19.Září 2007,18:25
Ave Satan
Proplouvat tmou, všude vidět krev, nevnímat život. Ideologie pekla namočená do depresivní nálady a spolikanejch maniodepresiv. Je lepší využívat nebo bejt využíván k funkčnímu systému, kterej nefunguje a boří se? Retrospektivní pohledy na cosi označeného za dobré, přitom špatné nikdy nebude dobré. Jako bezcharakterní tvor, kterej nevnímá vůbec okolí, natož sám sebe a existenci jako takovou. Vždycky si vemem co chceme, přemýšlíme někdy proč? Ne! Mít či nemít, být či nebýt? Základní otázky toho co nazývat život je drzost a přikládat tomu úděl, toť horší než zatracení duše. Chodit životem jako bezmyšlenkovitá fikce iritující ostatní názory na evoluci duše a potírat vše zlé, co za zlé uznané bylo.
Mluvit o peklu, užívat filozofii satanské bible, neznat nic co podporuje tuto myšlenku a chtít zatratit veškeré dobro. Pokud budem vše řešit náhodně, doufat, že přijde další anomálie a po ní necrolog. Za chvilku nic nezbyde, zůstanou pouze prázdno, čisté důše, prázdné knihy popsané nesmyslným textem a budem doufat, že přijde dalši evoluce a povstanem opět z prachu....
 
vložil: bazztardd
Permalink ¤ 0 komentářů
29.Květen 2007,01:24
Alone in the HELL
Smrt jako zážitek lidského života, chci už konečně utýct, nemam tu co dělat. Proč se pořád mučit a utíkat dál, konec stejně přijde a já chci navždy spát. Dej mi sílu, pošli mě do pekla, jsem tady zbytečně a neznám cenu života. Cena neni a nikdy nebyla, je to jen prostá lidská slabota. Slabota blahobytu lidského pokolení, jeden umře a další to změní. Jiná cesta neni, každý ma tu samou, je to náš úděl, duše nám nezůstanou.
Jsme jako ovce na porážce životem, není výběru, proběhnem větrem...
Rozsypaný jako písek, čas zahojí ránu osudu, já odejdu a už tu nebudu. Komu budu chybět, další lidská loutka, nic mě tu nedrží, jsem jenom další blbá troska....
 
vložil: bazztardd
Permalink ¤ 1 komentářů
21.Květen 2007,23:52
Prázdnota
Prázdnota, nic než jenom prázdno všude kolem mě. Něco tak nesnesitelného snad už ani neznám.
Připadám si jako obyčejná schránka, která v sobě měla něco, co už tam dávno neni. Jednou to muselo přijít, každej to určitě jednou zažije, ale radši chcípnout, než tenhle nesnesitelnej pocit.
To co jiné naplňuje, mě pohlcuje. Nikdy nekončící vír událostí, který v horizontálním útoku ničí mojí osobnost od základu. Chci si položit otázku, co se děje? Ale nenacházim odpověď... Jsem sám svého osudu strůjce, nikdo za nic nemůže. Je to tim, že z mojí duše nezbylo nic, než jen prázdnota a už to nikdo asi ani nenaplní, nenaplní, tak jako dřív už to nikdy nebude.
Slza v oku padající na zaprášenou zem, která se skrývá v nočnim stínu a čeká na ranní světlo, které ji vysvobodí. Ale ta noc pořád trvá a mysl je zatemněná jako odvrácená strana měsíce. Nikdy nekončící utrpení,
převládá strach z toho co přijde, ale kdo ví co přijde. Děsí mě to, všechno mě děsí, tak jako to, že osamělost duše může trvat na věky a zatracení je jedinné východisko z nekonečného prachu, který mě štípe v očích.
Slzy jako kapky, které dopadají na studenou zem a později se ztrácí, ale zase přijdou další a další. Nikdy to už neskončí, budu se mučit, trýznit a postupně ze mě opadne veškerej život a naděje na další šanci.
Šance, která neni, nikdy nebyla. Proč mít vše tak jednoduché když člověk může trpět.
Možná je to trest za moje narození a spatření světla na tomto světě. Možná věčná temnota je můj osud a neni mi dopřáno nic, nic příjemného, krásného, tak jako ostatním co chodí kolem mě na tomhle smutkem zapomenutém světě utrpení.
Pevnina kterou obklopuje oceán plný slz a smutku, nikdy nekončící strast z dalšího dne, vše se jen zvětšuje a ne naopak...
Nezbývá nic, než jen doufat a čekat a čekat.
 
