bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host
Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám
Sbohem a kdybychom si neřekli už víc
ať po nás zůstane maličká památka
vzdušná jak kapesník prostší nez pohlednice
a trochu mímivá jak vůně pozlátka
Sbohem a bylo-li to všecko naposledy
tím hůř mé naděje nic vám už nezbude
Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!
Vítěslav Nezval
Nemohu zapomenout na těchto pár řádek.. jakoby vyjadřovaly celou duši člověka trápícího... jak nádherně se dá vyjádřit loučení, trpké loučení plné bolesti....
A já si vždycky myslela, že je to od Seiferta... :-)