13.Květen 2009

Vandicko moje krasna,chybis mi...tak strasne moc mi chybis...splnila sem si hodne snu,ale k cemu mi sou,kdyz Tebe tu nemam?Ty vis,ze muj nejvetsi sen je nesplnitelny...Nikdy se mi nevratis a s timto pocitem se strasne blbe zije...Porad nechapu proc Ty?Proc ne radsi jaa?Ty si zaslouzis vice zit,jak ja...ja uz nevim,co mam udelat pro to,aby sem te mela zpatky...kdybys vedela,jak mi chybi tve objeti,ktere me vzdycky dokazalo tolik uklidnit...a ted?Nikdo me neobejme...nikdo me neobejme jen tak,aby mi ukazal,ze me ma rad...tak jaks to delavala Ty...nikdo si na me ani nevzpomene...vsichni me uplne zastinili...chybi mi kamaradi...chybis mi Ty...Tys me nikdy nebrala jako ''jinou'',tak jak ostatni...kdyby to jen nedavali tolik najevo..co nadelam...nic...same kecy,lzi..Vandicko,ja chci za Tebou....12.2.2009.24

 

Vložil: Spreyerka ¤


Komentáře (2):
  • 13.05.2009 10:41:26, yworii

    kamarádi přicháží stejně tak i mizí spomeň i na dobu kdy byli ti cizí smutek prázdno a krize zmizí když dokážeš vyslechnout i rady cizých život je svině tak ho tak ber pro každou ránu se tvrdě per to že to bolí to má bejt fér ne nemá tak na to ser život de dál neco v něm končí a něco začíná smutek k nám přichází když někdo umírá čekat až odezní byla by kravina když tohle pochopíš tak smutek umírá
    vím je to zlí ale nedá se s tím nic dělat jenom o tom psát a přemejšlet ale to ti taak akorák přinese slzi

  • 13.05.2009 00:54:30, WithYou8890

    Ty jooo..četla sem si tvůj článek a je mi upřímně do pláče.Neumím si představit,co bych dělala být na tvém místě.