vložil: bazztardd
Permalink ¤ 1 komentářů
11.Květen 2007,15:50
Utrpení


Nikdy nekončící utrpení, které pohlcuje lidskou mysl. Pro někoho něco strašného, pro druhého pocit slasti.
Každý vnímáme svět z jiné strany. Buď se přidáme na stranu temna nebo zůstaneme na světle jako ovce a přisluhovač bohu.
Tenhle svět neni určenej lidem, který se nehodlaj smířit s utrpenim. Mluví se o tom jako by to nic nebylo, ale když to přijde, tak nastane zoufalství a v některých připadech pocit sebezničení.
Bolest, bolest spojená s utrpením, to je něco, co člověku z masa a kostí otevře oči a ukáže život z pohledu odvrácené strany. Pokud si někdo myslí, že peklo je něco strašného, tak je na omylu.
Není totiž nic krásnějšího než být na věky trhán na kusy, pálen a donekonečna tyranizován.
Je to naše odměna, odměna za to, že nikdo neukáže svou slabou stránku a problému se postaví.

Já se těšim na peklo, místo bez lásky a citů, které bude přesně takové, aby moje zatracená důše dál netrpěla. Je to místo odpočinku od všech zmrdů, který se kolem nás procházej a hážou po nás špínu a kterým jsme lhostejní jak hovno na podrážce boty.
Všichni si myslí kolik nemají lidí, který za nima stojej, ale pravá strana mince se vždy ukáže a přijdem na to, že nejbližší jsou nám strašně vzdálení. Je to nekonečný oceán z kterého se neni lehké dostat a pokud se to někomu stane, jeho důvěra bude na bodu mrazu.
Všichni totiž jednou chcípnou, nechtěj tomu věřit, ale jednou smrt přijde a mě se můžou svěřit.
Ave Lucifer
 
vložil: bazztardd
Permalink ¤ 0 komentářů
10.Květen 2007,23:11
Nenávist
V první chvili když mě zachvátí nenávist, tak přijde smutek, poté zoufalství a nakonec paranoidní stavy.
Nikdy jsem si nemyslel, že jsem normální, ale v poslední době přemýšlím nad tím, jestli jsem tady z nějakého účelu, nebo jestli si semnou peklo hraje.
Přece jen každý má na týhle modrý planetě plný iluzí, lží a křivých lidí nějaký svůj předurčený osud. Ať už je to nějaká troska jako já, někdo normální narozdíl ode mě, vždycky mi dojde jen to, že lidi jsou horší než zvěř volně pobíhající po světě. Je to totiž lidskej úděl, chovat se k druhému co nejhůře, vyjebávat s nim a nakonec ho odkopnout jako mršinu, která už moc dlouho páchne. Život nikdy neměl být jednoduchá hra, smířil jsem se s tim, ale to co se děje na týhle půdě už je do pekla volající.
Je mi jedno jestli si nějaký vyjebaný sráč o mě myslí jaký jsem, protože já jsem svůj a jinej už nikdy nebudu.
Vadí mi, že lidi mají vlastnost, které se říkají city, je to něco tak strašnýho, že to může člověka úplně zničit, tak jako nás ničí třeba pocit. Černobílej svět bez všech vlastností, který jsou úplně zbytečný a který mě jen ničej, to je cesta do pekla a prohnat si hlavou kulku. Pokud chce člověk spáchat sebevraždu, tak s ním absolutně souhlasim, protože co tady? Je to pořád dokola, jen utrpení, zklamání, nenávist, bolest, strach a všechny odporný lidský skutky.
Mě osobně už to tady strašně moc nebaví, těšim se na smrt jako by to bylo dnes...už aby to přislo...život je zbytečnost, zbytečnost stejně tak jako tahle planeta plná ironie.
 
vložil: bazztardd
Permalink ¤ 1 komentářů