Zrozen. Žije? Umře.
28.Květen 2008,17:40
"Má Milá! Bouře mi zašeptala, že mi dá sílu. Já vyběhl na pole, i zhynul jsem. Pro moc nikoli! Jen pro jeji krásu."

Když mě ráno přivítá hlas s otázkou „ty už jsi vstal“, často se sám sebe ptám, kdy budu žít sám, s kým, pokud se někdo takový vůbec najde a také kde, protože místo k tomuto osamocení je velmi důležité.
Jsou otázky, na které odpovím dokonce i rád, ale tyto údivné poznámky, být papírem, spálím je na popel a vhodím do větru, aby už se nikdy nemohly vrátit. Ráno poněkud chmurnou nohou vyšlapnuto, ale to nemění fakt na tom, že je neděle, slunečný den, jak už tak radostně hlásili v televizi!
Den, i když je neděle, jako každý jiný. Před maturitou se to nedá rozličit. Všechno jako přes kopírák a, i když dá člověk pod stroj sebelepší barevný appír, stejně vše steče do černé, která nikoli chabou náladou je, ale prostá činnost jí nedodává tolik třpytícího se lesku. Po očistě hned let do Tesca pro nějaké věci, ať je oběd, který mamka vaří, pestřejší jak na chuti, tak na pohled.
Po příchodu domů (z obchodu) vjíždím do starých kolejí. Zapnout počítač, cvičit na akordeon, učit se, dívat se na televizi a večer, když konečně ulehnu zjistím, že, i když je mi to samotné pomyšlení proti srsti, se těším do školy. Člověk po čase, kdy mu cosi nadobro odejde, začne cítit pocit, že mu i možná bude cosi chybět. V září to začne znova, i když v jiném světle, dočista novém světě.
Doba příprav na maturitu člověku dopřeje i krapet pomylšení a činů, které mu cestu životem usměrní a do jisté míry i ustálí, protože dnešní svět svou rychlostí lidi pobízí jen k přizpůsobování, flexibilitě a až tradičně nejistému rozhodování za pekelné jízdy.
Řekl jsem si, že po dotazech „co bys rád k narozeninám“ si vytvořím seznam většiny věcí, které bych rád měl. Bude veřejný, aby jej mohli shlédnout, jak kamarádi, tak prostí lidé neznalí mé osoby, kdyby mi náhodou chtěli koupit při kterékliv příležitosti dárek. Je to velmi praktické, jelikož, alespoň v mém případě, budou všechny věci, či velká většina prakticá a pro mě rozhodně potřebná! Ke každému „dárku“ přiřadím i komentář nebo, abych to lépe specifikoval, důvod, odůvodnění, proč zrovna zmiňovanou věc chci nebo potřebuji.
Jakmile věc dostanu, koupim si ji, okamžitě ji ze seznamu vymažu, protože není nic horšího a komičtějšího zároveň, než dostat v krátkém (i dlouhém) období jednu a tu stejnou věc několikrát. Vyvarovat se omylů za každou cenu, potřebuje to pravidla a řád.
Také, což by byl ale spíše doplňěk, bych k náhrnů věcí dodal přesný produkt, značku, parametry, popřípadě cenu (cena totiž mnohdy velmi pomůže s hledáním produktu), protože informovanost je dost důležitá.
Druhým počinem, ke kterému jsem dospěl je směrování svých cílů k určité osobě, skupině osob. Myslím, že jak seznam věcí, tak seznam cílů s patrony, by měl velké uplatnění. Každý by se mohl seznámit se svým patronictvím a sledovat tak mé kroky, pokroky, úspěchy a neúspěchy k danému cíli. Hlavním důvodem je nejen uspokojit sebe, své nitro, ale také okolí, přátelé a mnoho dalších. Cílů není až tak mnoho, protože si počet a velikost volíme „zdravě“ sami. Bude tedy výběr patronů dost prestižní záležitostí, i když už v tuto chvíli mám možná dva strážce vybrané. Avšak zveřejním je až v samotném seznamu.
V tomto seznamování a psaní si vlastních užeb a cílů vidím velkou výhodu. Člověk si věci nemusí nutně pamatovat, protože je má uložené na veřejně dostupném místě, a proto se může kupříkladu cílům věnovat naplno bez toho, aniž by se strachoval, že na něco zapomene.
Uvažoval jsem také, že bych zřídil jakousi nástěnku párů, které vznikly mým působením slov a vyznání, ale dospěl jsem k rozhodnutí, že jména by mi mohla nadělat neplechu, protože jsou vztahy, obzvláště v mé skupině lidí, dost utajované a krátké, jak z vlastní zkušenosti vím. I padající pírko může zlomit ocelovou tyč.
Na mé stránky bych rád zavedl i kategorii z mého oboru. Hudba je nedílnou součástí každého člověka, a proto bych rád zveřejnil svou vlastní tvorbu. I když se stále obávám boje autorských práv, s klidnou hlavou bych tento můj nápad zrealizoval! Na stránku bych umístil jak notopis, tak i ukázku ze skladby. Při větším zájmu bych dodal kontakt, aby připadné dotazy či požadavky bylo možné zodpovědět. Doufám tak v mé skladatelské propagování a rostoucí kariéru, co by skladatele.
Den ničím náročný, kopie se opět zdařila a už jenom čekám, kdy vyjdu ven ze školy s úspěšně vykonanou maturitní zkouškou, abych mohl do světa zahulákat, jak jsem šťastný, že to peklo mám zdárně za sebou. Tak málo člověku stačí ke štěstí. Už aby to bylo.
Odbíjí noční, půlnoční hodina a velká ručička mě pomalu uvelebuje do dob spáku. Kéžbych se vzbudil 3. června ráno a věděl, že předchozí den byl mimořádně úspěšný.
 
vloženo Tripolis
Permalink ¤