Stále více mne tíží současná situace národa a vlasti, jež oba jsou dušeni státem - tak nedokonalým a neohrabaným, že stále častěji uvažuji o tom, že ona "arogance moci" je jediným nástrojem udržujícím tento stát fungující pro sebe a kvůli sobě.
Přitom jest NÁSTROJEM virtuálním - nehmatatelným a majícím pouze jeden jediný cíl. Vytvořit jednotlivci podmínky pro osobní štěstí a rozvoj. Takový jedinec, kterému nejsou kladeny překážky se pak může upnout k hodnotám (mnohdy patetickým, ale pro mne osobně stejně stále platným) jakými jsou právě výše zmíněný národ a vlast. Setkal jsem se nedávno s názorem, že národ je nedefinovatelný a neurčitý a jeho tradice jsou nejasné.
Zde vidím zásadní selhání státu, který demotivuje obyvatele ve vymezených hranicích a jednotliví činovníci pod chabou zástěrkou "zájmu lidu" a "státnictví" vyprazdňují pojmy, pro něž naši předkové umírali.

Připravuji můj milý deníčku upgrade demokracie do podoby, která je sto se vyrovnat s technologickou úrovní dneška, s rychlostí přenosu informací a s požadavky makroekonomické hospodářské politiky.
Jsem přesvědčen, že současný úspěch České republiky se děje navzdory rozhodnutím vlád.

Snažím se o vytvoření systému řízení, který při zachování plurality názorů vybere v bezprecedentně krátkém čase tu nejlepší volbu, navrhne a schválí předpis dle kterého bude volba prováděna, kontrolována a její nedodržení trestáno.

Nutně ne všechny předpisy musí mít podobu zákona. A jsem příznivcem velice útlého byrokratického zatížení.

Nu však se dozvíš můj millý deníčku velice brzy mnohem více...:)