Je úterý podvečer, jak jinak. A smůla se nám opět lepí na paty. Ležím si takhle v klidu v pokoji a koukám na televizi, když najednou slyším z kuchyně volání o pomoc. Zdá se to být vážné a tak bez váhání vyrážím na výpomoc. Baterii nad dřezem v kuchyni již poznamenal věk a tak když spolubydlící otočila kohoutkem, aby zastavila vodu, kohoutek se rozzlobil a vzteky jí zůstal v ruce. A nejen on, ale i celý kužel co je uvnitř. Z trčící trubky rázem stříká proudem voda. Síla spolubydlící je nedostačují a tak tlačím kohoutek zpět já, abych proud vody zmírnil. Za dobrotu na žebrotu. Jsem promočený až na kůži. Ještě že nejde o horkou, ale studenou vodu, jinak by mne už asi vezli s popáleninami. Voláme o pomoc oba. Ještě že nás tam je více. Pavel rychle běží zastavit přívod vody. Povedlo se. Kuchyně opět plave a nás čeká další úklid. Asi začnu uvažovat o koupi nových plavek. Myslím si, že by se při pohybu po bytě opravdu hodily ...