů. Abych se vrátil k věci. To zemětřesení, které jsem zmiňoval, je ztráta důvěry v milovanou osobu a mojí zatím největší životní lásku. Semlelo se to celkem rychle a s tímto scénářem jsem nikdy nepočítal, ale to co je málo pravděpodobné se většinou v poslední době stává - jako když jsme prohráli ve skupině s Turky 3:2.
    Už jsem si tímto jednou prošel a nečekal jsem že se to bude tak brzy opakovat. Prostě mě moje "lepší" polovička tahala za nos s mým dobrý kamarádem :(  Možná jsem si to zasloužil možná ne, těžko soudit. Já si ale myslím, že sem si to nezasloužil, alespoň né takhle a znovu stejným způsobem - mě za zády. Už si myslím, že jsem celkem zkušený a tuhle informaci bych vstřebal, pokud by mi byla dobře podána a nemusel jsem se to dozvědět od nějakého anonyma pres sms branu. Nevím jestli anonymovi podekovat a nebo byt na něj naštvany, uvidíme postupem času. Teď to tu ukončím jelikož se mi chce spát a alespoň jsem se teď trošku už vyklidnil napsáním těchto pár řádků .....