Znovu a znovu přemýšlím o stávajícím uspořádání světa. O krizi demokracie a "západní" víry. Vždyť demokracie a humanismus nemá žádné obranné mechanismy proti nelidskému a nedemokratickému chování. Současná "Válka proti terorizmu" neřeší problém ze kterého tento jev vzniká. Popravdě řečeno ani nevím jak by se tento jev dal řešit. Na druhou stranu naše vojenská reakce je sice pochopitelná a do jisté míry adekvátní, ale z hlediska humanity a demokracie představuje selhání těchto hodnot v té nejryzejší podobě. Znamená to snad, že bychom měli rezignovat na hodnoty, které západní civilizaci charakterizují?
Myslím si, že ne! Ovšem je potřeba vštěpit si a osvojit si její poněkud updatovanou podobu, která bude sto reagovat na současné dění. Když Perikles demokracii před třemi tisíci lety "vymyslel", patrně netušil, že člověk na tomto bodě ustrně po tak dlouhou dobu. Díky technologii už klasický zákonodárný a výkoný model vládnutí nestačí. Výchova k přijímání plurality názorů a toleranci se neumí vypořádat s extrémismem v jakékoliv podobě. Vrcholem humánního jednání je přiznání nároku na shovívavost lidem, kteří se nechovají jako lidé a dokonce ani neuznávají podobné hodnoty. Otázkou tedy není naše rezignace na hodnoty, které představuje náš čestný a ctnostný ideál života, ale na to jakým způsobem se vypořádat s bezprecedentní agresivitou, která je možná pravě díky tomu, že současný nepřítel neuznává tyto základní hodnoty.
Jistou možností pro urychlení rozhodovacích procesů je již existující současná technologie. Je velice pravděpodobné, že potřebné změny ale nebude možné uskutečnit kvůli jinému fenoménu než je terorizmus a lpění na archaické představě o moci.
Je to pouhý a nepřekonatelný egoismus a touha po moci. Osobní potřeba být "u koryta" je tak mocná, že veškeré ostatní státnické a státotvorné ctnosti ustupují do pozadí.
Nedávno jsem se bavil se svým dědou, který neustále kritizuje současnou situaci a politiku. Řekl jsem mu, že nejsme vychovaní k odpovědnosti ani sami za sebe natož za vlast. Nechápal o čem mluvím. Po revoluci v roce 1989 se k podnikání dostali ti, kteří byli ke zdrojům a k informacím nejblíže, pak v druhé vlně restituenti, a pak se začali o sebe starat s větším či menším úspěchem "obyčejní" lidé. Všichni ale měli jedno společné: 40 let se jim vštěpovala doktrýna "nenamočení se", "nevystupování" a "nevyčnívání". Bude trvat ještě jednu generaci než budeme "školení" na to postarat se sami o sebe. Je především na škole (protože rodiče v této roli s neúprosnou pravidelností selhávají) aby naučila žáky ctnosti a povinnosti v podobném smyslu jaké jí učil Kchun-fu´C. Není samozřejmě nutné oddaně poslouchat císaře. Povinností se rozumí pochopení historické kontinuity a přijmutí závazku, který stanovili naši předkové svým zápasem o přežití národa v prostoru. Slova vlast a národ jsou právě systematicky "vyprazdňovány" současnou politickou "elitou... >>