...tak jsem i já podlehl tlaku popkultury. A dobře mi tak. Ve vymezení se vzhledem ke světu je asi nezbytné tento svět poněkud pošťouchnout aby o mě věděl. Pokud nemám být pokryteckým divákem a nenechat "universum" působit na mne jako pasivního pozorovatele je tu na místě, abych mu stejnou měrou oplácel.
Však ono se dá vyhledat v kyberprostoru celkem dost zásahů, které jsem již provedl
Dnešní den je naplněný tázáním se, zda exaktní věda v podobě Kačenčiny matematiky a moje filosofie mají nějaký společný bod. No je pravda, že mi je putna zda má sinusoida ve svém nulovém bodě derivaci nebo ne. Zrovna tak ona nechápe jak si vymezený úsek silnice dovedu představit jako obdélník i když je to chaotický mnohotvar více než méně neurčitý. Zrovna tak jsme se střetli v názoru, že existuje dokonalá koule. Dle mého názoru pouze imaginární matematický vzorec může definovat tento tvar. Bylo mi oponováno názorem, že příroda přirozeně (směšná věta) inklinuje ke kulovitosti. Stále ovšem moje vědomí a světonázor, že nic neexistuje bez souvislostí (dialektika) nedokázalo popřít, že na ideální kouli působí i jiné zábavné teorie jako: chaos, hry a relativita. V tomto duchu nejsem sto bez otázek přijmout (a je to můj problém, že nejsem sto přijmout bez otázek téměř nic), že existuje ideální tvar v neideálním prostředí....
Další dlouhá debata se rozmohla kolem terapeutického klonování. V bodě kdy počneme za účelem zrození dítěte i shluk buněk považujeme za živou bytost - ovšem ne bez souvislosti očekávání narození dítěte. Nepředstavujeme si kynoucí a kypící "živu" ale miminko. Cokoliv co je méně než dítě (a bohužel se to stává) nepřijmeme. Potrat je nešťastný zásah Darwina a s naší schopností rozmnožování je přávě toto co může ohrozit značně sebejistý a do značné míry degenerovaný druh v jeho poněkud arogantní jistotě existence. Pokud stvořím embryo pro získání kmenových buněk pro terapii očekávání je zcela odlišné - nezabíjíme dítě, protože dítě nečekáme. Čekáme biologický materiál. Není tu rodina, která by místo potomka dostala jaterní štěp. Morální debata o terapeutickém klonování - rekombinantních proteinech a všem okolo má jen jeden morální aspekt. Je nemorální odsuzovat snahu někoho, kdo se jinému snaží zachránit život popřípadě zdraví. Je nemorální směšovat očekávání maminky s laboratorním pokusem. A do třetice je nemorální, že se na tom zájmové skupiny snaží vytřískat publicitu=dárce do kasičky...
...tolik k dnešku můj milý deníčku