Věřím, že brzy bude burácet hrom.
V tom hřejivém vzduchu dopřeji dunění sluchu.
Na tu pouhou chvíli vše utichne.
Uchu milá slova neslyší - ach ne.
jest sama na vrcholu blesku...
promlouvá tím hromem k mému stesku...
Blízko i daleko...
Raději blíže než dál
Úzko je rytíři, jež vida boj, by tiše opodál stál.
Nejtěžší mou bitvou je boj o tvé srdce.
A tak svou něhu šeptám tajně, ale přece.
Tak svou lásku šeptám hromu.
A on mi bleskem svítí k tomu.
Bouře citů a každý hrom je jeden tep.
Bez konce...

Dnešní poetické dopoledne zakončím konstatováním, že je mi fajn. :) Práce až nad hlavu, všchno hoří a nic nefunguje. Jsem šťastnej když z chaosu něco vzniká :)